Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Regionální čili krajinské výstavy patřily k důležitým událostem venkovského hospodářského a kulturního života českých zemí nejpozději od konce 19. století. Čeští Němci uspořádali takovou velkou expozici v Liberci v roce 1906 (Deutschbömische Ausstellung Reichenberg/Německočeská výstava v Liberci). Češi na ni odpověděli výstavou v Mladé Boleslavi v roce 1912. Po vzniku Československa se toto město rozhodlo svůj výstavní podnik zopakovat akcí celostátního významu. Výstava severních Čech, jak se od chvíle prvních příprav nazývala, měla oslavit osmdesátileté výročí vzniku obecních samospráv v českých zemích. Zároveň se na ní měl manifestovat fenomén takzvaného hraničářství, obrany zájmů českojazyčné populace z okresů na hranici Sudet, včetně dokumentů o práci českých menšin uvnitř souvislého německého území v republice a o životě Lužických Srbů v sousedním Německu. V neposlední řadě měla vyjadřovat ambice samotné Mladé Boleslavi, která se už před první světovou válkou stávala významným průmyslovým a kulturním střediskem [Švácha 2007].

Ve slavnostních řečech politiků, kteří výstavu v červnu 1927 zahajovali, i v početných zprávách o ní v celostátním i regionálním tisku však byly verbální deklarace hraničářství nakonec ztlumené. Spíše nad nimi převážily výzvy ke spolupráci všech národností v Československé republice, což o rok později platilo i pro rozsáhlejší Výstavu soudobé kultury v Brně s několika expozicemi českých Němců. Skrýval se za tím fakt, že rok před mladoboleslavskou akcí vstoupili do vlády republiky zástupci několika německých stran, a hraničářská rétorika proto už nebyla ve státním zájmu. Neprojevila se ani v architektonickém pojetí výstavy, o což se zasloužil hlavně její hlavní architekt Jiří Kroha.    

Iniciátoři mladoboleslavské akce v čele se starostou města Karlem Šerákem už na počátku roku 1926 rozhodli, že pro ni použijí výstaviště z roku 1912 spolu s okolními školami a sokolovnou, které popřípadě doplní dřevěné pavilony, všechny budovy při Havlíčkově, Palackého, Husově a Tylově ulici [Ryšlinková 2000]. Na projekt jejího architektonického ztvárnění uspořádali omezenou soutěž. Kotěrovu žákovi Františku Jandovi, který už navrhoval předválečné výstaviště a v roce 1921 zvítězil v soutěži na regulační plán Mladé Boleslavi, při tom nejsilněji konkuroval zaměstnanec Zemského výboru a od roku 1925 mimořádný profesor brněnské techniky Jiří Kroha, autor několika velkých veřejných budov ve městě v čele se Zemskou průmyslovou školou (1922–1927), jež pak Výstavě severních Čech poskytla své právě dokončené prostory. O odvaze výstavního výboru svědčí fakt, že si ho Kroha nakonec naklonil několika inovativními idejemi o vystavování. Jak to pak zformuloval v časopisu Horizont, výstava se nesměla stát ani jarmareční přehlídkou zboží, ani nudnou muzeální expozicí. V její koncepci si architekt musí vzít na pomoc vědecké poznatky o psychologii vnímání a má vůbec postupovat co nejvědečtěji [Kroha 1927a]. Ve velkém rozsahu proto Kroha v expozicích použil barevné plochy, diagramy, výrazné nápisy a šipky, což rok poté zopakoval v několika odděleních Výstavy soudobé kultury v Brně.

Pokud architekt neumístil některé expozice do stávajících okolních budov, vyprojektoval pro ně lehké moderní dřevěné pavilony, u jejich vzhledu se neobával provizornosti [Kroha 1927b]. Do podobných dočasných objektů vložil restaurace pivovarů z okolí Mladé Boleslavi. Pro celý areál navrhl i prodejní stánky a jinou drobnou architekturu, jakož i propracovaný a ve výsledku působivý systém večerního osvětlení. Zasvěcenější kritici hledali v Krohově stylu vliv německého expresionisty Ericha Mendelsohna [Krejcar 1927], což však spíše platilo pro Krohovy veřejné budovy z dvacátých let. Pozdější vykladači spatřovali v některých objektech Výstavy severních Čech narážky na sovětský pavilon na mezinárodní výstavě v Paříži 1925 od Konstantina Melnikova [Ryšlinková 2000]. Na novináře, kteří výstavu zhlédli, Krohova práce zapůsobila svou radostnou, ba pohádkovou moderností; „hýří kouzlem nových forem a jásavou pestrostí barev“ [Kolářík – Mrkvička 1927]. Téměř všechny deníky Krohovo výstaviště v obsáhlých referátech oceňovaly a dva z nich – Národní osvobození a České slovo – přinesly architektův fotografický portrét a stručný životopis. Pouze komunistické Rudé právo otisklo jen drobný sloupek o expozici samospráv. Podobou Krohových pavilonů se pak inspirovali autoři dalších regionálních výstav, v Kutné Hoře (1928), v Litomyšli a v Táboře (1929), v Pardubicích a Lounech (1931) i na jiných místech. K věhlasu Výstavy severních Čech i k jejímu dopadu na podobné mladší akce jistě přispěl také fakt, že si ji přijeli prohlédnout prezident Masaryk s ministerským předsedou Antonínem Švehlou, pražský primátor Karel Baxa nebo primátor Hradce Králové František Ulrich, který ji s ministry Otakarem Srdínkem a Františkem Peroutkou 19. června 1927 zahajoval.

Exponátem se na mladoboleslavské výstavě stala sama architektura, spolu s Krohovými inovativními instalacemi. Součást výstavy však tvořily i expozice sklářské školy v Železném Brodě a sklářského ústavu v Hradci Králové, obě umístěné do sokolovny upravené po architektonické stránce místním Plečnikovým žákem Vladimírem Bolechem, a výstava výtvarného umění v Zemské průmyslové škole. Na druhé z nich si diváci mohli prohlédnout díla umělců, kteří se kdysi v severních Čechách buď narodili, anebo tam zajížděli tvořit – byli to například Jan Kupecký, Quido Mánes, Alois Bubák, Julius Mařák, Beneš Knüpfer, Marie Louisa Kirschner nebo Stanislav Sucharda –, ale seznámili se na ní i s pracemi současných malířů, malířek a sochařů z regionu, k nimž patřili Bohumil Kafka, Karel Boháček, Milada Špálová, Božena Vohánková či Pravoslav Kotík [Anonym 1927a]. Deník Mladoboleslavské listy přinesl den před otevřením expozice zprávu, že výstavní porota konzultovala výběr instalovaných děl s pražským historikem umění Antonínem Matějčkem [Anonym 1927b], a s pýchou pak prohlásil, že Výstava severních Čech přináší „nejpočetnější a nejhodnotnější soubor uměleckých děl, jaký kdy byl vystavován na českém venkově“. Že je něco takového „možno s uznáním konstatovati“, potvrdil koncem července 1927 i pražský deník Tribuna.

Rostislav Švácha

Citovaná literatura

Anonym 1927a: Výtvarné umění na výstavě severních Čech v Mladé Boleslavi, Tribuna IX, č. 179, 31. 7. 1927, s. 5

Anonym 1927b: Anonym, Nejpočetnější a nejhodnotnější soubor uměleckých děl, jaký kdy byl vystavován na českém venkově (…), Mladoboleslavské listy XL, č. 49, 18. 6. 1927, s. 2

Kolářík – Mrkvička 1927: J. Kolářík – Otakar Mrkvička, Mladá Boleslav, Lidové noviny XXXV, č. 308, 19. 6. 1927, s. 27

Krejcar 1927: K. [Jaromír Krejcar], Výstavě severních Čech v Mladé Boleslavi, ReD I, 1927–1928, s. 43

Kroha 1927a: Prof. arch. Jiří Kroha, Výstava severních Čech 1927 v Mladé Boleslavi, Horizont I, 1927, s. 93–98

Kroha 1927b: Jiří Kroha, Několik poznámek k výstavní architektuře, Horizont I, 1927, s. 99–100

Ryšlinková 2000: Helena Ryšlinková [Musilová], Dílo architekta Jiřího Krohy v prvním desetiletí Československé republiky, Brno v minulosti a dnes: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna XV, Brno 2000, s. 313–379 (341–349)

Švácha 2007: Rostislav Švácha, Jiří Kroha a Mladá Boleslav, 1922–1927, in: Marcela Macharáčková (ed.), Jiří Kroha v proměnách umění 20. století 1893–1974: architekt – malíř – designér – teoretik (katalog výstavy v Muzeu města Brna), Brno 2007, s. 81–133 (121–128)

Archivní zdroje 

Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi, fond 30/11; Muzeum města Brna, pozůstalost Jiřího Krohy

Anonym, Na Výstavě severních Čech, Jizeran XLVIII, č. 27, 2. 7. 1927, s. 2

Anonym, Nadšené uvítání pana presidenta T. G. Masaryka v Mladé Boleslavi, Jizeran XLVIII, č. 28, 16. 7. 1927, s. 1–2

Anonym, Výstava severních Čech – Zemská výstava české samosprávy, Výstava menšin českého severu (…) zahájena bude v neděli dne 19. června, Mladoboleslavské listy XL, č. 49, 18. 6. 1927, s. 1–2

Anonym, Zakončení Výstavy severních Čech, Mladoboleslavské listy XL, č. 71, 3. 9. 1927, s. 2

Anonym, Ministr obchodu dr. F. Peroutka na výstavě v Mladé Boleslavi, Národní listy LXVII, č. 169, 21. 6. 1927, s. 2

Anonym, Inženýrský sjezd v Mladé Boleslavi, Národní listy LXVII, č. 176, 28. 6. 1927, s. 1

Anonym, President republiky na výstavě v Ml. Boleslavi, Národní osvobození IV, č. 190, 11. 7. 1927, s. 1

Anonym, [Výstava severních Čech], Právo lidu VI, č. 130, 23. 6. 1927, s. 2 

Anonym, Slavnostní zahájení výstavy sever. Čech v Mladé Boleslavi, Ráno: pondělník Národních listů č. 28, 20. 6. 1927, s. 1

Anonym, Výstava české samosprávy v Mladé Boleslavi, Rudé právo VIII, č. 159, 6. 7. 1927, s. 5

Anonym, Mladá Boleslav, Světozor XXVII, 1927, č. 37, s. 731–732

Anonym, Výstava severních Čech v Mladé Boleslavi zahájena, Tribuna IX, č. 140, 20. 6. 1927, s. 1

Anonym, Primátor Baxa do českých menšin, Tribuna IX, č. 161, 9. 7. 1927, s. 3

Anonym, President republiky a předseda vlády na výstavě českého severu v Mladé Boleslavi, Tribuna IX, č. 155, 11. 7. 1927, večerní vydání, s. 1–2

čch, Mladá Boleslav, Pestrý týden II, 1927, č. 26, s. 10–11

-čk [Karel Bečka], Slavnostní zahájení Výstavy severních Čech v Mladé Boleslavi, Jizeran XLVIII, č. 26, 25. 6. 1927, s. 1

Čsl. novináři v Mladé Boleslavi; Výtvarné umění na výstavě, Mladoboleslavské listy XL, č. 48, 15. 6. 1927, s. 1

-ek, Slavnostní zahájení výstavy, Venkov XXII, č. 146, 21. 6. 1927, s. 3

JE● [Jan E. Koula], Horizont, Stavba VI, 1927–1928, s. 65–66

Václav Kraus, Přípravy na výstavu, Mladoboleslavské listy XXXIX, č. 15, 24. 2. 1926, s. 1

Václav Kraus, Živnostenstvo a výstava v Mladé Boleslavi, Jizeran XLVIII, č. 13, 27. 3. 1926, s. 1

Jiří Kroha, Zvláštní vlak do Mladé Boleslavi, České slovo XIX, č. 145, 18. 6. 1927, s. 3

Bohumil Mühlstein, Severní Čechy se představují, Národní osvobození IV, č. 168, 19. 6. 1927, s. 1–2

Ant. Nečásek, Výstava v Mladé Boleslavi, Venkov XXII, č. 145, 19. 6. 1927, s. 1

Schz, Severočeská výstava v Mladé Boleslavi, Lidové noviny XXXV, č. 309, 20. 6. 1927, s. 2

-sn-, Výstava severních Čech v Mladé Boleslavi. (Pův. zpráva >Venkova<), Venkov XXII, č. 152, 28. 6. 1927, s. 4

Karel Šerák, Výstava severních Čech, Obrana lidu XIX, č. 49, 10. 12. 1926, s. 1

Zkz, Zahájení výstavy severních Čech v Mladé Boleslavi, Národní osvobození IV, č. 169, 20. 6. 1927, s. 1