Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1906
Emil Pirchan

Datum:19. dubna 1906 – 20. května 1906

Místo: Brno, Gerstbauerův nadační dům

Pořadatel:Mährischer Kunstverein

Autoři koncepce:Palleta, Camillo

komentář

Od roku 1903 pořádal Mährischer Kunstverein výstavy v dlouhodobě pronajatých sálech v Gerstbauerově nadačním domě (Gerstbauersches Stiftungshaus). To mu umožnilo organizovat celoroční výstavní provoz. V nové koncepci tak systém výročních výstav nahradil střídáním výstav uměleckých sdružení a jednotlivých umělců. I když prezentoval i cizí autory, kladl důraz na výstavy moravských výtvarníků. Specifikum moravské výtvarné scény 19. století představovala skutečnost, že většina významných moravských umělců trvale žila v nedaleké Vídni. Okruh moravských tvůrců bydlících přímo v rodné zemi byl kvalitativně i kvantitativně poněkud omezenější. První samostatná výstava v Brně žijícího umělce se tak uskutečnila až na jaře 1906. Mährischer Kunstverein uspořádal výstavu obrazů Emila Pirchana (1844–1928). Ve čtvrté čtvrtině 19. století byl Pirchan spolu s Franzem Felbingerem (1844–1906) jediným brněnským malířem, který dokázal úrovní své tvorby obstát i v širším středoevropském měřítku. Ve Vídni a v menší míře i v dalších městech německých zemí vystavoval jen sporadicky, ale úspěšně. Největšího úspěchu dosáhl s obrazem Madona, který v letech 1888 a 1889 po Vídni vystavil i v dalších německých městech. Na závěr výstavního turné obraz koupil americký průmyslník Edward H. Litchfield, který pro svou sbírku v New Yorku v té době shromažďoval reprezentativní díla novější evropské malby. Ve čtvrté čtvrtině 19. století měl Pirchan v Brně jako umělec dominantní postavení, které v menším měřítku připomínalo pozici Hanse Makarta ve Vídni. Vytvářel portréty špiček brněnské společnosti, byl nejvyhledávanějším malířem oltářních obrazů v jižní polovině Moravy, navrhl monumentální figurální vitráž pro schodiště brněnského Uměleckoprůmyslového muzea. Mimoto navrhoval alegorické průvody a živé obrazy pro brněnské slavnostní akce. Zastával i důležité funkce v kulturních institucích a komisích.  

Kolem roku 1900 Pirchan začal dobrovolně odcházet do uměleckého ústraní a přestával veřejně vystavovat. V roce 1912 se přestěhoval za rodinou své dcery do Vídně a zcela se stáhl z veřejného uměleckého života. Brněnská výstava v roce 1906 byla do značné míry Pirchanovou bilanční přehlídkou. Mährischer Kunstverein zorganizoval výstavu umělce, který zanechal výraznou stopu na brněnské výtvarné scéně uplynulých dekád, ale jehož dílo se zvolna uzavíralo. Odpovídalo to i Pirchanovu malířskému stylu, který korespondoval s vídeňskou rahlovsko-makartovskou malbou sedmdesátých let. Na přelomu století se Pirchan snažil v části své tvorby vyrovnat s novými výtvarnými směry příklonem k realistickým a symbolistním tendencím, ale ani v nich nezapřel své výtvarné vnímání odpovídající sedmdesátým létům 19. století.

Podle katalogu vystavil Pirchan na brněnské výstavě 46 obrazů a kreseb. Hlavním tahákem výstavy se stal obraz Umírající Spasitel, který se nabízel za velmi vysokou prodejní cenu 12 000 korun. Tuto modernější polohu Pirchanovy symbolistně laděné sakrální malby zastupoval také obraz Gratia mundi. Značná část maleb, jako například Siesta, ale odpovídala vídeňskému stylu makartovské éry sedmdesátých let. Retrospektivnost výstavy podtrhovaly připomínky slavných Pirchanových obrazů, které v době výstavy už neměl k dispozici. Kresba Děvče z ciziny připomněla Pirchanův stejnojmenný obraz, který s úspěchem vystavil v roce 1881 ve Vídni. Nejslavnější obraz Madona pak na výstavě reprezentovala dokonce světlotisková reprodukce.

