Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava českých starožitností byla v českých zemích poprvé uspořádána v Praze umělecko-literárním spolkem Arkadie. Hlavním iniciátorem výstavy byl samotný zakladatel spolku – český vzdělanec, dramatik a básník Ferdinand Břetislav Mikovec. Na její organizaci se rovněž významně podílel hudební historik a teoretik August Vilém Ambros a také řada dalších členů spolku, z nichž jmenujme zejména Josefa Mánesa nebo Antonína Lhotu ad. Přestože spolek rozeslal iniciační dopisy spolupodepsané protektorem výstavy a tehdejším místodržícím hrabětem Antonem Forgách a arcibiskupem Bedřichem ze Schwarzenbergu s dostatečným předstihem, bylo plánované zahájení výstavy v průběhu léta několikrát odsunuto až na začátek září. Počet oslovených sběratelů a zaslaných starožitností totiž předčil veškerá očekávání spolku – dle zprávy v Das Vaterland bylo nashromážděno přes 450 položek [Anonym 1861, s. 5]. Šlo o různorodé historické předměty rozličných funkcí – umělecké (malby, iluminované rukopisy, komorní plastiky), řemeslné (ozdobné mísy, džbány, šperky) či církevní (relikviáře, oltáříky, devocionálie), ale také nejrůznější zbraně, hudební nástroje a mnohé další drobné práce. Mezi zapůjčovateli jednoznačně převažovali soukromí sběratelé (Vojtěch Lanna ml., Josef Mánes, Josef Hellich ad.), a to zejména z řad šlechty (František Desfours, Ferdinand z Lobkovic, Albrecht z Kounic, František Thun-Hohenstein ad.). Mnoho předmětů zapůjčila také česká města (Praha, Litoměřice, Kutná Hora, České Budějovice ad.), dále vybrané veřejné (pražská univerzitní knihovna, pražská zbrojnice) a církevní instituce (Svatovítský dóm, Strahovský klášter, klášter v Teplé ad.). Zvláštní je absence Muzea království českého a Společnosti vlasteneckých přátel umění [Ryneš 1968, s. 631]. Při výběru zaslaných artefaktů bylo především dbáno na to, aby návštěvníkům zprostředkovaly charakteristický obraz příslušné epochy a „svědectví o umělecké ruchu a lesku, jakýž se ve středověku vyvinul v Čechách a trval až do XVII. století“ [Mikovec – Ambros 1861]. Dle katalogu, který vyšel se zpožděním nejprve v německé a posléze i v rozšířenější české mutaci, čítala přehlídka přes 330 položek. Předměty byly vystaveny na Staroměstské radnici, konkrétně v senátním sále a obecní síni, které „zvýšily nemálo dojem“ z výstavy [Z. 1861, s. 178]. O jejich rozmístění nás detailně zpravuje recenze v Bohemii, koncipovaná jako procházka výstavními sály. Vstupné bylo stanoveno na mírných 30 kr a přehlídka se setkala s velkým zájmen z řad mezinárodní laické i odborné veřejnosti. K hojné návštěvnosti, pro kterou byla výstava minimálně do 6. října prodloužena, se také přidaly četné pochvalné recenze v domácím i zahraničním tisku.

Po skončení výstavy bylo akademickým malířem a fotografem Janem Brandeisem dodatečně nasnímáno 37 „nejzajímavějších archeologických památek“ [Anonym 1862, s. 4]. Výběr těchto předmětů proběhl prostřednictvím představenstva spolku Arkadia, přičemž podstatnou roli během selekce hrála nejen jejich výjimečnost, ale také ochota majitelů zpřístupnit je pro účely vyfotografování [ibidem]. Zároveň se mezi reprodukovanými artefakty objevují ty, které byly nejvíce obdivovány publikem či vyzdvihovány recenzenty v tisku, např. Madona Strahovská, po 1350; zlíchovský oltář, 1520–1530; soška svatého Šebestiána, 17. století; saský meč, 1533 atd. Mimořádnou položkou byla především mísa z majetku Františka Desfours, ke které se kritika v Prager Zeitung vyjádřila následujícími slovy: „Nádherným kouskem, který nepřestává přitahovat zraky diváků a který se již mezi návštěvníky stal jakousi dominantou výstavy, je nádherná mísa z lapis-lazuli“ [M. 1861, s. 2]. Brandeisovy albuminové fotografie byly nejdříve samostatně k vidění v dubnu 1862 ve výloze knihkupectví Adolfa Kurandy v Praze a posléze byly tímto nakladatelem postupně vydávány po deseti částech s názvem Fotografisches Album Böhmischer Althertümer. Rozdělení obrazové publikace do několika „vydání“ (něm. Lieferung) bylo tehdy obvyklým způsobem produkce nakladatelsky náročnějších děl [Faber 2015, s. 68]. Jedna vydaná část obsahovala vždy čtyři listy foliového formátu s nalepenými snímky a doprovodné texty z pera Ferdinanda Mikovce. Ta stála šest zl, nicméně listy bylo možné zakoupit i samostatně, cena jednoho kusu pak byla dva zl. Předměty byly fotografovány jednotlivě a některé z nich z dvou různých pohledů. Jejich aranžmá plně odpovídá dobové praxi – buď jsou instalovány na neutrálním podkladu, anebo mají pozadí ručně zamaskované kontrastní černou barvou. Jde o nejranější dochovaný příklad fotograficky zdokumentovaných předmětů z výstavy v Čechách, jehož vzorem se staly nejnovější fotografické publikace, jako například Nejvýznamnější brnění a zbraně z c. k. Ambraské sbírky se snímky od Andrease Grolla.

Pražská výstava ideově navazovala na sérii výstav starožitností pořádaných napříč střední Evropou, v nichž se odrážela dobová úcta a zkoumání kulturních a historických památek všeho druhu, jako byla například výstava starožitností ve Vídni předchozího roku anebo výstava obrazů a starožitností v Brně v následujícím roce [Slavíček 2017]. V jednom ohledu se však od ostatních lišila, a to silným vlasteneckým charakterem, jemuž ostatně přála i doba rozvoje kulturního a společenského života po pádu Bachova absolutismu. Výstava byla natolik úspěšná, že bylo zamýšleno její pokračování, které však v souvislosti s předčasným úmrtím Mikovce nebylo zrealizováno. Výtěžek z ní byl použit na financování lampy na věčné světlo pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně [Jiřík 1899, s. 765].

Význam této výstavy spočívá nejen v tom, že poprvé veřejnosti zpřístupnila vzácné historické předměty ze soukromých sbírek, ale zároveň je tímto způsobem uvedla do obecného povědomí, což z dlouhodobého hlediska podpořilo fotografické zdokumentování. Podstatný byl také její přínos pro český patriotismus, památkovou péči a vědní obory jako dějiny umění či archeologie. Navíc zahájila řadu dalších regionálních výstav stejného druhu napříč českými zeměmi.

Denisa Tichá

Citovaná literatura

Anonym 1861: Anonym, Oesterreichische Monarchie, Das Vaterland II, 1861, č. 200 (příloha), 29. 8., s. 5

Anonym 1862: Anonym, Prager und Provinzial-Nachrichten, Prager Zeitung, 1862, č. 94, 19. 4., s. 4

Faber 2015: Monika Faber, „…a plnou silou se vrhl na fotografování…“ Detaily z profesního života jednoho z prvních fotografů, in: Monika Faber – Petra Trnková (eds.), Andreas Groll – neznámý fotograf 1812–1872, Vídeň – Praha 2015, s. 27–95

Jiřík 1899: František Xaver Jiřík, Josef Mánes, Květy XXI, 1899, č. 6, s. 764–765

M. 1861: M., Die archäologische Ausstellung V, Prager Zeitung, 1861, č. 231, 29. 9., s. 2

Mikovec – Ambros 1861: Ferdinand Břetislav Mikovec – August Vilém Ambros, Předmluva, in: Seznam českých starožitností ve výstavě uspořádané od jednoty Arkadie v Praze (kat. výst.), Praha 1861

Ryneš 1968: Václav Ryneš, Účast malířů Josefa Mánesa a Josefa V. Hellicha na prvé výstavě „českých starožitností“, Umění XVI, 1968, č. 6, s. 631–633

Slavíček 2017: Lubomír Slavíček, „Noch nie waren in Brünn in einem Ausstellungsraume so viele Kunstschätze neben einander zu sehen“: výstava obrazů a starožitností 1862 a brněnští sběratelé té doby, Opuscula historiae atrium 66, 2017, č. 2, s. 204–239

Z. 1861: Z., Výstava starožitností na radnici Pražské ku konci září a na začátku října 1861, Památky archaeologické a místopisné, 1861, č. 4, s. 178

Další literatura

Ferdinand Břetislav Mikovec – Johann Brandeis, Fotografisches Album Böhmischer Althertümer aus der im September 1861 auf dem altstädter Rathhause zu Prag veranstalteten ersten archäologischen Ausstellung des Vereins Arkadia, Prag 1862

Jan Bouzek, Dějiny archeologie II, Praha 1984, s. 30, 113

Klement Benda, Vocelovi pokračovatelé a současníci, in: Rudolf Chadraba – Josef Krása – Rostislav Švácha et. al., Kapitoly z českého dějepisu umění I. Předchůdci a zakladatelé, Praha 1986, s. 110–111

Pavel Scheufler, Fotografie jako dokument pražského života, in: Milena Freimannová (ed.), Město v české kultuře 19. století, Praha 1983, s. 259

Pavel Scheufler, Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918, Praha 2014, s. 44

Vladimír Birgus – Pavel Scheufler, Česká fotografie v datech 1839–2019, Praha 2021, s. 27

Anonym, Běžné zprávy Pražské, Pozor, 1861, č. 37, 1. 7., s. 152; č. 54, 9. 8., s. 220; č. 57, 16. 8., s. 232; č. 64, 2. 9., s. 260; č. 7, 2. 10., s. 312

Anonym, Böhmen, Tagesbote aus Böhmen X, 1861, č. 212, 3. 8., s. 3; č. 243, 3. 9., s. 3; č. 272, 2. 10., s. 3

Anonym, Culturgeschichtliche Nachrichten, Illustrirte Zeitung, 1861, č. 939, 29. 6., s. 451; č. 949, 7. 9., s. 175

Anonym, Culturgeschichtliche Nachrichten, Illustrirte Zeitung, 1862, č. 991, 28. 6., s. 443

Anonym, Domácí zprávy, Národní listy I, 1861, č. 164, 17. 6., s. 2; č. 178, 1. 7., s. 2; č. 238 (příloha), 30. 8., s. 5

Anonym, Feuilleton, Brünner Zeitung, 1862, č. 226, 1. 10., s. 1827

Anonym, Feuilleton, Lada II, 1862, č. 13, 8. 7., s. 163

Anonym, Feuilleton, Lumír XI, 1861, č. 25, 20. 6., s. 596; č. 28, 11. 7., s. 666; č. 30, 25. 7., s. 716; č. 31, 1. 8., s. 739; č. 32, 8. 8., s. 763–764; č. 34, 22. 8., s. 811

Anonym, Feuilleton, Wiener Zeitung, 1861, č. 230, 3. 10., s. 911

Anonym, Humoristické listy III, 1861, č. 47, 24. 8., s. 403

Anonym, Kronländer, Wiener Zeitung, 1861, č. 140, 18. 6., s. 2218

Anonym, Kunst und Literatur, Tagespost (Graz), 1862, č. 200, 31. 8., s. 3

Anonym, Litteratur, Europa (Wochenchronik der Europa), 1862, č. 41, s. 505

Anonym, Local- und Provinzialchronik, Bohemia (příloha) XXXIV, 1861, č. 230, 28. 9., s. 2163

Anonym, Local- und Provinzialchronik, Bohemia XXXV, 1862, č. 93, 18. 4., s. 916

Anonym, Mannigfaltiges, Egerer Anzeiger XV, 1861, č. 25, 20. 6., s. 6

Anonym, Neueste Nachrichten, Brünner Zeitung, 1861, č. 150, 4. 7., s. 1204

Anonym, Notiz - Blätter, Über Land und Meer III, 1861, č. 46, 11. 8., s. 723; č. 50, 8. 9., s. 787

Anonym, Oesterreichische Monarchie, Das Vaterland II, 1861, č. 191, 18. 8., s. 1; č. 192, 20. 8., s. 2; č. 200 (příloha), 29. 8., s. 5; č. 205, 4. 9., s. 2; č. 208, 7. 9., s. 2; č. 223, 25. 9., s. 3

Anonym, Politische Tagesnachrichten, Brünner Zeitung, 1861, č. 159, 14. 7., s. 1274; č. 212, 15. 9., s. 1720–1721

Anonym, Prager und Provinzial-Nachrichten, Prager Zeitung, 1861, č. 142, 18. 6., s. 3; č. 182, 3. 8., s. 3; č. 188, 10. 8., s. 4; č. 233, 2. 10., s. 3

Anonym, Prager und Provinzial-Nachrichten, Prager Zeitung, 1862, č. 94, 19. 4., s. 4

Anonym, Rozmanitosti, Boleslavan I, 1861, č. 33, 25. 8., s. 276; č. 35, 15. 9., s. 291, 292

Ferdinand B. Mikovec, Aus Prag. Im August (Wissenschaft, Kunst und öffentliches Leben), Wiener Zeitung, 1861, č. 189, 15. 8., s. 2943

Ferdinand B. Mikovec, Aus Prag. Im Juli (Wissenschaft, Kunst und öffentliches Leben), Wiener Zeitung, 1861, č. 165, 18. 7., s. 2618