Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Vystavení obrazu Jana Matejka bylo druhou příležitostí pro české publikum setkat se s dílem tohoto umělce. Plátno Rejtan roku 1868 uspokojilo konečně volání po představení Matejka v Čechách. Jeho tvorba byla tiskem sledována již v předešlých letech a zájem o jeho osobu pramenil jak z toho, že šlo o slovanského umělce, jenž uspěl ve Vídni i Paříži, tak z jeho českého původu. Domácí tisk referoval o vzniku obrazu Unie lubelská i o jeho prvním vystavení ve Vídni na konci roku 1869, kde měl umělec mít podmínku, „že obraz jeho nesmí se nalézati vedle obrazů německých, a za druhé že navštěvovatelům obrazárny nesmí se o jeho obraze podávati vysvětlení jinak, než v jazyku polském“ [Anonym 1869a]. V době vídeňského vystavení díla přinesl Světozor jako první jeho reprodukci i s podrobným popisem a příslibem, že následujícího roku se obraz přičiněním Umělecké besedy objeví také v Praze [Anonym 1869b].

Pro pražskou výstavu, zahájenou 14. ledna 1870, usilovala Umělecká beseda nejprve o prostory ve Vyšší dívčí škole, na návrh městské rady však byla nabídnuta velká zasedací síň Staroměstské radnice, čímž samozřejmě stoupla prestiž výstavy. Ta byla tiskem anoncována již od začátku ledna, kdy obraz teprve putoval do Prahy, a pravidelné reklamy se objevovaly v inzertní rubrice po celou dobu jejího trvání. Podle zpráv v tisku nebyl prvotní zájem publika příliš velký, takže došlo ke snížení vstupného z 30 krejcarů ve všední den a 20 kr. o víkendu na 20, resp. 10 krejcarů. Návštěvě to patrně pomohlo, takže výstava, původně plánovaná do poloviny února, byla po jednání Umělecké besedy s Matejkem prodloužena do 27. února. Po pražském vystavení putoval obraz ihned do Paříže. Celkem výstavu navštívilo 6280 osob a bylo vybráno 1213 zlatých vstupného [Anonym 1870a]. Pro Uměleckou besedu znamenala výstava úspěch nejen proto, že byla zisková – na jaře 1870 jmenovala Jana Matejka (spolu s Jaroslavem Čermákem) svým čestným členem a zároveň obdržela od umělce dopis s díky za příznivé přijetí obrazu a slibem, že namaluje nějaký výjev z českých dějin [Anonym 1870b].

Podrobnější články v tisku se zabývaly jak uměleckými kvalitami obrazu, tak i jeho historickým obsahem. Pokrok vydal dva texty – první pod iniciálami J. J. K. podával popis osob a dobový kontext, druhý text z ruky Otakara Hostinského se věnoval malířskému ztvárnění. Květy přinesly v době výstavy jen stručný text, podrobný popis díla publikovaly až s jeho reprodukcí 30. června 1870 [Anonym 1870c]. Další recenze publikovaly Světozor, Bohemia a Národní listy. Autoři textů se víceméně shodovali v hodnocení díla – vyzdvihovali je před Rejtanem, chválili jeho kompoziční a koloristické mistrovství, oceňovali důraz na portrétní a psychologickou charakteristiku postav. V tomto ohledu Hostinský kritizoval pouze podání hlavní figury, krále Zikmunda Augusta, který podle něj působí až příliš klidně a nezúčastněně; Světozor zase vytkl poněkud povrchní podání ženských tváří. Jan Neruda v Národních listech se nejvíce věnoval vřazení Matejka do kontextu evropského umění; Makart podle něj vychází ze srovnání s Matejkem jako strojený, francouzské historické malířství jako příliš odtažité od živé skutečnosti – přesto v závěru nazývá Matejka „co do hloubky výrazu … slovanským Paul Delarochem“ [Neruda 1870]. Podstatnou roli hrál u Nerudy právě motiv slovanství – Matejko svým mistrovstvím dokazuje, že slovanské národy nelze již dávno označovat za nekulturní. Rovněž Hostinský poukazoval na slovanský aspekt díla v detailu zobrazení pruského prince, jehož „rozhodně germanská fysiognomie tvoří patrný kontrast k ostatním ryze slovanským tvářím“ [Hostinský 1870].

Markéta Vondrová

Citovaná literatura

Anonym 1869a: Anonym, Příklad národní hrdosti, Posel z Prahy 1869, 18. 11., č. 138, s. 3

Anonym 1869b: Anonym, Unie Lubelská. Historický obraz (Vyobrazení na s. 425), Světozor III, 1869, č. 52, s. 427

Anonym 1870a: Anonym, bez názvu, Národní listy X, 1870, 4. 3., s. 2

Anonym 1870b: Anonym, Zprávy spolkové, Umělecká beseda, Národní listy X, 1870, 8. 4., s. 2

Anonym 1870c: Anonym, Matejkova „Unie Lubelská“, Květy V, 1870, č. 26, s. 206–207

Neruda 1870: Jan Neruda, Matejkova „Unie lubelská“, Národní listy X, 1870, č. 18, 19. 1. 1870, s. 1

Hostinský 1870: O. H. [Otakar Hostinský], Matejkova „Unie Lubelská“ II. Umělec a jeho dílo, Pokrok II, 1870, č. 27, 28. 1., s. 2

Další literatura

Anonym, bez názvu, Naše listy 1869, 7. 3., č. 66, s. 2

Anonym, Jan Alois Matejko, Světozor IV, 1870, č. 8, s. 59

Anonym, Matějkův obraz „Unie Lubelská“, Národní listy X, 1870, 3.7., č. 177, s. 3

Anonym, Valná hromada „Umělecké Besedy“, Národní listy X, 1870, 6.12., č. 333, s. 3

Anonym, bez názvu, Světozor IV, 1870, č. 2, s. 15

Anonym, „Umělecká beseda“, Národní listy X, 1870, 5.1., č. 4, s. 2

Anonym, Matejkův obraz „Unie Lubelská“, Národní listy X, 1870, 23. 1., č. 22, s. 3

Anonym, Lubelská unie, Národní listy X, 1870, 18.2., č. 48, s. 2

Anonym, bez názvu, Národní listy X, 1870, 4. 3., s. 2

Anonym, bez názvu, Pokrok II, 1870, 5.1., č. 4, s. 3

Anonym, bez názvu, Pokrok II, 1870, 9.1., č. 8, s. 3

Anonym, Umělecká beseda, Pokrok II, 1870, 13.1., č. 12, s. 3

Anonym, bez názvu, Pokrok II, 1870, 18. 1., č. 17, s. 3

Anonym, Unie Lubelská, Pokrok II 1870 29.1. č. 28, s. 3

Anonym, Lubelská Unie, Pokrok II, 1870, 9.2., č. 39, s. 3

Anonym, Matejkova „Lubelská unie“, Pokrok II, 1870, 21. 2., s. 1

Anonym, bez názvu, Pokrok II, 1870, 26. 2., č. 56, s. 3