Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1926
Výstava Kurta Schwitterse

Datum:30 prosince 1926 – 16 ledna 1927

Místo: Praha, Rudolfinum

Pořadatel:Krasoumná jednota

Autoři koncepce:Kurt Schwitters

komentář

Výstava koláží v jednom z výstavních sálů Krasoumné jednoty v Domě umělců v Praze na přelomu roku 1926 a 1927 byla první samostatnou výstavou Kurta Schwitterse v zahraničí. Schwitters Prahu navštěvoval již před touto výstavou a ve dvacátých letech udržoval kontakty s pražským i brněnským Devětsilem. První doloženou cestu, pojmenovanou Anti-Dada-Merz-Reise, podnikl společně s Raoulem Hausmannem, Hannah Höch a Helmou Schwitters v září 1921, kdy v sále Urania uspořádali dva dadaistické literární večery [Šmejkal 1986, s. 184]. Česká avantgarda znala a oceňovala umělce z Hannoveru především jako dadaistického básníka, recitátora a vydavatele avantgardního časopisu Merz. Pro Karla Teigeho byl Schwitters „naprostý odpůrce estétství a artismu“ a jeho výtvarnou tvorbu charakterizoval jako zvláštní odvětví malířství, které obrazy sestavuje pouze ze zlomků reality [Teige 1925, s. 39–40].

Schwitters svá plošná, reliéfní a později i prostorová díla sestavoval z bezcenného odpadu, drobných opotřebovaných předmětů a různých pozůstatků každodenního života. Do koláží často umísťoval jízdenky, vstupenky a účtenky ze svých cest, obaly od sladkostí a cigaret, útržky tiskovin a nejrůznějších druhů papíru. Prezentoval je jako abstraktní díla, jež nic nezobrazovala, ale měla působit výtvarnými kvalitami použitých materiálů. Přestože obsahovala fragmenty reálných předmětů, všechen nezvyklý materiál ztrácel začleněním do kompozice svůj původní význam a stával se formálním prostředkem. Koláže a asambláže Schwitters poprvé vystavil v červenci 1919 v Berlíně a v několika následujících letech se v Německu setkával jen s prudkým odporem a sžíravou kritikou. V roce 1926 jeho díla již nepůsobila skandálně a provokativnost raných dadaistických experimentů vyprchala. Pro výstavu v Praze vybral padesát koláží z let 1920–1926, přičemž v souboru převažovaly práce vytvořené během posledního roku. V tomto období ve Schwittersově výtvarné tvorbě sílil vliv konstruktivismu. Směřoval od dadaistické nevázanosti volnějších skrumáží nalezených materiálů k přehlednějšímu uspořádání nejrozmanitějších fragmentů a kladl stále větší důraz na precizní kompozici.

Schwittersova výstava v Domě umělců (Rudolfinum) probíhala souběžně se třemi dalšími nesouvisejícími výstavami. Tento postup byl u pořádající instituce ve dvacátých letech běžný, Krasoumná jednota často tyto výstavní sály rozdělila mezi vystavující zcela bez dramaturgického záměru. Po necelé tři týdny tu byla k vidění nesourodá sestava – jako hlavní program přehlídka Svazu československých klubů fotografů amatérů a výstava portrétů a krajin mladého rakouského malíře Rudolfa Zeileissena, který doplňovaly menší expozice – sál s kolážemi Kurta Schwitterse a jedna vitrína s loutkami a uměleckořemeslnými výrobky Nelly Winternitz.

Důležitým zdrojem informací o přípravě výstavy je dochovaný fragment korespondence Kurta Schwitterse s tajemníkem Krasoumné jednoty Augustem Ströbelem. Z dopisů týkajících se převážně praktických a organizačních záležitostí vyplývá, že umělec si připravil svou výstavu sám. Vybral a adjustoval exponáty a celý soubor koláží menšího formátu zaslal na počátku října 1926 z Hannoveru do Prahy poštou v jednom balíčku. Výstavu pravděpodobně také sám instaloval a podle pamětníků byl na vernisáži osobně přítomen [Šmejkal 1986, s. 189]. Schwitters shodou okolností napsal i úvodní text katalogu Umělec a jeho názvy obrazů. Pořadatelé výstavy při přípravě seznamu exponátů pro českou verzi katalogu tápali při překladu specifických názvů koláží a požádali proto umělce o vysvětlení. Pasáž ze Schwittersova dopisu odeslaného 1. října 1926, jež obsahovala komentář k volbě názvů a pokyny k překladu, pak otiskli v katalogu. Také složeniny obsahující ústřední pojem Schwittersovy tvorby „Merz“ působily pořadatelům značné potíže, a tak podtitul pražské výstavy Merzausstellung v české verzi katalogu zcela vynechali. Vhodný ekvivalent nenalezli ani pro slovo Merzzeichnung, které Schwitters používal pro svou techniku koláže, a zvolili poněkud matoucí překlad „kresba“.

Z korespondence s Augustem Ströbelem je zřejmé, že Schwitters velmi stál také o uspořádání výstavy v Brně. O repríze pravděpodobně nakonec začal vyjednávat sám s Brněnským Devětsilem a tajemníka Krasoumné jednoty požádal, aby po skončení výstavy v Domě umělců všechny exponáty nechal zabalit a odeslat poštou do Brna na adresu Bedřicha Václavka. Další zprávy o jednání v Brně, ani důvody proč se výstava neuskutečnila, nejsou zatím známé. Brněnský Devětsil se ale od konce roku 1926 potýkal s interními problémy a sdružení pozvolna spělo k ukončení činnosti. Schwitters všechny koláže vystavené v Praze následně zahrnul do katalogu velké putovní retrospektivy, kterou připravil pro německé galerie na rok 1927 při příležitosti svých čtyřicátin [Schwitters 1927]. Soupis Schwittersova výtvarného díla poskytuje podrobné údaje a černobílé reprodukce 31 exponátů z tohoto souboru [Orchard – Schulz].

Dobové ohlasy v tisku dosvědčují, že pro návštěvníky výstavy Schwittersovy koláže nebyly zajímavé jako abstraktní kompozice, ale naopak je upoutaly fragmenty všední reality, které se pokoušeli identifikovat. Výstava zaujala například Artuše Černíka a Františka Halase, členy Devětsilu, kteří sami dříve tíhli k dadaismu. Někteří recenzenti však Schwittersovy koláže odmítali považovat za umělecká díla, ačkoliv jim neupírali poutavost a estetický účinek. Na rozdíl od kladně přijaté výstavy akvarelů Paula Kleea uspořádané Krasoumnou jednotou v březnu 1926 Schwittersova výstava zájem o umělcovo Merzkunst zřejmě příliš nepovzbudila, česká avantgarda ho naopak s nástupem silného vlivu francouzského surrealismu spíše ztrácela. Intenzivní spolupráce Kurta Schwitterse s Prahou a Brnem se tak omezila na roky 1925–1927.

Lenka Pastýříková

Citovaná literatura

Orchard–Schulz 2000–2003: Karin Orchard – Isabel Schulz, Kurt Schwitters: catalogue raisonné, sv. 1: 1905–1922, sv. 2: 1923–1936, Hannover – Ostfildern-Ruit 2000–2003

Schwitters 1927: Kurt Schwitters, Katalog, Merz 1927, č. 20, s. 98–105

Šmejkal 1986: František Šmejkal, Kurt Schwitters a Praha, Umění XXXIV, 1986, č. 6, s. 184–191

Teige 1925–1926: Karel Teige, Vojenská přehlídka dada, Pásmo II, 1925–1926, č. 3, s. 38–40

Další literatura

František Šmejkal, Kurt Schwitters in Prag, in: Kurt–Schwitters–Almanach II, 1983, s. 109–139

Ludvík Kundera, DADA v Čechách a na Moravě, Bulletin Moravské galerie v Brně LII, 1996, s. 15–23

Archivní zdroje

Korespondence Kurta Schwitterse a Augusta Ströbela, Archiv Národní galerie v Praze, fond Krasoumná jednota

vystavující autoři
katalog

Výstava Svazu fotografů-amatérů. Výstava Rudolfa Zeileissena. Výstava Kurta Schwitterse. Uměl. průmysl Nelly Winternitzové

 

Vydavatel: Krasoumná jednota

Místo a rok vydání: Praha 1926

Autor úvodního textu:Schwitters Kurt
Majitel: Archiv Národní galerie Praha, fond SVPU

Ausstellung Amateur-Photographen-Bundes. Ausstellung Rudolf Zeileissen. Sonderausstellung Kurt Schwitters. Kunstgewerbe Nelly Winternitz

 

Vydavatel: Krasoumná jednota

Místo a rok vydání: Praha 1926

Autor úvodního textu:Schwitters Kurt
Majitel: Archiv Národní galerie Praha, fond SVPU
recenze
Černík Artuš

A. Č. [Artuš Černík], Výstava Kurta Schwitterse, Rudé právo VIII, 1927, č. 14, 18. 1., s. 7

jpg
Harlas František Xaver

H [František Xaver Halas], Hra černé a bílé: II. výstava Svazu čs. klubu fotografů-amatérů v Praze, Právo lidu XXXVI, 1927, č. 19, 23. 1., s. 9

jpg

F. L., Rudolfinumausstellung, Prager Tagblatt LII, 1926, č. 307, 31. 12., s. 6

jpg
Pečírka Jaromír

Jaromír Pečírka, Allerhand Kunst, Prager Presse VII, 1927, č. 8, 9. 1., s. 8

jpg
drobné zprávy o výstavě

Anonym, Im Kunstverein für Böhmen, Deutsche Zeitung Bohemia C, 1927, č. 1, 1. 1., s. 31

F. M., Výstava Karla (sic!) Schwitterse, Rozpravy Aventina II, 1926–1927, č. 9, s. 106–107

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo