Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

První veřejnou prezentaci stereoskopických snímků máme v pražském prostředí doloženou ke dni 9. září 1854 [Anonym 1854a; Tichá 2025; Trnková 2019]. Stereofotografie neboli plastická fotografie, byla založená na pořízení dvou snímků stejného motivu z mírně odlišné perspektivy, která odpovídala rozestupu lidských očí. Oba byly prohlíženy prostřednictvím optického zařízení, tzv. stereoskopu, které upravovalo pohled diváka tak, aby každé oko vnímalo odpovídající snímek a jejich spojení v mozku vyvolalo prostorový vjem psychologicko-fyziologické povahy, jenž vycházel z principů binokulárního vidění. Obliba stereofotografie začala strmě stoupat zásluhou skotského fyzika Davida Brewstera, který roku 1849 navrhl zjednodušený aparát se dvěma čočkami, jenž umožňoval přesnější výsledky i pohodlnější a snazší užívání nežli původní stereoskopický přístroj. K popularizaci Brewsterova stereoskopu a stereofotografie obecně velmi přispěly vystavené příklady na první Světové výstavě v Londýně roku 1851, které kromě širokého obecenstva zaujaly také královnu Viktorii. Do střední Evropy pronikala tato vlna nadšení o poznání pomalejším tempem. Třeba v Čechách byla kolem poloviny padesátých let 19. století teprve na úplném počátku, což ostatně naznačují i první novinové zprávy k pražské výstavě stereoskopií, které objasňovaly potenciálním návštěvníkům jejich princip: „Stereoskop jest nový optický stroj, nímžto každý daguerreotyp a každá fotografie, pod jistými výmínkami dvakráte pod skla postaveny, tvoří jediný docela, plastický celek. Nový tento nález bude zajisté brzo pro veškeré umění velice důležitým učiněn.“ [Anonym 1854b]

Výstava proběhla ve dvou pokojích prvního patra pražského hostince U Zlatého anděla, kde svou námětově bohatou sbírku stereofotografií představil jistý pan Beckmann z Lipska. Jednalo se o jednoho z bratrů slavné fotografky Berthy Wehnert-Beckmann, kterou stereoskopie poprvé zaujala právě na londýnské výstavě a po návratu do svého lipského ateliéru zřejmě tuto skutečnost sdílela i s bratry Rudolfem a Robertem. Ti v polovině května 1854 uspořádali prezentaci stereoskopií nejprve v Lipsku v Hôtel de Prusse a posléze s výstavou putovali přinejmenším do Drážďan, Berlína a potažmo do Prahy [Anonym 1854c; Anonym 1854d]. Nicméně dle inzercí v Bohemii zde sbírku představil pouze Robert Beckmann [Beckmann 1854].

Pražská přehlídka měla otevřeno denně od ranních devíti do večerních šesti hodin a byla tematicky rozdělena do tří sekcí. Vstupné do každé části bylo zpoplatněno, avšak zájemci si mohli zakoupit jednotnou vstupenku do všech oddělení za zvýhodněných 30 kr. Děti měly vstupné do první a druhé části za polovic, do třetí jim byl vstup zakázán. V první části byly k vidění architektonické či krajinné motivy z Paříže, Londýna či Windsoru provedené na transparentní podložce, tedy skle či papíru. Ve druhé pak pohledy na mramorová sousoší, tentokrát na postříbřených destičkách – šlo tedy o daguerrotypie. Ono třetí a dětem nepřístupné oddělení tzv. „akademických studií dle živých objektů“ obsahovalo sérii aktů [Anonym 1854e].

Výstava byla v druhé polovině prosince přemístěna do nové lokality, a to parteru pražského hostince U Arcivévody Štěpána. Při této příležitosti došlo k jejímu obměnění a rozšíření o nové snímky. Tentokrát byla rozdělena jen do dvou částí a obě byly přístupné i dětem, takže z přehlídky byla zjevně odstraněna část s akty, která mohla v této době vyvolávat kontroverze [Anonym 1854f]. Oproti podzimní výstavě také o pět krejcarů zlevnilo vstupné a byla prodloužena otevírací doba až do osmé hodiny večerní [Anonym 1854g]. Bližší informace se mohli návštěvníci dozvědět na plakátech či v programu Beckmannovy výstavy stereoskopií, který si měli možnost zakoupit na pokladně, případně v četných reklamních oznámeních v místním tisku, což nám napovídá, že měla přehlídka promyšlenou propagační strategii.

Umístění putovní výstavy v hostincích či hotelech bylo poměrně strategické, jelikož zároveň poskytovaly zázemí pro cestující organizátory. Navíc veřejné prezentace stereofotografií z principu nevyžadovaly speciální výstavní prostory ani náročnou instalaci, podstatný byl stereoskop, prostřednictvím něhož si návštěvníci výstavy stereosnímky prohlíželi. V případě pražské přehlídky šlo nejspíš o onen Brewsterův příruční typ, který však umožňoval prohlížení pouze jednoho snímku, každý další se musel ručně vyměnit a do zařízení znovu vložit. Pro výstavní účely byly vhodnější později dostupné stolní či věžové typy, které obsahovaly zásobníky se sériemi snímků, mezi nimiž pozorovatel přepínal otáčivým mechanismem na boku prohlížečky. Kromě toho mívaly též vlastní světelný zdroj – osvětlení totiž hrálo důležitou roli, jelikož dokázalo umocnit prostorový efekt fotografií. Dle zpráv v dobovém tisku bratři Beckmannové zřejmě u svých výstav využívali umělého osvětlení „divadelních lamp“ [Anonym 1854e].

Pozdější osudy této putovní sbírky bohužel nejsou známy, včetně informací ohledně autorství snímků, v němž mohli figurovat oba bratři či jejich sestra, jelikož byli fotografové a daguerrotypisté, případně se mohlo jednat o nakoupenou produkci z neustále se rozšiřujícího trhu se stereofotografií. Vzhledem k tomu, že byla výstava na přání pražského publika prodloužena, se zřejmě setkala s úspěchem a stala se oblíbenou kratochvílí [Anonym 1855]. Jestliže u nás v roce 1854 patřila stereofotografie k méně známým metodám, fungovala putovní přehlídka pánů Beckmannů coby její důležitý šiřitel a popularizátor.

Denisa Tichá

Citovaná literatura

Anonym 1854a: Anonym, Lokal und Provinzialchronik, Bohemia XXVII, 1854, č. 213, 9. 9., nestr.

Anonym 1854b: Anonym, Z Prahy, Lumír IV, 1854, č. 53, 9. 9., příloha, nestr.

Anonym 1854c: Anonym, Die Stereoskopen aus Paris, Die Gartenlaube, 1854, č. 21, s. 248

Anonym 1854d: Anonym, Pariser Stereoskope, Illustrierte Zeitung XXII, 1854, č. 568, 20. 5., s. 334

Anonym 1854e: Anonym, Aus Prag und vom Lande, Der Tagesbote aus Böhmen, 1854, č. 250, 10. 9., nestr.

Anonym 1854f: Anonym, Lokal und Provinzialchronik, Bohemia XXVII, 1854, č. 301, 21. 12., nestr.

Anonym 1854g: Anonym, Beckmann’s Stereoskopen-Ausstellung, Der Tagesbote aus Böhmen, 1854, č. 347, 16. 12., příloha (inzerát), nestr.

Anonym 1855: Anonym, Aus Prag und vom Lande, Der Tagesbote aus Böhmen, 1855, č. 11, 11. 1., nestr.

Beckmann 1854: Robert Beckmann, Stereoskopen-Ausstellung, Bohemia XXVII, 1854, č. 232, 2. 10., příloha (inzerát), nestr.

Tichá 2025: Denisa Tichá, Fotografie a výstavnictví 19. století v Čechách (diplomová práce), Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha 2025, s. 38–42

Trnková 2019: Petra Trnková, Exponované město. Archeologové, architekti a turisté v Praze, in: Kateřina Bečková – Miroslava Přikrylová – Petra Trnková, Nejstarší fotografie Prahy 1850–1870, Praha 2019, s. 27–28

Další literatura

Anthony Hamber, Photography and the 1851 Great Exhibition, London 2018

John Plunkett, ’Feeling Seeing’. Touch, Vision and the Stereoscope, History of Photography XXXVII, 2013, č. 4, s. 389–396

Laura Claudet, heslo Stereoscopy, in: John Hannavy (ed.), Encyclopedia of Nineteenth-Century Photography I, New York 2008, s. 1338–1341

Pavel Scheufler, Stereofotografie v Království českém, in Taťána Petrasová – Pavla Machalíková, Člověk a stroj v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století: Plzeň, 23.-25. února 2012, Praha 2013, s. 90–102

Vladimír Birgus – Pavel Scheufler, Česká fotografie v datech 1839–2019, Praha 2021, s. 24

Anonym, Aus Prag und vom Lande, Der Tagesbote aus Böhmen, 1855, č. 11, 11. 1., nestr.

Anonym, Beckmann’s Stereoskopen-Ausstellung, Der Tagesbote aus Böhmen, 1854, č. 347, 16. 12., příloha (inzerát), nestr.; č. 348, 17. 12., příloha (inzerát), nestr.; č. 351, 20. 12., (inzerát), nestr.

Anonym, Beckmann’s Stereoskopen-Sammlung, Bohemia XXVII, 1854, č. 221, 19. 9., (inzerát), nestr.; č. 225, 23. 9., příloha (inzerát), nestr.

Anonym, Beckmann’s Stereoskopen-Sammlung, Der Tagesbote aus Böhmen, 1854, č. 252, 12. 9., (inzerát), nestr.; č. 256, 16. 9., nestr.

M. H., Feuilleton, Der Tagesbote aus Böhmen, 1854, č. 259, 19. 9., nestr.

Robert Beckmann, Stereoskopen-Ausstellung, Bohemia XXVII, 1854, č. 232, 2. 10., příloha (inzerát), nestr.

Robert Beckmann, Stereoskopen-Ausstellung, Der Tagesbote aus Böhmen, 1854, č. 273, 3. 10., (inzerát), nestr.