Výstava byla fotograficky zdokumentována. Fotografie přinášejí dvě zajímavá zjištění. Vyplývá z nich, že Mährischer Kunstverein vystavil více uměleckých děl, než bylo uvedeno v katalogu. Vzniká tady otázka po spolehlivosti tištěných katalogů výstav tehdejší doby. Další zjištění z fotografií ukazuje, že nejambicióznější Pirchanovy figurální malby jsou dnes nezvěstné. Dané zjištění odpovídá i současnému stavu Pirchanova díla ve sbírkách muzeí a galerií. Ve sbírkových fondech dominují Pirchanovy portréty významných osobností i řadových měšťanů. Jeho sakrální a alegorické obrazy jsou dnes známy v podstatně menší míře. Kontrastuje to s pozicí moravských malířů žijících ve Vídni. Jejich nejvýznamnější obrazy z brněnských výstav se často nacházejí ve sbírkách muzeí a galerií ve Vídni nebo na Moravě. Může zde hrát roli fakt, že moravskoněmečtí malíři žijící ve Vídni nebo Mnichově se stali součástí rakouských a německých dějin umění. Po roce 1945 byli moravskoněmečtí výtvarníci žijící na území pozdějšího Československa zapomenuti a nejsou součástí oficiálního kánonu. Příznačný může být osud Pirchanova obrazu Madona. Ještě na začátku 20. století byl vystaven v New Yorku společně s klasiky evropské malby 19. století. Dnes je nezvěstný. Není vyloučeno, že se nachází v depozitáři některého z amerických muzeí, které při pozdější inventarizaci nemělo o Emilu Pirchanovi žádné dostupné informace.

Výstava Emila Pirchana v roce 1906 byla první samostatnou výstavou, kterou Mährischer Kunstverein uspořádal umělci trvale žijícímu v Brně. Měla podobu retrospektivy, kdy organizátoři prezentovali na dílech, které se jim podařilo shromáždit Pirchanovo celoživotní dílo. Nejednalo se pouze o výběr, ale Mährischer Kunstverein se snažil prezentovat autorovu tvorbu v co nejširším objemu. Vzhledem k tomu, že k tomu nepostačovala kapacita výstavních sálů, uspořádal umělecký spolek v roce 1907 další Pirchanovu soubornou výstavu, kde obdobně kvantitativním způsobem prezentoval další tematicky ani časově nevymezenou sadu autorových obrazů. Pirchanově výstavě byl v moravské metropoli přikládán velký význam, o čemž svědčí nebývale rozsáhlá frekvence zpráv v brněnském tisku.

Robert Janás

Literatura

Robert Janás, Emil Pirchan – „Malerfürst“ brněnské Ringstrasse, in: Marcel Fišer (ed.), Mezery v historii/Lücken in der Geschichte, Umělecko-historické sympozium věnované tvorbě německých a německy hovořících výtvarníků a architektů, působících na území Čech, Moravy a Slezska před rokem 1945. Cheb 2018, s. 7–13.

Robert Janás, Emil Pirchan, „Malerfürst“ brněnské okružní třídy. Brno 2019.

vystavující autoři
katalog

Mährischer Kunstverein. Kollektion Emil Pirchan.

Vydavatel: Mährischer Kunstverein

Místo a rok vydání: Brno 1906

recenze

-h., Kollektivausstellung Emil Pirchan, Tagesbote LVI, 1906, č. 199, Abendblatt, 28. 4., s. 1–3

pdf
Pohledy do výstavy

Pohled do výstavy Emila Pirchana, 1. obraz zleva: Anna Pirchan (matka Emila Pirchana), litografie, dnes v soukromém majetku, jde patrně o grafickou reprodukci obrazu Stará žena čtoucí Bibli, který Pirchan vystavil na výstavě spolku Osterreichischer Kunstverein ve Vídni v roce 1881, 2. obraz zleva: Umírající Spasitel (dnes nezvěstný obraz), 1. obraz zleva ve vstupu do výstavních sálů: světlotisková reprodukce dnes nezvěstného obrazu Madona, 2. obraz zleva ve vstupu do výstavních sálů: světlotisková reprodukce dnes nezvěstného obrazu Josef II. oře u Slavíkovic.

 

Foto: Rudolf Sandalo, soukromá sbírka

Pohled do výstavy Emila Pirchana, vlevo: dnes nezvěstný obraz Děvče s kozami, uprostřed: dnes nezvěstný obrazový triptych Echo, vpravo: dnes nezvěstný obraz Lesní idyla.

 

Foto: Rudolf Sandalo, soukromá sbírka

Pohled do výstavy Emila Pirchana, levá zeď: dnes nezvěstný obraz Poctivý půst, prostřední zeď horní řada: dnes nezvěstný obraz Jeníček a Mařenka, prostřední zeď dolní řada: dnes nezvěstné kresby Býčí skála v Josefovském údolí, Vinařská slavnost, Býčí skála v Josefovském údolí, pravá zeď horní řada: kresebná reprodukce dnes nezvěstného obrazu Děvče z ciziny, pravá zeď horní řada: tempera Kostel ve Sv. Kateřině, dnes v soukromém majetku (kostel stojí nad rodným domem Emila Pirchana), pravá zeď dolní řada: dnes nezvěstné tušové kresby Štědrý večer.

 

Foto: Rudolf Sandalo, soukromá sbírka

Pohled do výstavy Emila Pirchana, vlevo: Elsa Pirchan (dcera Emila Pirchana), 1906 (dnes v soukromém majetku), vpravo nahoře: Mazeppa (dnes nezvěstný), vlevo dole: Gratia mundi (dnes nezvěstný).

 

Foto: Rudolf Sandalo, soukromá sbírka

Pohled do výstavy Emila Pirchana, vlevo: Prodavačka pomerančů (dnes nezvěstný, Pirchan ho vystavil na výstavě spolku Osterreichischer Kunstverein ve Vídni v roce 1883), na stojanu ve dveřích: litografie Anna Pirchan (viz obr. 1), pravá zeď uprostřed: Na podzim (dnes nezvěstný), který obklopují dnes nezvěstná květinová zátiší.

 

Foto: Rudolf Sandalo, soukromá sbírka

Pohled do výstavy Emila Pirchana, zleva: Siesta (dnes v soukromém majetku), Babička, Prodavačka pomerančů a Květinové zátiší (všechny tři dnes nezvěstné).

 

Foto: Rudolf Sandalo, soukromá sbírka

Pohled do výstavy Emila Pirchana, vlevo: Umírající Spasitel (dnes nezvěstný).

 

Foto: Rudolf Sandalo, soukromá sbírka 

drobné zprávy o výstavě

Anonym, Theater und Kunst, Tagesbote LVI, 1906, č. 168, Abendblatt, 10. 4., s. 4; č. 176, Abendblatt, 14. 4., s. 4; č. 182, Morgenblatt, 19. 4., s. 4; č. 183, Abendblatt, 19. 4., s. 4; č. 185, Abendblatt, 20. 4., s. 4; č. 195, Abendblatt, 26. 4., s. 4; č. 199, Abendblatt, 28. 4., s. 5; č. 201, Abendblatt, 30. 4., s. 4; č. 206, Abendblatt, 3. 5., s. 4; č. 210, Abendblatt, 5. 5., s. 4; č. 216, Abendblatt, 9. 5., s. 4; č. 222, Abendblatt, 12. 5., s. 4; č. 230, Abendblatt, 17. 5., s. 4; č. 233, Morgenblatt, 19. 5., s. 4; č. 234, Abendblatt, 19. 5., s. 4

Anonym, (Kunstausstellung), Brünner Zeitung, 1906, č. 90, 19. 4., s. 2; č. 91, 20. 4., s. 3; č. 96, 26. 4., s. 3; č. 98, 28. 4., s. 3; č. 99, 30. 4., s. 3; č. 102, 3. 5., s. 3; č. 104, 5. 5., s. 3; č. 110, 12. 5., s. 3; č. 114, 17. 5., s. 3; č. 116, 19. 5., s. 3

Anonym, (Kunstausstellung), Brünner Morgenpost, 1906, č. 98, 29. 4., s. 4; č. 104, 6. 5., s. 4; č. 110, 13. 5., s. 4; č. 116, 20. 5., s. 4

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo