Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1882
První výstava spolku Mährischer Kunstverein (Moravského uměleckého spolku)

Datum:15. září 1882 – 15. října 1882

Místo: Brno, Reduta

Autoři architektonického řešení:Cohn, Jacques, Sykora, Eduard

Pořadatel:Mährischer Kunstverein

Autoři koncepce:Cohn, Jacques, Kraus, [?], Mayssl, Anton, Roller, Josef, Sykora, Eduard

komentář

V roce 1882 byl v Brně založen Mährischer Kunstverein [Moravský umělecký spolek] jako v té době jediný umělecký spolek na Moravě. Ještě téhož roku zahájil tradici každoročních výročních výstav, které až do konce 19. století představovaly na Moravě jedinou akci tohoto druhu. Mährischer Kunstverein nedisponoval vlastními prostorami. Pro uspořádání výstav si pronajímal sály brněnské Reduty, která od konce 17. století sloužila jako brněnské kulturní centrum, kde se konaly divadelní představení, koncerty, taneční bály a podobné akce. 

Na první výstavě spolku Mährischer Kunstverein bylo vystaveno 146 obrazů. Z toho bylo 133 olejomaleb a 13 akvarelů. Akce si musela budovat prestiž teprve postupně. Zavedené výroční výstavy obesílali umělci svými nejnovějšími díly. Nezavedené přehlídky Mährischer Kunstvereinu si důvěru výtvarníků teprve musely získat. Značná část obrazů musela být v počátcích brněnských výstav zapůjčena ze soukromých sbírek. Výraznou roli sehráli také vídenští obchodníci s uměním, kteří do sálů Reduty dodali obrazy ze svých obchodů. Ty doplnila díla zaslaná samotnými výtvarníky. Výrazný podíl soukromých sbírek a obchodníků dokládá skutečnost, že celá jedna osmina umělců, jejichž díla mohli diváci v Redutě v roce 1882 shlédnout, byla už mrtvých. Mezi vystavujícími se tak objevil například i zásadní představitel vídeňského biedermeieru Ferdinand Georg Waldmüller (1793–1865). První výstava spolku Mährischer Kunstverein tak ještě neměla čistě charakter přehlídky nejnovějších obrazů z daného regionu.

Už na první výstavě spolku vykrystalizovala typická struktura zastoupených umělců, která vyplývala ze specifické situace Moravy, těsně provázané s blízkou Vídní. Vídeň představovala město, v němž ze všech měst žilo nejvíce Moravanů, kteří navíc udržovali těsné vazby s rodnou zemí. V Brně vystavující umělci se dlouhodobě dali rozdělit na tři skupiny. Za prvé šlo o umělce žijící na Moravě, nejčastěji v Brně. Za druhé šlo o výtvarníky, kteří žili za hranicemi své rodné země, především ve Vídni. Za třetí pak o autory, kteří k Moravě přímé vazby neměli a opět žili nejvíce ve Vídni. Všechny tři skupiny se navzájem prolínaly. Vídenští Moravané se setkávali s brněnskými malíři, později především na bázi nově založených moravských uměleckých spolků. Vídenští Moravané se zase s ostatními vídeňskými tvůrci pravidelně scházeli v rámci vídeňských uměleckých spolků, především Genossenschaft der bildenden Künstler Wiens a později též Wiener Secession. 

Pro první skupinu autorů představovaly výstavy spolku Mährischer Kunstverein klíčovou platformu, kde prezentovat své obrazy. Proto se už první výstavy v roce 1882 účastnili všichni brněnští malíři, kteří byli schopni svá díla dodat. Představili se tím nejlepším, co mohli aktuálně nabídnout. V tomto segmentu tak měla už první akce spolku charakter plnohodnotné výroční výstavy. Byli zde přítomni dva nejvýznamnější brněnští malíři konce 19. století, Franz Felbinger (1844–1906) a Emil Pirchan (1844–1928), kteří se jako jediní představitelé brněnské výtvarné scény své generace mohli poměřovat s jinými umělci ve středoevropském regionu. Na sklonku kariéry se naskytla příležitost ukázat svá díla na pravidelných a recenzovaných uměleckých výstavách i starší generaci brněnských malířů, která se dříve musela spokojit jen s příležitostnými veřejnými prezentacemi svých obrazů. V roce 1882 tuto možnost využil vyhledávaný portrétista Anton Mayssl (1826–1899). První výstava spolku posloužila ale i jako platforma pro brněnské amatérské umělce, jako byl důstojník a pozdější generál Friedrich Franceschini (1845–1906).

Na rozdíl od brněnských autorů měli moravští malíři, kteří přesídlili do hlavního města monarchie, hlavní výstavní platformu ve vídeňském Künstlerhausu a výstavy v Brně pro ně neměly velký praktický význam. Vazby k rodné Moravě je k brněnským výstavám postupně přivedly. V roce 1882 se z této skupiny výstavy Mährischer Kunstvereinu zúčastnili jen Hugo Charlemont (1850–1939) a Josef Kinzel (1852–1925). Ochota prezentovat zde svá díla patrně souvisela s intenzitou vlasteneckých pocitů jednotlivých umělců. Právě Hugo Charlemont se později silně angažoval v roku 1909 založeném uměleckém sdružení Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler, jehož prvním předsedou se stal.

V zastoupení vídeňských malířů, kteří neměli k Moravě žádné přímé vazby, zjevně hráli roli obchodníci s uměním, jejichž prostřednictvím se na výstavu dostala díla autorů, kteří o své účasti možná ani nevěděli. Obecně se dá konstatovat, že nejvýznamnější jména soudobé vídeňské scény reprezentovaly druhořadé obrazy. Patrně nejuznávanějšího z vídeňských figuralistů Hanse Makarta (1840–1884) reprezentoval menší portrét, který se i přes jméno autora nesetkal s nadšením dobového recenzenta. Další z profesorů figurální malby na vídeňské akademii Leopold Carl Müller (1834–1892) měl v Redutě vystavený téměř deset let starý obraz. Nicméně jiní ve své době uznávaní rakouští figuralisté byli na výstavě zastoupení kvalitními novými obrazy. Jako typický příklad může sloužit Eugen von Blaas (1843–1932), který se v budoucnu stal častým účastníkem výstav Mährischer Kunstvereinu. Sestava vídeňských účastníků první výstavy Kunstvereinu ve skromnějším měřítku obecně odpovídala struktuře umělců z výročních výstav ve vídeňském Künstlerhausu. Kromě figuralistů se to týkalo i krajinářů (Eduard Lichtenfels, Albert Zimmermann apod.). Vedle moravských a vídeňských výtvarníků, kteří dohromady tvořili asi dvě třetiny autorů, měli na výstavě silné zastoupení i umělci z Mnichova, kteří v první dekádě existence Mährischer Kunstvereinu představovali na jeho výstavách asi desetinu zúčastněných. Mnichov se ostatně stal oblíbeným sídlem i řady moravských umělců.

Výstava svou kvalitou ještě neměla úroveň, které výstavy spolku Mährischer Kunstverein začaly dosahovat v dalších letech. Ukázala ale, že situace výtvarné scény na Moravě dospěla do fáze, kdy bylo možné pořádat pravidelné výroční výstavy. Současně s nástupem silné generace moravských malířů, kteří dokončovali studia na vídeňských vysokých výtvarných školách, a založením uměleckého spolku Mährischer Kunstverein se stala dokladem, že se výtvarné umění na Moravě dostalo z dlouhodobé krize, do níž upadlo v průběhu napoleonských válek.

Robert Janás

Literatura

Robert Janás, Mährischer Kunstverein v letech 1882–1918. Dějiny a výstavní činnost spolku, dizertační práce, MU FF Brno 2001, s. 85–93

Robert Janás, Vídenští umělci na brněnských výstavách spolku Mährischer Kunstverein v letech 1882–1918, Bulletin Moravské galerie v Brně LXXV, 2017, s. 56–69

vystavující autoři
katalog

Mährischer Kunst-Verein in Brünn. Catalog der ersten Kunst-Austellung eröffnet im Brünner Redouten Säle am 15. September 1882

Vydavatel: Mährischer Kunstverein

Místo a rok vydání: Brno 1882

bez úvodního textu

recenze

Anonym, Die Gemälde-Ausstellung des mährischen Kunstvereines I., Brünner Zeitung 1882, č. 213, 19. 9., s. 3.; č. 215, 21. 9., s. 3; č. 217, 23. 9., s. 3

pdf

Pr., Aus der Gemälde-Ausstellung I, Tagesbote XXXII, 1882, č. 212, 18. 9., s. 3; č. 213, 19. 9., s. 4; č. 216, 22. 9., s. 4; č. 219, 26. 9., s. 4

pdf
drobné zprávy o výstavě

Anonym, Der Mährische Kunstverein, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 185, 16. 8., Abendblatt, s. 3

Anonym, Kunstausstellung in Brünn, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 206, 11. 9., Abendblatt, s. 3

Anonym, Theater- und Kunstnachrichten, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 209, 14. 9., s. 4

Anonym, Eröffnung der ersten Gemälde-Ausstellung des mährischen Kunstvereines in Brünn, Brünner Zeitung, 1882, Nr. 210, 15. 9., s. 3

Anonym, Theater- und Kunstnachrichten, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 212, 18. 9., Morgenblatt, s. 3

Anonym, (Von der Gemälde-Ausstellung), Brünner Zeitung, 1882, Nr. 212, 18. 9., s. 3

Anonym, (Von der Gemälde-Ausstellung), Brünner Zeitung, 1882, Nr. 214, 20. 9., s. 3

Anonym, Die Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 215, 21. 9., s. 3

Anonym, (Gemälde-Ausstellung des mährischen Kunstvereines), Brünner Zeitung, 1882, Nr. 216, 22. 9., s. 3

Anonym, Die Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 217, 23. 9., s. 5

Anonym, Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 218, Abendblatt, 25. 9., s. 3

Anonym, (Besuch der Gemälde-Ausstellung), Brünner Zeitung, 1882, Nr. 218, 25. 9., s. 3

Anonym, Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 220, 27. 9., s. 2

Anonym, Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 221, 28. 9., s. 3

Anonym, Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 223, 30. 9., s. 3

Anonym, (Die Gemälde-Ausstellung des mähr. Kunstvereines), Brünner Zeitung, 1882, Nr. 223, 30. 9., s. 3

Anonym, Die Frequenz der Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 224, 2. 10., Abendblatt, s. 3

Anonym, Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 225, 3. 10., s. 3

Anonym, Theater- und Kunstnachrichten, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 226, 4. 10., s. 4

Anonym, Theater- und Kunstnachrichten, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 227, 5. 10., s. 5

Anonym, Gemälde-Ausstellung, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 229, 7. 10., s. 3

Anonym, Theater- und Kunstnachrichten, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 230, Abendblatt, 9. 10., s. 4

Anonym, Theater- und Kunstnachrichten, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 232, 11. 10., s. 4

Anonym, Theater- und Kunstnachrichten, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 233, 12. 10., s. 4

Anonym, Theater- und Kunstnachrichten, Tagesbote XXXII, 1882, Nr. 236, Abendblatt, 16. 10., s. 4

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo