Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Putovní fotografická přehlídka francouzské architektury odrážela snahu československých architektů po válce obnovit kulturní vztahy s Francií. Akce podpořená diplomatickou záštitou obou zemí vycházela z francouzsko-československé Deklarace o vědeckých, literárních a školských stycích ratifikované v prosinci 1945. Pražskou výstavu uvedl proslovem (za ministra informací Václava Kopeckého) Adolf Hoffmeister. Z české diplomacie se vernisáže zúčastnil také ministr zahraničí Jan Masaryk a z francouzských představitelů velvyslanec Maurice Dejean, za ministerstvo pro rekonstrukci a urbanismus André Croizé.

Z Prahy putovala výstava do Brna, kde její uvedení poznamenala nízká účast, neboť se na poslední chvíli změnil výstavní prostor a širší veřejnost neměla správné informace (Atelier školy technické dr. E. Beneše na Veveří, 13.–27. září 1947). Následně se otevřela také slovenskému publiku v Bratislavě (Zemědělské muzeum, 12.–19. října 1947). Pražskou přehlídku měl zahájit jeden z nejvýznamnějších vystavujících architektů, Auguste Perret, který však ze zdravotních důvodů navštívil Československo až na konci listopadu roku 1947. Přítomnost Perreta během výstavy nahradil jeho spolupracovník André Hermant a další francouzští architekti Jean Bossu, Marcel Lods, René Bouxin nebo Jean Cheminau s tematickými přednáškami.

Francouzskou moderní architekturu v expozici v Praze, Brně a Bratislavě prezentovalo 76 velkoformátových fotografií na mobilních panelech členěných především dle typu a účelu. Zastoupeni nejvíce stavbami byli architekti Auguste Perret, Le Corbusier a André Lurçat. Konkrétně se na výstavě objevil projekt Unité d´habitation v Marseille, kostel Notre-Dame v Raincy, Dům v pařížské ulici Franklin či přestavba Le Havru a Saint-Denis. Vedle exteriérových záběrů a urbanistických plánů ukazovala výstava také interiéry a design nábytku, například od Charlotte Perriand. Velkému zájmu, jak je patrné z recenzí, se těšil i montovaný dům Jeana Prouvé.

Fotografie architektonických děl bez doprovodných modelů, situací a půdorysů, jak konstatoval s politováním v Architektuře ČSR Oldřich Starý [Starý 1947a, s. 268], soustředila návštěvníka na umělecký výraz představených staveb. Železobetonovou, brutalistní a prefabrikovanou architekturu prezentovali pořadatelé v návaznosti na historickou tradici francouzského stavitelství. Expozici uvozoval panel s vyobrazením antického akvaduktu Pont du Gard, cihlového náměstí Jindřicha IV. Place Royale v Paříži a fotografie gotické katedrály sv. Štěpána v Bourges s kontrastním obrazem interiéru blíže nespecifikované industriální haly.

Jako jednotící téma recenzí vystupovala do popředí slova o monumentalitě francouzské architektury. Příznivé působení francouzských muzeí, obytných domů i nádražních hal podpořila instalace velkoformátových snímků, kterým však dohledané recenze nevěnovaly bližší pozornost. Otázky monumentality a moderního klasicismu otevřel ve své přednášce také André Hermant s teorií klasického a barokního principu, vlastnostmi, které individuálně přiřadil velikánům francouzské moderní architektury Auguste Perretovi a Le Corbusierovi.

Jaromír Krejcar ve Svobodných novinách vnímal výstavu jako „ukazatele jediné monumentality, kterou moderní umění může vyjádřit, a to monumentality svobody tvůrčího ducha…“ [Krejcar 1947, s. 5]. Reagoval tak na aktuální architektonickou diskusi o monumentalismu a problematice moderního klasicismu spojovaného často s totalitní státní reprezentací. Ve své recenzi Krejcar zároveň potvrdil nekritický obdiv a sentimentalitu, se kterou česká kulturní obec přistupovala k francouzskému umění. „Bláto z cementu, písku a štěrku, vyztužené železnými pruty (…), je Perretovi stejným vyjadřovacím prostředkem, jakým byla Rodinovi a Bourdellovi syrová sochařská hlína,“ napsal Krejcar [Krejcar, 1947, s. 5]. Podobně se v katalogu výstavy vyjádřil také Oldřich Starý, který zde Le Corbusiera pasoval na „oslnivého kazatele i tvůrce, spojujícího básnickou imaginaci s hlubokou životní pravdou a duchaplnou theorií v nedělitelný celek nejvyšší úrovně.“ [Starý 1947b, nestr.]

Českoslovenští pořadatelé hodnotili výstavu jako úspěšnou, i vzhledem k nakonec uskutečněné cestě Augusta Perreta do Prahy a Zlína, o čemž obsáhle referoval časopis Architektura ČSR v lednu 1948. Naopak Perret psal o své návštěvě v létě 1948 do časopisu Techniques et architecture. Výstava francouzské architektury na podzim 1947 podpořila vzájemné kontakty a umožnila reprezentaci československých architektů ve Francii prostřednictvím speciálního čísla zmiňovaného francouzského magazínu. Potenciál přehlídky zastínilo nové politické uspořádání Československa po únoru 1948 a totalitní ideologie. Ta se nepříznivě promítla nejen do česko-francouzských vztahů, ale rovněž do vyznění československého čísla Techniques et architecture s úvodní revizionistickou statí Karla Honzíka o charakteru československé architektury.

Magdalena Dědičová

Citovaná literatura

Starý 1947a: Oldřich Starý, Výstava francouzské architektury, Architektura ČSR VI, 1947, s. 265–268

Starý 1947b: Oldřich Starý, předmluva, Výstava francouzské architektury (kat. výst.), Praha 1947, nestr.

Krejcar 1947: Jaromír Krejcar, Kulturní kronika, Výstava francouzské architektury, Svobodné noviny III, 1947, č. 201, 29. 8., s. 5

Další literatura

André Bouxin, Václav Rajniš (eds.), Tchécoslovaquie, Techniques et architecture VIII, 1948, č. 3–4 (monografické číslo)

Magdalena Dědičová, Architektonické výstavy čtyřicátých až šedesátých let 20. století v Praze, (diplomová práce), Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha 2024

Oldřich Starý, Auguste Perret v Praze, Architektura ČSR VII, 1948, s. 35–36

Oldřich Starý, Přednášky francouzských architektů, Architektura ČSR VI, 1947, s. 322

Rostislav Švácha, Architektura čtyřicátých let, in: Polana Bregantová et al., Dějiny českého výtvarného umění V, Praha 2005, s. 31–73

Radmila Veselá, Auguste Perret a česká architektura, (disertační práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 2013

Anonym, V atelieru brněnské techniky Výstava francouzské architektury, Slovo národa III, 1947, č. 216, 16. 9., s. 4

Anonym, Výstava francouzské architektury …, Čin III, 1947, č. 212, 11. 9., s. 3

Anonym, Výstava francouzské architektury v Praze, Osvobozený našinec LXXX, 1947, č. 178, 2. 8., s. 3

Anonym, Výstava francúzskej architektury v Bratislave, Stavebný obzor II, č. 19, s. 1

Čt, Výstava francouzské architektury, Svobodné noviny III, 1947, č. 179, 2. 8., s. 5

Sa., Zprávy, Z kroniky dnů, Architekt XXXXV, 1947, č. 9–10, říjen, s. 168