Monumentální historický obraz zobrazující Štěpána Báthoryho v Pskově od Jana Matejka byl představen v Praze na jaře roku 1873. O tom, že bude toto dílo polského mistra dovezeno do Prahy, informoval časopis Pokrok na začátku roku s tím, že obraz dorazí z Pešti v polovině února. Samotná výstava však v zasedacím sále Staroměstské radnice započala až o měsíc později, a to 17. března 1873 a trvala necelý měsíc.
„Konečně došel i k nám obraz Matejkův tak dlouho očekávaný, a po nejrůznějších zvěstech, které jej předcházely, velebíce a zavrhujíce jej, octli jsme se před dílem samým.“ [Tyrš 1873] Těmito slovy zahajuje Miroslav Tyrš svůj článek v periodiku Světozor a naznačuje, že odborná (a možná i laická) kritika nebyla doposud k dílu Jana Matejka příliš přívětivá ani při příležitosti jeho uvedení v jiných zemích. To, co údajně vyvolávalo rozporuplné reakce veřejnosti nad tímto obrazem, měl být samotný fakt, že: „od Slovana pochází a předmět z dějin slovanských zobrazuje“, což Tyrš vysvětluje tak, že jsme ovlivněni právě tímto vlasteneckým aspektem, který nám brání v objektivním úsudku. Zároveň však dodává, že i samotná pověst „mistra tak proslulého“ v nás vzbuzuje jistá očekávání, která se pak promítají právě do objektivnosti hodnocení, a to zejména v otázce technického provedení [Tyrš 1873]. Rozsáhlejší text pak Miroslav Tyrš publikoval ve Vlčkově Osvětě. Právě tento text o Matejkově obraze Štěpán Báthory, který si od Tyrše přímo vyžádal Václav Vlček, byl jedním z jeho prvních uměleckých referátů pro Osvětu, kam začal pravidelně přispívat a v průběhu následujících deseti let na jejích stránkách předával rozhled o uměleckém dění [Tyršová 1932].
Námětem obrazu je mírové jednání v Pskově, které se odehrálo v roce 1582 a na základě kterého mělo dojít k narovnání panovnických vztahů mezi Štěpánem Báthorym a ruským carem Ivanem Hrozným. Avšak Jan Matejko tuto událost z dějin polského národa zinscenoval podle svého. Dle písemných dokladů se uzavření míru totiž neodehrávalo za zdmi Pskova, ani se jich přímo neúčastnil sám Štěpán Báthory. Jan Matejko tak ve svém díle vytvořil jakousi mozaiku historických událostí, které opravdu vedly k uzavření Jam-Zapolského míru a ukončení pětadvacet let trvající Livonské války [G. E. 1873].
Pražské publikum přivítalo Matejkův monumentální obraz vcelku pozitivními ohlasy i skrze odborné recenze. Jan Matejko je vnímaný jako mistr svého oboru, tedy monumentální historické malby, a technickým provedením obrazu i svým citem pro kolorit si tuto pozici obhájil. Do scény obrazu Jan Matejko obsadil několik desítek postav, jejichž prostřednictvím podle recenzenta ukázal, jak velký cit má pro detailní vyobrazení mimiky v obličejích portrétovaných, která každé postavě dodává vlastní individualitu [G. E. 1873].
Ke konci výstavy zavítal do Prahy i sám Jan Matejko [Anonym 1873a]. Do Prahy dorazil začátkem dubna a zdržel se zde několik dní. V tuto dobu také informuje časopis Pokrok, že představenstvo Krasoumné jednoty se jednoznačně usneslo na tom, že bude právě tomuto polskému malíři nabídnuto místo ředitele pražské Akademie po Josefu Matyáši Trenkwaldovi, který se právě přesouval profesně do Vídně. O váženosti tohoto umělce ve zdejší společnosti také svědčí fakt, že byl jmenován čestným členem Umělecké besedy, která mu zprostředkovala hned tři výstavy převážně ve stejném režimu, tedy výstavy jednoho obrazu, a to v průběhu let 1869 až 1885 [Jelínek 1913]. Více než měsíc poté, co byl Matejko oficiálně osloven s nabídkou vést pražskou Akademii, však už tisk informuje o tom, že post odmítl, a naopak přijímá ředitelské místo na Akademii v Krakově. Kompletní Matejkovo vyjádření si pak mohli lidé přečíst ve zveřejněním dopise v jednom z následujících čísel časopisu Pokrok [Anonym 1873b]. Krátké, avšak intenzivní Matejkovo působení v Praze a následná diskuse o jeho možném angažmá na pražské Akademii přesáhla rámec samotné výstavy a přispěla k širší reflexi stavu české výtvarné kultury i uměleckého vzdělávání.
