Výstava drobného církevního umění | Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820

komentář

Výstava s německy tištěným katalogem Kunstgewerbliche Objecte der Ausstellung kirchlicher Kleinkunst doprovozeným 99 velkoformátovými vyobrazeními, byla jednou z prvních akcí ředitele Průmyslového muzea v Brně, Augusta Prokopa (činný 1883–1893), v nově otevřené budově muzea. Podle jeho slov měla Výstava drobného církevního umění přispět k prozkoumání a zdokumentování význačných archeologických a uměleckohistorických předmětů z korunní země Moravy. Vedení muzea usilovalo o to, aby formou výstavy s katalogem učinilo „významné objekty církevní výstavy [...] prostřednictvím snímků dostupné a tím známé také širším kruhům, jako jsou archeologové, architekti a milovníci umění, stejně jako muzea, průmyslové školy a provozovatelé průmyslových podniků.“ [Prokop 1884–1885] Přehlídky více než šesti stovek předmětů [Anonym 1884–1885, č. 10], které přicházely i po zahájení výstavy, se zúčastnilo osmdesát vystavovatelů. Zapojily se církevní instituce (Křesťanská akademie) i jednotlivci (olomoucký kardinál Bedřich Fürstenberg, pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg a brněnský biskup František Bauer), současní umělci (architekti Antonín Barvitius, Heinrich Ferstel, Josef Mocker, August Prokop, Friedrich Schmidt, Germano Wanderlay, Friedrich Wachsmann, malíř Emil Pirchan), šlechta, včetně panovnického domu (kníže Johann Liechtenstein, korunní princezna Stephanie), obchodníci a živnostníci (F. Adler, Carl Giani, zlatník Josef Wenzel Rummel ml.), firmy (Krickel & Schweiger, Carl Seyling dědicové, továrna vitrailí Innsbruck) a školy (odborná škola zlatnická v Praze). Dokumentaci 99 předmětů učinil brněnský fotograf Josef Kunzfeld. Jeho snímky se staly podkladem pro světlotiskové reprodukce tištěné drážďanskou firmou Römmler und Jonas a vytvořily společně s textem Augusta Prokopa na svou dobu mimořádný výstavní katalog. Text katalogu (separát) s popisy a hodnocením některých exponátů vznikl přetištěním textů, které na pokračování vycházely v muzejním časopise Mitteilungen des Mährischen Gewerbemuseums in Brünn.

Výběr exponátů odráží tehdejší strategii uměleckoprůmyslových muzeí zdokumentovat a představit komparativní metodou významné historické objekty a soudobou tvorbu. Muzeum zahájilo přípravu rozesláním česky a německy psaných dopisů, dochovaných v konceptu ze dne 29. 5. 1884 [Archiv MG]. Historické předměty – jako byly monstrance, mešní náčiní a liturgické textilie, knižní vazby, předměty ze slonoviny i rukopisy, staré tisky a Rzihova sbírka středověkých kamenických značek – doplnily novodobé návrhy podle starých vzorů (Albrechta Dürera, Hanse Vischera). Třetí skupinu exponátů představovala soudobá tvorba zastoupená architektonickými projekty a církevním náčiním (Josef Mocker, Antonín Barviitus, Heinrich Ferstel, Friedrich Schmidt, Friedrich Wachsmann). Výstavy se zúčastnilo mimořádně velkou zápůjčkou vídeňské Uměleckoprůmyslové muzeum (k. k. Museum für Kunst und Industrie), patrně v rozsahu 219 fotografií, 124 rytin i dřevořezů a 60 barevných tisků. V cyklu přednášek viděli návštěvníci ještě další dvě stovky předmětů. Zápůjčkami podpořily činnost Průmyslového muzea i další moravská muzea: olomoucké Průmyslové muzeum Františka Josefa, Františkovo muzeum v Brně. Zemské slezské muzeum v Opavě zapůjčilo exponáty, které se do obrazové přílohy nedostaly. Liberecké uměleckoprůmyslové muzeum (Nordböhmisches Gewerbe-Museum), které nemohlo exponáty zapůjčit, se zapojilo do doprovodného programu. Kromě libereckého kustoda a redaktora časopisu Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums W. D. Viviera přednášel v Brně také redaktor časopisu Method Anton Lehner. V úvodní, německy proslovené přednášce s názvem Rozvoj a rozdíly jednotlivých stavebních stylů, se zřetelem na církevní umění vystoupil patrně August Prokop [Anonym 1884c].

Vzhledem k značnému rozsahu výstavy a věcnému, materiálovému i časovému střídání exponátů nevyšla v domácích odborných periodikách jediná skutečná recenze na výstavu. V časopise Centrální památkové komise publikoval August Prokop text, který je jen stylisticky mírně obměněnou podobou verzí textu vydaného v muzejním časopisem Mittheilungen des Mährischen Gewerbemuseums in Brünn. Na titulní strany novin se dostala výstava pouze v souvislosti s politickým kontextem výstavy, totiž zařazením česky přednesené přednášky o slovanském Velehradě [Anonym 1884a]. Znovu psal deník Tagesbote o národním a odborném ohrožení této instituce v souvislosti s česky proslovenými přednáškami, které „se plní, když je to nutné, žáky a dobrovolníky, německé přednášky navštěvují jen ti, kdo projevují vážný zájem o průmysl.“ [Anonym 1884b]

Do novodobého výkladu historismu v českých zemích vstoupila výstava díky knižním vazbám Josefa Mockera, které zaslala jako součást souboru předmětů k narozeninám pražského arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga pražská Křesťanské akademie [Brožová 2001, s. 231]. Recentně na výstavu upozornila Petra Trnková v souvislosti s dílem brněnského fotografa Josefa Kunzfelda, která publikovala také některé pohledy do expozice z muzejní instalační praxe tohoto muzea v osmdesátých letech 19. století [Trnková 2011, č. kat. 47].

Význam této výstavy spočívá nejen v prvenství, pokud jde o dokumentaci historického uměleckého řemesla na Moravě, např. berla Rajhradských opatů, kolem 1330; Boskovická bible, kolem 1415; Monstrance z Březníka, 1522; podnos a mešní konvičky ze Svatotomášského kláštera, 18. století. Díky Průmyslovému muzeu v Brně vznikl jeden z prvních výstavních katalogů, v němž se historické exponáty prolínají s velkoformátovou dokumentací soudobého domácího uměleckého řemesla. Výstava také patří mezi první, u nichž jsou od osmdesátých let 19. století výslovně uváděni kurátoři instalace: kurátor muzea Carl Schirek a sekretář muzea J. Jandera [Die Ausstellung 1885].

Taťána Petrasová

Citovaná literatura

Anonym 1884a: Anonym, Unser Gewerbe-Museum, Tagesbote aus Mähren und Schlesien XXXIV, 1884, Beilage zur Nr. 252, 31. 10., s. 1

Anonym 1884b: Anonym, Unser Gewerbe-Museum, Tagesbote aus Mähren und Schlesien XXXIV, 1884, Nr. 256, 6. 11., s. 1

Anonym 1884c: Anonym, (Mährisches Gewerbe-Museum.), Tagesbote aus Mähren und Schlesien XXXIV, 1884, Nr. 238, 15. 10., s. 3

Anonym 1884–1885: Anonym, Kirchliche Ausstellung im mähr. Gewerbemuseum, Mitteilungen des Mährischen Gewerbemuseums in Brünn II, 1884, č. 8, 24. 10.; č. 10, 7. 11; č. 14. 11.; č. 12, 21.11; č. 13, 28. 11.; č. 14, 5. 12.; č. 15, 12. 12.; č. 16, 19. 12.; č. 17, 29. 12.; II, 1885, č. 18, 2. 1.; č. 19, 9. 1.; č. 20, 16. 1.; č. 21, 23. 1.; č. 22, 30. 1.; č. 27, 6. 3.; č. 28, 13. 3.; č. 29, 20. 3.; č. 30, 27. 3. (inzerát); č. 32, 10. 4. (inzerát); č. 34, 24. 4.

Die Ausstellung 1885: Die kirchliche Ausstellung im mähr. Gewerbemuseum, eröfffnet am 12. October 1884, separát, [Brünn 1885], s. 1–16

Prokop 1884–1885: August Prokop, Vorwort, in: Kunstgewerbliche Objekte der Ausstellung kirchlicher Kleinkunst in Mährischen Gewerbe-Museum, kat. výst. Mährisches Gewerbe-Museum, Brünn 1884–1885

Trnková 2011: Petra Trnková, Josef Kunzfeld. Fotograf a muzeum / fotograf a město (kat. výst., Moravská galerie v Brně), Brno 2011, s. 13–14

Další literatura

Anonym [F. J. Lehner], Přednáška F. J. Lehnera při výstavě církevně-umělecké v Brně, Method X, 1884, č. 12, 30. 12., s. 137–138; Method XI, 1885, č. 1., s. 8–11, č. 2, s 18–22

Jarmila Brožová, Umělecké řemeslo historismu. Čechy 1860–1890, in: Taťána Petrasová – Helena Lorenzová (edd.), Dějiny českého výtvarného umění 1780–1890, III/2, s. 231

Ferdinand Lehner, Výstava kostelních předmětů v Brně, Method X, 1884, s. 130

Taťána Petrasová, Josef Mocker, Praha 1999

P[rokop], Kirchliche Ausstellung in mährischen Gewerbe-Museum zu Brunn, Mitth. der Central-Commission XI (NF), 1885, s. LXXVIII–LXXIX

Lubomír Slavíček, „Noch nie waren in Brünn in einem Ausstellungsraume so viele Kunstschätzen neben einander zu sehen“. Výstava obrazů a starožitností 1862 a brněnští sběratelé té doby, Opuscula historiae atrium LXVI, 2017, s. 208

Dana Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví, Praha 2003, s. 114 (Efferdinger), 221–222 (Kautsch), 299 (Mauder), 425 (Rummel)