Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1911
Petr Brandl 1668–1735

Datum:23. září 1911 – 30. října 1911

Místo: Praha, Rudolfinum

Pořadatel:Krasoumná jednota, Kroužek přátel umění malířského

Autoři koncepce:Kuchynka, Rudolf

komentář

První souborná výstava díla barokního malíře Petra Brandla v roce 1911 byla jedním z výsledků stoupajícího zájmu veřejnosti o díla domácích umělců a činnosti malého spolku mecenášů s názvem Kroužek přátel umění malířského. Ten si vytkl za cíl rehabilitovat starší již částečně zapomenuté nebo nedoceněné české malíře a prohloubit znalosti o jejich díle [Hylmar 2018, s. 175]. Spolku se během několika předchozích let podařilo uspořádat výstavy obrazů Josefa Matěje Navrátila a Karla Škréty v letech 1909 a 1910. Po Brandlově výstavě následovala společná výstava díla Václava Vavřince Reinera a Jana Kupeckého v roce 1913.

Kroužek přátel umění malířského zastupoval předseda spolku František Vejdělek. Mezi další členy patřili Rudolf Kuchynka, František Braun, Alois Engelbrecht, Prokop Toman, Arnošt Živný, Jan Krčmář a Josef Prušák. V porotě výstavy zasedli historici umění Karel Chytil, Karel Boromejský Mádl, Rudolf Kuchynka a inspektor Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění Pavel Bergner. Zázemí, tedy výstavní prostory a celkovou organizaci projektu, zajišťovala Krasoumná jednota s tajemníkem Rudolfem Weinertem.

Samotné výstavě předcházel rozsáhlý systematický průzkum památek i komplexní výzkum obrazů. Pracovní výbor, složený z členů Kroužku i poroty výstavy, nejprve sestavil výchozí soupis obrazů k vypůjčení nebo k prověření autorství. V církevních a veřejných institucích, v držení řádů a ve šlechtických sbírkách pořadatelé vytipovali přes čtyřicet lokalit a sbírek, ve kterých se mělo nalézat necelých sto obrazů od Petra Brandla. Základ výstavy tvořily kolekce z obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, z majetku pražského arcibiskupství a z obrazárny strahovského kláštera. Osloveni byli dále soukromí sběratelé, mezi nimiž najdeme lékaře, právníky, úředníky nebo obchodníky.

Kromě známých Brandlových obrazů se členové Kroužku zaměřili i na vyhledání doposud neobjevených prací. Proto se obrátili na veřejnost. Dne 3. března 1911 vyšla v česky i německy psaných denících výzva, ve které pořadatelé vybídli majitele údajných Brandlových obrazů k umožnění jejich posouzení a případnému vystavení.

Všechna jednání, pátrání a posuzování obrazů vedla až k úspěšnému zahájení výstavy 23. září 1911 v Rudolfinu. Do výstavních sálů se nakonec podařilo vypůjčit 64 Brandlových nebo jemu připsaných obrazů. Výstava skončila 30. října 1911. K výstavě vyšel drobný katalog doplněný reprodukcemi obrazů, které zhotovil grafický ústav Jana Štence.

Ohlas v tisku k výstavě i dílu Petra Brandla byl převážně kladný. O expozici informovali především její autoři. Karel B. Mádl zhodnotil ve Zlaté Praze svou práci při výběru exponátů. Upozornil též na skutečnost, že členové výstavní komise nevyřadili obrazy nejasného autorství a neoznačili vše vystavené za práci Brandlovu. Rudolf Kuchynka poukázal na předvedení veřejnosti úplně neznámých nebo doposud nepřístupných obrazů, např. z arcibiskupského paláce nebo ze zámku v Mělníku.

Z řady pozitivních reakcí k výstavě a dílu Petra Brandla vybočil text Emila Filly v Uměleckém měsíčníku. Filla vyvodil, že „kdo usuzoval na celého Brandla pouze ze známého obrazu z Rudolfinské galerie ‚Simeon s Ježíškem‘ s nadějí, že v jeho souborné výstavě najde podobných a lepších obrazů více, tomu přineslo již pouhé chvatné prohlédnutí zklamání a trapný smutek“ [Filla 1911, s. 48]. Brandlovo dílo viděl jako „šablonovité a manýristické zběžnosti a povrchnosti, vlastnosti tak osudné většině výtvarníků doby barokní“ [Filla 1911, s. 48].

Výstava díla Petra Brandla, kterou navštívilo 5400 osob, vyvolala ve své době velký ohlas a to nejen u řady historiků umění ale i u širokého publika. Pořadatelé využili maximum tehdejších možností při shromažďování děl na výstavu a podařilo se jim dokonce zcela objevit nebo potvrdit autorství několika Brandlových obrazů. Při hledání neznámých obrazů Petra Brandla významně pomohlo i oslovení veřejnosti, při kterém se projevil i národní faktor, ohlas totiž přišel především od českého obyvatelstva. Celý projekt také vyvolal zásadní otázky nutnosti zkoumat díla malířů v souvislostech, sledovat jejich společenské vazby nebo spojení na umělecké proudy v jiných zemích, tedy širší vědecký přístup k problematice [Hylmar 2018, s. 177–179]. S tím souvisel i tehdy progresivní požadavek Karla B. Mádla publikovat monografie jednotlivých výtvarných umělců a sestavit přehledné souborné dějiny českého umění [Mádl 1913, s. 1].

Tomáš Hylmar

Citovaná literatura

Filla 1911: Emil Filla, Brandlova výstava v Rudolfině, Umělecký měsíčník I, 1911, č. 1, s. 48–49

Hylmar 2018: Tomáš Hylmar, Výstavy děl Petra Brandla v letech 1911 a 1969. Okolnosti vzniku výstav, jejich organizace a ohlas v tisku, in: Andrea Steckerová (ed.), Petr Brandl (1668–1735): studie, Praha 2018, s. 175–186

Mádl 1913: Karel B. Mádl, Brandliana, Národní listy LIII, 1913, č. 15, 16. 1., s. 1

Další literatura

Jaromír Neumann, Petr Brandl 1668–1735 (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1968

Jaromír Neumann, Petr Brandl (ed. Andrea Steckerová), Praha 2016

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota (1842–1939), Korespondence, Brandlova výstava, 1911

Archiv Národní galerie v Praze, fond Společnost vlasteneckých přátel umění (1796–1953), Krasoumná jednota, doklady k výstavám, 1851–1930

Archiv Národní galerie v Praze, fond Jaroslav Prokop (1939–2018), Dokumentace, Petr Brandl, 1904–2005

Ústav dějin umění, Akademie věd ČR, fond Rudolf Kuchynka (1869–1925), Materiály z veřejné činnosti, Výstava Petra Brandla, 1911

vystavující autoři
plakát
Petr Brandl 1668–1735
Autor plakátu:neznámý
Technika: papír, 93,5 x 64,5 cm
Majitel: Ústav dějin umění, Akademie věd ČR
pozvánka

Zahájení výstavy děl českého mistra Petra Jana Brandla

katalog

Petr Brandl 1668–1735

Vydavatel: Krasoumná jednota pro Čechy

Místo a rok vydání: Praha 1911

Autor úvodního textu:Karel Boromejský Mádl
recenze

Emil Filla

Emil Filla, Brandlova výstava v Rudolfině, Umělecký měsíčník I, 1911, č. 1, s. 48–49

pdf

František Xaver Harlas

František Xaver Harlas, Výstava obrazů Petra J. Brandla v Rudolfině, Osvěta XXXXI, 1911, s. 782–783

pdf

Karel Vladimír Herain

Karel Vladimír Herain, Výstava prací Petra Brandla (1668–1735), České slovo V, 1911, č. 302, 3. 12., s. 9–11

pdf

Karel Boromejský Mádl

Karel Boromejský Mádl, Výstava děl Petra Brandla, Zlatá Praha XXIX, 1912, č. 3, s. 33–34

pdf
Pohledy do výstavy

Petr Brandl 1668–1735

pohled do výstavního sálu

zleva: Podobizna pražského arcibiskupa Ferdinanda z Khuenburgu, Simeon s Ježíškem, Křest Kristův

Petr Brandl 1668–1735

pohled do výstavního sálu

vlevo: Nanebevzetí Panny Marie (Assumpta)

vpravo: Kající se Máří Magdaléna

Petr Brandl 1668–1735

pohled do výstavního sálu

zleva: Panna Marie s dítětem, Klanění tří králů

Petr Brandl 1668–1735

pohled do výstavního sálu

uprostřed: Všichni svatí s Nejsvětější Trojicí

vpravo: Zvěstování Panně Marii: Archanděl Gabriel

Petr Brandl 1668–1735

pohled do výstavních sálů

v průhledu: Podobizna hraběnky Marie Žofie z Lobkovic, roz. Dietrichsteinové

zcela vpravo: nezjištěný obraz

drobné zprávy o výstavě

Jaroslav Kamper, Eröffnung der J. P. Brandl Ausstellung, Union L, 1911, č. 264, 24. 9., s. 1

Karel B. Mádl, Brandliana, Národní listy LIII, 1913, č. 15, 16. 1., s. 1

Rudolf Kuchynka, Výstava prací malíře Petra Brandla, Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze XIX, s. 177–178

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo