Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Dne 8. listopadu 1934 byla v Praze ve Spálené ulici č. 53 výstavou Martina Benky otevřena Výstavní síň Elánu. Byla otevřena s velkou pompou společně se Slovenským knihkupectvím. Obě byly součástí nových prostor Nakladatelství Leopolda Mazáče, které od roku 1925 vydávalo slovenskou literaturu, zejména mladé slovenské autory. 

Leopold Mazáč od počátku své nakladatelské kariéry spolupracoval s Jánem Smrekem (vlastním jménem Ján Čietek), slovenským básníkem a novinářem se značným organizačním talentem a rozsáhlou sítí kontaktů na české a slovenské kulturní scéně. Smrek začal v roce 1930, po tom, co se přestěhoval do Prahy, díky Mazáčově podpoře vydávat také umělecký časopis Elán. Ten „přežil“ v Mazáčově nakladatelství až do srpna 1939 a stal se nejvýznamnějším slovenským prvorepublikovým časopisem věnovaným kultuře. 

Protože se nakladatelství dařilo, rozhodl se Leopold Mazáč otevřít reprezentativní prostory a zřídit vlastní kamenné knihkupectví. V roce 1933 si pronajal přízemí a tři patra budovy přímo v centru Prahy ve Spálené ulici č. 53, kterou nechal upravit architektem Josefem Hesounem. Součástí prostor nakladatelství bylo nejen Slovenské knihkupectví, ale také redakce časopisu Elán a přednášková místnost, která byla spojena s galerijními prostorami Výstavní síně Elánu.

Výběr prvního vystavujícího umělce Martina Benky nebyl náhodný. Jednak šlo o dobrého přítele Jána Smreka, který měl celý podnik organizačně na starosti, ale též o dlouholetého spolupracovníka nakladatelství a současně malíře slovenského původu žijícího v Praze považovaného za zakladatele slovenské modernistické malby [Kapráliková 2021, s. 171]. O tomto krajináři, který tvořil programově slovensky, napsal ve své recenzi A. V. Hrska: „Tyto malby jsou kouzelné barvou. […] tóny, kterými k nám promlouvá duše země a lidu. Je to jako lidové umění Slovenska, ale zjemnělé a znovu viděné malířem v přírodě.“ [Hrska 1934, s. 7]

Vernisáže se zúčastnila řada státních úředníků, představitelů literárních a uměleckých kruhů. Přítomen byl i ministr Milan Hodža a Josef Rotnágl, starosta vnitřní Prahy a zároveň předseda Československé jednoty. Zatímco Hodža ve svém projevu zdůraznil význam slovenského „kulturního nacionalismu“, který podle něj přináší pozitivní hodnoty a umožňuje Slovensku propojit český racionalismus se slovanským východním psychismem nejen v oblasti umění, ale i geograficky a politicky [Hodža 1934, s. 1]. Rotnágl zas zdůraznil potřebu slovenského výstavního pavilonu v Praze a československou spolupráci [Smrek 1934, s. 4].

Zřízením výstavní síně Elán se otevřel prostor, který měl za cíl prezentovat slovenské umění v centru. Výstavy trvaly většinou měsíc a byly bezplatné. Mimo sezónu (září–květen) Mazáč pronajímal výstavní síň českým umělcům. Program výstavní síně byl koordinován s programem přednáškového sálu. Dramaturgie výstavy závisela na možnostech nakladatelství a Smrekových kontaktech. Vystavovali zde především slovenští umělci spjatí s Prahou, ať už pražským školením, nebo žijící přímo v Praze, nebo nějakým způsobem propojení s Janem Smrekem či nakladatelstvím. Jednalo se především o výtvarníky, kteří vytvářeli návrhy obálek pro Mazáčovo nakladatelství (Edícia mladých slovenských autorov – EMSA). Vystavovali například Mikuláš Galanda, Miloš A. Bazovský, Cyprián Majerník, Štefan Bednár, Vincent Hložník nebo František Reichentál. Výstava Cypriána Majerníka ve Výstavní síni Elánu v roce 1935 je obecně považována za dobový mezník nástupu tzv. generace 1909 – umělců, kteří byli vyškoleni v Praze a byli do značné míry spjati s pražským uměleckým prostředím. Debutovali zde i další umělci této generace – jádro tzv. české větve Generace 1909: Štefan Bednár (16. 10. – 15. 11. 1936), Ján Mudroch (22. 9. – 10. 10. 1937), Ján Želibský (15. 4. – 7. 5. 1937) a Bedřich Hoffstädter (25. 1. – 15. 2. 1939). Prostor dostalo i několik českých autorů spjatých se Slovenskem, například Jaroslav Jareš, nebo těch, kteří se Slovensku věnovali ve své tvorbě, jako Marie Vořechová-Vejvodová.

