Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava byla velmi rozsáhlá a různorodá, takže kritik Prager Tagblattu konstatoval: „Z této výstavy by se jich dalo udělat pět.“ [Teweles 1903, s. 10] Celkem bylo představeno 1.200 děl; nejprve jich bylo 1.133 pod 827 katalogovými čísly, dalších 67 přibylo jako dodatek. Ve velkém se vystavovalo užité umění, s celými soubory předmětů pod jedním číslem katalogu; „všelijaké ty kalamáře, pečetítka, slánky, tácky na popel, vazby knih a pak šperky jsou po výstavě všude roztroušeny.“ [Harlas 1903, s. 555] Mezi firmami byla zvláště vyzdvihována londýnská The Guild of Handicraft Ch. R. Ashbeeho. Aby pro výroční výstavu byly získány potřebné prostory, bylo nutno deponovat polovinu exponátů Obrazárny SPVU a omezit přístup k její zbývající části. K. B. Mádl konstatoval, že navzdory této obtíži, již lze přičíst „letošní abundanci“, má výstava „dost příjemný“ ráz, „neboť obsah její je přehledný, poněvadž valnou část urovnali ve zvláštní skupiny dle původců, škol a národního příslušenství. Tak se dostalo stejné a příbuzné k sobě a k účinku mnohem příznivějšímu a trvalejšímu, nežli jaký by se byl dostavil při obvyklém dosud roztřišťování. Výroční výstava letos je výstavou výstav.“ [Mádl 1903, s. 370]

Stejně jako na předchozích dvou výročních výstavách široké autorské rozpětí sahalo od tradicionalistů až po nejmodernější tvůrce, zastoupené ovšem spíše marginálně; navzdory vymezování vůči tradičním Kunstvereinům měly v Rudolfinu poměrně výrazný podíl SVU Mánes či Vídeňská secese. Dominovaly tu samostatné sekce neboli tzv. kolektivní výstavy: známého krajináře Dordrechtské školy Franse Courtense, Jednoty německých výtvarných umělců v Čechách a jednoho z jejích protagonistů, malíře Franze Thieleho jakožto nově jmenovaného profesora pražské Akademie, dále pak dánských umělců (výhradně malířů) a nedávno zesnulého švýcarského malíře ve Florencii Arnolda Böcklina (†1901). Větší cykly, Pohledy na Drážďany a Pohledy na Gdaňsk a Brémy, představil též drážďanský Gotthard Kuehl. Silné zastoupení českoněmeckého umění, jež započalo již na 63. výroční výstavě o rok dříve, bylo motivováno německým požadavkem na paritní zastoupení národností v tehdy založené Moderní galerii Království českého. Novinkou, již Krasoumná jednota převzala od své modernější konkurence, byl výtvarný plakát. V soutěži vypsané 1. února 1903, jejíž jury tvořila výstavní komise [Anonym 1903], uspěl devatenáctiletý student Akademie Ivan Čipera.

Na výstavě bylo zastoupeno 437 umělců a umělkyň. Z Čech a Moravy jich bylo 99, z toho 85 pražských (tj. 19,45%), 2 chebští, 2 z Vratislavic nad Nisou, po 1 z Františkových Lázní, Běstovic, Plzně, Poděbrad, Valašského Meziříčí aj. Vídeň byla zastoupena 20 jmény, Graz 3, po 1 Salcburk a Aschach an der Donau. Z tehdejšího Předlitavska můžeme připočíst ještě po 1 umělci z Krakova a Lvova a 6 z Terstu. Zalitavsko reprezentovali jen 2 autoři – z Pešti a Kluže. Z tehdejšího Německa byla přivezena díla 135 umělců; výsadní postavení si udržel Mnichov se 70 jmény (tj. 16%), Berlín zastupovalo 16 umělců, Düsseldorf 8, Drážďany 7, Karlsruhe a blízké Grötzingen 6, Hamburk s Altonou 3, Stuttgart, Vratislav a Worspswede po 2 a po jednom 16 dalších obcí. Silné zastoupení měly Francie (59, z toho nejméně 52 Paříž), Skotsko díky krajinomalbě The Glasgow Boys (19, z toho 15 Glasgow) a Dánsko díky dodatečně přidané kolektivní výstavě tamních umělců (20, z toho 14 Kodaň). Tradičně silné zastoupení měly Belgie (21, z toho 17 Brusel a 2 Antverpy) a Itálie (18, z toho 8 Řím, 4 Milán a 3 Turín). Z Holandska vystavovalo 8 umělců (po 2 z Amsterdamu, Ede a Haagu), z Londýna 5, z Petrohradu a Sevilly po 1 a ze Švýcarska 2 (z Engadinu a Lugana).

Zvláště pozoruhodná díla se soustředila v pátém sále: z Paříže zaslal Theo van Rysselberghe pastely Na moři, Ženský akt a Dostihy v Boulogni, Odilon Redon pastel Mladá dívka s kloboukem a olejomalby Krajina a Červený keř, Pierre Bonnard plátna Malá čtenářka, V přístavu a Malý piják, z Berlína Max Slevogt obrazy Na Chiemském jezeře a Krajina s bílou dámou, z Worspswede Otto Modersohn krajinomalby Návrat a Večerní mraky v bažině; z Mnichova tu byly další olejomalby Hon za motýlem Ludwiga von Zumbusche a Láska Lea Putze, jakož i tempera Čistý vzduch Vasilije Kandinského. Další vystavující malíře a grafiky secesního symbolismu, případně pařížského le juste milieu reprezentují: Edmond Aman-Jean, Henri Fantin-Latour, Ludwig von Hofmann, Giovanni Segantini či Anders Zorn. Kritika ocenila mimořádně silné zastoupení pařížských sochařů na čele s Emmanuelem Frémietem a Alexandrem Falguièrem; ze současné perspektivy je však předstihují É. A. Bourdelle, F. R. Carabin a Villé Vallgren. Nechyběly tu ani bronzové figury Constantina Meuniera z Bruselu. Hned ve vstupní dvoraně budila rozruch Medicína Gustava Klimta, návrh nástropní malby pro aulu vídeňské univerzity, provedený v olejomalbě. Dílo ve vlastnictví c. k. ministerstva kultu a vyučování provázely ve Vídni bouřlivé kontroverze. Pražský kritik se přidal k jeho odpůrcům: „Klidně uvažující pozorovatel ani nepochopí, že pro tento obraz sváděny byly líté půtky kritické. Myslím, že obraz prostě nepůsobí a že se všeobecně nelíbí. Je nejasný, nepřehledný, základní myšlenka vyjádřena afektovaně a zbytečně cynicky.“ [Harlas 1903, s. 554] Ani jiným recenzentům, až na výjimky [F. A. 1903, s. 1], Medicína nekonvenovala, vytýkali jí domnělé nedostatky a vnímali ji jako projev pomíjivé módy, jenž neobstojí ve srovnání např. s Vojtěchem Hynaisem [Teweles 1903a, s. 10; T. 1903, s. 625–626].

Údaje z archivu Krasoumné jednoty dokládají, že výstava byla komerčně velmi úspěšná. Celkem bylo prodáno 70 uměleckých děl za 54.043,38 K a dalších 72 děl za 14.523,30 K jednota zakoupila pro slosování. Nejvyšší ceny zaplatil Veřejný fond pro obrazovou galerii: 7.000 K za mramorovou sochu v životní velikosti Galathea od L. H. Marquesta z Paříže (č. kat. 152) a 800 K za bronzovou figuru Pierra Trubeckého od Pavla knížete Trubeckého z Petrohradu (č. kat. 142), 5.000 K za obraz Na jezeře chiemském od mnichovského Karla Kaisera (673), 3.000 K za Šedý mlýn od londýnského malíře Gosvenora Thomase (č. kat. 729), 2.000 K za Neapolanku od Franze Rumplera z Vídně (č. kat. 497), 2.500 K za Dvě sestry od P. S. Kroyera z Kodaně (č. kat. 831), 1.800 K za Zwinger v jarním sněhu z cyklu Pohledy na Drážďany G. Kuehla (č. kat. 289), jakož i 1.000 K za obraz Letní den od Josého Gallegose v Římě (č. kat. 313). Pro Galerii žijících malířů byl za 1.600 K zakoupen obraz Třeboňsko z cyklu Česká krajina Ferdinanda Engelmüllera (č. kat. 42), pro Moderní galerii za 650 K Pohádka Karla Raška (č. kat. 89). Dalšími nákladnějšími díly určenými pro německou sekci Moderní galerie byly obrazy: Náhončí od Emanuela Hegenbartha z Mnichova (č. kat. 530) za 4.000 K, Dáma v zeleni F. Thieleho (č. kat. 538) za 1.600 K a Břízy od W. F. Jägera z Raspenavy (č. kat. 485) za 1.000 K. SVPU podpořila nestora české historické malby Karla Javůrka, když za 800 K zakoupila jeho plátno Vévoda Soběslav II. na útěku ze své poslední bitvy (č. kat. 48).

