Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

V průběhu XII. sionistického kongresu konaném v Karlových Varech se uskutečnila prodejní výstava grafik židovských umělců. Jednalo se o první skupinovou přehlídku umělců židovského původu v nově vzniklém Československu. K výstavě rovněž vyšel německy psaný katalog, prvních 100 kusů bylo přitom autorsky signováno jednotlivými umělci. Výstavní přehlídku připravilo berlínské nakladatelství Ewer v rámci Jüdischer Verlag, které podle dochovaných archivních materiálů oficiálně požádalo o povolení Zemskou správu politickou v Praze a v rámci kongresu uspořádalo také přehlídku svých knih.

Výstavy se zúčastnilo daleko více autorů, než bylo zastoupeno v doprovodném katalogu, ten představil pouze 11 umělců. Přesto to v očích současníků nebylo pravděpodobně dost, protože v tištěném průvodci kongresem se píše, že na výstavě chybělo plno jmen a mezi nimi i slavní umělci jako třeba Max Liebermann. Karl Schwarz v průvodci také zmiňuje, že výstavní přehlídka nepřibližuje souhrnné dílo vystavujících umělců, ani si podle ní není možné vytvořit obecný názor na židovské umění. Kriticky se rovněž vyjadřuje k faktu, že na výstavě jsou zastoupeni pouze umělci s vazbou na Německo. Přesto podle něho přehlídka jasně dokazuje, jak důležité místo židovští tvůrci zastávají v rámci moderního umění. 

Podle zpráv a recenze otištěných převážně v německy psaném tisku, byla výstava členěna do tří částí. V první kóji se nacházely grafiky Julia Krolla, Friedricha Feigla, Rachel Szalit-Marcus, Lea Lesser Ury, Heinricha Tischera a Leo Michelsohna. Dopisovatele kongresových novin, Benjamina Samuelyho zaujaly především monumentální biblické figury Lesser Uryho, kterým byla vyhrazena celá jedna stěna. Pražský rodák Friedrich Feigl na výstavě představil výjevy z pražského ghetta, které ve stejném roce také knižně vydal, a v katalogu byl zastoupen dřevorytem Slyš, Israeli! Rachel Szalit-Marcus vystavila ilustrace k tehdy populární knize Mendela Moichera Sforima Fischke der Krumme a obdobně Leo Michelsohn své dřevoryty k starodávné rytmizované sbírce Mischle Schualim.

Druhá kóje patřila známým umělcům své doby, Hermannu Struckovi, Jakobu Steinhardtovi, Josephu Budkovi a Wilhelmu Schockenu.  O židovských portrétech Hermanna Strucka recenzent emotivně napsal „vše viděno s nekonečnou láskou, reprodukováno s nejvyšším mistrovstvím, v očích leží židovské utrpení, hoří židovský oheň, plápolá židovský zápal“ [Samuely 1921, s. 2]. Steinhardt na výstavě i v katalogu zobrazil zbožné východoevropské Židy, Wilhelm Schocken zase 18 dřevorytů z cyklu Pláč Jeremiášův. Velký prostor věnovali recenzenti dílům Josepha Budka, který byl na přehlídce zastoupen jak svými ranými, tak recentními grafikami s židovskými náměty. Zpravodaj kongresových novin napsal, že jeho tvorba: „nepramení ze sentimentální citlivosti, ale z technické dokonalosti a nejjemnějšího citu pro nejobtížnější efekty“ [Samuely 1921, s. 2].

Poslední část výstavy představila spíše méně známé výtvarníky a námětově nebyla na rozdíl od předchozích sekcí nikterak sjednocena. Ernst Stern vystavil grafické práce z divadelního prostředí, Ernst Oppler byl inspirován baletem a Eugen Spiro naopak zpěváky a koncertními síněmi. Zvířecí tématika se v poměrně hojném počtu objevila u Wolfganga Meyer-Michaela, Emila Pottnera a Ad. Ed. Hersteina. Ve třetí kóji nechyběli ani dva pražští rodáci: Rudolf Saudek, dříve známý především jako sochař, na výstavě představil lepty inspirované Dantovou Božskou komedií, a Adolf Melzer dva litografické cykly námětově čerpající z knih Proroků.   

Výstava židovského umění uspořádaná v rámci XII. sionistického kongresu v Karlových Varech v září 1921 představila téměř dvě stovky grafik od osmnácti židovských autorů. Ačkoliv se přehlídka konala v nově vzniklém Československu, na výstavě byli zastoupeni pouze tři německočeští umělci židovského původu: Friedrich Feigl, Adolf Melzer a Rudolf Saudek. Důvodem se stala především organizace přehlídky v Berlíně. Výtvarníci, kteří neměli vazby na místní nakladatelství Ewer v rámci Jüdischer Verlag, nebyli k výstavě přizváni. Důležité je upozornit, že přestože se přehlídka uskutečnila v rámci sionistického kongresu, jen minimum vystavených děl bylo ovlivněno sionistickou ikonografií. Námětově sice převládaly starozákonní a židovské motivy, přesto jedna třetina vystavených děl se po obsahové stránce nijak nedotýkala témat spojených s židovskou tradicí, historií či kulturou. Na přehlídku později navázala Výstava židovských grafiků konaná v Paláci Lucerna v roce 1922.

Eva Janáčová    

Citovaná literatura

Samuely 1921: Benjamin Samuely, Ein Gang durch die Kunstausstellung, Kongresszeitung. Organ des XII. Zionisten Kongresses, 1921, č. 7, 7. 9., s. 2–3

Další literatura

Milan Augustin, Sionistické kongresy v Karlových Varech, in: Historický sborník Karlovarska V, 1997, s. 186–197

XII. kongres sionistický. Průvodce kongressem / XIIth Zionist Congress. Congress Guide / XII. Zionisten-Kongress. Kongress-Führer, Berlin 1921

Archivní zdroje

Ústřední sionistický archiv, Jeruzalém, fond Z4 (XII. sionistický kongres v Karlových Varech 1921)

Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond Okresní úřad Karlovy Vary, sig. 18/11, karton 553

Anonym, Deutsches Tages-Zeitung. Karlsbader Badeblatt IV, 1921, č. 195, 27. 8., s. 2

Anonym, Deutsches Tages-Zeitung. Karlsbader Badeblatt IV, 1921, č. 199, 1. 9., s. 3

Anonym, Die Kunst auf dem Kongress, Kongresszeitung. Organ des XII. Zionisten Kongresses, 1921, č. 1, 1. 9., s. 1

Anonym,