Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1909
Výstava projektů z III. soutěže na přestavbu Staroměstské radnice v Praze

Datum:18. července 1909 – 2. srpna 1909

Místo: Praha, obecní škola u sv. Havla

Pořadatel:Obec pražská – rada hlavního města Prahy

komentář

Výstavy soutěžních projektů představovaly zvláštní druh architektonických, popřípadě také uměleckých expozic. V Itálii a později i v dalších zemích se takové výstavní akce objevovaly už od renesance. Jejich pořádání se stalo povinností vypisovatelů soutěží zřejmě během 19. století, a to pod tlakem architektonických spolků a jejich péče o soutěžení v duchu fair play. Znalci uměli z expozic soutěžních projektů vyčíst, zda porota zhodnotila soutěžní projekty správně. Laičtí diváci zase na výstavách tohoto druhu poznávali aktuální architektonické směry a seznamovali se na nich s budoucností význačných městských scenérií [Švácha 2013].

K atraktivním událostem českého kulturního života patřily soutěže na dostavbu Staroměstské radnice v Praze a s tím i výstavy příslušných soutěžních projektů. V dlouhém časovém rozpětí 1899–1988 jich proběhlo osm, aniž kdy vedly k nějakému uskutečněnému stavebnímu počinu. V dějinách těchto soutěží k sobě vždy upoutávala pozornost třetí z nich z roku 1909. Své představy o přestavbě radnice tu poprvé prezentovali stoupenci architektonické moderny v čele s Josefem Gočárem, Pavlem Janákem, Bohumilem Hypšmanem (Hübschmannem), Antonínem Engelem nebo Theodorem Petříkem. Kromě jmenovaných byly vystaveny i návrhy 11 dalších anonymních autorů. Některé vystavené projekty publikovaly časopisy Architektonický obzor a Styl. Gočárův návrh navíc přinesl jedno z nejradikálnějších řešení dané úlohy, jaké podle slov samotného architekta „mění podstatně v siluetě obraz Starého Města pražského“ [Gočár 1910], zatímco příspěvek Janákův už v některých svých rysech anticipoval architektonický kubismus. Oba proto bývají často připomínány. 

Tím více udiví malý, téměř nepatrný ohlas výstavy projektů z této soutěže v odborném i denním tisku. Publiku přitom pořadatelé v létě 1909 soutěžní projekty řádně zpřístupnili. Modernistické Volné směry však jejich přehlídku ignorovaly. Časopis architektů-modernistů Styl o ní přinesl jen „krátkou zprávu“ [Anonym 1909], ač, pravda, projekty tvůrců ze svého okruhu ve svém II. ročníku obsáhle publikoval. Existenci expozice však nezaznamenaly ani velké deníky se stálými výstavními rubrikami – Národní listy, Lidové noviny, Venkov, Čas –, ani populární obrázkový časopis Zlatá Praha, přestože události v architektuře jejich referenti sledovali. Jediným periodikem, které přineslo o výstavě zevrubnější zprávu, se tak stala tribuna architektů ze starší generace Architektonický obzor. Jeho mluvčí, profesor pražské techniky Jan Koula skrytý za značkou K, komentoval předložené projekty modernistů s neskrývaným sarkasmem. Jejich snaha vyřešit radniční problém prý totiž „definitivně ztroskotala“.

Položíme-li si otázku, proč odborný tisk modernistů i velké deníky o výstavě mlčely a proč to byl naopak konzervativní časopis posledních přívrženců historismu, kdo se o ní rozepsal, nabídnou se tu dvě možná vysvětlení. Výstava předně proběhla v nevhodném termínu, na přelomu července a srpna 1909, kdy se kompetentní publicisté rozjeli na prázdniny a „v Praze tedy už nikdo není, nikdo, opravdu nikdo“, jak to zaznamenal fejeton Lidových novin z 5. srpna 1909 [jm 1909]. Jedině referent Architektonického obzoru si na výstavu počkal.

Druhý důvod, nepochybně závažnější, spočíval ve zklamaných nadějích, jaké do soutěže vkládali její skuteční původci. Byli to modernisticky smýšlející členové Klubu Za starou Prahu, architekti Janák, Gočár, Hypšman (Hübschmann), Engel, Petřík, Stanislav Sochor, spolu s historikem umění a hlasatelem památkářských zásad vídeňské školy dějin umění Zdeňkem Wirthem. Velký podíl Klubu na uspořádání III. radniční soutěže připomněla jedovatá kritika Jana Kouly. Dozvíme se však o něm i ze zprávy o debatním večeru v Praze 28. ledna 1909, na němž členové modernistického křídla Klubu předestřeli, co si od této soutěžní akce slibují [Anonym 1908–1909]. Soutěž totiž měla přinést důkaz, že Staroměstskou radnici lze dostavět moderními formami, aniž by to přineslo újmu dochovanému rázu staré Prahy. Stejně tak měla prokázat, že prostředky architektonického historismu jsou pro řešení takové úlohy nevhodné. Jak to zformuloval časopis Styl v informaci o uvedeném debatním večeru z počátku roku 1909, „názor o nemožnosti opakování historických slohů na moderní budově bude u architektů všeobecným“ [Anonym 1908–1909]. Pokusy historiků architektury o interpretaci Gočárova téměř futuristického projektu [Švácha 1997] by samozřejmě měly vzít v úvahu toto tehdejší očekávání Klubu Za starou Prahu.

Naděje vkládané modernisty uvnitř Klubu do III. radniční soutěže se však nesplnily. Městská rada totiž mezitím schválila takové složení soutěžní poroty, v jakém převládali architekti-historisté, Josef Bertl, Alois Čenský, Josef Fanta, Vratislav Pasovský, Josef Schulz, kdežto zájmy moderní architektury mohli hájit pouze Jan Kotěra a historik Jaroslav Goll, jediný reprezentant Klubu v porotě. Projekty Gočárův, Janákův nebo Engelův za těchto okolností nemohly uspět. Třebaže na třetí a druhou cenu nakonec klubovní architekti dosáhli – byli to Bohumil Hypšman (Hübschmann) a Theodor Petřík –, soutěž vyhrál, vzdor Kotěrovu a Gollovu ohrazení, vynikající představitel generace historistů Antonín Wiehl, a to s projektem ve stylu české neorenesance.

Odtud pak pochází tón Koulovy recenze v Architektonickém obzoru, vůči modernistům výsměšný a triumfující nad prací Wiehlovou. Modernistické časopisy naopak neměly žádný zájem takový výsledek propagovat. Uvážíme-li konečně, že do výstavních rubrik velkých deníků už tehdy psali autoři, kteří rovněž sympatizovali s modernou a s modernistickým křídlem v Klubu – Wirth, V. V. Štech, Antonín Matějček, Vilém Dvořák –, nestáli o popularizaci výsledků III. radniční soutěže ani oni. Tak se tedy stalo, proč díla, na něž dodnes vzpomínáme a jaká někteří z nás vysoce vyzvedávají, na výstavě projektů ze soutěže na Staroměstskou radnici v létě 1909 téměř nikdo nezaregistroval.

Rostislav Švácha

Citovaná literatura

Anonym 1909: Anonym, Kronika, Styl II, 1909–1910, říjen, s. 8

Anonym 1908–1909: Anonym, Soutěž na přestavbu a přístavbu radnice (…), Styl I, 1908–1909, s. 285–286

Gočár 1910: Josef Gočár, [výtah z průvodní zprávy k projektu přestavby Staroměstské radnice v Praze], Styl II, 1909–1910, s. 39

jm 1909: jm [Josef Merhaut?], V letní sezóně, Lidové noviny XVII, 1909, č. 213, 5. 8., s. 1–2

Švácha 1997: Rostislav Švácha, K futuristickým motivům v české architektuře, Umění XLV, 1997, s. 330–340

Švácha 2013: Rostislav Švácha, Soutěže, in: Lubomír Konečný – Anna Rollová – Rostislav Švácha (edd.), Od kabaly k Titaniku: Deset studií nejen z dějin umění, Praha 2013, s. 217–238

Další literatura

Anonym, Soutěž na přístavbu radnice, Styl I, 1908–1909, s. 245

Anonym, Obec pražská vypisuje veřejnou ideovou soutěž na návrh pro přestavbu a přístavbu Staroměstské radnice, Styl I, 1908–1909, s. 251–252

Anonym, Kronika denní: Z rady kr. hl. města Prahy, Čas XXII, č. 188, 10. 7. 1909, s. 5

Anonym, Výsledek ideové soutěže na přestavbu Staroměstské radnice, Národní listy XXXXIV, č. 188, 10. 7. 1909, s. 3 

Anonym, Výsledek jednání poroty pro posouzení návrhů na přestavbu Staroměstské radnice, Národní listy XXXXIV, č. 195, 17. 7. 1909, s. 3

Anonym, Porota pro posouzení soutěžních návrhů na přestavbu Staroměstské radnice, Venkov IV, č. 167, 17. 7. 1909, s. 6

Anonym, Kronika, Volné směry XIII, 1909, s. 333

Anonym, Projekt Theodora Petříka (…), Architektonický obzor VIII, 1909, č. 11, s. 49, 50; obrazové přílohy tab. 52, 53

Anonym, Prag, Altstädter Rathaus, Mitteilungen der K. K. Zentralkomission für Erforschung und Erhaltung Kunst- und Historischen Denkmale, Band VIII, 1909, s. 442–444  

Marie Benešová, Josef Gočár, Praha 1958

Antonín Engel, Jaroslav Vondrák, Bohumil Hypšman (Hübschmann), Otakar Novotný, JNK [Pavel Janák], Radnice, Styl II, 1909–1910, Kronika, leden, s. 23–32

K [Jan Koula], Ještě k soutěži na radnici Staroměstskou, Architektonický obzor VIII, 1909, č. 6, s. 25

Theodor Petřík, Stanislav Sochor, Josef Gočár, Pavel Janák, [výtahy z průvodních zpráv a vyobrazení projektů ze soutěže na přestavbu Staroměstské radnice 1909], Styl II, 1909–1910, s. 35–63

Jiří Ševčík – Rostislav Švácha, Praga: cento anni di progetti per la Piazza del Municipio, Casabella LII, č. 549, Settembre 1988, s. 16–25

A[ntonín] Wiehl, Soutěžný návrh přístavby pražské radnice v III. soutěži – 1. cena, Architektonický obzor VIII, 1909, č. 10, s. 46, 47; č. 11, s. 51, 52; obrazové přílohy tab. 47–49

Zdeněk Wirth, Staroměstská radnice, Styl II, 1909–1910, s. 33–35

Zdeněk Wirth, Josef Gočár, Genf 1930

Archivní zdroje

Archiv Klubu Za starou Prahu, zápisy ze schůzí Domácí rady, Kniha 4, zápis k 24. 3. 1908, 13. 10. 1908, 27. 10. 1908, 17. 11. 1908, 12. 1. 1909, 19. 1. 1909, 26. 1. 1909, 3. 2. 1909, 9. 2. 1909, 2. 3. 1909, 9. 3. 1909; Kniha 5, 6. 4. 1909

vystavující autoři
recenze

Jan Koula

K [Jan Koula], Radniční III. soutěž v Praze, Architektonický obzor VIII, 1909, č. 8, příloha 

pdf
klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo