Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava Uměleckého spolku Františkova muzea byla pravděpodobně první moderní veřejná umělecká výstava nejen v Brně, ale i na Moravě vůbec – alespoň o starším srovnatelném podniku nevíme. Jejím uspořádáním vyvrcholila téměř desetiletá existence Uměleckého spolku Františkova muzea (Kunstverein für Franzensmuseum), založeného roku 1829 z iniciativy zemského ředitele silničních staveb Franze Morize Xavera Braumüllera (1780–1860). Ten zastával v letech 1827–1849 funkci sekretáře Moravsko-slezské hospodářské společnosti (K. k. mähr.-schles. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde), jež pečovala o rozvoj vědeckého, hospodářského a kulturního života v zemi a mimo jiné zřizovala brněnské Františkovo (dnes Moravské zemské) muzeum, jedno z nejstarších středoevropských muzeí vůbec.

Poté, co se Braumüller ujal pozice sekretáře, zaměřil se především na rozšíření výtvarných sbírek muzea, které podle jeho vlastních slov mělo „kromě přísné vědy také pečovat o krásné umění“ [Braumüller 1829, s. 113]. Za tím účelem podal roku 1829 úspěšně návrh na zřízení Uměleckého spolku, který měl pomoci s financováním akvizic výtvarného umění po opadnutí první vlny spontánního narůstání sbírek po založení muzea roku 1817. Jednalo se pravděpodobně o vůbec první Kunstverein v habsburské monarchii, dokonce ještě starší než vídeňský spolek Wiener Kunstverein (zal. 1830), k čemuž se jeho iniciátor hrdě hlásil [Braumüller 1838a, s. 215]. Ve srovnání s dalšími, již dříve v Německu a ve střední Evropě vznikajícími progresivními měšťanskými Kunstvereiny, široce organizovanými na akciovém principu a pořádajícími pravidelné prodejní výroční výstavy, se však činnost brněnského spolku omezila jen na uvedené shromažďování finančních prostředků sloužících k nákupům uměleckých děl do muzejních fondů a jejich následnou výstavní prezentaci.

Zakladatel Uměleckého spolku Františkova muzea Braumüller chtěl původně na základě mnohem velkorysejšího plánu financovat z dobrovolných členských příspěvků nejméně každé tři roky nákup jednoho nebo více obrazů z vídeňské výroční výstavy, popřípadě přímo z ateliéru některého soudobého, v habsburské monarchii působícího umělce. Vzhledem k malému zájmu přispěvatelů však trvalo téměř deset let, než byl spolek schopen přistoupit alespoň částečně k naplnění svého účelu. Teprve v roce 1838 byla zakoupena dvojice obrazů tehdy mimořádně ceněného italského figurálního malíře působícího ve Vídni Natale Schiavoniho: Judita s hlavou Holofernovou a Madona s dítětem. Bezprostředně po realizaci nákupu oznámil Braumüller v červenci toho roku záměr obě díla na sklonku léta vystavit a zároveň vyzval domácí sběratele k doplnění přehlídky o vynikající obrazy z vlastního majetku „ke zvýšení požitku uměnímilovného publika“ [Braumüller 1838a, s. 215].

Na výstavě, jež byla zahájena Braumüllerovým oznámením 1. září a měla podle organizátorů trvat do konce měsíce, tak návštěvník vedle dvou nově získaných pláten od Schiavoniho, jimž brněnský lékař, sběratel a znalec výtvarného umění Ernst Rincolini (1785–1867) věnoval na stránkách brněnského časopisu Moravia nadšený komentář spojený s obecnějšími úvahami o společenském potenciálu současného výtvarného umění [Rincolini 1838], mohl obdivovat dalších 32 obrazů, převážně děl staršího umění. Ta pocházela z majetku místních soukromých sběratelů Vincence Gerstbauera (1785 – asi 1863), Ernsta Hawlika (1776–1846), Antona Kromera († 1857) nebo Alexandra Offermanna (asi 1769–1842). Někteří zapůjčitelé, konkrétně Josef Ethler (1796–1880) a František Xaver Rektořík (1793–1851), se prezentovali mimo jiné i vlastními uměleckými pracemi. Oba totiž prosluli jako mimořádně schopní výtvarní diletanti. Největší soubor osmi obrazů pak ze svého majetku poskytl již zmíněný Ernst Rincolini.

Výstava se obešla bez katalogu – nebo se alespoň nedochoval – a o její skladbě a autorství obrazů se tak dozvídáme z několika spolehlivých zpráv organizátorů a (vystavujících) publicistů [např. Hawlik 1838]. Ze středoevropských tvůrců výstavě jednoznačně dominovali umělci vídeňští, což potvrzuje dlouhodobou kulturní orientaci Moravy na sídelní město habsburské monarchie v tomto období. Přehlídka se konala v sídle Františkova muzea v brněnském Biskupském dvoře, a to v reprezentativním hlavním sále. Všechny obrazy opatřené popiskami se jménem umělce a jejich majitele byly zavěšeny na „pohyblivé stojací stěně pokryté tapetou“ tak, aby na ně příznivě dopadalo světlo [Braumüller 1838b]. O přijetí brněnskou či šířeji moravskou veřejností máme bohužel jen zprávu od zainteresovaného Hawlika: „Brněnské publikum prokázalo svůj vřelý zájem o tuto výstavu obrazů, o čemž svědčí velký počet návštěvníků“ [Hawlik 1841, s. 11]. Lze však předpokládat, že první výstavní přehlídka této šíře a kvality musela vzbudit alespoň u části tehdejší společnosti odpovídající zájem. 

Založení Uměleckého spolku Františkova muzea a uspořádání této pravděpodobně první veřejné výstavy obrazů v moravské metropoli odráží snahu několika angažovaných zájemců o výtvarné umění s Franzem Morizem Xaverem Braumüllerem v čele o rozvíjení moderních forem spolkového a výstavního provozu v omezených podmínkách provinciálního centra. Zaměření výstavního podniku spíše na prezentaci staršího než současného umění neodpovídalo nejspíš jejich původním ambicím. Zapojení takřka všech místních sběratelů a milovníků umění a jejich ochotu zapůjčit na výstavu díla z vlastních sbírek však organizátoři bezpochyby považovali za úspěch, který se roku 1842 pokusili zopakovat na druhé, podobně koncipované výstavě. 

Petr Tomášek

Citovaná literatura

Braumüller 1829: Moriz Xaver Braumüller, Einladung zur Bildung eines Kunstvereins für das Franzensmuseum, Mittheilungen der k. k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn, 1829, č. 15, s. 113–114

Braumüller 1838a: Moriz Xaver Braumüller, Einladung der k. k. m. sch. Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde [an die hh. Gemählde Besitzer], Mittheilungen der k. k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn, 1838, č. 27, s. 214–215

Braumüller 1838b: Moriz Xaver Braumüller, Die Gemähldeausstellung im Franzensmuseum, Mittheilungen der k. k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn, 1838, č. 36, s. 286–287

Hawlik 1838: Ernst Hawlik, Berichte für Kunstfreunde, Mähren betreffend 1, Moravia 1, 1838, č. 64, s. 256

Hawlik 1841: Ernst Hawlik, Zusätze und Verbesserungen zu dem Werkchen: Zur Geschichte der bildenden und zeichnenden Künste im Margrafthume Mähren, Brünn 1841 

Rincolini 1838: R. [Ernst Rincolini], Natale Schiavoni`s Gemälde. Ausgestellt im Franzens-Museum zu Brünn, Moravia 1, 1838, č. 72 (5. 11.), s. 285–286

Další literatura

Anonym, Die Gemälde-Ausstellung im Franzens-Museum zu Brünn, Moravia V, 1842, č. 66, 18. 8., s. 265–266 

Christian d´Elvert, Der alte und der neue mähr. Kunstverein, Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1883, č. 5, s. 33–39

Josef Hájek, Dějiny obrazové sbírky Františkova muzea v letech 1817–1841 (diplomová práce), MU Brno 1997

Jaroslav Kačer, Moravské malířství první poloviny 19. století, in: Jaroslav Kačer – Jitka Sedlářová, Moravské malířství první poloviny 19. století (kat. výst.), Kroměříž 1980, s. 3–15

Lubomír Slavíček, „Sobě, umění, přátelům“. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939, Brno 2007 

Lubomír Slavíček, „... hier in Brünn das Interesse für die Kunst anzuregen“. Brněnské umělecké výstavy v letech 1851 až 1878, Bulletin Moravské galerie v Brně LXXV, 2017, s. 34–55

Petr Tomášek (ed.), Moravská národní galerie. 194 let od založení (kat. výst.), Brno 2011

Petr Tomášek (ed.), Naše galerie! Moravská zemská obrazárna (1817–1961), Brno 2022

Archivní zdroje

Moravský zemský archiv, fond G 82 – Hospodářská společnost, kart. 240 (Umělecký spolek Františkova muzea)

Moriz Xaver Braumüller, Kundmachung vom Franzensmuseum, Mittheilungen der k. k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn, 1838, č. 34, s. 272

Moriz Xaver Braumüller, Kundmachung vom Franzensmuseum, Mährisch-Ständische Brünner Zeitung, 1838, č. 243, 4. 9., s. 1079

Moriz Xaver Braumüller, Die Gemäldeausstellung im Franzensmuseum, Mährisch-Ständische Brünner Zeitung, 1838, č. 255, 16. 9., s. 1137–1138