Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Umělecká výstava slovenská, uspořádaná roku 1902 v Hodoníně, představovala společnou prezentaci umělců z moravského Slovácka a horních Uher. Vedle uměleckých ambicí měla výrazný kulturněpolitický rozměr. Manifestovala představu etnografické a kulturní jednoty oblastí označovaných dobově jako Moravské a Uherské Slovensko. Obě území oddělovala nejen přírodní hranice tvořená řekou Moravou, ale také hranice správní a symbolická. Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 náležela Morava k rakouské části monarchie, Předlitavsku, zatímco území dnešního Slovenska spadalo pod uherskou správu v Zalitavsku. V obou částech platila odlišná legislativa a slovenské prostředí bylo vystaveno silnému maďarizačnímu tlaku. Pojetí Moravského a Uherského Slovenska jako společného kulturního prostoru nebylo obecně přijímaným geografickým faktem. Utvářelo se především v prostředí etnografů, slovakofilů, umělců a zastánců česko-slovenské vzájemnosti. Výstava tuto představu veřejně artikulovala a přívlastek „slovenská“ v jejím názvu proto zahrnoval oba regiony.

Výstava vzešla z iniciativy místní Učitelské jednoty Komenský a umělců soustředěných kolem Joži Uprky, tehdy již uznávaného malíře čerpajícího náměty z prostředí moravského venkova. Organizátoři přizvali také několik národně slovensky orientovaných umělců z horních Uher, tedy z území dnešního Slovenska. Důležitým prostředníkem a spoluorganizátorem výstavy byl lékař a politik Pavol Blaho, spoluzakladatel a redaktor časopisu Hlas. Patřil k mladší generaci slovenských národně orientovaných intelektuálů (hlasisté), kteří udržovali úzké vazby na české politické prostředí a v rámci slovenských emancipačních snah prosazovali česko-slovenskou vzájemnost. Z celkových 152 vystavených děl pocházelo 20 od pětice malířů z horních Uher (Jozef Hanula, Tomáš Andraškovič, Jaroslav Augusta, Karol Lehotský a Milan Mitrovský).

Český tisk hodnotil výstavu jako uměleckou událost i jako kulturní a politický akt. Mezi vystavujícími z uherského Slovenska vyzdvihoval především Jozefa Hanulu, kolem něhož se podle recenzenta soustředili mladší autoři, označovaní za průkopníky malířského umění na Slovensku [Anonym 1902a]. Takové hodnocení odráželo národnostně vymezený pohled na uměleckou scénu: další umělci působící na území dnešního Slovenska byli v tomto rámci vnímáni jako maďarští. Zdůrazňovalo se též, že všichni vystavující s výjimkou jednoho Čecha jsou původem Slováci, a to moravští nebo uherští [Anonym 1902b]. Národní význam výstavy tisk vztahoval také k samotnému Hodonínu, který popisoval jako město s českým obyvatelstvem a německou správou, jež je třeba národně probudit.

V citovaných českých ohlasech se podrobnější hodnocení soustředilo na díla moravských umělců. U účastníků z uherského Slovenska recenzenti akcentovali zejména kulturní a politický význam jejich přítomnosti. Obdobně výstavu interpretoval slovenský časopis Hlas. Pavol Blaho zdůrazňoval jednotu moravského a uherského Slovenska i Uprkův význam pro zviditelnění regionu prostřednictvím umění [Blaho 1902a, s. 1–2]. Výstavu chápal jako stvrzení etnografické a kulturní jednoty s moravským Slovenskem [Blaho 1902b, s. 4–6].

Pozornost výstavě přinesla návštěva Augusta Rodina, který koncem května 1902 přijel do Prahy při příležitosti výstavy svého díla pořádané spolkem Mánes. Součástí jeho pobytu se stala také cesta na Moravu, během níž navštívil hodonínskou výstavu a Jožu Uprku v Hroznové Lhotě. Doprovázeli jej mimo jiné Alfons Mucha, Zdenka Braunerová a umělci spojení s Mánesem, Stanislav Sucharda, Miloš Jiránek a Josef Mařatka. Rodinovi byly předvedeny připravené ukázky místní lidové kultury: krojované tance, zpěv, hudba a výjevy připomínající jízdu králů, jejíž motiv Uprka opakovaně zpracovával. Podle vzpomínek Zdenky Braunerové a Uprkovy dcery Boženy na sochaře zapůsobily zejména kroje, výšivky, keramika a lidové písně. Program doprovázelo ochutnávání vína a tanec [Filipová 2020, s. 56]. Návštěvu výstavy a setkání s Uprkou lze chápat jako kontakt mezi moderním uměním velkoměstských center a místními lidovými tradicemi. Čeští účastníci jej přitom interpretovali jako oboustrannou výměnu, při níž mohla lidová kultura sloužit jako inspirační zdroj moderního umění [Filipová 2020, s. 56].

Výstava přispěla k utváření moderní regionální a kulturní identity moravsko-slovenského pomezí. Propojovala uměleckou tvorbu inspirovanou venkovským prostředím s programem česko-slovenské vzájemnosti a s úsilím o veřejné uznání místní kultury. Rodinova návštěva tento význam rozšířila o mezinárodní rozměr a podpořila představu lidových tradic jako hodnotného zdroje moderního umění. Na organizační a umělecké vazby spojené s výstavou navázalo roku 1907 založení Sdružení výtvarných umělců moravských. U jeho vzniku stáli Joža Uprka, jeho bratr, sochař Franta Uprka, a další umělci z jejich okruhu.

Lucia Kvočáková

Citovaná literatura

Anonym 1902a: Anonym, Hodonínské dojmy, Národní listy XLII, 1902, č. 132, 14. 5., s. 1

Anonym 1902b: Anonym, Umělecká výstava slovenská v Hodoníně, Moravská orlice XL, 1902, č. 113, 17. 5., s. 1

Blaho 1902a: Pavol Blaho, Umelecká výstavka slovenská, Hlas, 1902, č. 9, květen, s. 257–258

Blaho 1902b: Pavol Blaho, Slovenské umenie, Hlas, 1902, č. 10, červen, s. 292–294

Filipová 2020: Marta Filipová, Modernity, History, and Politics in Czech Art, New York/Abingdon 2020

Další literatura

Hana Dvořáková, Centrum a periferie – kreativní dialog, nebo zážitková turistika? Auguste Rodin na jižní Moravě, Kontexty XIV, 2022,  č. 5, s. 81–92

Helena Musilová (ed.), Pražská Pallas a moravská Hellas 1902: Auguste Rodin v Praze a na Moravě, Brno 2022

Ladislava Horňáková et al., 100 SVUM: 100. výročí založení Sdružení výtvarných umělců moravských, Hodonín 2007

Archivní zdroje

Moravský zemský archiv v Brně, fond Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, První umělecká výstava slovenská v Hodoníně 1902

Anonym, Slovenská umělecká výstava v Hodoníně, Slovanský přehled IV, 1902, s. 478

Anonym, Umělecká výstava slovenská v Hodoníně, Národní politika XX, 1902, č. 124, 6. 5., s. 3

Anonym, Umělecká výstava slovenská v Hodoníně, Moravská orlice XL, 1902, č. 104, 6. 5., s. 2

Anonym, Hodonín. (Dozvuky k výstave slovenských umelcov), Národné noviny XXXIII, 1902, č. 65, 7. 6., s. 5

Anonym, Rodin na Moravě, Rozhledy národohospodářské, sociální, politické a literární XII, 1902, č. 37, 14. 6., s. 1001–1002

Anonym, Slovenské výstavy umělecké v Hodoníně, Dennica V, 1902, č. 5, s. 104

Anonym, Umelecká výstava v Hodoníne, Dennica V, 1902, č. 6, 1. 6., s. 132

Anonym, Rodin na Moravě, Moravská orlice XL, 1902, č. 125, 3. 6., s. 1

Anonym, Rodin na Moravě, Lidové noviny X, 1902, č. 126, 4. 6., s. 2

Anonym, Rodin na Slovácku, Moravská orlice XL, 1902, č. 126, 4. 6., s. 1–2

Anonym, Umělecká výstava slovenská v Hodoníně, Lidové noviny X, 1902, č. 111, 15. 5., s. 3