Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Čtyři léta po uskutečnění první výstavy Uměleckého spolku Františkova muzea (Kunstverein für Franzensmuseum) zorganizoval sekretář Moravsko-slezské hospodářské společnosti (K. k. mähr.-schles. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde) Franz Moriz Xaver Braumüller (1780–1860) roku 1842 druhou, velmi podobně koncipovanou výstavní prezentaci představující nové muzejní akvizice spolu s díly z majetku místních soukromých sběratelů. Impulsem k uspořádání podniku se stalo získání čtveřice hodnotných obrazů starých mistrů Allaerta van Everdingen, Hermana Saftlevena, Davida Tenierse ml. a Salvatora Rosy z proslulé vídeňské soukromé sbírky roku 1839 zemřelého barona Johanna Baptisty Puthona (1776–1839). Koupi, k níž došlo navzdory malému úspěchu Uměleckého spolku při shromažďování potřebných finančních prostředků, zprostředkoval Puthonův zeť, svobodný pán Vojtěch Widmann (1804–1888), který financemi nepříliš oplývající Hospodářské společnosti nabídl slevu, dvouletou dobu splatnosti a muzeu navíc věnoval ze svého majetku drobné zátiší ceněného soudobého vídeňského malíře Franze Xavera Pettera.

Výstava, k níž tentokrát vyšel tiskem i katalog v podobě listu se seznamem vystavených děl, se opět konala v sídle Františkova muzea v brněnském Biskupském dvoře. Byla přístupná veřejnosti v úterý a ve čtvrtek od 10 do 12 hodin a od 15 do 18 hodin a zájemci si měli bezplatně vyzvednout vstupenky v bytě muzejního kustoda Albina Heinricha (1785–1864). Kromě nově získaných obrazů byla z muzejních sbírek na výstavě prezentována ještě malba Hlava Medúzy Petra Pavla Rubense, tehdy připisovaná Fransi Snijdersovi a Abrahamu van Diepenbeeckovi, které předtím Braumüller věnoval samostatný příspěvek v časopise Moravia[Braumüller 1838]. Také tentokrát většina z 34 vystavených děl pocházela z majetku brněnských sběratelů a milovníků umění Josefa Ethlera (1796–1880), Ernsta Hawlika (1776–1846), Ernsta Rincoliniho (1785–1867), Františka Xavera Rektoříka (1793–1851) a Eduarda Heintze (1807–1882). Téměř polovinu, konkrétně 15 obrazů, zapůjčil publicista a pozdější sekretář Hospodářské společnosti Josef Karl Lauer (1788–1869), jediným šlechtickým podporovatelem podniku se pak stal se dvěma obrazy hrabě Emanuel Dubský (1806–1881). Opět převládala díla starého umění nad pracemi současných autorů, z brněnských se uplatnily tehdy nejvýraznější umělecké osobnosti: portrétista Jan Gebhardt a krajinář František Richter.

Přestože anonymní recenzent, kterým byl bezpochyby někdo blízký organizátorům výstavy, vyjádřil v časopise Moravia naději, že „dobrá a čistá vůle“ tohoto podniku by mohla „probudit smysl pro umění, kterým se tak chvályhodně vyznačovali obyvatelé Brna v sedmnáctém a osmnáctém století“ [Anonym 1842, s. 266], ukázalo se, že kulturní a společenský potenciál moravské metropole na pořádání pravidelných výstavních podniků zatím pravděpodobně nedostačoval. Navíc Umělecký spolek Františkova muzea sice byl díky nízkému členskému poplatku 1 zlatý ročně přístupný širokému počtu zájemců, protože však nenabízel žádné z toho plynoucí výhody v podobě šance získat slosováním nějaké umělecké dílo nebo alespoň grafickou prémii či jiný benefit, jak bylo obvyklé u uměleckých spolků jinde v Evropě včetně pražské Krasoumné jednoty, nedokázal generovat dostatečný zájem publika a z toho plynoucí zisk. Patrně i v souvislosti se zadlužením vzniklým při nákupu obrazů z Puthonovy sbírky pozastavil brněnský spolek krátce po uskutečnění druhé a zároveň poslední výstavy roku 1842 svoji činnost. Přesto tento počin zanechal nesmazatelnou stopu v kulturním povědomí Brňanů, takže dokonce o několik desetiletí později založený moderní umělecký spolek Mährischer Kunstverein zahajoval roku 1882 svoji výstavní činnost vědomým navázáním na obě průkopnické přehlídky z let 1838 a 1842 [Anonym 1882].

Petr Tomášek

Citovaná literatura

Anonym 1842: Anonym, Die Gemälde-Ausstellung im Franzens-Museum zu Brünn, MoraviaV, 1842, č. 66, 18. 8., s. 265–266

Anonym 1882: Anonym, Die Eröffnung der Gemälde-Ausstellung, Mährisch-schlesischer Correspondent XXII, 1882, č. 211, 15. 9., s. 4 

Braumüller 1838: X. B. [Franz Moriz Xaver Braumüller], Ueber ein Gemälde im Franzens-Museum, das Medusenhaupt vorstellend, Moravia I, 1838–1839, č. 86, 24. 12., s. 344

Další literatura

Christian d´Elvert, Der alte und der neue mähr. Kunstverein, Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1883, č. 5, s. 33–39

Josef Hájek, Dějiny obrazové sbírky Františkova muzea v letech 1817–1841 (diplomová práce), MU Brno 1997

Lubomír Slavíček, Brněnská výstava starých mistrů z roku 1925 a soukromé sběratelství v Brně 1918–1939, Bulletin Moravské galerie v Brně LV, 1999, s. 105–118

Lubomír Slavíček, „Sobě, umění, přátelům“. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939, Brno 2007 

Lubomír Slavíček, „... hier in Brünn das Interesse für die Kunst anzuregen“. Brněnské umělecké výstavy v letech 1851 až 1878, Bulletin Moravské galerie v Brně LXXV, 2017, s. 34–55

Maximilian Steif, Alte Meister aus Mährischem Privatbesitz. Ausstellung alter Meister im Künstlerhaus Brünn 1925 (kat. výst.), Wien 1925

Petr Tomášek, Tak trochu nesamozřejmá galerie. Moravská obrazárna na cestě k samostatnosti, Bulletin Moravské galerie v Brně LXVII, 2011, s. 168–176

Petr Tomášek (ed.), Naše galerie! Moravská zemská obrazárna (1817–1961), Brno 2022

Archivní zdroje

Moravský zemský archiv, fond G 82 – Hospodářská společnost, kart. 240 (Umělecký spolek Františkova muzea)

Joseph Carl Lauer, Franzensmuseum, Landwirschaftskalender auf das Schaltjahr 1844, Brünn [1843], s. 11