Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava Lidový byt pořádaná Svazem českého díla v roce 1942 prezentovala v Domě uměleckého průmyslu téma malého bytu, které představila ukázkami vybavených interiérů, doplněnými o sekci bytových doplňků a obrazovou expozici zhodnocující vývoj lidových bytů. Kurátoři Jiří a Vlasta Štursovi rozvinuli v konceptu výstavy dlouhodobý zájem funkcionalistických architektů o malé bytové jednotky se zacílením na slabší sociální vrstvy.

Významná byla zejména snaha architektů nalézt kolektivní shodu na typizaci nábytkových sestav. Výstavě předcházela členská anketa za účelem stanovení zásad lidového nábytku, docílilo se tak sjednocení rozměrů, minimalizování počtu nábytkových dílců, a tedy i snadné kombinovatelnosti a variability v různých bytových dispozicích [Štursa – Štursová 1942a, s. 28]. Cílem přehlídky nebylo představení ideálního obytného prostoru, nýbrž „snaha po zhodnocení či dotvoření stávajících starých i nových lidových bytů“ [Štursová – Štursa 1942b, s. 4]. Přizvaní architekti Jan E. Koula, Ladislav Žák, Josef Petrů, Emanuela a Josef Kittrichovi, Karel Koželka, Ivan Nedoma, Jiří Auermüller, Josef Polášek, Oldřich Osolsobě a Josef Grus zde vystavili komplexně pojaté interiéry skutečných pražských, brněnských i venkovských bytů, které zde byly prezentovány jako uzavřené samostatné jednotky. Architekti prostory účelně členili typovým nábytkem či závěsy, avšak jak zdůrazňovaly mnohé recenze, výsledkem nebyl strohý a nezajímavý interiér. Ozvláštněním jednotlivých bytů, bylo užití různorodých materiálů, barev a uplatnění dekorací v podobě květin, textilií či předmětů uměleckého průmyslu. Dobová kritika hodnotila vesměs vysoko i estetické působení typizovaného dřevěného nábytku, a to například v porovnání s dobově stále oblíbenými historizujícími skříněmi.

Například Ladislav Žák, který se otázkou lidového bytu zabýval dlouhodobě, se na výstavě prezentoval jednopokojovým bytem, jehož výraznými prvky byly zahradní proutěné židle a režné závěsy. Manželé Kittrichovi docílili intimně laděného interiéru bytu pro rodinu s malým dítětem pomocí tmavého nábytku, světlých závěsů, pruhovaného koberce a tlumeného osvětlení. Součástí expozice byl i pavilonek Krásné jizby, jejíž produkty však byly zastoupeny i v ostatních prezentovaných bytech.

Orientaci návštěvníka na výstavě podporovala výtvarná střídmost ve spojení s barevným odlišením vnějších panelů jednotlivých bytových buněk [Štursová-Štursa 1942c, s. 198]. Výstavní koncept usiloval o vzdělávání laické veřejnosti k plnému pochopení principů soudobé bytové kultury [Štursová-Štursa 1942c, s. 197]. Snaha přiblížit výstavu širokému publiku se promítla i do publikační činnosti Klubu architektů, který v časopise Architektura informoval o přehlídce již ve fázi příprav a v průběhu i po skončení výstavy přinášel tematické texty s bohatým fotografickým doprovodem. Pozornost redakce se kromě bytové architektury soustředila i na umělecký průmysl, který byl důležitou součástí expozice, prezentovaný jak v ukázkách interiérů, tak i v samostatných sekcích věnovaným např. dětským hračkám, nádobí a nářadí či tkaninám. Mezi vystavenými exponáty lze jmenovat například textilie Antonína Kybala, svítidla Jaroslava Anýže nebo porcelán Ladislava Sutnara. V tomto směru výstava odrážela situaci architektů v období druhé světové války, kdy programově stoupal zájem o bytovou architekturu a umělecký průmysl. 

Důležitým médiem výstavy byla fotografie hojně zastoupená zejména v sekci historického vývoje malého bytu, kterou výstavnicky zpracoval Luděk Kubeš. Na panelech architekti prezentovali formy bydlení od bytů v soukromopodnikatelských domech v 19. století po nejmenší byt v družstevní a obecní správě. Téma lidového bytu zde ilustrovaly teoretické studie, soutěžní a výstavní projekty posledních 20 let. 

