Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Druhá veřejně přístupná průmyslová výstava českých zemí (Ausstellung der Industrie-Erzeugnisse Böhmens) byla stejně jako ta první organizována nejvyšší správní institucí Království českého, Zemským guberniem. President tohoto úřadu a purkrabí českých zemí hrabě Karel Chotek chtěl touto výstavou navázat na úspěch přehlídky konané poprvé v předešlém roce v sále domu V redutě. S 257 vystavovateli a 2198 exponáty snesla druhá Chotkem organizovaná výstava povzbudivé srovnání s Pruskem, jehož druhá uměleckořemeslná výstava proběhla v Berlíně v roce 1827 (208 vystavovatelů, 1659 exponátů) [Friedhofen – Dęnbowska – Bartel 2006, s. 172]. Cílem pražské výstavy bylo zhodnocení stavu průmyslu v Čechách a „uznání individuálních zásluh v oblasti umění a průmyslu“ [Bericht 1829/1831, s. 14]. Toto zaměření znamenalo posun od nejstarší průmyslové výstavy v českých zemích, konané v roce 1791 u příležitosti korunovace českého krále Leopolda II., kdy organizátoři „položili důraz na progresivní způsob výroby“ [Brožová 2001, s. 154]. Teprve po ohlasu evropských světových výstav začali domácí autoři zdůrazňovat souvislost mezinárodních přehlídek s „vřelým patriotismem“ nejstarší pražské průmyslové výstavy a považovali ji za „zdroj poznání pro celý výstavní systém“ [Richter 1877, s. 11] nebo za předchůdkyni pařížské výstavy na Martových polích v roce 1798 [Noback 1873, s. 4]. Soudobé bádání si je „nacionalizace designu“ vědomé a pracuje s pojmy jako „politika designu“, ale dokládá změnu přístupu k uměleckoprůmyslové tradici teprve od 80. let 19. století. Tehdy Eitelbergerův koncept, opírající se o historické evropské modely, začal ustupovat anglickému pojetí uměleckého řemesla, které přijal Arthur von Scala, rakouský národohospodář a ředitel Uměleckořemeslného muzea ve Vídni, aby podpořil modernizaci rakouského historismu na výstavách (1873), v muzeích (Orientální muzeum ve Vídni, 1886) u na uměleckořemeslných školách (1897) [Lachnit 1990, s. 9; Rampley 2010, s. 259–262]. Politika designu existovala však už od první uměleckořemeslné výstavy uspořádané na Martových polích v Paříži roku 1798.

Individuální zásluhy, o nichž mluvil Chotek, však neznamenaly u průmyslových výstav vždy ocenění uměleckých individualit. Stejná ocenění jako jednotliví tvůrci, autorsky svázaní s konkrétními výrobky – jako byli sklořezač Dominik Bimann (č. k. 242, 243, 2080–2086), výrobce lithialinového skla Friedrich Egermann (č. k. 1206, 1221, 1224, 1234, 1748, 1749), hodinář Josef Kossek (č. k. 2144, 2177–2183), stříbrník Ludwig Fortner (č. k. 2174-2176), zlatník Johann Richter (č. k. 1821–2026) nebo puškař Josef Rutte (č. č. 2145–2146) – získaly za individuální zásluhy také průmyslové podniky, technologické nebo zlepšovací návrhy. Podle katalogu, publikovaného pod názvem Výtah z protokolů o předmětech přijatých na výstavu českých řemeslných výrobků (Bericht ... 1. Auszug aus dem Protokolle über die zur Ausstellung böhmischer Gewerbsprodukte eingelangten Gegenstände), posuzovaly exponáty a jejich kvalitu komise pro mechaniku (členové Gerstner, David, Hallaschka), chemii (členové Brem, Steinmann, Zippe), řemesla (členové Gerstner, Zippe, Mühlwenzl) a stavitelství a kresbu (Pawiczek, Kraus, Hartmann). Předměty se přijímaly ve dnech 1.–20. 5. v Lichtensteinském paláci na Malé Straně, jak o tom 19. března 1829 informovaly Prager Zeitung. Výstava se konala v Ledebourském paláci na Malé Straně. Medaile (uděleno 6 zlatých, 12 stříbrných, 12 bronzových) s vyobrazením českého lva a devízou „Vlast ctí českou přičinlivost“ a další ocenění předal hrabě Chotek „ve velkém sále university“ 5. dubna 1831. Tehdy bylo vyhlášeno rovněž konání třetí pražské průmyslové výstavy [Anonym 1831; srov. Bericht 1829/1831, s. 186–200].

