Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Putovní výstava francouzských umělců byla otevřena v roce 1870 v prostorech pražské Akademie ve 2. poschodí Klementinské koleje pod názvem Mimořádná umělecká výstava Společnosti vlasteneckých přátel umění – Obrazy pařížských umělců z majetku francouzské císařské vlády. Po Mnichově, Vídni a Pešti si mohlo díla francouzských umělců prohlédnout i pražské publikum každý den od 9 hodin ráno až do pozdního odpoledne. Prezentovaných 37 obrazů bylo zapůjčeno z majetku francouzské vlády, která je zakoupila na Pařížských salonech. Původně bylo zamýšleno, aby byl tento soubor francouzského umění vystaven při příležitosti výroční výstavy na Žofíně téhož roku, ale tento záměr nebylo možné uskutečnit.

V dobovém tisku nebyla tato mimořádná umělecká výstava nijak zvláště reflektována. Podrobnější přehledy o zúčastněných francouzských umělcích a jejich prezentovaných dílech přinesly pouze periodika Světozor a Květy. Přestože recenze nejsou rozsahem nijak vyčerpávající, přinášejí zmínky téměř o všech zúčastněných a krátký rozbor jejich díla. Podle autora článku ve Světozoru měl vzbudit největší zájem publika obraz Mrtvola Virginina od Jamese Bertranda. Ten vznikl dle námětu novely Paul a Virginia francouzského spisovatele Jacquese-Henriho Bernardina de Saint-Pierra. Časopis Květy dokonce Bertrandovu utonulou Virginii přirovnává svou „tragickou dívčí krásou“ k obrazu Svaté Julie od Gabriela Maxe, který vznikl o několik let dříve [P. L. 1870]. Tisk dále vyzdvihoval žánrový obraz Lamači ledu v Holandsku, jehož autorem byl Eugen le Poittevin. Za nejznamenitější krajinomalbu této výstavy bylo dále označeno Jitro v lese od Cesara le Cocka. Mistrné provedení shledával autor článku především v plastičnosti a perspektivě, kdy „celý háj dýše tak utěšenou pravdivostí“. Tento obraz byl již v té době vyznamenán medailí, stejně tak jako Studna v Bretagni od Camilla Berniera, který však nezanechává svým obrazem takový dojem jako le Cock. Další výraznou krajinou nejen pro své provedení, ale i monumentální rozměry byla Hora sv. Michala od Williama Wylda a právem byla označena za jeden z nejlepších obrazů výstavy, ke kterým se řadil například i Zámek Pirrefond Emmanuela Lansyera [Anonym 1870]. Dramatickou scénu Na smrt zraněného zápasníka s býky a jeho nevěstou představil na pražské výstavě Eugene Giraud  [Anonym 1870]. Kromě obrazů zakoupených francouzskou vládou zde byly prezentovány ještě další tři autoři, a to Jacquemart Jules se svou řadou leptů z díla Gemmeset joyaux de la couronne, která byla zapůjčena ze soukromé sbírky, dále Poncet se svou rytinou Vjezd Ježíšův do Jerusaléma podle Hyppolyta Flandrina a Edmond Castan s olejomalbou Očekávání navracejících se rybářů, které zároveň byly i prodejními položkami za 500 franků, resp. 2000 zlatých.

Umělecký výběr zde nepředstavoval nejzvučnější jména francouzského moderního umění své doby, ale spíše zastupitele konzervativního proudu. To se přirozeně odvíjelo od faktu, že práce pocházely ze státních nákupů na oficiálním Salonu, a nové nezávislé umění tak stálo mimo zájem nakupujících. Tato mimořádná výstava současně vznikla pravděpodobně jako reakce na kritiku dramaturgie výročních výstav, kterou Jan Neruda napsal v roce 1870 pro Národní listy. Neruda vytýkal autorům koncepce výstav především jejich „nehybnost a omezený obzor“, čímž pravděpodobně mířil na nedostatečné zastoupení slovanských umělců. O pár let později pak ocenil i četnější zařazení západního umění do výročních i zvláštních výstav pražských, a tím pravděpodobně mínil právě i umění francouzské a jeho mimořádnou výstavu v roce 1870 [Filip – Musil 2021].

Kamila Červinková

Citovaná literatura

Anonym 1870: Anonym, Světozor IV, 1870, č. 28, 8. 7., s. 224

P. L. 1870: P.L., Výstava francouzských obrazů III., Květy V, 1870, č. 29, 21. 7., s. 230

Filip – Musil 2021: Aleš Filip – Roman Musil, Epocha salonů. České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna 1870–1914, Plzeň 2021, s. 207

Anonym, Denní zprávy, Pokrok II, 1870, č. 160, 16. 6., s. 3

Anonym, Zvláštní umělecká výstava, Pokrok II, 1870, č. 166, 22. 6., s. 6