Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1911
Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler

Datum:25. března 1911 – 21. května 1911

Místo: Brno, Künstlerhaus

Autoři architektonického řešení:Palleta, Camillo

Pořadatel:Mährischer Kunstverein

Autoři koncepce:Palleta, Camillo

komentář

Výstava Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler pořádaná spolkem Mährischer Kunstverein byla první výstavou tohoto sdružení a zároveň první výstavou v právě otevřeném brněnském Künstlerhausu, dnešním Domě umění města Brna. Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler bylo první umělecké sdružení moravskoněmeckých umělců. Vzniklo v roce 1909 v reakci na založení Sdružení výtvarných umělců moravských v roce 1907, které bylo exkluzivně určeno pouze pro česky mluvící moravské výtvarné umělce. Němci tvořili mezi moravskými umělci po kvantitativní stránce zřetelnou většinu. Někteří z nich měli zájem o vstup do Sdružení výtvarných umělců moravských, ale když byli odmítnuti, sdružili se do alternativní německé organizace. Její vznik inicioval spolek Mährischer Kunstverein, který se chystal postavit Künstlerhaus jako vlastní spolkový dům a výstavní prostor. Sdružení Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler mělo sloužit jako zastřešující organizace moravskoněmeckých výtvarníků, která by každoročně pořádala svou výstavu v brněnském Künstlerhausu. Künstlerhaus se stal prvním výstavním prostorem na Moravě programově věnovaným prezentaci soudobého umění.

Na první výstavě sdružení Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler v roce 1911 bylo vystaveno 293 uměleckých děl. Svá díla zde neprezentovali jen členové sdružení, ale ještě větší množství moravskoněmeckých malířů jako hosté. Někteří z nich později vstoupili do Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler, jiní do o dva roky později založeného Mährischer Künstlerbundu. Skladba umělců odpovídala autorům, které brněnské publikum znalo už z předešlých výstav spolku Mährischer Kunstverein. Někteří z nich se na zdejších výstavách objevovali už od počátků v osmdesátých letech 19. století. K nim se postupně připojovali autoři mladších generací. Snaha Kunstvereinu představovat především moravské umělce dostala v podobě Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler institucionalizovanou podobu. Byly zde patrné ale dvě změny. Když v roce 1882 začal Mährischer Kunstverein pořádat v Brně výstavy, orientoval se na moravské výtvarníky obecně. V praxi to sice znamenalo moravskoněmecké výtvarníky, ale nikoli proto, že by spolek ignoroval česky mluvící moravské autory, ale protože česky mluvící malíři a sochaři na Moravě téměř neexistovali. Od devadesátých let ale na moravskou výtvarnou scénu začala nastupovat silná generace česky mluvících umělců, kteří se od německých Moravanů cíleně separovali a vytvořili si vlastní umělecké struktury. Druhá změna, která byla na výstavě patrná, spočívala v rozšíření spektra moravskoněmeckých tvůrců. Nejkvalitnější z nich žili za hranicemi Moravy, nejčastěji ve Vídni. Vídenští Moravané brněnské výstavy pravidelně obesílali. Druhá nejrozsáhlejší komunita moravských autorů žila v Mnichově. Ti se ale vesměs, patrně kvůli větší vzdálenosti, na výstavách Mährischer Kunstvereinu objevovali jen sporadicky. Vytvoření sdružení moravskoněmeckých umělců, do nějž mnichovští Moravané také vstupovali, zapůsobilo jako iniciační faktor. Příslušenství k uměleckému sdružení zafungovalo přinejmenším jako morální závazek, který tyto umělce přiměl vystavovat v hlavním městě své rodné země. Brněnští diváci tak měli možnost poprvé vidět obrazy zakladatele krajinářské dachauské školy Adolfa Hölzela (1853–1924). Vystavovala zde i Luma Flesch-Brunningen (1856–1934), která do nově založené stálé sbírky soudobého moravského umění v brněnském Künstlerhausu věnovala rozměrný obraz Zasvěcení čarodějnice, který předtím s úspěchem vystavila v mnichovském Glaspalastu, a který se dnes nachází v Západočeské galerii v Plzni. Poprvé se v Brně prezentoval asi nejuznávanější moravský sochař své doby Hugo Lederer (1871–1940) působící v Berlíně. Prominentní místo ve vestibulu Künstlerhausu získala jeho socha Šermíř, model ústřední figury z kašny před budovou univerzity ve Vratislavi, který je dnes ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler nebyla ustavena jako programová umělecká skupina, ale jako platforma pro moravskoněmecké výtvarníky obecně. Mísili se v ní moravskoněmečtí výtvarníci různých generací a stylů. Návštěvníci výstavy tak měli možnost vidět umělecká díla širokého stylového spektra. Zastoupení zde měli Emil Pirchan (1844–1928) reprezentující rahlovsko-makartovskou vídeňskou malbu sedmdesátých let, Hans Temple (1857–1931), Eduard Veith (1858–1925), Hugo Charlemont (1850–1939) za naturalistický a symbolistní mainstream devadesátých let, Maximilian Kurzweil (1867–1916), Ludwig Wieden (1869–1947) jako výrazní představitelé Vídeňské secese i příslušníci nejmladší generace Bruno Beran (1888–1979), Gustav Böhm (1885–1974), Hans Friedrich Wacha (1885–1964), kteří udávali tón v německé větvi brněnského malířství za první republiky. Rozlehlé sály Künstlerhausu umožnily ve srovnání s dřívějšími výstavami pořádanými spolkem Mährischer Kunstverein ve větší míře prezentovat i sochy. Mezi zúčastněnými sochaři se tak objevili ve své době umělci evropského formátu Hugo Lederer, Carl Wollek (1862–1936), Franz Barwig (1868–1931). Výstava byla důležitá i z dnešního genderového hlediska. Své obrazy zde představily téměř dvě desítky žen – umělkyň. V kontextu doby to bylo vysoké číslo. Odpovídalo to ale tendencím Mährischer Kunstvereinu, který už v minulosti uskutečnil tak průkopnické činy, jakým byla výstava nejstaršího ženského uměleckého spolku v Rakouské monarchii Klub der Wiener Künstlerinnen.

Výstava Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler byla první výstavou nejstaršího sdružení moravskoněmeckých výtvarníků. Zároveň šlo o první výstavu v brněnském Künstlerhausu a začátek více než stoleté historie výstav instituce, která pod názvem Dům umění města Brna působí dodnes. Co se týká sestavy umělců, jednalo se z hlediska prezentace soudobého moravského výtvarného umění o jednu z nejreprezentativnějších výstav uspořádaných spolkem Mährischer Kunstverein. Výstava představovala i určitý milník z hlediska národnostního kontextu. Mährischer Kunstverein se od svého založení profiloval jako celomoravský bez ohledu na etnickou příslušnost. Vzhledem k absenci českých elit na Moravě, a to i v umělecké oblasti, spolek v důsledku prezentoval až na malé výjimky jen německé výtvarníky. Nevnímal, že se Slované na Moravě snaží etablovat jako autonomní entita, existující paralelně k německé společnosti. V umělecké sféře se tyto emancipační snahy viditelně projevily založením Klubu přátel umění v roce 1900 a Sdružení výtvarných umělců moravských v roce 1907. První výstavou sdružení Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler i německá obec vzala na vědomí, že moravská kultura už není jednotná, a že v moravském výtvarném umění existují dva nezávislé proudy, český a německý.   

Robert Janás

Literatura

Robert Janás, Výstavy spolku Mährischer Kunstverein v letech 1882–1918, in: Jana Vránová – Lubomír Slavíček (edd.), 90 let Domu umění města Brna. Historie jednoho domu, Brno 2000, s. 21–35

Jitka Sedlářová, Vereinigung deutscher bildender Künstler Mährens und Schlesiens „Scholle“ – dějiny spolku německomoravských výtvarných umělců v letech 1909–1945, in: ibidem, s. 45–63

Robert Janás, Mährischer Kunstverein v letech 1882–1918. Dějiny a výstavní činnost spolku, dizertační práce, MU FF Brno 2001, s. 102–107

Robert Janás, Vídeňští umělci na brněnských výstavách spolku Mährischer Kunstverein v letech 1882–1918, Bulletin Moravské galerie v Brně LXXV, 2017, s. 56–69

vystavující autoři
plakát
Vereinigung deutschmährischer bildender Künstler
Autor plakátu:Ferdinand Staeger
Majitel: (plakát nezvěstný)
katalog

Eröffnung des Künstlerhauses. 100. Ausstellung. Mährischer Kunstverein, Brünn 1911

Vydavatel: Mährischer Kunstverein

Místo a rok vydání: Brno 1911

Autor úvodního textu:Moritz Hirsch
recenze

Julius Leisching

Julius Leisching, Die erste Ausstellung im neuen Künstlerhause, Tagesbote XLVI, 1911, č. 159, Abendblatt, 5. 4., s. 1–3

pdf

Julius Leisching

Julius Leisching, Ein zweiter Rundgang durch das Künstlerhaus, Tagesbote XLVI, 1911, č. 165, Abendblatt, 8. 4., s. 1–2

pdf
drobné zprávy o výstavě

Anonym, Besuch des Kaiser-Franz-Joseph-Künstlerhauses, Tagesbote LXI, 1911, č. 177, Abendblatt, 15. 4., s. 4

Anonym, Künstlerhaus Baulotterie, Tagesbote LXI, 1911, č. 203, Abendblatt, 2. 5., s. 3

Anonym, Theater und Kunst, Tagesbote LXI, 1911, č. 150, Morgenblatt, 31. 3., s. 4; č. 165, Abendblatt, 8. 4., s. 4.; č. 178, Abendblatt, 13. 4., s. 4; č. 175, Abendblatt, 14. 4., s. 4; č. 184, Abendblatt, 20. 4., s. 4; č. 208, Abendblatt, 5. 5., s. 3; č. 211, Abendblatt, 6. 5., s. 4; č. 217, Abendblatt, 10. 5., s. 5; č. 224, Morgenblatt, 14. 5., s. 3; č. 231, Abendblatt, 18. 5., s. 4; č. 235, Abendblatt, 20. 5., s. 4

Anonym, Theater, Kunst und Literatur, Tagesbote LXI, 1911, č. 198, Abendblatt, 28. 4., s. 4; č. 205, Abendblatt, 3. 5., s. 4;  č. 221, Abendblatt, 12. 5., s. 4; č. 229, Abendblatt, 17. 5., s. 4

Anonym, (Kunstausstellung), Brünner Morgenpost, 1911, č. 74, 31. 3., s. 3; č. 79, 6. 4., s. 3

Anonym, (Vereinigung deutsch-mährischer bildender Künstler und Gäste.), Brünner Zeitung, 1911, č. 74, 31. 3., s. 4; č. 82, 9. 4., s. 4

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo