Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

V letech 1899–1917 působila při Moravském uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně (původní název Moravské průmyslové muzeum, v letech 1907–1918 Muzeum arcivévody Rainera pro umění a průmysl) veřejná kreslířská a malířská škola, která měla v moravské metropoli alespoň částečně suplovat absenci vyšší umělecké školy zaměřené na volné umění. Od roku 1901 pak fungovala pod hlavičkou za tím účelem založené Brněnské společnosti přátel umění, která byla s muzeem prostorově i personálně úzce propojená. Na počátku vedl kurzy provizorně sochař Klemens Purger (1870–1945), v letech 1900–1905 vídeňský akademický malíř českého původu Anton Hlaváček (1842–1926), kterého posléze vystřídal jiný Vídeňan, akademický malíř pocházející ze slovinského Mariboru a člen spolku Vídeňská secese Anton Nowak (1865–1932).

Konání kreslířských a malířských kurzů se odrazilo i ve výstavní činnosti uměleckoprůmyslového muzea. Vedle prezentací obou vedoucích, Antona Hlaváčka v roce 1901 a Antona Nowaka na přelomu let 1907–1908, které byly využity i k propagaci umělecké výuky probíhající v prostorách a pod organizační záštitou muzea, zde byly od roku 1903 pravidelně pořádány většinou skromné přehlídky prací účastníků předchozích ročníků. Kromě třetí výstavy roku 1905, na které se představily výhradně práce vzniklé v rámci nově zřízených Nowakových figurálních lekcí, vzbudila pozornost především reprezentativní výstava šestá, která proběhla u příležitosti desetiletého výročí existence malířské školy Brněnské společnosti přátel umění. Těšila se takovému zájmu veřejnosti, že musela být oproti původně plánovanému termínu (13. listopad 1910) dokonce o několik dní prodloužena, a jako jediná byla doprovozená samostatnou publikací.

Na výpravném katalogu si dal ředitel muzea a předseda spolku v jedné osobě Julius Leisching (1865–1933) obzvláště záležet a v poměrně rozsáhlém úvodním textu, který zároveň vyšel i v muzejním časopise [Leisching 1910], shrnul ze svého pohledu mimořádně úspěšné desetileté fungování brněnské výtvarné výuky. Primárním účelem kurzů podle něj nebyla výchova umělců, i když někteří jejich absolventi posléze zamířili za dalším studiem do Vídně, Mnichova, Paříže nebo Říma: „Vzdělávat umělce nebylo nikdy naším úmyslem. Nejvýš vésti je ku prvému poznání jich vloh, usnadnit jim první klopotné kroky na kamenité cestě“ [Anonym 1911]. Zcela v intencích myšlenek Alfreda Lichtwarka (1852–1914) a dalších představitelů původem německého hnutí za výchovu uměním, ke kterému se Leisching již dlouho předtím otevřeně přihlásil, kladl hlavní důraz na „samotný důsledný trénink vidění“ a péči o „opravdový umělecký diletantismus“.

Výstavní katalog o 154 položkách zahrnuje velké množství prací uměleckých diletantů, respektive účastníků Nowakových kurzů, rozdělených do několika oddílů odpovídajících jednotlivým předmětům: přípravný kurz (Vorbereitungskurs), kreslení hlavy podle živého modelu (Kofzeichnen nach dem lebenden Modell), kresba aktu (Aktzeichnen), malba hlavy (Kopfmalen), krajinářský kurz (Landschaftskurs) a část označená jako dodatek (Anhang). Prostřednictvím publikace se dozvídáme nejen jména tehdejších studujících, v drtivé většině dívek a žen z brněnských jazykově německých měšťanských kruhů, ale díky bohatému obrazovému doprovodu si můžeme udělat i omezenou představu o relativně vysoké úrovni jejich prací. Také zdařilá typografická úprava je výsledkem společné práce ateliéru, jak dokládají třeba grafická záhlaví uvozující názvy některých oddílů, vytvořená účastnicemi a účastníky kurzu. Několik záhlaví a předělů přitom vzniklo tradiční technikou černobílé vystřihované siluety, která na přelomu 19. a 20. století zažívala renesanci zvláště v oboru knižní a časopisecké ilustrace. To je i případ v katalogu reprodukované siluetové ilustrace frekventantky kurzu Else Frankl k Pohádce o muži na měsíci Ludwiga Bechsteina (1801–1860).

Část pravděpodobně technicky pokročilejších prací je v katalogu výstavy označená jako prodejní. Vedle nám jinak neznámé Emmy Neumann se to týká výtvorů dvou aktivních činovnic Brněnské společnosti přátel umění: Friederike Dagmar Jerger-Winter, která se později ujala vedení dětských kurzů, a již poměrně zkušené výtvarnice a pedagožky Marianne Roller (1866–1944), mladší sestry brněnského rodáka, malíře, grafika a jevištního umělce Alfreda Rollera (1864–1935), jež měla hlavní podíl i na typografii knihy.

Šestou výstavou Brněnské společnosti přátel umění v jistém smyslu vrcholí dlouhodobý zájem Julia Leischinga o umělecký diletantismus, k němuž se prakticky přihlásil uspořádáním Výstavy umění milovníků (Ausstellung von Liebhaberkünsten) na jaře 1896, tedy již záhy po svém příchodu do Brna roku 1893. Leischinga tak můžeme právem považovat za předního propagátora moderního diletantismu v rakousko-uherské monarchii, a to nejen v teoretické [viz Leisching 1900], ale i praktické rovině. Malířská a kreslířská škola, k jejímuž založení Leischinga přímo inspirovalo německé hnutí za výchovu uměním a jeho nejvýznamnější představitel Alfred Lichtwark, tvořila ve své době nepřehlédnutelnou součást uměleckého a umělecko-pedagogického provozu na Moravě [srov. Tomášek 2024]. Na její činnost později nepřímo navázala česká Škola uměleckých řemesel (ŠUŘ), jež od svého založení v roce 1924 více jak dvě desetiletí sídlila rovněž v budově brněnského uměleckoprůmyslového muzea.

Petr Tomášek

Citovaná literatura

Anonym 1911: Anonym, Dílny malířské, in: Museum arcivévody Rainera pro umění a průmysl. Třicátá šestá výroční zpráva, 1910, Brno [1911], s. 9–10.

Leisching 1900: Julius Leisching, Zur Pflege des Dilettantismus in Oesterreich. Vorwort zu der vom Verbande österreichischer Kunstgewerbemuseen veranstalteten Ausstellung von Aquarellen und Handzeichnungen der Wiener Gesellschaft der Kunstfreunde, Brünn 1900

Leisching 1910: [Julius Leisching], Brünner Gesellschaft der Kunstfreunde, Erzherzog Rainer Museum für Kunst und Gewerbe Mitteilungen (Mittheilungen des Mährischen Gewerbe-Museums) 28, 1910, č. 11, s. 173–176

Tomášek 2024: Petr Tomášek, „Zur gründlicheren Schulung des Kunstsinnes“. Malířská a kreslířská škola Brněnské společnosti přátel umění v Moravském uměleckoprůmyslovém muzeu (1899–1917), Bulletin Moravské galerie v Brně 90, 2024, s. 42–66.

Další literatura

Anonym, Šestá studijní výstava Brněnské společnosti přátel umění, in: Museum arcivévody Rainera pro umění a průmysl. Třicátá šestá výroční zpráva, 1910, Brno [1911], s. 13

Bronislava Gabrielová, K dějinám Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně (strojopis uložený v knihovně Moravské galerie v Brně), Brno 1971

Bronislava Gabrielová, Uměleckoprůmyslové hnutí na rozhraní 19. a 20. století (K historii Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně), Časopis Matice moravské 107, 1988, č. 1–2, s. 49–59

Bronislava Gabrielová, K dějinám Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně, Brno 2003

Bronislava Gabrielová, Moravské umělecko-průmyslové muzeum v letech 1873–1961, in: Alena Křížová (ed.), Moravské uměleckoprůmyslové muzeum v Brně, Brno [2013], s. 33–84

Anonym, Vom Erzherzog Rainer Museum (Brünner Gesellschaft der Kunstfreunde), Erzherzog Rainer Museum für Kunst und Gewerbe Mitteilungen (Mittheilungen des Mährischen Gewerbe-Museums) XXVIII, 1910, č. 10, s. 157

Anonym, Erzherzog Rainer-Museum, Mährisches Tagblatt XXXII, 1911, č. 144, 27. 6., s. 4

Brünner Morgenpost, 1910, č. 231, 11. 10., [s. 2]

Brünner Morgenpost, 1910, č. 262, 17. 11., [s. 2]

Brünner Zeitung, 1910, č. 230, 10. 10., s. 2

Brünner Zeitung, 1910, č. 234, 14. 10., s. 2

Brünner Zeitung, 1910, č. 235, 15. 10., s. 3

Brünner Zeitung, 1910, č. 236, 17. 10., s. 4

Brünner Zeitung, 1910, č. 257, 11. 11., s. 2

Brünner Zeitung, 1910, č. 260, 15. 11., s. 2

Brünner Zeitung, 1910, č. 261, 16. 11., s. 2