Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava označená prostým názvem Stavba měst měla odborné i laické veřejnosti představit aktuální problematiku urbanismu, která se teprve od 19. století soustavněji prosazovala v koncepčním řešení československých měst.

Uspořádání výstavy iniciovala odbočka SIA (Spolek československých inženýrů a architektů) v Pardubicích ve spolupráci s městem a Městským průmyslovým museem tamtéž, za součinnosti ústředí SIA v Praze, Masarykovy akademie práce, Svazu československých měst a obcí, Vysokých učení technických v Praze a Brně, jak prozrazuje titulní list výstavního katalogu.

Přestože byla výstava rozdělena do osmi základních bloků: 1. regulace měst, 2. veřejné budovy, 3. vilové kolonie, 4. zahradní města, 5. úprava komunikací, 6. rekreační pásma, 7. lázně – hygiena, 8. vesnice dříve a nyní, nelze její obsahové schéma vnímat jako ucelenou koncepci. Naopak jednotlivá témata byla prezentována na značně heterogenním materiálu, který se pořadatelům podařilo shromáždit díky několika osvětovým podnikům, které výstavě předcházely. Na tuto skutečnost také ve výstavním katalogu upozornil Antonín Engel, když napsal, „že to jsou ukázky namnoze různého původu a nemožno činiti nároky na jednotnou směrnici, jsou nicméně dokladem závažnosti všech otázek s úpravou měst souvisejících“ [Engel 1935].

Mezi konkrétní aktivity, které předcházely pardubické výstavě a jejichž expozice zde našly své sekundární uplatnění, byl Mezinárodní svaz pro bytovou péči ve Frankfurtu nad Mohanem s problematikou asanace, regulace a malého bytu tematizovaných na československých i zahraničních příkladech. Dále k nim patřila československá expozice představená v roce 1931 na Mezinárodní výstavě stavebnictví v Berlíně, kde se republika prezentovala širokou množinou problémů od bytové péče, přes „kouřový problém“ až po „politické základy urbanismu“. Dále se jednalo o materiál vystavený u příležitosti Mezinárodního kongresu pro bytovou péči, který se v roce 1935 konal v Praze. V rámci této sekce se pozornost soustředila na celkem sedm československých měst (Moravská Ostrava, Pardubice, Plzeň, Báňská Bystřice, Žilina, Brno a Olomouc).

Následovaly čtyři skutečně velmi nesourodé skupiny, jejichž materiál byl v Pardubicích možná veřejně představen poprvé, a jejichž charakter prozrazuje osobní zájmy některých členů přípravného výboru či zainteresovaných autorit oboru. Čtvrtým tematickým blokem pak byly aktuální projekty pro některá československá města (např. Doudleby, Ústí nad Labem nebo Trnava). A na města navazovala expozice Československých státních drah zaštítěných plány a fotografiemi objektů vybraných nádraží.

Konečně závěrečný oddíl byl věnován prezentaci některých tuzemských, avšak výlučně českých architektonických škol. Jmenovitě Ústavu Adolfa Liebschera na Českém vysokém učení technickém v Brně, Ústavů Antonína Mendla a Antonína Engla na Českém vysokém učení technickém v Praze. Samostatný oddíl byl věnován hegemonovi tehdejšího urbanismu, už několikrát zmíněnému Antonínovi Englovi, který zde byl zastoupen celkem sedmi vlastními architektonickými a urbanistickými projekty. Za jejich výčtem v katalogu jsou uvedeni ještě čtyři architekti (Vojtěch Krch, Alois Mikuškovič a dvojice z Drážďan Adolf Muesmann a Hans Richter), kteří se na výstavě podíleli autorskými studiemi. Zejména vítězný návrh regulace Rokycan od A. Mikuškovice vyzdvihl recenzent jako významný příklad „vývoje vědeckého snažení mladší generace čsl. architektů v důležitém úseku organizace města a jeho plánu“ [Kříž 1935].

Na tyto sekce v katalogu označené jako „vědecké“ navíc navazovaly další prezentace pojmenované jako „průmyslové“, které však měly spíše veletržní podstatu, jelikož se jednalo o zastoupení různých stavebních, zejména pražských a regionálních firem.

Přestože se výstava konala v době kulminující hospodářské krize, jednalo se o období, kdy se do správy a rozvoje sídel postupně prosazovala myšlenka utváření regulačních plánů jako důležitého předpokladu promyšleného růstu měst. Danou agendou se systematicky zabýval Ústav pro stavbu měst při Masarykově akademii práce, jehož zástupci také figurovali mezi členy čestného výboru výstavy.

Vzhledem k akcentovanému významu urbanismu a zapojení širokého pole tehdejších expertních i politických skupin zaznamenala výstava mimořádný ohlas podložený vysokou návštěvností v celkovém počtu přesahujícím 3 000 zájemců z řad laické veřejnosti, ale také zástupců měst, vysokého školství anebo vojenských složek (arm. gen. Jan Syrový anebo členové francouzské armádní mise). Překvapivě ale převážná část tehdejších profesních periodik nevěnovala pardubické výstavě žádnou pozornost.

O zapůjčení výstavy do Drážďan usilovalo Das deutsche Nationalkomitee für Wohnungsfürsorge, ale zda k tomu skutečně došlo, není zřejmé.

Navzdory poměrně nahodilému původu a charakteru jednotlivých expozičních celků, spočíval význam celé výstavy Stavba měst v jejím programovém zacílení na soudobý urbanismus. V daném expertním segmentu lze akci zařadit mezi první výstavní podniky zaměřené na propagaci urbanismu v Československu.

Vendula Hnídková

Citovaná literatura

Engel 1935: Antonín Engel, Důležitost nauky o stavbě měst (Úvodní slovo), in: Stavba měst (kat. výst.),  Pardubice 1935, s. 8

Kříž 1935: Jar[oslav] Kříž, Výstava „Stavba měst“, Architekt SIA XXXIV, 1935, č. 9, 20. 10., s. 135–136

Další literatura

Vendula Hnídková, VABU 1935 – významy architektury v poločase třicátých let, in: Sborník UHS, Praha 2022 (v tisku).

Antonín Engel, Náměstí Vítězství v Praze-Dejvicích: jeho vznik, vývoj a stavba, Praha 1939

Alois Mikuškovic, Technika stavby měst, Praha 1933

Alois Mikuškovic, Osidlování a přesidlování (kolonisace) v Československé Republice: vydáno prací zvláštní komise Ústavu pro stavbu měst při MAP, s podporou Čsl. nár. výboru pro Mezinárodní kongres bytové péče v Praze r. 1935, Praha 1935

Anonym, Výstava – stavba měst, Architekt SIA XXXIV, 1935, č. 8, 20. 9., s. 118–119

Anonym, Výstava „Stavba měst“ v Pardubicích, Architekt SIA XXXIV, 1935, č. 10, 20. 11., s. 160 

Anonym, Zahájení výstavy „Stavba měst“ v Pardubicích, Národní listy LXXVII, 1935, č. 261, 22. 9., s. 3

Anonym, Pardubice: Výstava Stavba měst v Pardubicích, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 457, 12. 9., s. 8

Anonym, Výstava Stavba měst v Pardubicích, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 478, 23. 9., s. 3

Anonym, Pardubice, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 481, 25. 9., s. 8 

Anonym, Ausstellung für Städtebau in Pardubice, Prager Presse XV, 1935, č. 234, 30. 8., s. 5

Anonym, Die Städtebau-Ausstellung in Pardubice, Prager Presse XV, 1935, č. 243, 8. 9., s. 8

Anonym, Die Städtebau-Ausstellung in Pardubice, Prager Presse XV, 1935, č. 263, 28. 9., s. 8

Anonym, Die Ausstellung Städtebau in Pardubice, Prager Presse XV, 1935, č. 270, 6. 10., s. 8

Anonym, Výstavy v r. 1935, Venkov XXX, 1935, č. 104, 4. 5., s. 7

Anonym, Výstava stavby měst v Pardubicích, Venkov XXX, 1935, č. 202, 30. 8., s. 6

Anonym, Výstava stavby měst v Pardubicích, Venkov XXX, 1935, č. 210, 8. 9., s. 5

Anonym, Výstava „Stavba měst“ v Pardubicích, Venkov XXX, 1935, č. 233, 6. 10., s. 3

Anonym, Výstava „Stavba měst“ v Pardubicích, Východočeský rozhled V, 1935, č. 29, 11. 9., s. 5

Anonym, Glosy k urbanistické a stavební výstavě, Východočeský rozhled V, 1935, č. 31, 25. 9., s. 4

Anonym, Výstava „Stavba měst“ v Pardubicích, Vpřed X, 1935, č. 32, 6. 9., s. 6

Anonym, Jak rozřešíme stavební problém našich měst?, Vpřed X, 1935, č. 34, 20. 9., s. 3

Anonym, Výstava stavba měst, Vpřed X, 1935, č. 35, 27. 9., s. 3

Anonym, Výstavu „Stavbu měst“..., Vpřed X, 1935, č. 37, 11. 10., s. 3

Anonym, Poslanec Pekárek na výstavě, Vpřed X, 1935, č. 38, 18. 10., s. 3

Anonym, Stavební problémy, Vpřed X, 1935, č. 39–40, 28. 10., s. 7

Anonym, Výstava „Stavba měst“ v Pardubicích, Východočeský obzor XXXI, 1935, č. 35, 6. 9., [s. 4]

Anonym, Výstavu Stavba měst v Pardubicích, Východočeský obzor XXXI, 1935, č. 40, 11. 10., [s. 3]

Anonym, Naše krásné výstaviště z roku 1931..., Východ XVIII, 1935, č. 36, 16. 8., s. 5

Anonym, Výstavu „Stavba měst“ v Pardubicích, Východ XVIII, 1935, č. 44, 11. 10., s. 4

Anonym, Výstava „Stavba měst“ v Pardubicích byla prodloužena do 20. října, Východ XVIII, 1935, č. 45, 18. 10., s. 3

Anonym, „Stavba měst“, Východočeský republikán XVII, 1935, č. 33, 16. 8., s. 6

ar., Slavnostní zahájení Výstavy Stavba měst v Pardubicích, Východ XVIII, 1935, č. 42, 27. 9., s. 4

es, Výstava stavby měst v Pardubicích, Venkov XXX, 1935, č. 189, 15. 8., s. 5

jf, Výstava Stavba měst v Pardubicích, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 476, 22. 9., s. 9

jt, Výstava „Stavba měst“ v Pardubicích, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 449, 7. 9., s. 3

tp, Výstavu Stavba měst v Pardubicích..., Lidové noviny XLIII, 1935, č. 500, 6. 10., s. 4