Datum:31. července 1947 – 31. srpna 1947
Místo: Praha, výstavní síň Jednoty umělců výtvarných v ulici Na Příkopě
Pořadatel:Réunions Internationalles d‘Architectes, Société des Artistes Décorateurs, Spolok slovenských architektov, Unie architektů, Union des Architectes Français, Union des Artistes Modernes
Autoři koncepce:Emil Belluš, Auguste Perret, Václav Roštlapil, Bedřich Schránil
Putovní fotografická přehlídka francouzské architektury odrážela snahu československých architektů po válce obnovit kulturní vztahy s Francií. Akce podpořená diplomatickou záštitou obou zemí vycházela z francouzsko-československé Deklarace o vědeckých, literárních a školských stycích ratifikované v prosinci 1945. Pražskou výstavu uvedl proslovem (za ministra informací Václava Kopeckého) Adolf Hoffmeister. Z české diplomacie se vernisáže zúčastnil také ministr zahraničí Jan Masaryk a z francouzských představitelů velvyslanec Maurice Dejean, za ministerstvo pro rekonstrukci a urbanismus André Croizé.
Z Prahy putovala výstava do Brna, kde její uvedení poznamenala nízká účast, neboť se na poslední chvíli změnil výstavní prostor a širší veřejnost neměla správné informace (Atelier školy technické dr. E. Beneše na Veveří, 13.–27. září 1947). Následně se otevřela také slovenskému publiku v Bratislavě (Zemědělské muzeum, 12.–19. října 1947). Pražskou přehlídku měl zahájit jeden z nejvýznamnějších vystavujících architektů, Auguste Perret, který však ze zdravotních důvodů navštívil Československo až na konci listopadu roku 1947. Přítomnost Perreta během výstavy nahradil jeho spolupracovník André Hermant a další francouzští architekti Jean Bossu, Marcel Lods, René Bouxin nebo Jean Cheminau s tematickými přednáškami.
Francouzskou moderní architekturu v expozici v Praze, Brně a Bratislavě prezentovalo 76 velkoformátových fotografií na mobilních panelech členěných především dle typu a účelu. Zastoupeni nejvíce stavbami byli architekti Auguste Perret, Le Corbusier a André Lurçat. Konkrétně se na výstavě objevil projekt Unité d´habitation v Marseille, kostel Notre-Dame v Raincy, Dům v pařížské ulici Franklin či přestavba Le Havru a Saint-Denis. Vedle exteriérových záběrů a urbanistických plánů ukazovala výstava také interiéry a design nábytku, například od Charlotte Perriand. Velkému zájmu, jak je patrné z recenzí, se těšil i montovaný dům Jeana Prouvé.
Fotografie architektonických děl bez doprovodných modelů, situací a půdorysů, jak konstatoval s politováním v Architektuře ČSR Oldřich Starý [Starý 1947a, s. 268], soustředila návštěvníka na umělecký výraz představených staveb. Železobetonovou, brutalistní a prefabrikovanou architekturu prezentovali pořadatelé v návaznosti na historickou tradici francouzského stavitelství. Expozici uvozoval panel s vyobrazením antického akvaduktu Pont du Gard, cihlového náměstí Jindřicha IV. Place Royale v Paříži a fotografie gotické katedrály sv. Štěpána v Bourges s kontrastním obrazem interiéru blíže nespecifikované industriální haly.
Jako jednotící téma recenzí vystupovala do popředí slova o monumentalitě francouzské architektury. Příznivé působení francouzských muzeí, obytných domů i nádražních hal podpořila instalace velkoformátových snímků, kterým však dohledané recenze nevěnovaly bližší pozornost. Otázky monumentality a moderního klasicismu otevřel ve své přednášce také André Hermant s teorií klasického a barokního principu, vlastnostmi, které individuálně přiřadil velikánům francouzské moderní architektury Auguste Perretovi a Le Corbusierovi.
Jaromír Krejcar ve Svobodných novinách vnímal výstavu jako „ukazatele jediné monumentality, kterou moderní umění může vyjádřit, a to monumentality svobody tvůrčího ducha…“ [Krejcar 1947, s. 5]. Reagoval tak na aktuální architektonickou diskusi o monumentalismu a problematice moderního klasicismu spojovaného často s totalitní státní reprezentací. Ve své recenzi Krejcar zároveň potvrdil nekritický obdiv a sentimentalitu, se kterou česká kulturní obec přistupovala k francouzskému umění. „Bláto z cementu, písku a štěrku, vyztužené železnými pruty (…), je Perretovi stejným vyjadřovacím prostředkem, jakým byla Rodinovi a Bourdellovi syrová sochařská hlína,“ napsal Krejcar [Krejcar, 1947, s. 5]. Podobně se v katalogu výstavy vyjádřil také Oldřich Starý, který zde Le Corbusiera pasoval na „oslnivého kazatele i tvůrce, spojujícího básnickou imaginaci s hlubokou životní pravdou a duchaplnou theorií v nedělitelný celek nejvyšší úrovně.“ [Starý 1947b, nestr.]
Českoslovenští pořadatelé hodnotili výstavu jako úspěšnou, i vzhledem k nakonec uskutečněné cestě Augusta Perreta do Prahy a Zlína, o čemž obsáhle referoval časopis Architektura ČSR v lednu 1948. Naopak Perret psal o své návštěvě v létě 1948 do časopisu Techniques et architecture. Výstava francouzské architektury na podzim 1947 podpořila vzájemné kontakty a umožnila reprezentaci československých architektů ve Francii prostřednictvím speciálního čísla zmiňovaného francouzského magazínu. Potenciál přehlídky zastínilo nové politické uspořádání Československa po únoru 1948 a totalitní ideologie. Ta se nepříznivě promítla nejen do česko-francouzských vztahů, ale rovněž do vyznění československého čísla Techniques et architecture s úvodní revizionistickou statí Karla Honzíka o charakteru československé architektury.
Magdalena Dědičová
Starý 1947a: Oldřich Starý, Výstava francouzské architektury, Architektura ČSR VI, 1947, s. 265–268
Starý 1947b: Oldřich Starý, předmluva, Výstava francouzské architektury (kat. výst.), Praha 1947, nestr.
Krejcar 1947: Jaromír Krejcar, Kulturní kronika, Výstava francouzské architektury, Svobodné noviny III, 1947, č. 201, 29. 8., s. 5
André Bouxin, Václav Rajniš (eds.), Tchécoslovaquie, Techniques et architecture VIII, 1948, č. 3–4 (monografické číslo)
Magdalena Dědičová, Architektonické výstavy čtyřicátých až šedesátých let 20. století v Praze, (diplomová práce), Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha 2024
Oldřich Starý, Auguste Perret v Praze, Architektura ČSR VII, 1948, s. 35–36
Oldřich Starý, Přednášky francouzských architektů, Architektura ČSR VI, 1947, s. 322
Rostislav Švácha, Architektura čtyřicátých let, in: Polana Bregantová et al., Dějiny českého výtvarného umění V, Praha 2005, s. 31–73
Radmila Veselá, Auguste Perret a česká architektura, (disertační práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 2013
Výstava francouzské architektury
Místo a rok vydání: Praha 1947
bs, Nové myšlenky francouzských architektů, Svobodné slovo III, 1947, č. 186, 10. 8., s. 12
pdfFrantišek Doležal, Výstava francouzské architektury (v pavilonu Jednoty na Příkopech), Národní osvobození XVIII, č. 183, 7. 8., s. 5
pdfDr., Výstava francouzské architektury, Technika a život II (XVIII), 1947, č. 7–8., s. 107
pdfcha, Výstava francouzské architektury, Národní obroda III, 1947, č. 219, 20. 9., s. 7
pdfJaromír Krejcar, Výstava francouzské architektury, Svobodné noviny III, 1947, č. 201, 29. 8., s. 5
pdfpchč, Výstava francouzské architektury, Obrana lidu I, 1947, 10. 8., č. 186, s. 5
pdfM. Pravdová-Mišková, Výstava francouzské architektury, Vlasta I, 1947, č. 34, 28. 8., s. 5
pdfOldřich Starý, Výstava francouzské architektury, Architektura ČSR VI, 1947, s. 265–268
pdfjbs [Jaroslav Bohumil Svrček], Výstava francouzské architektury v Brně, Naše Pravda II, 1947, č. 227, 28. 9., s. 6
pdfAnonym, V atelieru brněnské techniky Výstava francouzské architektury, Slovo národa III, 1947, č. 216, 16. 9., s. 4
Anonym, Výstava francouzské architektury …, Čin III, 1947, č. 212, 11. 9., s. 3
Anonym, Výstava francouzské architektury v Praze, Osvobozený našinec LXXX, 1947, č. 178, 2. 8., s. 3
Anonym, Výstava francúzskej architektury v Bratislave, Stavebný obzor II, č. 19, s. 1
Čt, Výstava francouzské architektury, Svobodné noviny III, 1947, č. 179, 2. 8., s. 5
Sa., Zprávy, Z kroniky dnů, Architekt XXXXV, 1947, č. 9–10, říjen, s. 168