Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1904
Eduard Kasparides

Datum:8. – 28. ledna 1904

Místo: Brno, Gerstbauerův nadační dům

Autoři architektonického řešení:Palleta, Camillo

Pořadatel:Mährischer Kunstverein

Autoři koncepce:Palleta, Camillo

komentář

V roce 1903 získal Mährischer Kunstverein do pronájmu vlastní výstavní prostory v Gerstbauerově nadačním domě (Gerstbauersches Stiftungshaus). Měl tak možnost organizovat celoroční výstavní provoz. Při této příležitosti opustil systém výročních výstav a zaměřil se na výstavy různých uměleckých sdružení a jednotlivých umělců. Novou koncepci Mährischer Kunstverein mimo jiné využil k monografickým prezentacím tvorby významných moravských výtvarníků, kteří žili ve Vídni. Monografické výstavy jednoho umělce byly ve srovnání s výročními výstavami i v evropském kontextu do jisté míry stále ještě novinkou, která zatím nedosáhla masivního rozšíření. I pro moravské malíře, kteří se prosadili ve Vídni, tak samostatná výstava v Brně představovala atraktivní příležitost vlastní umělecké prezentace. V lednu 1904 tuto možnost získal Eduard Kasparides (1858–1926). Eduard Kasparides absolvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni už na začátku osmdesátých let, ale teprve kolem roku 1900 se mu podařilo výrazným způsobem prosadit. V jeho tvorbě se dají sledovat tři jasně definované umělecké etapy. Až do začátku devadesátých let maloval na svou dobu už archaické figurální obrazy založené na temnosvitu a tradičních akademických kompozicích. Poté se propracoval k aktuálnímu symbolistnímu naturalismu. Na konci devadesátých let se z figurální tvorby přeorientoval na symbolistní krajinomalbu, s kterou začal sklízet úspěchy v podobě uměleckých vyznamenání na významných výstavách a nákupů do státních sbírek.

Na brněnské výstavě v roce 1904 vystavil Kasparides 29 obrazů. V naprosté většině šlo o nejnovější krajinářskou tvorbu. Výjimku tvořily dva velké figurální obrazy z konce devadesátých let, Ztracený rájKristus s upracovanými a obtíženými. Nabízely se za velmi vysoké prodejní ceny, první obraz za 10 000 korun, druhý dokonce za 12 000. V obou případech se jednalo o vrcholná díla z druhého Kasparidesova tvůrčího období, v němž se věnoval figurálnímu symbolistnímu naturalismu. Obraz Kristus s upracovanými a obtíženými vystavil autor jako svou novou malbu v roce 1899 ve vídeňském Künstlerhausu pod názvem Já jsem cesta – pravda – život. Dílo tam bylo nominováno na Císařskou cenu, nejvýznamnější umělecké vyznamenání své doby. Obraz se dnes nachází ve sbírkách Městského muzea Moravská Třebová už pod třetím názvem Požehnání. Jeho prodejní cena 12 000 korun patří mezi rekordní částky, za něž se na výstavách spolku Mährischer Kunstverein nabízely nejambicióznější malby.

Oba figurální obrazy na výstavě plnily funkci ukázky jakýchsi zlatých hřebů z Kasparidesovy dřívější tvorby. Jinak byly brněnskému publiku prezentovány pouze krajinomalby, tedy autorovy nejnovější práce. S krajinomalbami Kasparides dosáhl konečně dlouhodobého úspěchu. V roce 1899 dostal na výroční výstavě ve vídeňském Künstlerhausu Königswarterovu cenu za obraz Podzimní večer v Prátru. V roce 1900 pak malou zlatou medaili za obraz Heustadlwasser. Není možné vyloučit, že se jeden z těchto obrazů objevil na brněnské výstavě pod názvem Podzimní večer (Heustadelwasser v Prátru). Vzhledem k tomu, že katalog brněnské výstavy neobsahuje reprodukce a nejsou známy fotky z její instalace, není možné takovou případnou hypotézu žádným způsobem potvrdit, obzvláště když se v umělcově tvorbě tématika večera, podzimu a do jisté míry i Prátru objevuje opakovaně.

Monografické výstavy jednoho autora v době kolem roku 1900 představovaly poměrně nový typ výstavy. I významnější umělci se této pocty dočkali mnohdy jen jednou dvakrát za život. Ve vídeňském Künstlerhausu samostatná prezentace jednoho malíře měla vesměs podobu středně velké kolekce obrazů připojené k rozsáhlé instalaci typu výroční výstavy. Samostatná výstava v pravém slova smyslu se i v Brně nejčastěji nesla v duchu výběrového průřezu dosavadní tvorbou umělce. Výstava Eduarda Kasparidese byla výjimečná v tom, že měla, až na dvě také poměrně recentní výjimky, podobu prezentace nejnovější tvorby autora. Bylo to zřejmě způsobeno skutečností, že jeho nejnovější krajinářská výtvarná etapa mu přinesla dlouho vytoužený průlom na umělecké scéně. Koncepce brněnské výstavy tedy asi vyplynula z těchto utilitárních důvodů. Nicméně v prostředí Mährischer Kunstvereinu šlo o první výstavu, která předjímala dnes běžné pojetí výstavy jakožto prezentace nejnovějších uměleckých děl daného výtvarníka.   

Robert Janás

Literatura

Robert Janás, Mährischer Kunstverein v letech 1882–1918. Dějiny a výstavní činnost spolku, dizertační práce, FF MU Brno 2001, s. 150–154

Robert Janás, Eduard Kasparides na cestě k symbolismu, Umění/Art LV, 2007, s. 150–154

Robert Janás, Eduard Kasparides, Moravská Třebová 2008

vystavující autoři
katalog

Gemaelde-Ausstellung des Mährischen Kunstvereins Brünn. Eduard Kasparides.

Vydavatel: Mährischer Kunstverein

Místo a rok vydání: Brno 1904

recenze

-h., Kunstausstellung, Tagesbote LIV, 1904, č. 26, Abendblatt, 16. 1., s. 1–2

pdf
drobné zprávy o výstavě

Anonym, Theater und Kunst, Tagesbote LIV, 1904, č. 10, Abendblatt, 7. 1., s. 4; č. 14, Abendblatt, 9. 1., s. 4; č. 36, Abendblatt, 22. 1., s. 4; č. 42, Abendblatt, 26. 1., s. 4; č. 45, Morgenblatt, 28. 1., s. 4

Anonym, (Kunstausstellung), Brünner Zeitung, 1904, č. 6, 9. 1., s. 3

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo