Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Uměleckořemeslné výstavy organizované pro panovníka jako přehled stavu českého průmyslu mají v Čechách tradici sahající do 18. století. První zorganizovali roku 1754 úředníci českého gubernia na zámku Rudolfa Chotka ve Veltrusích pro císařovnu Marii Terezii. Analogické evropské příklady najdeme v letech 1756 a 1757 v Londýně a zhruba ve stejné době ve Skotsku [Lněničková 1993, s. 172]. Následující výstavu vzorků, Produkten- und Fabrikenkabinet, tzv. „korunovační“ průmyslovou výstavu v roce 1791, uspořádali purkrabí hrabě Heinrich Franz von Rottenhan a komerční rada Josef Antonín Schreyer v pražském Klementinu. Tato výstava byla srovnávána zejména s pařížskou výstavou na Martových polích roku 1798 [Noback 1873, s. 4]. V perspektivě hospodářského rozvoje českých zemí v 19. století považujeme však výstavu z roku 1828, podporovanou nejvyšším purkrabím českých zemí Karlem Chotkem, za první veřejně přístupnou uměleckořemeslnou a průmyslovou výstavu. A to i s ohledem na cíl, který si stanovila. Tím bylo vytvoření příležitosti pro domácí továrníky a řemeslníky, kteří by své výrobky veřejně vystavili, učinili je všeobecně známými a srovnáním zjistili, co jejich produktům chybí, aby se „přiblížily k dokonalosti“ [Anonym 1828]. Úřadům šlo zároveň o to, aby zjistily úroveň domácí výroby, protože chtěly přesvědčit veřejnost, že v Čechách se vyrábí mnoho předmětů lépe a levněji než v zahraničí.

Z čtyřlístku organizátorů této výstavy – Chotek, hrabě Josef Dietrichstein a guberniální úředníci K. A. Neumann a jeho kolega Petr Josef Eichhoff – můžeme považovat za „kurátory“ výstavy předsedu výstavní komise Dietrichsteina a úředníka Eichhoffa. První byl synem liberálního aristokrata Josefa Františka Dietrichsteina, který ho poslal za vzděláním do Anglie. Pod dojmem této zkušenosti začal údajně od přelomu roku 1825/1826 připravovat založení Průmyslové jednoty. Díky němu byly uměleckoprůmyslové výstavy v Čechách od počátku koncipovány jako součást širších aktivit spolku pro povzbuzení průmyslového ducha, k nimž patřily přednášky, stipendia, knihovna a časopis. Dietrichstein také informoval ministra financí ve Vídni, že „pražská výstava se vyrovnala průmyslovým výstavám v Berlíně a v Drážďanech“ [Mendl 1934, s. 26–28]. Eichhoff studoval práva a působil nejprve jako inspektor plavby v Nizozemí. Od roku 1818 pracoval na úpravě splavnosti Labe. Přitom viděl průmyslovou výstavu v Drážďanech roku 1816 a navrhl v roce 1827 každoroční pořádání takových přehlídek výrobků v Čechách.

Podle katalogu výstavy, vydaného jako Soupis veřejně vystavených českých řemeslných výrobků a jmen výrobců (Verzeichniss der im Monate August 1828 im k. k. priv. Redoutengebäude in Prag öffentlich ausgestellten böhmischen Gewerbsprodukte und Namen der Produzenten) se výstavy zúčastnilo 220 vystavovatelů s 1498 exponáty. Komise nehodnotila díla, ani neudílela ceny. Katalog tedy neobsahoval žádný hodnotící text a zhodnocení provedl Dietrichstein ve zprávě zaslané do Vídně 15. září 1828, kterou v redakční úpravě přetiskl v říjnovém čísle časopis Monatschrift der Gesellschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen. Pozornost věnoval akci též kulturní časopis Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode v lednu 1829. Předseda komise ve své zprávě rozdělil výrobky do čtyř tříd, podle surovin používaných k jejich zhotovení, na anorganické, organické živočišné a rostlinné a smíšené materiály. Profesně byli zastoupeni výrobci technického železa, stejně jako dekorativní litiny a montáží z ní (šperky a bytové doplňky), chemikálií, módního a užitkového zboží (z vlny, bavlny, lnu, slámy, papíru, kůže a kožešin, skla, kameniny, umělých perel i drahých kovů a kamenů). Vídeňská recenze kromě vystavených exponátů zhodnotila i sály Reduty jako vhodně vybrané, neboť umožňovaly instalaci v malém sále a v přilehlých místnostech podle typu exponátů [Anonym 1829, s. 46].

Z Dietrichsteinova „zamyšlení nad výrobky vystavenými na letošní výstavě ke zhodnocení veřejností“ [Dietrichstein 1828, s. 356] vystupují zřetelně jako hlavní reprezentanti „průmyslového myšlení“: železárny hraběte Evžena Vrbny (Hořovice, Komárov), Josefa Fürstenberga (Nový Jáchymov, šichtovní úřad Rokycany); sklárny hraběte Arnošta Harracha (Nový Svět), hraběte Jiřího Buquoye (Stříbrný vrch) a „nestora českých sklářských výrobců“ Josefa Mayera (Adolfova huť) [Dietrichstein 1828, s. 349]; porcelánky Lipperta a Haase (Slavkov), Fischera a Reichenbacha (Březová), bratři Heidingerů (Loket); textilky Franze Leitenbergera (Kosmonosy), Ignaze Leitenbergera (Liberec), bratrů Erxlebenů (Lanškroun) a výrobci palných zbraní Josef Rutte (Česká Lípa), Sellier & Bellot (Praha). Mezi vystavovateli uvedl Dietrichstein i dvě umělkyně: slečnu Švihovou (Swiha) paní Annu Hantschel, i když vystavovatelek najdeme v katalogu více. Některé z exponátů výstavy se dochovaly dodnes ve sbírkách: litinové výrobky Vrbnových železáren váza s hlavou Meduzy (č. k. 414) a Medailon Marcus Curtius (č. k. 454) [Laboutková 2017, s. 45, 110] nebo Egermannovy první lithialinové vzorky: dvě hlavy "tureckých dýmek" se stříbrným a zlatým kováním (č. k. 1435) [Busson 1991, s. 180–183].

V soupisu významných vystavovatelů uvádí hodnotící zpráva, kromě již citovaných, četná méně známá nebo zapomenutá jména vystavovatelů ze všech částí Čech a s jednou výjimkou i ze Saska: G. E. Abele (Nové Hůrky), Marco Berra (Praha), Ignaz Brem (Praha), Dietrichsteinský šichtovní úřad (Ransko), Franz Čižek (Chrudim), Jakob Duschek (Praha), Joseph Gartner (Praha), Franz Günter (Loketský kraj), G. Haase a synové (Praha), Anton Heillingötter (Karlovy Vary), Joseph Joachim (Karlín, dnes Praha), E. F. Kaden (Horní Jiřetín), Köchlin & Singer (Mladá Boleslav), Anton Kellner (Praha), zrcadlárny hraběte Josefa J. M. Kinského (Sloup v Čechách), Kühne und Tetzner (Červený Hrádek u Jirkova), Ludwig Lang (Rozkoš), J. Lebisch (Praha), Jakob Levit (Plzeň), Joseph Lokay (Praha), bratři Löwyové (Praha), Michael Mang (Praha), Ignaz Martin (Zwikau, Sasko), I. Menschel (Praha), Ignaz Mieke (Praha), Joseph Neidhard (Slavkov), Sigmund Neuhauser (Liberec), Anton Neumann (Jiříkov), Franz Nowak (Praha), Ignaz Palme (Prácheň, dnes Kamenický Šenov), J. W. Prochaska (Chrudim), Wenzel Prochaska (Praha), Franz Rabenstein (Praha), Wilhelm Sigmund (Liberec), Franz Scheib (Praha), P. A. Schlechta (Lomnice n. Popelkou), Franz Schmiedinger (Slavkov), Schönbornská továrna (Skalka), Schönfeldovy papírny (Karlín, dnes Praha), Franz Sorger (Sv. Kateřina), Ignaz Stelzig (Praha), doly a železárny hraběte Kašpara Sternberga (Břasko), Swoboda & Comp. (Praha), Anton Riechter (Zbraslav), Ignaz von Rößler (Nirdorf), Franz Spitra (Praha), hraběcí Vrtbovská porcelánka (Tejnice), Franz Wagner (Praha), Jakob Wach (Stod), Jakob Weimes (Praha), Wiener a synové (Praha), Windischgrätský šichtovní úřad (Tachov), paní Wünscheová (Doksy u České Lípy).

První umělecká a průmyslová výstava 19. století byla signálem rostoucí konkurenceschopnosti domácí uměleckořemeslné produkce. Kvůli neexistenci specializované sochařské třídy na pražské kreslířské Akademii, měl tento typ výstav nezastupitelné místo ve zveřejňování děl sochařům (Ignaz Platzer, č. k. 1355) a příbuzných akademických disciplín (řezač skla Bimann, č. k. 1126–1127). Zastoupení architektonického modelu knihovníka Langweila bylo motivované zájmem o historickou topografii, nikoli projektováním.

Taťána Petrasová

Citovaná literatura

Anonym 1828: Anonym, Oesterreichische Staaten. Prag den 16. Juni Prager Zeitung IV, 1828, č. 96, 20. 6., [s. 1]

Anonym 1829: Anonym, Correspondenz-Nachrichten, Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode XIV, 1829, č. 6, 13. 1., s. 46–48

Busson 1991: Arnold Busson, Biedermeier-Steingläser (1817–1842). Glas aus dem National-Fabrikprodukten-Kabinett, Bd. 1, Wien 1991

Dietrichstein 1828: [Joseph Dietrichstein], Böhmische Kunst- und Gewerbs-Ausstellung im Jahre 1828, Monatschrift der Gesellschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen II, 1828, říjen, s. 340–356

Laboutková 2017: Irena Laboutková, Umělecká litině ve sbírkách Národního technického muzea, Praha 2017

Lněničková 1993: Jitka Lněničková, Pražské průmyslové výstavy v letech 1828–1836, Historický obzor 1993, č. 7–8, s. 172–178

Mendl 1934: Bedřich Mendl, Český průmysl před sto lety a počátky průmyslové jednoty. Zvláštní otisk ze sborníku "100 let Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách", Praha 1934

Noback 1873: Victor Noback, Ueber die erste Gewerbe-Ausstellung Anno 1791, Prag 1873

Další literatura

Johann Slokar, Geschichte der österreichischen Industrie und ihrer Förderung unter Kaiser Franz I., Wien 1914

Verzeichniß der im Monate August 1828 im k.k. Priv. Redoutengebäude in Prag öffentlich ausgestellten böhmischen Gewerbsprodukte, und Namen der Produzenten. Prag [1828]

Archivní zdroje

Státní ústřední archiv v Praze, fond České gubernium CG com 1826–35/1–102 a PG 1831–35, 35-5a