Recenze výstav pro Elán psal český malíř a grafik Alexander Vladimír Hrska, který v nakladatelství v roce 1934 nahradil Martina Benku ve funkci hlavního výtvarníka knižních obálek pro edici EMSA. Ten ji vykonával od roku 1927.

Výstavní síň Elánu poskytla prostor pro prezentaci slovenského umění přímo v centru Československé republiky. V době jejího otevření již měl Smrek kolem Mazáčova nakladatelství vybudovanou funkční infrastrukturu pro propagaci a prezentaci slovenského umění. Umělci si tak mohli vydělávat tvorbou obálek na knihy, které byly okamžitě propagovány v časopise Elán. Zároveň jim a samozřejmě i dalším umělcům umožňovala živou výměnu názorů. Výstavní síň jim poskytla prostor pro prezentaci přímo v centru republiky. Následně byla v časopise Elán zveřejněna recenze výstavy. Zatímco na slovenské výtvarné scéně šlo o ostře sledované aktivity, na české straně spíše, než představitele české umělecké moderny přitahovaly pozornost oficiálních představitelů státu, resp. státních institucí, nebo českých osobností, které se angažovaly na kulturní scéně na Slovensku. Někteří z nich se snažili proklamovat československou vzájemnost, jiní poukazovat na legitimitu slovenského umění a kultury v rámci československých vztahů.

Lucia Kvočáková

Citovaná literatura

Hodža 1934: Milan Hodža, Bojujte ďalej..., Elán V, 1934, č. 3, listopad (november), s. 1

Hrska 1934: Alexander Vladimír Hrska, Maliar o maliarovi (O výstave M. Benku v sieni Elánu), Elán V, 1934, č. 3, listopad (november), s. 7

Kapráliková 2011: Monika Kapráliková, Takmer zabudnutý nakladateľ Leopold Mazáč, Slovenská literatúra LVIII, 2011, č. 2, s. 143–163

Kapráliková 2021: Monika Kapráliková, Za hranice provincie. Ján Smrek a jeho E/elán, Bratislava 2021

Smrek 1934: Ján Smrek, Aká bola naša pražská slávnosť, Elán V, 1934. č. 3, listopad (november), s. 4–5

Další literatura

Lucia Kvočáková, „Slovenský kultúrny konzulát v Prahe“: vydavateľstvo Leopolda Mazáča a jeho úloha pri prezentácii slovenského umenia v Prahe v tridsiatych rokoch 20. storočia, in: Anežka Bartlová – Hana Buddeus (eds.), Infrastruktury (dějin) umění. Sborník ze VII. sjezdu historiků a historiček umění v Ústí nad Labem, Praha 2022, s. 198–212 

Ján Smrek, Slovenský „Kulturní konzulát“ v Praze, článok v preklade a úprave Emila Charousa, 15 s., Fond Ján Čietek–Smrek 181 F 38, Slovenská, národná knižnica – Literárny archív

Ján Smrek, Poézia moja láska II, Bratislava 1989

Archivní zdroje

SNK – Archív literatúry a umenia Martin, fond Leopold Mazáč – nakladateľstvo (1900–1948), sign. 180

SNK – Archív literatúry a umenia Martin, fond Ján Čietek-Smrek (1898–1982), sign. 181

Literární Archiv Památníku národního písemnictví Praha, fond Svaz knihkupců a nakladatelů (1879–1949)

Archiv Knihovny Národního musea Praha, fond Nakladatelství Leopold Mazáč (1922–1946)

Výstavy uskutečněné v síni Elánu

1. Martin Benka – listopad 1934
2. Mikuláš Galanda – leden 1935
3. Ľudo Križan – únor 1935
4. Cyprián Majerník – březen 1935
5. Anna Roškotová – 15. duben – 15.květen 1935 
6. Oficiální letní pauza – pronájem pro české výtvarníky: Václav Pavlík a Ján Kodet 15. květen 1935 – konec května? 1935, Jaroslav Melka – 4. červenec 1935 – 13. srpen 1935
7. Výstava válečného námořnictví – září 1935
8. Jaroslav Jareš – 23. říjen 1935 – 10. listopad 1935
9. Miloš. A. Bazovský – 12. listopad 1935 – 12. prosinec 1935
10. Marie Vořechova Vejvodová – leden 1936
11. Ferdiš Duša – 5.březen 1936 – konec března 1936?
12. Július Bártfay – 7. duben 1936 – konec dubna 1936?
13. Hana Nosková – 2. květen 1936 – 16. květen 1936
14. Výstava literárního díla Vladimira Nazora a sochaře Alojze Gangla – 28. května 1936 – červen 1936?
15. Kupari, jeho moře a okolí Dubrovníka (Vincenc Beneš, Václav Špála, Emil Schovánek, Cína Jelínek, Čeněk Choděra, Jaro Procházka, Fr. Holan, Marie Neubertová, Lucie Klímová, Ela Mikanová-Urbanová a další) – červen 1936
16. Ela Mikanová-Urbanová – začátek září 1936
17. Štefan Bednár – 16. říjen 1936 – 15. listopad 1936
18. Výstava výtvarných prací českých hudebníků – leden 1937
19. František Záleský – 23. leden – 7. únor 1937
20. Jaroslav Šváb – 8.únor 1937 – 22. únor 1937
21. Nella Arsteinova – 23. únor – 8. březen 1937
22. Jozef Kollár – 9. březen – 22. březen 1937
23. Ante Trstenjak – začátek dubna 1937 
24. Ján Želibský – 15.4.1937 – 7.5.1937
25. František Reichentál – 9. květen 1937 – konec května 1937?
26. Pavel Hložek – srpen 1937
27. Karel Pospíšil – září 1937
28. Ján Mudroch – 22. září1937 – 10.října 1937
29. Ján Ladvenica – říjen 1937
30. Jaroslav Votruba – 2. únor 1938 – 21. únor 1938
31. Otakar Sedloň – březen 1938
32. Ante Trstenjak – 23. duben – 12. květen 1938
33. Martin Nowak – 15. květen 1938 – 29. květen 1938
34. Jubilejní výstava legionářských památek a literatury v Praze – červenec 1938?
35. Bedřich Hoffstädter – 25. 1. 1939 – 15. 2. 1939
36. B. Mathauserová – 17. únor 1939 – ?
37. Žofie Kopecká – květen 1939

Anonym, Ve výstavní síni Elánu, Ženská rada XII, 1936, č. 7, s. 167

Anonym, Vo výstavnej sieni Elánu, Elán VII, február 1937, č. 6, s. 7

Anonym, Výstava obrazů Ante Trstenjaka, Lužickosrbský věstník IXX, 1938, červen, č. 5–6, s. 33–34

Anonym, Jihoslovanský básnik Vladimir Nazor…, Polední list IX, 1936, č. 145, 24. 5., s. 2

Anonym, Předseda vlády Jan Malypetr…, Venkov XXX, 1935, č. 127, 31.5., s. 3

Alžběta Birnbaumová, Malířku Marii Vořechovou..., Salon XV, 1936, únor, č. 2, s. 15

Mikuláš Galanda, Hollar XI, 1935, č. 1, s. 40

Frico Hoffstädter: Utečenci, Pražský illustrovaný zpravodaj, 1939, č. 8, s. 21

jhch., Výstava Nazorova díla v Praze, Československo–jihoslovanská revue VI, 1936, č. 3–4, s. 61–62

Žofie Kopecká v síni Elánu, Venkov XXXIV, 1939, č. 114, 17.5., s. 7

Kr., Dva mladí výtvarníci, Polední list IX, 1935, č. 139, 19. 5., s. 4

Kr., Malířský debut, Polední list XIII, 1939, č. 129, 9. 5., s. 2

-fvm - [František Viktor Mokrý], Výstavy v Praze, Venkov XXXII, 1937, č. 238, 9.10., s. 6 

N., V síni Elánu, Národní osvobození XIII, 1936, č. 147, 24. 6., s. 6

N., Ve výstavní síni Elánu…, Národní osvobození XII, 1935, č. 45, 22. 2., s. 5

Emil Pacovský, Výstava slovenských obrazů Jaroslava Jareše, Veraikon XXI, 1935, č. 5–6, s. 74–75

Karel Pospíšil, Československo-jihoslovanská revue VII, 1937, č. 5, s. 135

rk, Otvorenie Slovenského kníhkupectva v Prahe, Slovenský deník XVII, 1934, č. 255, 9. 11., s. 1

Adolf Veselý, Ľuda Križan ukazuje se ve výstavní síni Elánu…, Zvon XXXV, 1935, č. 25, s. 351

Adolf Veselý, Martin Benka, Zvon XXXV, 1935, č. 10, s. 140

Adolf Veselý, Nové údobí výstavní…, Zvon XXXVII, 1937, č. 1, s. 15–16

Adolf Veselý, Výtvarné umění, Zvon XXXVI, 1936, č. 27, s. 379

Marie Vořechové Vejvodové keramika, kresby a akvarely ve výstavní síní Elánu, Veraikon XXII, 1936, č. 1, s. 16