Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

K prosazování a obhajobě společných zájmů své profese si architekti v českých zemích založili v šedesátých letech 19. století Spolek architektů a inženýrů v Království českém (SIA), který od roku 1865 vydával časopis Zprávy [Vybíral 2003]. Spolek sdružoval absolventy pražské techniky a po roce 1900 získával pověst silně konzervativního sdružení, nepřátelského k moderním architektonickým směrům. Architekti, kteří buď od konce 19. století vystudovali vídeňskou Akademii výtvarných umění u průkopníka moderny ve střední Evropě Otto Wagnera, anebo které v Praze na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii vyučovali Jan Kotěra a Josef Plečnik, pociťovali potřebu založit spolek nový, moderněji orientovaný. V roce 1908 začal kroužek kolem Jana Kotěry, Bohumila Hypšmana [Hübschmanna], Pavla Janáka, Josefa Gočára a Otakara Novotného vydávat časopis Styl, obnovený v roce 1920, a v roce 1919 titíž architekti založili Společnost architektů, první české profesní architektonické sdružení s modernistickým programem. Vedle absolventů Akademie a Uměleckoprůmyslové školy se tehdy členy Společnosti stávali také mladší absolventi techniky, nespokojení s konzervativismem spolku SIA, například Oldřich Tyl, Jiří Kroha nebo Bedřich Feuerstein. Ti však brzy odešli do Klubu architektů a začali od roku 1921 vydávat časopis Stavba.  

Valná hromada Společnosti architektů 31. ledna 1921 rozhodla o uspořádání členské výstavy, která pak od poloviny dubna do poloviny května toho roku opravdu proběhla v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Její organizátoři, mezi nimiž jistě požíval velký respekt historik umění Zdeněk Wirth, redaktor předválečného Stylu, ji pojali jako panorama současné české architektonické tvorby, de facto jako největší výstavu soudobé architektury, jaká se kdy u nás konala. Představit ji měly výkresy a fotografie. Důraz přitom organizátoři kladli na „retrospektivu“, na kořeny moderní tvorby v prvních dvou dekádách 20. století. Historický rozměr dodal expozici samostatný oddíl věnovaný zakladateli české moderní architektury Janu Kotěrovi a umocnila ho Wirthova úvodní řeč otištěná ve Stylu. Zdeněk Wirth a šéfredaktor Stylu Vilém Dvořák též k výstavě vydali dnes nezvěstný informační leták.

Na výstavě ve třech sálech v přízemí Uměleckoprůmyslového muzea se objevila kolekce nepochybně hodnotná a zajímavá. Členové Společnosti ji pak chtěli uchovat vcelku pro budoucnost, což se však nestalo. O velkém zájmu české veřejnosti o expozici svědčily její reprízy v uměleckoprůmyslových muzeích v Hradci Králové, Chrudimi a Českých Budějovicích. Podrobných zpráv o ní v novinách a odborných časopisech však nevyšlo mnoho. Autor jedné z nich pro deník Tribuna, Václav Nebeský, v ní rozvinul své oblíbené téma etického základu moderní umělecké práce, který se podle něho ztělesňuje v čistotě a jasnosti architektonického projevu a v jeho oproštění od zbytečného patosu: dům dobrý architekt řeší jako dům, nikoliv jako palác, vilu jako vilu, nikoliv jako hrad, divadlo jako divadlo, muzeum jako muzeum. Snad poprvé v české umělecké publicistice se v recenzi Václava Nebeského mihne slovo purismus, v souvislosti s Kotěrou. Pro dnešek se však podle referenta Tribuny zdá být příznačná touha po architektuře méně přísné: „Kde strhovaly dříve otázky nové >kubistické< konstrukce, zrodila se potřeba nové výrazné dekorace. Kde šlo dříve o architekturu jako čistou architekturu, jde nyní o tzv. barevnou architekturu.“ Nebeský tak upozornil na Janákův a Gočárův program „národního slohu“, rondokubismu, proti němuž počátkem roku 1921 na třetí výstavě Tvrdošíjných a ve sborníku Musaionostře vystoupil Josef Chochol. 

Rostislav Švácha

Citovaná literatura

Vybíral 2003: Jindřich Vybíral, Německá architektura v Praze v letech 1900–1918: Tvůrci a záměry, Umění LI, 2003, s. 306–324

Další literatura

Josef Pechar – Petr Urlich, Programy české architektury, Praha 1981, s. 289 a 296 

K [Alois Kubiček], Výroční valná hromada Společnosti architektů v Praze, Styl II (VII), 1921–1922, s. 115–116

Anonym, Členská výstava Společnosti architektů, Umění I, 1919–1921, s. 464

Anonym, Společnost architektů v Praze, Styl I (VI), 1920–1921, s. 110

Anonym, Společnost architektů, Styl I (VI), 1920–1921, s. 16–17

Anonym, Ze Společnosti architektů, Styl II (VII), 1921–1922, s. 83