Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Na jaře roku 1937 proběhla v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu reprezentativní Výstava mladého Slovenska, která představila tvorbu Školy umeleckých remesiel (ŠUR). Výstava měla ambici přiblížit českému publiku moderní podobu slovenského výtvarného školství, které se v Bratislavě formovalo od konce 20. let jako jedinečný experiment na pomezí umění, řemesla, průmyslu a progresivní pedagogiky.

ŠUR byla založena roku 1928 z iniciativy Obchodní a průmyslové komory v Bratislavě, sdružení místních podnikatelů a hospodářských činitelů, jejichž cílem bylo podpořit rozvoj hospodářství na Slovensku. Hlavními zakladateli školy byli Josef Vydra, tehdejší školní inspektor pro výtvarnou výchovu na Slovensku, a Antonín Hořejš, referent Obchodní a průmyslové komory odpovědný za umělecká řemesla, kteří společně formulovali koncepci školy jako moderního a prakticky orientovaného výtvarného učiliště. Josef Vydra vedl ŠUR od jejího vzniku a v roce 1930, kdy došlo k organizačnímu spojení s bratislavskými Učňovskými školami, se stal ředitelem obou institucí. ŠUR vznikla jako odpověď na nedostatek výtvarného školství na Slovensku a během krátké doby se stala centrem modernistického vzdělávání s přímým napojením na dobové evropské trendy, zejména Bauhaus. Z původních tří večerních kurzů kreslení se ŠUR do roku 1938 rozrostla na školu s osmi večerními odděleními (grafické, fotografické, malířské, keramické, módní a textilní, pro kovodělné a dřevozpracující obory a aranžování výkladních skříní) a třemi denními odděleními (zaměřené na aranžování, módu, textil a film). Součástí školy bylo také speciální dětské oddělení, které zrcadlilo strukturu výuky pro dospělé. Významným rysem ŠUR bylo i její mezinárodní propojení a otevřenost moderním myšlenkám. Díky osobním kontaktům pedagogů se na škole přednáškově či výstavně představili významní evropští teoretici a umělci jako László Moholy-Nagy, Jan Tschichold, Karel Teige, Ladislav Sutnar, Hannes Meyer nebo Ernő Kállay [Mojžišová 2013, s. 125–137]. ŠUR se pravidelně účastnila domácích i mezinárodních přehlídek, například na světových výstavách v Bruselu (1935) a Paříži (1937), kde reprezentovala československý umělecký průmysl [Prešnajderová 2020, s. 45].

Výstava v Praze představila rozsáhlý soubor prací studentů všech oddělení školy. Jednotlivé sekce expozice zdůrazňovaly tematickou i technickou pestrost výuky na ŠUR. Dětské oddělení, vedené Ľudovítem Fullou (malířský kurz), Mikulášem Galandou (kresba), Julií Horovou (keramika) a Františkem Malým (textilní tvorba), přineslo ukázky barevně a tvarově kultivovaných dětských výtvarných projevů, které byly vnímány jako důkaz pedagogické promyšlenosti i schopnosti rozvíjet talent nejmladších žáků [Bednár 1937, s. 6]. Silně byla zastoupena grafická a typografická tvorba pod vedením Zdeňka Rossmanna, zahrnující reklamní plakáty, obchodní tiskopisy, knižní obálky a propagační materiály. Fotografické oddělení prezentovalo jak portrétní tvorbu, tak snímky průmyslových výrobků. Malířské oddělení se představilo především transparenty a nápisy, jejichž figurální doplňky však podle dobové kritiky působily šablonovitě. [Bednár 1937, s. 6] Výrazné výsledky nabídlo módní a textilní oddělení, které představilo kresby, návrhy vzorků a šablony vytvořené moderními technikami. Výstava také zahrnovala keramické práce žáků pod vedením Julie Horové, včetně nádob a figurální tvorby. Pozoruhodným prvkem výstavy byla prezentace aranžérského oddělení, kde František Tröster (od roku 1937 vedl denní aranžérské oddělení; předtím od roku 1934 vedl kovodělné oddělení) představil inovativní scénografický přístup k výkladním skříním: žáci byli vedeni k jejich komponování jako divadelního jeviště, s důrazem na prostor, materiál a efektivní práci se světlem [Bednár 1937, s. 6].

Výstava Mladého Slovenska tak nebyla pouhou přehlídkou studentských prací, ale souhrnným svědectvím o výjimečné vzdělávací koncepci bratislavské ŠUR. V kontextu meziválečného Československa se stala nejen demonstrací modernismu na Slovensku, ale i symbolem kulturní spolupráce mezi českým a slovenským prostředím. Zároveň naplnila jeden z klíčových záměrů školy – prosadit se nejen jako centrum propojující umění, řemeslo a průmysl, ale také jako viditelná a sebevědomá instituce na mapě československé moderní kultury. Vystoupení na domácích i zahraničních výstavách bylo součástí promyšlené strategie, kterou Josef Vydra cíleně rozvíjel, aby podpořil nejen profesní uplatnění absolventů, ale i veřejné uznání školy jako jednoho z nejmodernějších výtvarně-pedagogických projektů v republice [Prešnajderová 2020, s. 45].

Lucia Kvočáková

Citovaná literatura

Mojžišová 2013: Iva Mojžišová, Škola moderného videnia. Bratislavská ŠUR 1928–1939, Bratislava 2013.

Prešnajderová 2020: Klára Prešnajderová, ŠUR – bratislavská škola, ktorá sa nebála moderny, in: Simona Bérešová – Klára Prešnajderová – Sonia de Puineuf, Škola ako laboratórium moderného života. K reforme umeleckého školstva v strednej Európe (1900–1945), Bratislava 2020, s. 30–53

Bednár 1937: Štefan Bednár, Výstava mladého Slovenska v Prahe, Elán VII, 1937, č. 9, s. 6

bt, Mladé umělecké Slovensko v Praze, Lidové noviny XLV, 1937, č. 242, 14.5., s. 2

Kostel ve stěhovacím voze, Večer XXIV, 1937, č. 114, 15.5., s. 5

Mladé Slovensko v Praze, Polední list XI, 1937, č. 134, 15.5., s. 2

S., Výstava mladého Slovenska, Večer XXIV, 1937, č. 127, 1.6., s. 4

Výstav mladého Slovenska, Letem světem XI, 1937, č. 34, 1.6., s. 18

Výstava mladého Slovenska v Prahe, Národní osvobození XIV, 1937, č. 107, 7.5., s. 6

Výstava mladého Slovenska, Národní osvobození XIV, 1937, č. 110, 11.5., s. 6

Výstava mladého Slovenska, Večer XXIV, 1937, č. 135, 10.6., s. 4