Gabriela von Zdekauerová získala za 2.880 K. Courtensův obraz Po dojení (č. kat. 377). Rudohoří z již zmíněného cyklu F. Engelmüllera (č. kat. 40) bylo podle sdělení samotného umělce prodáno za 2.400 K. Ze soukromých sběratelů nejvíce nakupoval Marian šlechtic z Hochinfelsů: mimo jiné za 2.000 K Madonu od Giuseppa Barrisona z Terstu (č. kat. 277) a za 600 K Motiv z Lažan od Karla Liebschera (č. kat. 30). Karl Marky z Královských Vinohrad zakoupil za 2.000 K olejomalbu Andromeda od mnichovského Wilhelma Räubera (č. kat. 705), Arthur Fuchs za 1.600 K Letní večer od Carla Rahtjena z Altony u Hamburku (678), Jan baron Nádherný za 800 K Hon za motýlem od mnichovského secesionisty L. von Zumbusche (č. kat. 361), Dr. Hugo Grab za 700 K Holandskou krajinu od Fritse Mondriaana z Haagu (č. kat. 709) a Dr. Friedrich von Würth z Prahy za 650 K plátno Lesní cesta v pozdním létě od Petera Greeffa z Düsseldorfu (č. kat. 721). A konečně, za 600 K byly prodány dva obrazy: V zátoce grignanské od Huga Darnauta z Vídně (č. kat. 716), a to Friedrichu Perutzovi z Prahy, a Na paběrkách od K. Raška, kde malíř sdělil částku, ale nikoli jméno sběratele.

Aleš Filip

Citovaná literatura

Anonym 1903: Vypsání soutěže pro domácí umělce, Národní listy XLIII, 1903, č. 32, 1. 2., I. příl.

F. A. 1903: An. (F. A.), Prager Kunstausstellung, část V., Bohemia LXXVI, 1903, příl. k č. 140, 23. 5., s. 1

Harlas 1903: F. X. Harlas, Výroční výstava Krasoumné jednoty, rubrika Rozhledy v umění výtvarném, Osvěta XXXIII, 1903, č. 6, s. 551–557

Mádl 1903: K. B. Mádl (M.), Výroční výstava v Rudolfinu, část V., Zlatá Praha XX, 1902–1903, č. 31, s. 370

T. 1903: An. (T.), 64. výroční Výstava Krasoumné jednoty pro Čechy, rubrika Umělecké, Naše doba X, 1902–1903, s. 624–626

Teweles 1903: Heinrich Teweles (H. T.), Prager Salon, část II., Prager Tagblatt XXVII, 1903, č. 141, 24. 5., s. 10–11

Teweles 1903a: Heinrich Teweles (H. T.), Kunstausstellung im Rudolfinum, Prager Tagblatt XXVII, 1903, č. 94, 5. 4., s. 10

Další literatura

Jakub Bachtík – Lukáš Duchek – Jakub Jareš (eds.), Chrám umění: Rudolfinum, Praha 2020

Aleš Filip – Roman Musil (eds.), Epocha salonů. České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna 1870–1914, Brno – Plzeň 2021

Anna Masaryková, Cizí umělci na výstavách Krasoumné jednoty v Praze, in: Jaroslav Pešina (ed.), Sborník k sedmdesátinám Jana Květa (Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica), Praha 1965, s. 199–205

Vladimír Novotný, Sto let Krasoumné jednoty, Praha 1935

Vít Vlnas (ed.), Obrazárna v Čechách 1796–1918. Katalog výstavy uspořádané Národní galerií v Praze u příležitosti dvoustého výročí založení Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, Praha 1996

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie v Praze, fond SVPU, inv. č. 200, Seznamy soukromých nákupů na výstavách Krasoumné jednoty, 1897–1906

An., Jahresausstellung des Kunstvereines im Rudolfinum, rubrika Kunst, Prager Tagblatt XXVII, 1903, č. 107, s. 9

An., Jahresausstellung des Kunstvereines im Rudolfinum, rubrika Kunst, Prager Tagblatt XXVII, 1903, č. 114, s. 11

An., Jahresausstellung des Kunstvereines im Rudolfinum, rubrika Kunst, Prager Tagblatt XXVII, 1903, č. 125, s. 6

An., Jahresausstellung des Kunstvereines im Rudolfinum, rubrika Kunst, Prager Tagblatt XXVII, 1903, č. 128, s. 11

An., Jahresausstellung des Kunstvereines im Rudolfinum, Prager Tagblatt XXVII, 1903, č. 141, s. 11

An., Die Vernissage des Prager Salon 1903, Politik XLII, 1903, č. 94, s. 8

An., Výroční výstava Krasoumné jednoty v Rudolfině, Národní politika XXI, č. 99, s. 3

An., Výroční výstava 1903 v Rudolfině, Národní listy XLIII, 1903, č. 32, 1.2., I. příl.

An., Vypsání soutěže pro domácí umělce, Národní listy XLIII, 1903, č. 32, 1.2., I. příl.

An., Výroční výstava Krasoumné jednoty v Rudolfině, rubrika Výstavy, Národní listy XLIII, 1903, č. 101, s. 3

An., Výstava Krasoumné jednoty v Rudolfině, rubrika Výstavy, Národní listy XLIII, 1903, č. 114, s. 3

An., Výroční výstava Krasoumné jednoty v Rudolfině, rubrika Výstavy, Národní listy XLIII, 1903, č. 154, s. 2