Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Rozvoj samostatného vědeckého oboru dějiny umění v meziválečném Československu završily ve druhé polovině třicátých let 20. století symbolicky velké retrospektivní přehlídky Staré umění na Slovensku (1937) a Pražské baroko 1600–1800 (1938). V atmosféře nakloněné systematickému zkoumání a veřejné prezentaci uměleckých památek minulosti proběhla již dříve v Brně na přelomu let 1935 a 1936 ambiciózní Výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku, na dlouhou dobu jediný takto rozsáhlý a vědecky fundovaný výstavní projekt na moravskoslezském území. Jeho komplexní zhodnocení podal na základě podrobného archivního výzkumu Lubomír Slavíček [Slavíček 2012], zatímco zasazením přehlídky do dobového kontextu výstav zaměřených na prezentaci středověkého umění u nás i jinde ve střední Evropě se zabývala Helena Dáňová [Dáňová 2022]. Význam brněnské gotické výstavy podtrhuje nejen nebývalý publicistický ohlas v tehdejším tisku, ale i její následná reflexe ve vědeckých publikacích [Dostál 1937].

Příprava gotické výstavy probíhala v Obrazárně Moravského zemského muzea pod vedením jejího přednosty a zároveň ředitele muzea Jaroslava Helferta (1883–1972), hlavní podíl na realizaci podniku měl však mladý historik umění a od roku 1931 stálý odborný pracovník (asistent) Obrazárny Albert Kutal (1904–1976), pozdější profesor Masarykovy univerzity a mezinárodně proslulý medievista. Pevnější obrysy nabyla myšlenka na uspořádání výstavy patrně na přelomu let 1934 a 1935. V březnu 1935 zaslal Helfert zemskému úřadu žádost o subvenci 7.500 Kč a po jejím schválení Moravskoslezským zemským výborem vstoupily přípravy do intenzivní fáze. Na rozsáhlou dotazníkovou akci, zaměřenou na identifikaci památek středověkého umění ve sbírkách moravských a slezských muzeí, soukromých osob i církevních subjektů, navázalo několik „akvizičních“ cest, během nichž Kutal, někdy v Helfertově doprovodu, procestoval křížem krážem Moravu a Slezsko a navštívil i Prahu za účelem výběru gotických obrazů a soch pro výstavu. Základní soubor uměleckých předmětů ze sbírek pořádající instituce se tak v krátké době podařilo rozšířit o množství exponátů z dalších muzeí (Brno, Olomouc, Opava, Prostějov, Praha), ze soukromých (Jaroslav Mathon, Richard Morawetz ad.) či šlechtických sbírek (Leopold Berchtold, Antonín Magnis, Christian ze Salm-Reifferscheidtu ad.), dále z kostelů a z majetku klášterů a farních nebo děkanských             úřadů. Ruku v ruce s úspěšným terénním výzkumem ovšem narůstala i zátěž spojená s administrativním zajištěním výpůjček, proto byl původně zvažovaný termín výstavní přehlídky odsunut z letních na podzimní a zimní měsíce roku 1935.

Výstava se nakonec konala v deseti sálech expozice Obrazárny, která tak musela být z velké části dočasně svěšena, a byla slavnostně zahájena v neděli 27. října 1935 za přítomnosti zemského prezidenta Jana Černého proslovy Jaroslava Helferta a Alberta Kutala, který zdůraznil „uměleckou jednotu Čech a Moravy ve 14. a počínajícím 15. století“, jejímž důkazem mu byly zejména práce „mistra rajhradské archy“ [Drobná 1935–1936, s. 91]. Vedle první veřejné prezentace Eugenem Dostálem (1889–1943) objevené a teprve nedávno publikované Madony z Veveří z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře lze totiž za hlavní přínos výstavy považovat shromáždění většiny do té doby rozptýlených a nově oceňovaných obrazů takzvaného Mistra Rajhradského oltáře, jehož dílnu Kutal situoval na Moravu dvacátých let 15. století. A to i přesto, že se v tak krátké době nepodařilo získat zahraniční výpůjčky z Berlína, Norimberku a Budapešti, ale „pouze“ dva Rajhradskému mistrovi připisované obrazy z Uměleckohistorického muzea ve Vídni a jeden z vídeňského soukromého majetku.

Vydání stručného katalogu zahrnujícího 135 katalogových čísel, spíše však průvodce výstavou „ve skromné formě pro orientaci návštěvníků z nejširších kruhů veřejnosti“, mělo ještě v průběhu konání přehlídky doplnit publikování podrobného, kompletně ilustrovaného vědeckého katalogu, který měl představovat jakýsi „corpus našich [moravskoslezských] gotických památek“ [Helfert – Kutal – Drobná 1935, s. 4]. Ačkoli byly za tím účelem všechny exponáty podrobně fotograficky dokumentovány, a na výstavě byla prostřednictvím kvalitních fotografií prezentována i další umělecká díla zde nezastoupená, zůstalo v případě vědecké publikace pouze u záměru, doloženého dnes torzovitými rukopisnými a strojopisnými poznámkami v Kutalově pozůstalosti. Absenci odborně popularizačního vysvětlujícího textu v publikovaném průvodci, který Jaroslav Helfert opatřil jen stručným úvodem objasňujícím smysl projektu, se Kutal snažil nahradit svými postupně zveřejňovanými vysvětlujícími texty [Kutal 1935; Kutal 1936].

Celkově úspěšná propagace zahrnovala vedle novinových zpráv a časopiseckých článků – v této oblasti se činila zvláště Kutalova externí spolupracovnice Zoroslava Drobná (1907–1988) – rovněž organizování hromadných návštěv školní mládeže, rozhlasové referáty, odborné výklady na výstavě nebo sérii vědeckých přednášek předních specialistů na problematiku středověkého umění (kromě samotného Alberta Kutala přednášel Eugen Dostál, Jaromír Pečírka, Josef Opitz, Antonín Matějček ad.). Pro velký návštěvnický zájem byla výstava nakonec prodloužena až do konce března, přičemž se podařilo množství exponátů ještě rozšířit na konečných 147. Celkový počet návštěvníků přesáhl 12 tisíc a nechyběli mezi nimi ani přední odborníci na problematiku středověkého umění včetně řady zahraničních, hlavně vídeňských. Bezprostřední vědecký ohlas brněnské výstavy nalezneme třeba v pracích odborných pracovníků Uměleckohistorického muzea ve Vídni Ludwiga Baldasse (1887–1963) nebo vídeňské Albertiny Otty Benesche (1896–1964). Brněnská gotická výstava byla vyvrcholením dosavadní intenzivní dokumentační činnost Alberta Kutala a jeho spolupracovníků v oblasti středověkého umění a položila tak základ jeho celoživotní vědecké práce na tomto poli. V mnoha případech se nově objevená a poprvé vystavená díla stala v následujících letech předmětem úspěšných akvizic Obrazárny a dodnes tvoří základ sbírky starého umění Moravské galerie v Brně.

Petr Tomášek

Citovaná literatura

Dáňová 2022: Helena Dáňová, Brněnská Výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku a přehlídky starého umění v Čechách a ve střední Evropě mezi dvěma světovými válkami, in: Petr Tomášek (ed.), Naše galerie! Moravská zemská obrazárna (1817–1961), Brno 2022, s. 106–124

Dostál 1937: Eugen Dostál, Gotická výstava v Brně…, Časopis Matice moravské LXI, 1937, s. 265–272

Drobná 1935–1936: z. d. [Zoroslava Drobná], Brno, Volné směry XXXII, 1935–1936, s. 90–91

Helfert – Kutal – Drobná 1935: Jaroslav Helfert – Albert Kutal – Zoroslava Drobná, Výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku (kat. výst.), Brno 1935

Kutal 1935: Albert Kutal, Gotické umění Moravy a Slezska na výstavě zemského musea v Brně, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 588, 24. 11., s. 1 (příloha)

Kutal 1936: Albert Kutal, Poznámky k Výstavě gotického umění na Moravě a ve Slezsku v obrazárně zemského musea v Brně, Akord. Revue pro kulturní synthesu III, 1936, č. 1 (část II. Poesie), s. 6–10

Slavíček 2012: Lubomír Slavíček, Objev nové pevniny. Brněnská výstava gotického umění Moravy a Slezska 1935/1936 a Albert Kutal, in: Helena Dáňová – Klára Mezihoráková – Dalibor Prix (eds.), Artem ad vitam. Kniha k poctě Ivo Hlobila, Praha 2012, s. 580–598

Další literatura

Ludwig Baldass, Eine südböhmische Malerwerkstatt um 1420, Zeitschrift für Kunstgeschichte IV, 1935, č. 5–6, s. 301–319

Otto Benesch, Lorenz Luchsperger, Pantheon. Monatsschrift für Freunde und Sammler der Kunst XVIII, 1936, s. 259–264

Kaliopi Chamonikola (ed.), Zdaleka i zblízka. Středověké importy v moravských a slezských sbírkách = From Far and Near. Medieval Imports in Moravian and Silesian Collections (kat. výst.), Brno 2009

Albert Kutal, Výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku, Národní osvobození XII, 1935, č. 280, 1. 12., s. 11

Albert Kutal, Příspěvek k poznání plastiky 14. stol. na Moravě, Volné směry XXXII, 1935–1936, s. 209–212

Albert Kutal, Procházka výstavou gotického umění v zemské brněnské obrazárně, Moravské slovo XII, 1936, č. 10, 12. 1., s. 8

Lubomír Slavíček, Dialog Brno – Praha. Z korespondence brněnských a pražských historiků umění, in: Jiří Kroupa – Lubomír Slavíček (edd.), Almanach 1927–1997. Sedmdesát let Semináře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně, Brno 1997, s. 29–54

Lubomír Slavíček, Vincenc Kramář a Brno. Z korespondence brněnských historiků umění s Vincencem Kramářem, Bulletin Moravské galerie v Brně, 1998, č. 54, s. 241–256

Karel Šourek – František Matouš, Regionální museum: Jeho úkoly nové a nejdůležitější úkol staronový, Život. List pro výtvarnou práci a uměleckou kulturu XIV, 1935–1936, s. 34

Petr Tomášek (ed.), Moravská zemská obrazárna (1817–1961). Obrazy / sochy / objevy / příběhy (kat. výst.), Brno 2022

Petr Tomášek (ed.), Moravian Picture Gallery (1817–1961). Paintings / Sculptures / Discoveries / Stories (kat. výst.), Brno 2022

Archivní zdroje

Archiv Masarykovy univerzity, fond B 30 – Albert Kutal, karton 1, 3 a 5

Archiv Moravské galerie v Brně, fond Obrazárna Moravského zemského muzea I, karton 3, složka 2, fol. 8–10 (záznamy o činnosti umělecko-historického oddělení Moravského zemského musea v letech 1935 a 1936), karton 13, složka 1, fol. 1–171 (původní kartotéka k fotodokumentaci vystavených děl)

Archiv Moravské galerie v Brně, fond Obrazárna Moravského zemského muzea I, sbírka negativů, inv. č. N 1462 – N 1468 (pohledy do výstavy)

Archiv Moravského zemského muzea, fond Moravské zemské muzeum, karton 27, složka 2/1935, nefol. (žádost o poskytnutí subvence na výstavu gotického umění)

Archiv Moravského zemského muzea, fond Obrazárna Moravského zemského muzea II, karton 1, složka 115/1935, fol. 548–556 (služební cesty Alberta Kutala 1935), složka 27/1936, fol. 558–567 (služební cesty Alberta Kutala 1936), karton 3, složka 195/1936, fol. 463–467 (žádost o prodloužení výpůjčky z hradu Buchlova), složka 293/1937, fol. 558–559 (žádost o zaslání katalogu výstavy do Vratislavi), karton 13, složka 209/1936, fol. 460–461 (poděkování za výpůjčku Madony z Lomnice), karton 15, složka 162/1937, fol. 502–503 (vrácení sochy Panny Marie do Tatenic), karton 16, složka 68/1936, fol. 512–513 (prodloužení výpůjčky z Vídně), karton 17, složka 51/1935, fol. 9 (seznam výstav Obrazárny 1935), složka 158/1935, fol. 11–599 (dokumentace k výstavě I), složka 263/1935, fol. 600–680 (dokumentace k výstavě II), složka 308/1935, fol. 681–687 (tiskové zprávy k zahájení výstavy), složka 5/1936, fol. 689–713 (prodloužení výstavy), složka 282/1936, fol. 726 (seznam výstav Obrazárny 1936), karton 18, složka 285/1935, fol. 21–48 (výpůjčka tří obrazů z Vídně), složka 307/1935, fol. 51–59 (výpůjčka Madony z Veveří)

Anonym, Výstava gotického umění na Moravě, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 536, 25. 10., s. 3

Anonym, Výstava gotického umění v Brně, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 540, 29. 10., s. 3

Anonym, Výstava gotiky v Brně, Moravská orlice LXXIII, 1935, č. 251, 27. 10., nestr. [s. 23]

Anonym, Moravská a slezská gotika, Národní sjednocení II, 1936, č. 6, 21. 2., s. 6

Anonym, Výstavu gotického umění na Moravě a ve Slezsku uspořádalo Zemské moravské museum v Brně, Umění. Sborník pro českou výtvarnou práci IX, 1936, č. 5, s. 247–248

Anonym, Vavřinec Luchsperger a brněnská výstava gotiky, Umění. Sborník pro českou výtvarnou práci X, 1937, č. 1, s. 58

z. d. [Zoroslava Drobná], Brněnské výstavy v říjnu, Index. List pro kulturní politiku VII, 1935, č. 8, s. 91–93

Zoroslava Drobná, Výstava gotického umění v zemi Moravskoslezské, Moravské noviny LVI, 1935, č. 259, 9. 11., nestr. [s. 6]

z. d. [Zoroslava Drobná], Obrazárna zemského musea, Volné směry XXXII, 1935–1936, s. 38

z. d. [Zoroslava Drobná], Brněnské výstavy, Volné směry XXXII, 1935–1936, s. 52

z. d. [Zoroslava Drobná], Výstava gotického umění, Volné směry XXXII, 1935–1936, s. 229

z. d. [Zoroslava Drobná], Brno, Volné směry XXXII, 1935–1936, s. 234

Cecílie Hálová-Jahodová, Princip umělecké tvorby gotické (K brněnské výstavě gotického umění na Moravě a ve Slezsku), Československý kreslíř. Měsíčník výtvarné výchovy IV, 1935–1936, č. 5, s. 109–110

kh [Karel Horký?], Úspěch gotické výstavy, Lidové noviny XLIV, 1936, č. 29, 17. 1., s. 3

Werner Kudlich, Die gotische Plastik und Malerei Schlesiens auf der Brünner Ausstellung, Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren III, 1936, č. 52, 1. 3., s. 3

fl [František Loubal], Byli jste na výstavě gotického umění v Zem. museu?, Moravské slovo XII, 1936, č. 4, 5. 1., s. 3.

Jaromír Pečírka, Gotische Kunst in Mähren und Schlesien. Ein Rundgang durch die Brünner Ausstellung, Prager Presse XV, 1935, č. 325, 1. 12., s. 5

Jaroslav Pešina, Brněnská výstava moravskoslezské gotiky. Plastika, Národní střed XVII, 1935, č. 281, 1. 12., s. 7

Jaroslav Pešina, Brněnská výstava moravskoslezské gotiky. Malířství, Národní střed XVII, 1935, č. 287, 8. 12., s. 7

S., Výstava gotického umění skončila, Den XXV, 1936, č. 83, 7. 4., s. 3

A. S., Deutsche Gotik in Mähren. Zur Brünner Ausstellung, Die Zeit. Sudetendeutsches Tagblatt II, 1936, č. 88, 12. 4., s. 7

Vladimír Sach, Z výstavy gotického umění v zemi Moravskoslezské, která byla zahájena 27. t. m. v Brně, Národní politika LIII, 1935, č. 298, s. 9

Emanuel Schwab, Iglauer gothische Bildkunst. Iglauer Bilder in der Brünner Kunstausstellung, Mährischer Grenzbote als Iglauer Sprachinselbote (Sonntagsbeilage) LXXXVIII, 1935, č. 148, 22. 12., s. 1

M. St.–f [Maximilian Steif], Die Kunst der Gotik im Brünner Landesmuseum, Tagesbote (Abendblatt) LXXXV, 1935, č. 500, 30. 10., s. 3

Maxmilián [Maximilian] Steif, Gotický oltář sv. Jakuba, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 629, 16. 12., s. 3

Maximilian Steif, Gotische Kunst-Ausstellung, Prager Tagblatt LX, 1935, č. 256, 23. 11., s. 9

jbs [Jaroslav B. Svrček], Gotické umění na Moravě a ve Slezsku, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 537, 26. 10., s. 5

jbs [Jaroslav B. Svrček], Výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku, České slovo XXVIII, 1936, č. 6, 8. 1., s. 8

Vladimír Urbánek, Gotická umělecká tvorba ze západní Moravy, Od Horácka k Podyjí XII, 1935–1936, s. 123–126