Datum:1. ledna 1928 – 9. ledna 1928
Místo: Teplice, Muzeum Teplice
Pořadatel:Muzejní spolek Teplice-Schönau
Na výstavě s názvem Palestina v obrazech představil německo-český židovský malíř Ludwig Blum (1891–1974) více než padesát obrazů (51?), které tematicky čerpaly z oblasti Blízkého východu.
Blum se vystěhoval do mandátní Palestiny v květnu roku 1923, přesto až do začátku II. světové války pravidelně navštěvoval Československo, hlavní základnou se mu zde stala rodná Líšeň. Vedle rodinných vazeb ho do země přiváděly především jeho četné výstavní aktivity. Obchod s uměním byl v Palestině ve 20. a 30. letech velmi omezený, chyběli bohatí kupci a sběratelé, a proto byl Blum finančně odkázaný na prodej svých obrazů v Evropě. První samostatnou výstavu uspořádal již během své první návštěvy Československa po emigraci, konkrétně šlo o výstavu v německém Domě umělců v Brně roku 1925. Během své druhé návštěvy Československa pak zorganizoval prodejní výstavu na pražské Židovské radnici v prosinci roku 1927.
V průběhu své třetí cesty do Československa uspořádal na začátku ledna 1928 výstavu Palestina v obrazech v hlavním sále Muzea v Teplicích. Konkrétní důvod, proč si Blum vybral právě dané muzeum, dnes neznáme. Můžeme se pouze domnívat, že za organizací výstavy stály jeho přátelské kontakty se členy sportovně sionistického klubu Makabi v Teplicích, kteří mu pravděpodobně pomohli výstavu v muzeu uspořádat. Blum byl od svého raného dětství aktivním členem Makabi klubu v Brně a s židovskými sportovci v Československu udržoval po celou dobu První republiky velmi vřelé vztahy.
K výstavě nebyl pravděpodobně vydán žádný katalog, jsme proto odkázaní na dobové novinové recenze, krátké zprávy a jeden archivní materiál – Blumův dopis manželce, kde se zmiňuje o výstavě. Zde píše, že ředitel teplického muzea byl ohromen jeho malbami a předpovídal výstavě velký komerční úspěch. Ten však nepřišel, obrazy se na rozdíl třeba od výstavy konané v Brně roku 1925 všechny neprodaly. Z tohoto důvodu se Blum následně zaměřil především na organizaci svých výstav ve velkých metropolích, jako byl například Amsterdam, Berlín a Londýn.
Z dobových zpráv otištěných v místních německy psaných novinách víme, že výstava představila pohledy na město, krajiny i portréty, které vznikly v období posledních dvou let a hlavně, že byla přehlídka hojně navštěvovaná. Recenzenti na Blumových obrazech oceňovali „jedinečný světelný kolorit a ryze orientální vzdušnou atmosféru“ [Anonym 1928a]. Téma Orientu je přitom zmiňováno v každé recenzi, v Teplitzer Zeitung se například uvádí, že „obdivuhodným způsobem rozumí duši Orientu“ [Anonym 1928b] nebo že v jeho díle „lze cítit slunný Orient“ [R. H. 1928]. Většina představených obrazů vskutku vyvolávala v dobových návštěvnících asociace spojené s Orientem. Šlo jak o Blumovy romantické pohledy na Mrtvé moře při západu slunce vyvedené v duhových barvách nebo suché pouštní scenérie pracující s kontrastem světla a stínu, tak o panoramatické pohledy na Jeruzalém a jeho četná zákoutí. Blum několikrát zobrazil arabské tržiště, zapadlé uličky s rozpěrnými oblouky i městské brány s mohutnými hradbami ve Starém městě jeruzalémském. Nevyhýbal se ani křesťanským památkám, na přehlídce vystavil plátno s názvem Via Dolorosa nebo Chrám Božího hrobu. Za povšimnutí stojí skutečnost, že dobová kritika nezmiňuje žádné náměty spojené s explicitně židovskou tradicí, jako je například Zeď nářků, Davidův hrob, Ráchelina hrobka nebo četné synagogy a židovské hřbitovy, ačkoliv je ve stejné době maloval. Nabízí se dvě vysvětlení: buď byly na výstavě představeny a místní recenzenti je záměrně opomenuli, nebo je na přehlídce úmyslně nevystavil, protože si byl velmi dobře vědom toho, jaké náměty přitáhnou v Sudetech diváky či případné kupce, a jaké ne.
Vedle Jeruzaléma zobrazil také nově budovaný Tel Aviv s funkcionalistickými stavbami a přístavní město Haifa na severu země. Na výstavě byly představeny také portréty beduínů v orientálních šatech, konkrétně beduínské ženy nebo místní šejch. Zmínky o případných portrétech židů v dobových recenzích opět zcela schází, ačkoliv víme, že na jiných výstavách Blum portréty orientálních židů vystavil. Obdobně zde chybí jakékoliv jiné zmínky o židovském obyvatelstvu v mandátní Palestině, židovské téma v novinových recenzích a zprávách pojednávajících o Blumově výstavě zcela jednoznačně absentuje.
Pokud jde o stylovou stránku obrazů, jeden z recenzentů si povšiml, že některé Blumovy obrazy mají impresionistický nádech, ale vždy je zde položen důraz na „důkladně vymodelovanou architekturu“ [R. H. 1928]. Podíváme-li se na malířovy obrazy z této doby, zjistíme, že jsou jasně ovlivněné akademickou malbou, která vychází ještě z tradic realismu.
Všichni recenzenti svorně hodnotí Blumovu výstavu velmi pozitivně. Teplitzer Zeitung například uvádí, že za jeho uměním se nachází „neúnavné studium a estetická oddanost“ a každý milovník umění bude mít z jeho výstavy patřičný prožitek [R. H. 1928]. V dobových recenzích nenalezneme ani náznak negativní kritiky.
Eva Janáčová
Anonym 1928a: Anonym, Ausstellung L. Blum, Jerusalem: „Palästina im Bilde“, Teplitz-Schönauer Anzeiger LXVIII, 1928, č. 3, 4. 1., s. 5
Anonym 1928b: Anonym, Bilderausstellung Ludwig Blum im Teplitzer Museum, Teplitzer Zeitung LIX, 1928, č. 1, 1. 1., s. 5
R. H. 1928: R. H., Palästina im Bilde. Gemäldeausstellung des Malers L. Blum im städtischen Museum, Teplitzer Zeitung LIX, 1928, č. 5, 6. 1., s. 9
Anna Habánová (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, Řevnice – Liberec: Arbor vitae – Oblastní galerie v Liberci 2013, s. 194
Eva Janáčová, Ludvík Blum – Malíř panoramatických pohledů na Jeruzalém, in: Židé a Morava. Kniha statí ze stejnojmenné konference konané v Muzeu Kroměřížska dne 14. 11. 2012, XIX, Kroměříž 2013, s. 196
Dalia Manor, The Real and the Ideal. The Painting of Ludwig Blum, Bejt ha-Tfucot, Tel Aviv 2009, s. 24
Centrální sionistické archívy, Jeruzalém, A 423/6 – dopis manželce (zmínka o výstavě)
Anonym, Ausstellung L. Blum, Jerusalem: „Palästina im Bilde“, Teplitz-Schönauer Anzeiger LXVIII, 1928, č. 3, 4. 1., s. 5
Anonym, Bilderausstellung Ludwig Blum im Teplitzer Museum, Teplitzer Zeitung LIX, 1928, č. 1, 1. 1., s. 5