Výstava monumentálního obrazu Štěpán Báthory v Pskově, navazující na tehdy již tradiční formát výstavy jednoho díla, představovala pro pražské publikum příležitost seznámit se s vrcholnou podobou soudobé historické malby evropského formátu. Recepce díla ukázala vysokou míru respektu k Matejkově tvorbě a zároveň otevřela otázky objektivity uměleckého hodnocení v kontextu slovanské vzájemnosti a nacionalizovaných výkladů dějin, čímž výstava potvrdila nejen stále aktivní zájem o historickou malbu jako takovou, ale i potřebu odborné debaty o její funkci a interpretačních limitech.
Kamila Červinková
Anonym 1873a: Anonym, Spolkové záležitosti, Pokrok V, 1873, č. 67, 9. 3., s. 4
Anonym 1873b: Anonym, Denní zprávy, Pokrok V, 1873, č. 141, 23. 5., s. 2
Tyrš 1873: M. T. [Miroslav Tyrš], Matejkův Štěpán Báthory, Světozor VII, 1873, č. 14, 4. 4., s. 163
G. E. 1873: G. E., Feuilleton: Jen letmo – III. Matejkův: Štěpán Báthory, Pokrok V, 1873, č. 9, 10. 1., s. 1–2
Jelínek 1913: Hanuš Jelínek, Padesát let Umělecké besedy 1863–1913, Praha 1913, s. 7–8
Tyršová 1932: Renata Tyršová, Miroslav Tyrš, jeho osobnost a dílo, Praha 1932, s. 66–70
Umělecká beseda 1873: Umělecká beseda, Zprávy o činnosti Umělecké besedy ve správním roce 1873, 1873, č. 1, s. 22
Filip – Musil 2021: Aleš Filip – Roman Musil, Epocha salonů. České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna 1870–1914, Plzeň 2021
G. E., Feuilleton: Jen letmo – III. Matejkův: Štěpán Báthory, Pokrok V, 1873, č. 9, 10. 1., str. 1–2
pdfM. T. [Miroslav Tyrš], Matejkův Štěpán Báthory, Světozor VII, 1873, č. 14, 4. 4., s. 163
pdfAnonym, Denní zprávy, Národní listy XIII, 1873, č. 28, 30. 1., s. 2
Anonym, Denní zprávy, Národní listy XIII, 1873, č. 67, 10. 3., s. 2
Anonym, Denní zprávy, Plzeňské noviny, 1873, č. 32, 20. 4., s. 2
Anonym, Denní zprávy, Pokrok V, 1873, č. 101, 12. 4., s. 5
Anonym, Denní zprávy, Pokrok V, 1873, č. 139, 21. 5., s. 4
Anonym, Denní zprávy, Pokrok V, 1873, č. 141, 23. 5., s. 2
Anonym, Denní zprávy, Pokrok V, 1873, č. 96, 7. 4., s. 2
Anonym, Divadlo a umění, Světozor VI–VII, 1872, č. 25, 21. 6., s. 296
Anonym, Divadlo a umění, Světozor VI–VII, 1872, č. 38, 20. 9., s. 452
Anonym, Divadlo a umění, Světozor VI–VII, 1873, č. 12, 21. 3., s. 140
Anonym, Divadlo, literatura věda a umění, Pokrok V, 1873, č. 25, 26. 1., s. 5
Anonym, Divadlo, literatura, věda a umění, Pokrok V, 1873, č. 25, 26. 2., s. 5
Anonym, Drobné zprávy ze dne 12. dubna, Čech V, 1873, č. 86, 13. 4., s. 4
Anonym, Drobné zprávy ze dne 21. května, Čech V, 1873, č. 117, 22. 5., s. 3
Anonym, Drobné zprávy ze dne 23. května, Čech V, 1873, č. 118, 24. 5., s. 3
Anonym, Drobné zprávy, Našinec V, 1873, č. 46, 17. 4., s. 3
Anonym, Naše umění, Pokrok V, 1873, č. 142, 24. 5., s. 1–2
Anonym, Spolkové záležitosti, Pokrok V, 1873, č. 67, 9. 3., s. 4
m. p., Drobné zprávy ze dne 8. dubna, Čech V, 1873, č. 82, 9. 4., s. 3.