Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Cílem výstavy bylo, jak název přímočaře napovídá, představit moderní architekturu, problematiku bydlení a urbanismus v Československu. Ambiciózní podnik byl připraven u příležitosti Mezinárodního kongresu bytové péče, který se konal v Praze 23. – 26. června 1935. K dané události byly uspořádány ještě dva paralelní expoziční podniky, a to Mezinárodní výstava bytové péče v pavilonu Myslbeku a Výstava československých měst v Obecním domě. Hlavním pořadatelem bylo Ústředí architektů Č. S. R., a to za podpory Národního výboru Mezinárodního kongresu pro bytovou péči v Praze 1935 a za součinnosti Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Reprezentativní význam projektu byl jasně manifestován, když byl připraven tak, aby výstavu mohli navštívit jednak účastníci mezinárodního kongresu v červnu, tak zároveň zájezd francouzských architektů v rámci III. Réunion international des architectes v září. Zahájení výstavy se stalo společenskou událostí, jelikož se ho zúčastnili ministři Jan Krčmář, Jan Dostálek, Jaromír Nečas a viceprezident obchodní komory Dr. Oberthor.

Struktura výstavy sestávala ze tří základních, velmi lapidárních okruhů, které byly přímočaře artikulovány v samotném názvu výstavy: 1. Architektura, 2. Obytné stavby, 3. Urbanismus. Detailnější výstavní rozvrh jednotlivé body blíže specifikoval. Architekturu měly reprezentovat aktuální stavby, jejichž výběr byl konkretizován podle účelu budov a nikoliv podle jejich autorů. Za médium vhodné k prezentaci architektury a urbanismu byly zvoleny především fotografie jednotného, čtvercového formátu 60 x 60 cm v celkovém počtu 200 artefaktů, které doplňovaly plány a modely.

Z organizačního hlediska měla mít každá ze tří kategorií pětičlennou komisi, která rozhodovala o konečném výběru exponátů přihlášených jednotlivými spolky. Komisi Architektury vedl Oldřich Starý, za Obytné stavby odpovídal Pavel Janák a konečně Urbanismu předsedal Alois Mikuškovic. 

Moderní architektura byla systematicky rozdělena do deseti tematických skupin: 1. kulturní budovy, 2. sociální ústavy, 3. léčebné ústavy, 4. zařízení pro sport a rekreaci, 5. budovy pro obchod, 6. dopravní stavebnictví, 7. průmysl, 8. správní budovy, 9. školy a 10. budovy různých určení. Spektrum představených staveb se geograficky rozpínalo po celém území Československa, od Karlových Varů po Mukačevo, ale zastoupení jednotlivých regionů nebylo proporcionální, významně dominovala centra Praha a Brno.

V kategorii obytných staveb byl důraz kladen na nejvýznamnější realizace a návrhy a to zejména objekty „k účelům kolektivním“. Pod tím si však organizátoři výstavy nepředstavovali kolektivní domy, nýbrž soubory staveb, jakými byly obytné kolonie. A konečně oddíl Urbanismus organizátoři koncipovali poměrně neohraničeně jako výběr inspirativních prací k obecným problémům úpravy měst, zastavování či dopravních témat.

Konkrétní návrhy a realizace však ještě doplňoval speciální soubor teoretických prací zaměřených zejména na bydlení, prostorovou typologii, osvětlení, otázky racionalizace a konstrukce staveb. Mezi vystavenými projekty tak byly zastoupeny školní projekty z ateliérů Jiřího Krohy, Josefa Gočára anebo Pavla Janáka, ale také např. regulace Starého Města v Praze od architektů S. I. A.

Pozoruhodnou skutečností v kontextu umělecké scény meziválečného Československa bylo programové zastoupení tvůrců z řady profesních spolků, a to včetně německých architektů po boku jejich českých a slovenských kolegů. „Architekti bez ohledu na svou příslušnost generací a názorové odstíny shrnují svoji práci podle měřítka hodnoty a veřejné užitečnosti.“ [Janák, neoznačený strojopis, NTM AAS, 1935]

Retrospektivně lze dobový význam podniku rekonstruovat jen obtížně. Lidové noviny ohlašovaly, že podnik bude „největší výstava architektury u nás, neboť shromažďuje na sto jmen architektů“ [rv 1935]. Výstava vzbudila značnou pozornost nejen u odborné ale i u širší veřejnosti, denní tisk zdůrazňoval zejména „překvapující počet cizinců“ [Anonym 1935]. Přestože ohlas mezi veřejností se zdá z mediálních zpráv kolísat mezi zájmem a lhostejností, jeden z autorů kriticky korigoval příliš optimistické vyznění projektu. Byl jím Oldřich Starý, když mimoděk přiznal, že se jedná o „soubor tolika významných moderních děl z oblasti celého státu, že nezasvěcený by snadno se mohl domnívat, že převládá již u nás kvalitní moderní architektura. To by byl omyl.“ [Starý 1935] Další z autorů expozice, architekt Pavel Janák, propagoval výstavu na vlnách Radiožurnálu jako důležitý stimul k dalším aktivitám. „Architekti, kteří tu svoji práci snesli, chtějí totiž veřejnosti také připamatovat, co všecko dalo by se ještě u nás dělat a oč by bylo Československo a život v něm krásnější, kdyby architektuře dostalo se tolik působnosti, co by život potřeboval a co by ona dovedla“ [Janák, O VABU, NTM AAS, 1935]

Citovaná literatura

Anonym 1935: Anonym, Úspěch výstavy čs. Architektury, bydlení a urbanismu, Národní listy LXXV, 1935, č. 248, 9. 9., s. 3

rv 1935: rv, Výstava architektury, bydlení a urbanismu v ČSR, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 313, 23. 6., s. 7

Starý 1935: Oldřich Starý, K pražským výstavám architektury, bydlení a urbanismu, Stavba XII, 1934–1935, č. 12, s. 177–178

Další literatura

Jaroslav Kříž, Výstava architektury, bydlení a urbanismu, Architekt SIA XXXIV, 1935, č. 8, 20. 9., s. 114 a 116

Emanuel Hruška, Výstava Mezinárodního svazu pro bytovou péči v Praze, Stavba XII, 1934–1935, č. 12, s. 180

Anonym, Výstava architektury, bydlení a urbanismu, Stavba XII, 1934–1935, s. 181

Archivní zdroje

NTM, AAS, Fond 56 – VABU

NTM, AAS, Fond 85 – Janák, karton 130, Spolky – výstavy, VABU, strojopis

NTM, AAS, Fond 85 – Janák, karton 130, Spolky – výstavy, VABU, neoznačený strojopis bez datace a signatury

NTM, AAS, Fond 85 – Janák, karton 50, publikační činnost 1934(VII)-1935(IV), Pavel Janák, O VABU (přednáška v Radiožurnálu), 5 s., červenec 1935

Anonym, Výstava architektury, urbanismu a bydlení v ČSR, Národní listy LXXV, 1935, č. 123, 26. 6., s. 4

Anonym, Výstava soudobé architektury, urbanismu a bydlení v ČSR v Umělecko-průmyslovém museu v Praze I, Národní listy LXXV, 1935, č. 147, 30. 7., s. 4

Anonym, Výstava soudobé architektury, urbanismu a bydlení v ČSR, Národní listy LXXV, 1935, č. 193, 16. 7., s. 3

Anonym, Úspěch výstavy čs. architektury, bydlení a urbanismu, Národní listy LXXV, 1935, č. 248, 9. 9., s. 3

Anonym, Mezinárodní kongres bytové péče v Praze, Pestrý týden X, 1935, č. 25, 22. 6., nestr.

Anonym, 24. Juni – Eröffnung der Ausstellung, Prager Presse XV, 1935, č. 167, 22. 6., s. 6

Beck., Regulační studie o Starém městě pražském, Architekt SIA XXXIV, 1935, č. 10, s. 146

Kogresové výstavy, Stavba XII, 1934–1935, s. 144

rv, Výstava architektury, bydlení a urbanismu v ČSR, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 313, 23. 6., s. 7