Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Od začátku roku 1903 sídlil Mährischer Kunstverein v Gerstbauerově nadačním domě (Gerstbauersches Stiftungshaus), kam přesunul i své výstavy. Místo jedné výroční výstavy ročně začal pořádat výstavy přibližně v měsíčních intervalech. V nich organizoval výstavy uměleckých sdružení i jednotlivých umělců. I když prezentoval i cizí autory, kladl důraz na výstavy moravských výtvarníků. Nejdříve šlo o elitní moravské umělce, kteří žili ve Vídni a do své rodné země pouze zajížděli. Množství malířů žijících trvale na Moravě, kteří byli schopni svou tvorbou obstát v širším středoevropském měřítku, bylo podstatně menší. Nejvýraznější jména mezi nimi představovali Emil Pirchan (1844–1928) a Franz Felbinger (1844–1906). Terminologií tehdejší kritiky reprezentoval Pirchan idealistický a Felbinger naturalistický pól malby. První samostatnou výstavu brněnského umělce v Gerstbauerově nadačním domě uspořádal Mährischer Kunstverein na jaře 1906 Emilu Pirchanovi. Na konci léta téhož roku následoval Franz Felbinger. Z hlediska kvality a významu obou malířů šlo o logickou volbu. Zdá se ale, že termín Felbingerovy výstavy byl vynucen okolnostmi. Felbinger v červenci zemřel, a i když jeho výstava tímto způsobem inzerována nebyla, jednalo se o operativně zorganizovanou posmrtnou výstavu. Pro tuto domněnku mluví její termín. Na rozdíl od obvyklých měsíčních intervalů trvala pouze necelé tři týdny a místo září začala už na konci srpna, tedy o prázdninách, kdy Mährischer Kunstverein obvykle dělal letní přestávku. Následující výstava Willyho Hamachera také trvala pouhých osmnáct dnů. Teprve říjnová výstava Eduarda Veitha a mnichovské grafiky probíhala opět celý měsíc. Zdá se, že bylo potřeba vměstnat Felbingerovu výstavu do už pevně stanoveného výstavního plánu.    

Soubor prezentovaných uměleckých děl také naznačuje, že Felbingerova výstava byla připravována ve spěchu a spíše než hlubší kurátorskou koncepcí se vyznačovala pohotovou improvizací. Šlo o přehlídku obrazů, které se pod časovým tlakem podařilo shromáždit. V podrobné recenzi, která přinášela výčet prezentovaných výtvarných prací, chybí jakákoli zmínka o obraze Žebrák, který Felbinger namaloval během studijního pobytu v Mnichově, a který představoval jeden z prvních dokladů naturalismu na území Rakousko-Uherska. Jeho prezentace na výstavě spolku Mährischer Kunstverein v Brně v roce 1884 znamenala iniciační impuls pro naturalismus na Moravě a zajistila Felbingerovi významnou pozici na brněnské výtvarné scéně. Absence obrazu na autorově bilanční výstavě snižovala její reprezentativnost. Tu zachraňovaly výrazné Felbingerovy malby Chudé děti, které se dnes nacházejí v soukromé sbírce, Dívka s husou ze sbírek Moravské galerie a nezvěstné obrazy Hráči a Podzim. Vedle nich ovšem byl prezentován například obraz Škola v Želešicích, v současnosti se nacházející ve sbírkách Moravské galerie. Toto dílo Felbinger nestihl domalovat a zůstalo ve stádiu hrubé malby bez lazur, což bez znalosti autorova záměru vyvolává dojem, že jde o výtvarné dílo nižší kvality. Ze současných sbírek Moravské galerie byly na výstavě zastoupeny také obrazy Interiér jezuitského kostela a Autoportrét. Vedle dalších větších obrazů se v instalaci objevilo několik portrétních studií hlav.

Jedna z místností výstavních sálů byla koncipována jako ateliér umělce. Z faktického hlediska šlo o instalaci několika kusů mobiliáře a obrazů jiných malířů, které měl Felbinger ve svém domě v příměstské obci Želešice. Jmenovitě mezi nimi byli zastoupeni soudobí mnichovští secesní malíři Hugo Habermann, Josef Huber, Max Kuschel, moravská malířka Louise Stupka-Eisenlohr, ale i o čtyři generace starší Heinrich Friedrich Füger. Mezi obrazy byly umístěny drobné Felbingerovy studie. Z cizích malířů šlo o Felbingerovy přátele, kteří ho z Mnichova v Želešicích navštěvovali. Mährischer Kunstverein tak věrohodným způsobem navodil dojem, že diváka vtahuje do umělcova tvůrčího prostředí. Ve skutečnosti si Kunstverein efektním způsobem poradil s komplikací, že neshromáždil dostatečné množství reprezentativních Felbingerových výtvarných děl na pokrytí výstavy tohoto typu. Specifická situace vyplývala z umělcovy osobnosti. Felbinger byl primárně inženýr a podnikatel, který vymyslel jeden ze systémů potrubní pošty, v Brně vlastnil Grandhotel, který jako první budovu ve městě elektrifikoval, a v Želešicích provozoval podnik na výrobu zeleninových konzerv podle svého patentu. Malířství se vedle toho začal intenzivně věnovat až ve čtyřiceti letech, a přestože dosáhl úspěchů na výstavách, představovalo pro něj především zálibu a ne zdroj obživy. Své obrazy nedistribuoval standardními způsoby a ne vždy bylo jednoduché vypátrat jejich majitele.

Mährischer Kunstverein začal pořádat samostatné výstavy jednotlivých umělců od roku 1903. Chtěl brněnskému publiku představit nejvýznamnější moravské malíře své doby. Většina z nich žila ve Vídni. Kunstverein se přednostně soustředil na ty z nich, kteří dosáhli značných úspěchů i v mezinárodním kontextu jako Eduard Veith nebo Hans Temple. Trvalo proto určitou dobu, než přišli na řadu brněnští rezidenti. Mährischer Kunstverein myslel především na dva umělce, kteří dominovali brněnské výtvarné scéně posledních dvou desetiletí 19. století, Emila Pirchana a Franze Felbingera. Obě výstavy spolek uspořádal v roce 1906. V té době už ale Pirchan pomalu ukončoval své veřejné umělecké působení a Felbinger dokonce zemřel. Koncepce Felbingerovy výstavy se proto vyznačovala jistou mírou improvizace. Nicméně šlo o zásadní počin v tom, že se na poslední chvíli podařilo souborným způsobem zdokumentovat dílo umělce, který hrál důležitou roli v moravském malířství čtvrté čtvrtiny 19. století. Dohledávání Felbingerových obrazů se s postupem let stalo totiž ještě složitější.

Robert Janás

Literatura

Robert Janás, Felbingerův Žebrák ze sbírek Moravské galerie. K počátkům moravského naturalismu, Bulletin Moravské galerie v Brně LVII, 2001, s. 32–36

Radek Ryšánek, Franz Ritter von Felbinger, Brněnský naturalistický malíř, diplomová práce, FF MU Brno 2006

Anonym, Theater und Kunst, Tagesbote LVI, 1906, č. 406, Abendblatt, 31. 8., s. 4; č. 410, Abendblatt, 3. 9., s. 4; č. 418, Abendblatt, 7. 9., s. 4; č. 421, Abendblatt, 10. 9., s. 4; č. 427, Abendblatt, 13. 9., s. 4; č. 429, Abendblatt, 14. 9., s. 4

Anonym, (Mährischer Kunstverein), Brünner Morgenpost, 1906, č. 200, 2. 9., s. 4

Anonym, (Mährischer Kunstverein), Brünner Zeitung, 1906, č. 209, 13. 9., s. 3; č. 210, 14. 9., s. 3