Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava prací knihvazačských a prací z kůže zahájila tzv. stálou průmyslovou výstavu v Praze, kterou organizovala místní Odborná škola pro zlatníky a spřízněná průmyslnictva, předchůdkyně pozdější Umělecko-průmyslové školy v Praze [Tichá 2025]. Pořádající škola věřila, že jí výstava pomůže s popularizací, jelikož se tehdy potýkala s nedostatečným počtem řádně zapsaných žáků. Nové i stávající studenty měly v samostatné práci a navrhování podněcovat vystavované vzorové exponáty – byl to totiž právě obecný nedostatek veřejně přístupných uměleckoprůmyslových výstav či sbírek v Praze, který se stálá přehlídka snažila kompenzovat. Tímto se přímo podílela na tzv. uměleckoprůmyslovém hnutí, jehož cílem byla kultivace pokleslého vkusu, který po polovině 19. století vykazovala řada užitkového zboží průmyslové i ruční výroby. Reforma probíhala prostřednictvím zakládání průmyslových muzeí s modelovými sbírkami užitého umění a škol, kde byly myšlenky spojení umění, řemesla a průmyslu uplatňovány v praxi. Dříve než se tyto ideje v pražském prostředí plně rozvinuly založením Uměleckoprůmyslového muzea a školy roku 1885, staly se jejich důležitou platformou právě veřejné výstavy „krasoumného průmyslu“. Výdaje za zřízení a udržování hradil jeden ze zakladatelů výstavy a tehdejší předseda komise, advokát Kornelius Schäffner, potažmo po jeho úmrtí vdova, paní Augusta Schäffnerová. Pravidelně však přispíval též Vojtěch Lanna mladší či c. k. Ministerstvo obchodu [Anonym 1885]. Přístupná byla denně od dopoledních deseti do odpoledních tří hodin zdarma, s výjimkou úterý a pátku, kdy bylo vybíráno mírné vstupné [Anonym 1875a].

Výstava byla instalována v pěti místnostech druhého patra dvorního křídla Portheimského domu na Ferdinandově třídě, kde tehdy sídlilo samotné učiliště. Jednalo se o prozatímní výstavní prostory, které svou komorností a nepříznivým osvětlením značně omezovaly možnosti pořadatelů stálé přehlídky. Z tohoto důvodu muselo být přistoupeno k obměňované formě s krátkodobými tematickými výstavami, které návštěvníkům prezentovaly vždy jedno vybrané řemeslo. Uměleckoprůmyslová výstava totiž čekala na dokončení výstavby Rudolfina, kde měla nejen přislíbené prostory, ale také zde její dotování hodlala již plně převzít Obchodní a živnostenská komora v Praze [Anonym 1885].

Exponáty pocházely hned z několika zdrojů, kromě těch vlastních, tedy z majetku odborné školy, šlo zejména o zápůjčky sesterských institucí c. k. Rakouského muzea pro umění a průmysl ve Vídni, c. k. Ministerstva obchodu ve Vídni a Průmyslového muzea v Brně, dále veřejných i šlechtických knihoven a archivů, jednotlivců z řad umělců, architektů, právníků či profesorů a současných výrobců (např. dvorní knihvazač Rost nebo Wunder & Kölbl z Vídně) [Anonym 1875a; Anonym 1875b]. Jednalo se vesměs o historické i současné exponáty knihvazačských prací nejrůznějších provedení, od těch bohatě zdobených s prolamovanými kovovými deskami přes rozmanité kožené vazby vyřezávané, tlačené, vícebarevné či malované až po moderní jednoduché formy. Toto uspořádání odráží k výstavě se pojící česky i německy vydaný katalog, který obsahuje stručný odborný úvod k vývoji knihvazačství, jenž je prakticky demonstrován na vystavených příkladech v jednotlivých síních. Z něj dále vyčteme, že nešlo výhradně o originály, ale též kopie, sádrové odlitky nebo fotografie, které je nahrazovaly. Kromě knižních vazeb byly prezentovány i jiné práce z kůže, například nejrůznější pouzdra, alba na fotografie, rámy či mošny atd. Neznámý recenzent v Bohemii o výstavě napsal, že sice nabízí relativně malý, ale s citlivým porozuměním vhodně zvolený výběr toho opravdu nejlepšího [Anonym 1876a].

Nejvýznamnější příklady knižních vazeb byly s podporou c. k. Ministerstva obchodu vyfotografovány tehdy již proslulým fotografem Jindřichem Eckertem. Album o rozsahu čtyřiceti listů s adjustovanými albuminovými fotografiemi muselo vzniknout již v průběhu výstavy, jelikož návštěvníci přehlídky měli možnost do něj ke konci března nahlédnout, případně si jej zakoupit. Dle soudobého hodnocení se snímky vyznačovaly „znamenitým technickým provedením a laciností“ a jejich autor jimi „opravdu přispěl k využití exponátů“. Samotná publikace se pak slovy neznámého recenzenta zaslouženě řadila mezi ty nejlepší svého druhu, a tudíž ji k zakoupení doporučil všem uměleckoprůmyslovým školám jako vhodný vzorový a studijní materiál [Anonym 1876a].

Ze zpráv v dobovém tisku se kupříkladu dozvídáme, že pražská obchodní a živnostenská komora požádala o zakoupení alba pro budoucí Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, přičemž právě ve zdejší knihovně se jeden exemplář zachoval [Anonym 1876b]. Listy s fotografiemi jsou uloženy v patrně originálních deskách s názvem výstavy a bohatou ornamentální výzdobou. Kromě toho zahrnují titulní list s obsahem, ve kterém jsou všechny nasnímané vazby přehledně rozděleny dle provedení a poskytují držiteli informace ohledně názvu, datace, materiálového zpracování, provenience a jména soudobého vlastníka. Na základě srovnání s výstavním katalogem byly kromě jednoho duplikátu fotografovány samé originály, nejstarší pochází z roku 1485 a naopak nejmladší z druhé poloviny 19. století. Většina knižních vazeb byla samostatně vyfotografována na neutrálním světlém pozadí en face s pohledem na přední stranu desek a hřbet, tedy s výjimkou novějších titulů, které byly nasnímány vedle sebe v řadě, jako kdyby stály na knihovní polici. Dojem z bohatě zdobných vazeb nic nenarušuje, dokonce ani přiložené měřítko. Toto jednoduché aranžmá snímků odpovídá běžným zobrazovacím schématům, která byla uplatňována během fotografování starožitností.

Kromě fotografického alba se výstava dočkala ještě jednoho obohacení, dle oznámení z prosince v Prager Abendblatt do ní byly zařazeny výrobky Odborné školy pro hračkářský průmysl v Krušných Horách, konkrétně hračky z papírmaše, které bylo též možné zakoupit [Anonym 1875c]. Přestože došlo k narušení tematického vymezení, přehlídka navázáním spolupráce s další odbornou školou v monarchii splnila jeden ze svých cílů, tedy přispět k propagaci a potažmo dalšímu rozvoji průmyslově orientovaných učilišť.

Denisa Tichá

Citovaná literatura

Anonym 1875a: Anonym, Eine permanente kunstgewerbliche Ausstellung, Prager Abendblatt [IX] (Beilage zur Prager Zeitung), 1875, č. 282, 10. 12, nestr.

Anonym 1875b: Anonym, Stálá umělecko-průmyslová výstava, Posel z Prahy [VII], 1875, č. 294, 11. 12., nestr.

Anonym 1875c: Anonym, Kunstgewerbliche Ausstellung, Prager Abendblatt [IX] (Beilage zur Prager Zeitung), 1875, č. 289, 18. 12, nestr.

Anonym 1876a: Anonym, Ausstellung, Bohemia XLIX, 1876, č. 85, 26. 3., s. 4

Anonym 1876b: Anonym, Bucheinbände, Bohemia XLIX, 1876, č. 137, 18. 5., s. 5

Anonym 1885: Anonym 1885, Die Fachschule für Goldschmiedekunst und verwandte Gewerbe in Prag 1873–1885 / Odborná škola pro zlatníky a spřízněná průmyslová v Praze 1873–1885, Praha 1885

Tichá 2025: Denisa Tichá, Fotografie a výstavnictví 19. století v Čechách (diplomová práce), Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha 2025, s. 84–89

Další literatura

Jindřich Eckert, Bucheinbände aus der permanenten kunstgewerblichen Ausstellung der Fachschule für Goldschmiedekunst und verwandte Gewerbe in Prag, Praha 1876

Maren Gröning, Etablierung der Museumsfotografie. Die Fotografien des Österreichischen Museums für Kunst und Industrie 1864–1885, Rundbrief Fotografie. Sonderheft VI (Verwandlungen durch Licht. Fotografieren in Museen & Archiven & Bibliotheken), 2001, s. 121–150

Lada Hubatová-Vacková – Martina Pachmanová – Pavla Pečinková (eds.), Věci a slova. Umělecký průmysl, užité umění a design v české teorii a kritice 1870-1970, Praha 2014

Gottfried Semper; Lada Hubatová-Vacková – Tomáš Zapletal eds., Věda, průmysl a umění / Wissenschaft, Industrie und Kunst, Praha 2016

Petra Trnková, Josef Kunzfeld. Fotograf a muzeum / fotograf a město (kat. výst., Moravská galerie v Brně), Brno 2011

Anonym, Ausstellung, Prager Abendblatt [X] (Beilage zur Prager Zeitung), 1876, č. 72, 29. 3., nestr.

Anonym, Bucheinbände, Bohemia XLIX, 1876, č. 137, 18. 5., s. 5

Anonym, Denní oznamovatel, Pokrok IX, 1875, č. 349, 18. 12., (inzerát), nestr.; č. 350, 19. 12., (inzerát), nestr.; č. 352, 21. 12., (inzerát), nestr.; č. 358, 28. 12., (inzerát), nestr.; č. 360, 30. 12., (inzerát), nestr.; č. 361, 31. 12., (inzerát), nestr.

Anonym, Komitét odborné školy, Pokrok IX, 1875, č. 321, 20. 11., nestr.

Anonym, Permanente kunstgewerbliche Ausstellung, Prager Abendblatt [IX] (Beilage zur Prager Zeitung), 1875, č. 264, 18. 11., nestr.

Anonym, Prager und Provinzialnachrichten, Prager Abendblatt [IX] (Beilage zur Prager Zeitung), 1875, č. 285, 14. 12., nestr.

Anonym, Stálá umělecko-průmyslová výstava v Praze, Posel z Prahy [VII], 1875, č. 276, 20. 11., nestr.

Anonym, Stálá umělecko-průmyslová výstava, Posel z Prahy [VII], 1875, č. 294, 11. 12., nestr.

Anonym, Tagesanzeiger, Prager Abendblatt [IX] (Beilage zur Prager Zeitung, inzerát), 1875, č. 283, 11. 12., nestr.; č. 285, 14. 12., nestr.; č. 286, 15. 12., nestr.; č. 287, 16. 12., nestr.; č. 288, 17. 12., nestr.; č. 290, 20. 12., nestr.; č. 291, 21. 12., nestr.; č. 292, 22. 12., nestr.

Anonym, Z Uměl. Besedy, Národní listy (příloha), 1876, č. 64, 5. 3., nestr.