Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1936
Mezinárodní výstava fotografie

Datum:6. března 1936 – 13. dubna 1936

Místo: Praha, Budova SVU Mánes

Autoři architektonického řešení:Novotný, Otakar, Podzemný, Richard

Pořadatel:SVU Mánes

Autoři koncepce:Jeníček, Jiří, Linhart, Lubomír

komentář

Na jaře roku 1936 byla v Praze uspořádána Spolkem výtvarných umělců Mánes Mezinárodní výstava moderní fotografie, kterou lze považovat co do počtu vystavených fotografických děl, prestiže účastníků či novátorství celkové koncepce za největší a nejvýznamnější výstavu fotografie v meziválečném Československu. Původně byla koncipována fotografy Alexandrem Hackenschmiedem a Jiřím Lehovcem v návaznosti na výstavy Nové fotografie a Moderní fotografie, které uspořádali v letech 1930 a 1931 jako českou obdobu stuttgartské výstavy Film und Foto (Fifo) z roku 1929.  I když se Hackenschmied a Lehovec nakonec rozhodli v roce 1935 od projektu distancovat, jejich nástupci Jiří Jeníček a Lubomír Linhart pokračovali ve stejné linii. Výstava dle slov Linharta v úvodu ke katalogu usilovala o „zrovnoprávnění fotografií i s estetickou, i s vědeckou funkcí“, jakož i o „uplatnění sociální funkce fotografie“ tak, aby se prosadila nová, totalizující definice moderní fotografie [Linhart 1936, s. 5].

Z tohoto pohledu výstava navazovala na multidisciplinární vzor Fifo, která jako první zrušila konceptuální a prostorovou hierarchii mezi fotografiemi amatérů, profesionálů či umělců, a povýšila je na úroveň moderního umění [Witkovsky 2007]. V českém kontextu výstavě předcházely mezinárodní přehlídky sociální fotografie uspořádané film-foto skupinou Levé fronty. Jejich marxistickou koncepci fotografie coby zbraně třídního boje výstava SVU Mánes sice nepřevzala, ale obdobným způsobem se vyhranila vůči formalismu piktorialistické fotografie prezentované na salonech a prosazovala myšlenku společensky angažovaného fotografa. 

S cílem předvést všechny funkcionální i formální možnosti moderní fotografie byly na výstavě prezentovány jak snímky umělecké, tak i užité ve vědě, technice, reklamě a tisku [Linhart 1936, s. 5]. Fotografie byly rozděleny do tří sekcí dle země původu jednotlivých autorů: první sekce čítala 340 fotografií od 63 autorů z Československa, druhá pak 160 fotografií od 41 zahraničních autorů – mezi zastoupenými zeměmi najdeme Německo, Belgii, Spojené státy americké, Francii, Velkou Británii, Holandsko a Švýcarsko – a konečně třetí sekce 108 fotografií od 38 sovětských autorů, poprvé vystavených v Československu v tak vysokém počtu. V rámci každé sekce byly fotografie seřazeny abecedně dle jména autora. Zastoupeny byly nejrůznější fotografické techniky – bromostříbrná zvětšenina, fotomontáž, fotogram, barevná fotografie, makro a mikrofotografie – jakož i různé umělecké styly – surrealismus, Nová vize, Nová objektivita nebo aktivistický dokument.

Výstava tak přinesla smíšený obraz fotografické modernity, což kritika neopomenula zdůraznit. Dle Roberta A. Šimona výstava „neměla jednotného programu“ [Šimon 1936, s. 60], na čemž se shodli i další kritici zabývající se amatérskou fotografií. Anti-salónní výroky organizátorů pro ně nebyly přesvědčivé, neboť experimenty avantgardy prezentované na výstavě jim připadaly stejně formalistické jako fotografie piktorialistické. Po pravdě řečeno tento skeptický postoj vůči experimentální fotografii sdíleli i samotní organizátoři výstavy: Jeníček ve svých článcích publikovaných v rámci výstavy odsoudil experimenty jako přežitek, přičemž jejich uvedení na výstavě odůvodnil tím, že se jedná o estetické modely „následně použitelné pro úkoly užité fotografie“ [Jeníček 1936a]. Na druhé straně je patrná shoda názorů ve prospěch fotografického dokumentu jako příznak toho, že informační a důkazní hodnoty jsou nyní považovány za základní vlastnosti fotografického média, a to i na poli umění. To je jeden z důvodů, proč soubor sovětských reportážních fotografií byl kritikou přijat jednomyslně kladně. I přes svůj občas odsuzovaný propagandistický charakter dokázal vyvolat silný dojem a obdiv pro svou živost a přirozenost. Upřednostňování dokumentární fotografie ze strany kritiky se ovšem nijak nedotklo děl Mana Raye a Johna Heartfielda. První z nich se v Československu těšil tak vysoké přízně nejen v uměleckých kruzích, ale i mimo ně, takže i ti, kteří jeho experimenty odmítali, nakonec jejich uměleckou kvalitu uznali a v jeho portrétech nalezli i tolik vyhledávané dokumentární přednosti. Co se týče dvaceti Heartfieldových politických fotomontáží, ty byly stigmatizovány extrémně pravicovým tiskem, jakož i německou ambasádou, která si dokonce vyžádala vyřazení dvou z nich z výstavy. Nicméně všemi ostatními kritiky byly přijaty velice pochvalně. Prosazovaly totiž zdařilou syntézu angažovaného obsahu s inovativní formou a prokazovaly praktické využití fotografie v tisku. Debata o příslušném vztahu mezi účelností a estetikou ve fotografii, již výstava vyvolala, vyústila v dubnu 1936 k založení fotografické sekce SVU Mánes. Ta na rozdíl od dosavadních spolků fotografů již měla být „skupina průbojná, experimentálně založená, v zásadě věcná a účelná“ [Jeníček 1936b, s.12]. 

Fedora Parkmann

Citovaná literatura

Jeníček 1936a: Jiří Jeníček, Výstava mezinárodní fotografie v Mánesu, Letem světem X, 1936, č. 24, 24. 3., s. 17

Jeníček 1936b: - ček [Jiří Jeníček], Doslov k poměrům v naší fotografii, České Slovo, 1936, č. 84, 8. 4., s. 12

Linhart 1936: Lubomír Linhart, Úvodem, in: Jiří Jeníček – Lubomír Linhart, Mezinárodní výstava fotografie (kat. výst.), Budova Mánesa v Praze 1936, s. 5–6

Šimon 1936: R.A.Š [Robert A. Šimon], Mezinárodní výstava fotografie, Foto-Noviny XVII, 1936, č. 4, 15. 4., s. 59–61

Witkovsky 2007: Matthew S. Witkovsky, Foto: Modernity in Central Europe, 1918-1945 (kat. výst.), National Gallery of Art v Washingtonu 2007, s. 59

Další literatura

Jaroslav Anděl – Antonín Dufek, Česká fotografie 1918 – 1938 (kat. výst.), Brno: Moravská galerie v Brně 1981

Vladimír Birgus – Jan Mlčoch, Česká fotografie 20. století, Praha 2010

Rachel Hajek, A Snapshot of Interwar Soviet-Czechoslovak Cultural Exchange: the Case of the International Exhibition of Photography in Prague (1936) (diplomní práce), The Courtauld Institute of Art, London 2016

Josef Moucha, Projev Lubomíra Linharta z roku 1936, Iluminace XIV, 2002, č. 3 (47), s. 107–118

Fedora Parkmann, A Czechoslovak Variation of Fifo. The International Photography Exhibition (Prague, 1936), Études photographiques, 2012, č. 29, s. 67–81

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, Fond Spolek výtvarných umělců Mánes, Výstavní činnost, Mezinárodní výstava moderní fotografie. 1936 (6. 3. – 13. 4.)

vystavující autoři
plakát
Mezinárodní výstava fotografie
Autor plakátu:Jiří Lehovec
katalog

Mezinárodní výstava fotografie

Vydavatel: SVU Mánes

Místo a rok vydání: Praha 1936

Autor úvodního textu:Lubomír Linhart
recenze

-á-, Výstava mezinárodní fotografie v Praze, Rudé Právo XVII, 1936, č. 59, 10. 3., s. 4

pdf

Pavel Altschul

P. A. [Pavel Altschul], Přehlídka nové fotografie, Světozor XXXVI, 1936, č. 10, 5. 3., s. 156–157

pdf

Jan Blažek

Jan Blažek, Mezinárodní výstava fotografie, Národní politika LIV, 1936, č. 73, 13. 3., s. 9

pdf

bž., Problém výstavní fotografie, Národní osvobození XIII, 1936, č. 63, 14. 3., s. 5

pdf

F. K., Fotografie, Pražské Noviny CCLVII, 1936, č. 79, 2. 4., s. 5

pdf

Rudolf Fuchs

rf. [R. Fuchs], Internationale Ausstellung der modernen Photographie, Prager Tagblatt LXI, 1936, č. 57, 7. 3., s. 7

pdf

Jiří Jeníček

-ček [Jiří Jeníček], Teď už se nemusím bát fotografovat, České Slovo XXVIII, 1936, č. 66, 18. 3., s. 12

pdf

Jiří Jeníček

Jiří Jeníček, Výstava mezinárodní fotografie v Mánesu, Letem světem X, 1936, č. 24, 24. 3., s. 17

pdf

Jiří Jeníček

-ček [Jiří Jeníček], Jak se třeba dívat na výstavu v Mánesu?, České Slovo XXVIII, 1936, č. 78, 1. 4., s. 12

pdf

Jiří Jeníček

- ček [Jiří Jeníček], Doslov k poměrům v naší fotografii, České Slovo XXVIII, 1936, č. 84, 8. 4., s. 12

pdf

jml, Zdary a omyly současné fotografie, A-Zet (ranní), 1936, č. 55, 19. 3., s. 4

pdf

ma, O moderní fotografii, Lidové noviny (polední vydání) XLIV, 1936, č. 157, 26. 3., s. 4

pdf

ma, Českoslovenští fotografové mezi cizími, Lidové noviny (polední vydání) XLIV, 1936, č. 170, 2. 4., s. 4

pdf

Václav Neumann

-vn- [Václav Neumann], Velké zklamání, Národní Listy LXXVI, 1936, č. 78, 19. 3., s. 8

pdf

Václav Neumann

-vn- [Václav Neumann], Ještě o výstavě v Mánesu, Národní Listy LXXVI, 1936, č. 85, 26. 3., s. 8

pdf

R. W., Prager Foto-Skandal, Die Zeit, Sudetendeutsches Tagblatt II, 1936, č. 65, 17. 3., s. 1

pdf

Š., Mezinárodní výstava fotografie, České Slovo XXVIII, 1936, č. 70, 22. 3., s. 12

pdf

Robert A. Šimon

R. A. Š [Robert A. Šimon], Mezinárodní výstava fotografie, Foto-Noviny XVII, 1936, č. 4, 15. 4., s. 59–61

pdf

Hugo Vojta

Hugo Vojta, Výstava v Mánesu, Letem světem X, 1936, č. 25, 31. 3., s. 23

pdf
Pohledy do výstavy

Sovětská expozice na Mezinárodní výstavě fotografie v Mánesu

 

Národní politika LIV, 1936

Expozice Johna Heartfielda na Mezinárodní výstavě fotografie v Mánesu

 

AIZ XV, 1936

drobné zprávy o výstavě

Anonym, Mezinárodní fotografická výstava, České Slovo XXVIII, 1936, č. 60, 11. 3., s. 12

Anonym, Sovětská fotografie, Rudé Právo XVII, 1936, č. 61, 12. 3., s. 4

Anonym, Mezinárodní výstava fotografie v Praze, Foto-Noviny XVII, 1936, č. 3, 15. 3., s. 36–37

Anonym, O výstavě moderní fotografie, Rudé Právo XVII, 1936, č. 67, 19. 3., s. 4

Karel Hermann, K Mánesu, Fotografie III, 1936, č. 4, 30. 3., s. 62

-vn- [Václav Neumann], Dvě velké výstavy v r. 1936, Národní Listy LXXVI, 1935, č. 298, 31. 10., s. 8

-ý, Mezinárodní výstava moderní fotografie v Mánesu, Letem světem X, 1936, č. 23, 17. 3., s. 23

Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo