Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Na přelomu let 1925 a 1926 se v českobudějovickém městském muzeu konala první výstava Sdružení jihočeských výtvarníků. Toto uskupení se začalo formovat už kolem roku 1920, ustanovit se jej však podařilo až 24. října 1925. U jeho vzniku stáli jihočeští architekti Karel Chochola a Bohumír Hochman, malíři Julius Bous, František Bohumil Doubek, Jan Vítězslav Dušek, Otto Matoušek, a také sochař Otto Birma. Šlo vesměs o absolventy pražské techniky, akademie nebo uměleckoprůmyslové školy, narozené či usazené na jihu Čech. Prvním předsedou sdružení byl zvolen malíř Emil Pitter. Nově vzniklé umělecké uskupení si kladlo za cíl podporovat jihočeské výtvarníky i umělce na jihu Čech působící, a také umělecky vzdělávat veřejnost prostřednictvím přednášek i výstav [Nesvadba 2007, s. 14–16]. Důležité postavení výstavních akcí v programu skupiny dokládá rychlá a intenzivní příprava právě té první.

Svou vůbec první společnou výstavu začali výtvarníci organizovat už krátce před samotným ustanovením spolku. Necelé tři týdny po jeho založení, 11. listopadu, již zástupci SJV měli jasno v datu i místu konání a rozesílali výzvy k dodání děl [fond SJV]. Sdružení na počátku své působnosti logicky nemělo žádné finanční zázemí, a tak každý z vystavujících členů musel před zahájením výstavy zaplatit podíl 50 Kč, který měl být po jejím skončení vrácen. Sály městského muzea byly propůjčeny bezplatně.

Vernisáž se odehrála 6. prosince 1925 v dopoledních hodinách. Během zahájení promluvil předseda spolku Emil Pitter, který vyzdvihl význam rodícího se sdružení pro kulturní dění na jihu Čech [Zelenka 1925]. Výstavy se zúčastnilo šestnáct členů sdružení, kteří celkem vystavili 188 děl. Zastoupeny byly malby, kresby i grafiky, jejichž střízlivou instalaci na tmavých výstavních panelech doplňovaly v prostoru sochy J. V. Duška a Otto Birmy. Architekti Karel Chochola a Bohumír Hochman představili své dílo prostřednictvím kreseb i fotografií, a kromě architektonických návrhů vystavili také několik akvarelů. Přestože šlo o výstavu sdružení, SJV nemělo jednotný výtvarný program, a tak byla vystavená díla stylově různorodá. Malby jednoho z nejstarších členů F. B. Doubka představovaly tradicionalistickou akademickou malbu, díla mladších malířů se vyznačovala uvolněnějším rukopisem, patrným zejména v kresbách a malbách Julia Bouse nebo Otto Matouška zobrazujících jihočeskou krajinu. Vedle krajinomaleb byly zastoupeny i lidové žánrové výjevy či městské scenerie. Naprosto převažovaly motivy z jihu Čech, za nimiž byly spatřovány snahy zachytit specifika jihočeské krajiny i místního ducha [Borkovec 1925]. Právě uvědomění si specifičnosti regionu a jeho výjimečnosti bylo důležitým momentem, který výstava i samotné založení SJV iniciovaly.

Výstava přitáhla pozornost mnohých zejména regionálních recenzentů, krátké zmínky o probíhající výstavě však uveřejnily také Lidové noviny nebo Národní listy. Výjimečnou pozornost věnovala sdružení u příležitosti jeho první výstavy revue Veraikon, do které přispěl rozsáhlým článkem o SJV Emil Pacovský. Kritici vesměs nehodnotili pouze výstavu, ale také samotný vznik sdružení, který byl vnímán jako příslib nového pozitivního uměleckého působení na veřejnost. Některé chyby výstavy jako nedbalý výběr děl většina recenzentů omlouvala její urychlenou přípravou. Téměř bez výjimky byla výstava hodnocena kladně jako významný kulturní počin, který jihočeské publikum dobře seznámil s místními výtvarnými umělci. Poněkud kritičtěji, jako pouhý první nedokonalý krok nově vzniklého výtvarného sdružení, výstavu hodnotil recenzent Jihočeského přehledu F. M [F. M. 1926].

Část vystavených děl byla nabízena k prodeji, a tak výstavní katalog, jehož úvodní text napsal předseda Pitter, obsahoval i ceny děl. Podle recenzentů se většinu z nich podařilo prodat a členům sdružení se tak vrátily finance do výstavy vložené. Výstava byla hojně navštěvovaná jak jednotlivci, tak zejména spolky a školami, kterým členové SJV nabízeli prohlídky s výkladem.

Na svou úspěšnou první výstavu Sdružení jihočeských výtvarníků navázalo další intenzivní výstavní činností. Už v lednu 1926 začali jeho členové připravovat putovní reprízy výstavy v Třeboni, Lišově, Jindřichově Hradci a Táboře. V následujících letech sdružení pořádalo jak pravidelné podzimní členské výstavy, tak monografické výstavy svých členů. Nesoustředilo je pouze do domovských Českých Budějovic, kde vystavovalo v městském muzeu a později v místnostech budějovické Besedy, ale často se konaly i v dalších nejen jihočeských městech, mimo jiné v Bratislavě, Plzni nebo Praze. Několik výstav bylo také organizováno společně s jinými spolky (Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni, Umělecká Beseda, Prager Secession) a v neposlední řadě SJV v Budějovicích uspořádalo několik výstav významných pražských umělců – v roce 1932 zde byl například vystaven soubor obrazů Emila Filly. Pravidelná výstavní činnost Sdružení jihočeských výtvarníků, kterou jeho první výstava započala, trvala až do roku 1949. O rok později bylo SJV v návaznosti na politiku komunistické diktatury zrušeno a jeho členové se nově sdružili v krajském středisku Svazu československých výtvarných umělců.  

V kontextu fungování Sdružení jihočeských výtvarníků byla jeho první výstava důležitým iniciačním i sebepropagačním momentem. Většina vystavených děl nebyla ve srovnání se soudobou tvorbou v hlavních československých uměleckých centrech nikterak progresivní, ba naopak spíše provinční. Význam výstavy však tkví právě v jejím regionalismu. Jejím hlavním cílem bylo poprvé uceleně seznámit obecenstvo s jihočeskými výtvarnými umělci – a to se soudě dle dobových ohlasů povedlo.  

Tereza Štěpánová

Citovaná literatura

Nesvadba 2007: Oldřich Nesvadba, Sdružení jihočeských výtvarníků v Českých Budějovicích 1925–1950, diplomová práce, FF JČU, České Budějovice 2007

fond SJV: SOA Třeboň, fond SJV, inv. č. 31, Výstavy, 1925–1931, sign. II C 1 a, kart. 8., dokument 10

Zelenka 1925: Z [Julius Zelenka], Výstava Sdružení jihočes. výtvarníků, Jihočech XXVIII, 1925, č. 96, 14. 12., s. 3

Borkovec 1925: B [Dr. Borkovec?], O regionalismus, Jihočeské listy XXXI, 1925, č. 99, 19. 12., s. 2

F. M. 1926: F. M., Sdružení Jihočeských Výtvarníků, Jihočeský přehled I, 1926, č. 1., 15. 1., s. 27–28

Další literatura

Hana Krubnerová, Alois Moravec a Sdružení jihočeských výtvarníků, diplomová práce, FF UPOL, Olomouc 2012, s. 29–48

E[mil] Pacovský, Sdružení jihočeských výtvarníků v Českých Budějovicích, Veraikon XII, 1926, č. 1, s. 1–12

Archivní zdroje

SOA Třeboň, fond SJV, inv. č. 31, Výstavy, 1925–1931, sign. II C 1 a, kart. 8

SOA Třeboň, fond SJV, inv. č. 32, Výstavní katalogy II C 1 b, kart. 13., katalog  I. Výstava SJV V Č. Budějovicích

SOA Třeboň, fond SJV, inv. č. 67, sign. IV A 2 a, Kniha výstřižků z novin a časopisů 1925– 1930, č. knihy 21

Anonym, Sdružení jihočeských výtvarníků v Českých Budějovicích, Národní politika XLIII, 1925, č. 334, 6. 12., s. 9

Anonym, Sdružení jihočeských výtvarníků, Národní listy LXV, 1925, č. 339, 11. 12., příloha, s. 9

Anonym, Výstava Sdružení Jihočeských Výtvarníků v Č. Budějovicích, Jihočeské listy XXXI, 1925, č. 97, 12. 12., s. 3

Anonym, Výstava „Sdružení jihočeských výtvarníků“, Hlas lidu XX, 1925–1926, 17. 12. 1925, č. 23, s. 3

Ml, Sdružení jihočeských výtvarníků, Lidové noviny XXXIII, 1925, č. 636, 20. 12., s. 9

Anonym, Výstava Sdružení Jihočeských Výtvarníků, Jihočeské listy XXXII, 1926, č. 1, 6. 1., s. 2

Anonym, Výstava „Sdružení jihočeských výtvarníků“, Jihočeské listy XXXII, 1926, č. 2, 9. 1., s. 2