Výstavní výbor zamýšlel využít čelo sálu k promítání pro doprovodné popularizační přednášky, plánoval vystavit názorové stavebnice lidového nábytku a několik modelů. Původní záměr však bylo nutné, zejména v oblasti nákladů, přizpůsobit válečným podmínkám. I přes částečné zjednodušení výstavního konceptu, hodnotili autoři výstavu na stránkách Architektury jako úspěšnou.

V pozitivním duchu se nesla i většina recenzí v dobovém tisku, které si všímaly především interiérů vybavených typovým nábytkem. Příznivé hodnocení programu výstavy souviselo zejména se snahou architektů o přesah ke skutečnému životu obyčejného člověka. Z vesměs pochvalných kritik se vydělovala negativní recenze v Národní politice, která program výstavy popsala „dosti tápavým v celku“ [KSK 1942, s. 3]. Hlavním důvodem byla dle autora neujasněnost pojmu “lidový,“ zahrnující i velmi rozdílné sociální skupiny. S despektem hleděl recenzent i na funkční členění bytových jednotek, kde za účelem získání větší plochy docházelo ke sloučení kuchyně a obytné místnosti. Naopak velmi vysoko hodnotila vnitřní organizaci bytových prostorů například Jiřina Svobodová v Ženských novinách, kde také zdůraznila citlivý přístup a pochopení architektů ve vztahu k ženě v domácnosti. Zájem žen o výstavu podpořila participace Ústředí českých hospodyň, které se Svazem českého díla spolupracovalo i na předešlé expozici Bydlení v roce 1941. Od té se výstava Lidový byt odlišovala užším vymezením tématu, a zejména reflexí reálných bytových podmínek.

Magdalena Dědičová

Citovaná literatura

Štursa – Štursová 1942a: Jiří Štursa – Vlasta Štursová, Umělecký průmysl, lidový nábytek, Architektura IV, 1942, s. 27–28

Štursová – Štursa 1942b: Vlasta Štursová – Jiří Štursa, Lidový byt (kat. výst), Praha 1942, s. 4

Štursová – Štursa 1942c: Vlasta Štursová – Jiří Štursa, Poznámky k instalaci výstavy „Lidový byt“, Architektura IV, 1942, s. 197–198

KSK 1942: KSK, Kulturní obzor, K výstavě „Lidový byt“., Národní politika LX, 1942, č. 212, 4. 8., s. 3

Další literatura

Jiřina Svobodová, Lidový byt, Ženské noviny XXIV, 1942, č. 22, 6. 6., s. 7

Vladimír Czumalo, Česká teorie architektury v letech okupace, Praha 1991

Marcela Suchomelová,  Krajina s nábytkem. Návrhy, plány a konstrukce Jana E. Kouly (1896 – 1975) a jeho pojetí "lidového bytu (domu)" (dizertační práce), Praha 2017

Jana Pauly, Průmyslový design ve čtyřicátých letech, in: Taťána Petrasová, Helena Lorenzová (ed.), Dějiny českého výtvarného umění V, 1939–1958, Praha 2005, s. 243–255

Emanuela Kittrichová, Byt ukazatelem kulturní úrovně, České slovo XXXIV, 1942, č. 118, 20. 5., s. 8

Archivní zdroje

NTM, AAS, fond Štursa, Štursová: Lidový byt, výstava Svazu českého díla

NTM, AAS, fond Jan E. Koula: Svaz českého díla – výstava „Lidový byt“

Anonym, Svaz českého díla …, Večer národ a práce XXVIV, 1942, č. 84, 30. 4., s. 2

Anonym, Výstava Lidový byt …, Večer národ a práce XXVIV, 1942, č. 140, 18. 7., s. 2

J. P., Výstava Lidový byt, Venkov XXXVII, 1942, č. 164, 12. 7., s. 7

Vd, Pražský primátor na výstavě Lidového bytu, Lidové noviny L, 1942, č. 358, 16. 7., s. 2

zk/H., Moderní lidový byt, Pressa XIV, 1942, č. 86, 6. 5., s. 6