Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Po návratu z první africké cesty do Prahy v říjnu 1879 začal cestovatel Emil Holub s přípravou výstavy, která měla souhrnně prezentovat výsledky jeho pobytu v jižní Africe. Holub ji chtěl původně zorganizovat v budově Měšťanské besedy. Vzhledem k tomu, že si nemohl její sály pronajmout na dostatečně dlouhou dobu, rozhodl se nakonec pro skleněný zahradní pavilon na Střeleckém ostrově v Praze.

Instalace měla tři části: anatomickou, s kosterními zvířecími pozůstatky, přírodovědnou, s množstvím savčích a ptačích kůží, preparátů plazů, brouků a dalších přírodnin, a etnografickou, s bohatou škálou nejrůznějších předmětů podobně, jak tomu bylo na dřívějších přehlídkách. Holub vystavil i vlastní pušku, klobouk a různé části výstroje, což souvisí s cestovatelovým důrazem na sebeprezentaci.

Z ohlasů dobového tisku je zřejmé, že výstava byla díky množství zastoupených předmětů chápána jako velkolepá a jedinečná, a to nejen v českém prostředí, ale dokonce v celé Evropě [Anonym 1879]. Někteří recenzenti dokonce hovořili o přeplněnosti exponáty, kterou chápali v pozitivním smyslu. Většina referátů obsahovala výčet téměř všech zastoupených druhů předmětů. Některé z nich přitom upoutaly větší pozornost a bylo jim věnováno více prostoru. Platí to například o určitých exemplářích dovezených rostlin (Encephalartos villosus), nebo o skalních rytinách Sanů, dobově nazývaných Křováky. Šlo o velmi cenné práce, které byly v Evropě představeny vůbec poprvé. Referent Národních listů je popsal jako „velezajímavé rytiny“ zvířat a lidských postav prováděné ostrými nástroji. Staly se pro něj důkazem, že Afričanům nechybí určitý cit pro krásu, byť se s evropským uměním v jeho očích zřejmě srovnávat nemohly [ibidem].

Zvláštní zážitek nepochybně navozovala přítomnost osiřelé dívky Belly z etnika Tswanů, s kterou se Holub na výstavě několikrát objevil. Odvezl ji z Afriky, aby mu sloužila a současně jí poskytl vzdělání. V Praze vyvolala její přítomnost senzaci a Holub toho využil. Bellu vodil do výstavy i na své přednášky. Tato praxe byla velmi blízká z dnešního pohledu dosti problematickému vystavování živých lidských exponátů na koloniálních výstavách. Při této příležitosti zhotovil pražský ateliér Heinrich Eckert & Julius Müller’n na Holubovu objednávku fotografické portréty Belly ve formátu kabinetek, prodávaných návštěvníkům expozice.

Instalaci výstavy Holub pojal poměrně jednoduše. Předměty umístil do prosklených pultových vitrín, které stály podél všech čtyř stěn výstavního sálu. V jeho prostředku se nalézaly čtyři skupiny dalších pultových a kvadratických vitrín s etnografickými předměty a přírodninami a dvě pyramidální vitríny se zbraněmi. Středu průčelní stěny dominovala pověšená stažená kůže zebry, obklopená v dekorativním uspořádání kůžemi a rohy dalších afrických savců. Zvláštní uznání většiny recenzentů a zřejmě i diváků sklidila esteticky přitažlivá instalace korálů, podmořských hub a živočichů, která byla pojata jako malebné diorama ve skleněné vitríně.

Úspěch výstavy včetně finančního výdělku Holuba motivoval k uspořádání její reprízy v dalších evropských městech. Jako první, a dlužno podotknout, že nakonec i poslední zastávku, si vybral Vídeň. K dispozici dostal pět sálů, tvořících polovinu Pavilonu umělců (Pavillon des Amateurs), který vznikl ve vídeňském Prátru při příležitosti světové výstavy v roce 1873. Výstava byla otevřena od 2. května do 15. října 1880. Holub rozvrhl exponáty do pěti skupin. První tvořili ptáci a obratlovci, druhou etnografické předměty, třetí plazi, mořští živočichové a zkameněliny, čtvrtou rostliny a poslední savci, anatomické preparáty a různé zboží. Z katalogu, vydaného dodatečně v roce 1882, víme, že bylo prezentováno přes 12,5 tisíce předmětů. Šlo o větší množství než v Praze, což Holubovi umožnily velkolepější prostory vídeňského pavilonu. Jednotlivé exponáty v nich dostaly mnohem větší prostor a expozice tudíž působila vzdušnějším a velkolepějším dojmem. Uvědomoval si to i Holub, podle nějž byla v tomto ohledu s pražskou premiérou nesrovnatelná a mnohem zdařilejší.

Tomáš Winter

Citovaná literatura

Anonym 1879: Anonym, Africká výstava p. dra. Holuba, Národní listy 1879, č. 280, 23. 11., výstřižek in: Scrap book č. 3: Afrika III (Dr. Emil Holub), s. 63, sbírka Scrap-books, Archiv Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze

Další literatura

Martin Šámal, Bečuánka Bella v Praze a ve Vídni: osud africké dívky přivezené dr. Emilem Holubem do Evropy v roce 1879, Genealogické a heraldické listy XXXIII, 2013, č. 3, s. 15–23

Martin Šámal, Emil Holub: cestovatel, etnograf, sběratel, Praha 2013, s. 217–233

Tomáš Winter, Jihoafrické výstavy, in: idem (ed.), Emil Holub, Praha 2023, s. 117–123

Anonym, Holub-Ausstellung, Bohemia 1879, č. 328, 28. 11., výstřižek in: Scrap book č. 3: Afrika III (Dr. Emil Holub), s. 79, sbírka Scrap-books, Archiv Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze

Anonym, Africká výstava dra. Em. Holuba, České noviny 1879, č. 303, 20. 12., výstřižek in: Scrap book č. 3: Afrika III (Dr. Emil Holub), s. 106, sbírka Scrap-books, Archiv Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze

Anonym, Africká výstava dra Holuba, Národní listy 1879, č. 303, 20. 12., výstřižek in: Scrap book č. 3: Afrika III (Dr. Emil Holub), s. 106, sbírka Scrap-books, Archiv Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze

Anonym, Dr. Holub´s afrikanische Ausstellung, Politik 1880, č. 11, 11. 1., výstřižek in: Scrap book č. 3: Afrika III (Dr. Emil Holub), s. 134, sbírka Scrap-books, Archiv Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze

Anonym, Výstava afrických vzácností, Pokrok 1880, č. 11, 11. 1., výstřižek in: Scrap book č. 3: Afrika III (Dr. Emil Holub), s. 134, sbírka Scrap-books, Archiv Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze

g., Ausstellung Dr. Holub´s, Politik 1879, č. 327, 26. 11., výstřižek in: Scrap book č. 3: Afrika III (Dr. Emil Holub), s. 73, sbírka Scrap-books, Archiv Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze

t., Holub-Ausstellung, Bohemia 1879, č. 324, 24. 11., výstřižek in: Scrap book č. 3: Afrika III (Dr. Emil Holub), s. 66, sbírka Scrap-books, Archiv Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze