Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Na počátku 20. století se brněnské Erzherzog-Rainer-Museums für Kunst und Gewerbe stalo držitelem důležitého prvenství na poli moderní architektury a městského plánování. Stalo se totiž první zastávkou putovní výstavy Die Ausstellung der Deutschen Gartenstadtgesellschaft (Výstava Německé společnosti zahradních měst) na území Rakouska-Uherska. Zapůjčení výstavy do Brna sjednal tajemník německé společnosti a jeden z čelných propagátorů myšlenky zahradních měst ve střední Evropě Hans Kampffemeyer.

K výstavě bohužel nebyl vydán katalog, ale agilní ředitel muzea Julius Leisching osobně podal v muzejním časopise Mitteilungen des Erzherzog-Rainer-Museums für Kunst und Gewerbe rozsáhlý výklad o původu a významu fenoménu zahradních měst. Text mohl zájemcům pomoci zasadit znalosti získané prohlídkou výstavy do širších dobových snah o reformu bydlení. Leisching se ve svém článku vycházel především z tezí Ebenezera Howarda, otce přelomové myšlenky zahradních měst jako kritiky průmyslových center a vize rehabilitace špatných poměrů. 

Leisching se konkrétně poučil v tehdy velmi rozšířeném německém překladu spisu Gartenstädte in Sicht, v němž autor zformuloval princip tří magnetů. První dvojice magnetů reprezentuje sídelní možnosti, které Howard staví do vzájemné opozice, tedy život na venkově a život ve městě. Opuštěním ustálených kategorií, ale lze stvořit magnet třetí, který bude mít prospěch z předností venkova i města, aniž by podlehl jejich negativním průvodním jevům. To je výchozí idea koncepce zahradního města. Tedy nového typu urbánního celku prostoupeného zelení, disponující komplexní infrastrukturou a s důrazem na populační omezení stanovené na hranici 32 000 obyvatel. 

Expozice vystavená v Brně představila tuto vizi za pomocí široké škály médií. Uplatnily se modely, přes 300 kresebných dokumentů a návrhů povětšinou realizovaných územních celků a celých zahradních měst, fotografie a plány jednotlivých budov.

Zároveň vystavené artefakty vykazovaly velký typologický i geografický záběr od evropských po americké vzorová sídla a rozhodně se neomezovaly pouze na příklady zahradních měst. Kromě modelových ukázek, jakými byla anglická sídla Bournville, Port Sunlight, Earswick, tak mohli návštěvníci porovnávat také třeba dělnickou kolonii firmy Merck u Darmstadtu a Margaretenhof firmy Krupp u Essenu, dělnická obydlí v Ulmu, Gmindersdorfu a Einswarden, anebo vilové kolonie Schwachhausen v Brémách a Friedrichshöhe u Kostnice. Opravdu speciálním příspěvkem byly modely strážních domků bavorských Státních drah. Jak je z uvedeného výčtu dobře patrné, pojem zahradního města se stal zastřešujícím termínem pro celou řadu soudobých obytných staveb, které spíše než závazný příklad zahradních měst spojovala jistá generační pospolitost tvůrců a jejich větší či menší reflexe moderních tendencí na poli architektury obytných staveb v Anglii. 

Vendula Hnídková

Literatura

Ebenezer Howard, Gartenstädte in Sicht, Jena 1907

Julius Leisching, Die Gartestadtbewegung, Mitteilungen des Erzherzog-Rainer-Museums für Kunst und Gewerbe 27, 1909, č. 6, s. 81–92

Austellung, Mitteilungen des Erzherzog-Rainer-Museums für Kunst und Gewerbe 27, 1909, č. 6, s. 92–93

Anonym, “Erzherzog Rainer-Museum”, Brünner Zeitung, 1909, č. 119, 26. 5., s. 2.

Anonym, “Erzherzog Rainer-Museum”, Brünner Zeitung, 1909, č. 124, 2. 6., s. 2

Anonym, “Erzherzog Rainer-Museum”, Brünner Zeitung, 1909, č. 132, 12. 6., s. 2

Anonym, “Erzherzog Rainer-Museum für Kunst und Gewerbe”, Brünner Zeitung, 1909, č. 126, 4. 6., s. 2

Anonym, “Erzherzog Rainer-Museum für Kunst und Gewerbe”, Brünner Zeitung, 1909, č. 156, 13. 7., s. 2

Anonym, “Gartenstadt-Ausstellung”, Brünner Zeitung, 1909, č. 144, 26. 6., s. 2

Anonym, “Gartenstadt-Ausstellung”, Brünner Zeitung, 1909, č. 145, 27. 6., s. 4

Anonym, Gartenstadtausstellung, Arbeiter Zeitung 21, 1909, č. 158, 10. 6., s. 7 

Anonym, Wanderausstellung, Gartenstadt. Mitteilungen der deutschen Gartenstadtgesellschaft 3, 1909, č. 4, s. 60