Přehled vystavujících firem a průmyslových podniků ukazuje na sklářství, textilní průmysl, železářství a zbrojní výrobu jako na hlavní odvětví hospodářské prosperity a vysoké estetické i technologické kvality produktů, jak je zřejmé ze šesti zlatých medailí [Bericht 1829/1831, přehled s. 141–142]: Ernst Harrach, sklárny Nový Svět/Neuwelt, č. k. 1237–1285 a 2185–2186 a týž, len, Jilemnice/Starkenbach, č. k. 1398–1439; Josef Kossek, hodinář, č. k. 2144, 2177–2183; Ignaz Leitenberger, textilní produkce, č. k. 916–1005 a 1702–1705; Sellier et Bellot, pušky, č. k. 2148–2153; Eugen Wrbna, umělecká litina, železo, Hořovice/Horowitz, Komárov/Komorau, č. k. 369–496 a 1771–1773. Z podnikatelek si nejlépe vedla Anna Ržabek, které byla udělena stříbrná medaile za slaměné tzv. florentské klobouky, č. k. 1294–1299. Za pozornost stojí také účast výrobců a technologů hudebních nástrojů (Joseph Gartner, Jakob Hlauschek, Joseph Kail, Johan Krahuletz, Anton Möser, Franz Scheib). Účast starohraběte Huga Salma, jehož hlavní průmyslové podniky představovaly železárny na Moravě (č. k. 699–701, 1760–1761), musela být s ohledem na jeho česká panství výslovně povolena. Dobové kritiky jeho účast většinou nezaznamenaly, výjimkou byl zpravodaj Wiener Zeitung [srov. Anonym 1829].

Komise pro architekturu a kresbu posuzovala nejmenší počet objektů. Do této kategorie můžeme s jistotou zařadit pouze Langweilovy modely staveb Prahy (č. k. 68–70) a model visutého mostu Williama Tierneyho Clarka v Hammersmithu (dnes Londýn) z let 1825–1827 (č. k. 1058). Tento desetimetrový architektonický exponát vznikl podle návrhu ředitele pražského stavovského Polytechnického institutu Josefa Gerstnera a redukci provedli technici uvedené školy, Josef Božek a Anton Müller [Bericht ...1. Auszug 1829, s. 38]. V kategorii kresby patrně posuzovala komise také kresby na skle (hyalografie) Ernsta Kotzaurka (č. k. 140, 141).

Význam této druhé průmyslové/uměleckořemeslné výstavy spočívá nejen ve snaze vysvětlit v tištěném katalogu technickou a estetickou převahu vítězných výrobků (což způsobilo problémy u následných výstav). Tato výstava měla potvrdit také prvenství českých zemí v Habsburské monarchii, pokud jde o hospodářskou inovativnost, a srovnat krok českých zemí s Evropou, zejména s německou konkurencí.

Taťána Petrasová

Citovaná literatura

Anonym 1831: Anonym, Prager Zeitung VII, 1831, č. 55, 7. 4., [s. 1]

Anonym 1829: Anonym, Miszelle, Dingler’s Polytechnisches Journal XXXIII, 1829, č. 77, s. 318–322

Bericht 1829/1831: Bericht der Beurtheilungs-Commission über die im Jahre 1829 unter der Leitung des böhmischen k.k. Landesguberniums statt gefundene öffentliche Ausstellung der Industrie-Erzeugnisse Böhmens, Prag 1831

Bericht ... 1. Auszug 1829: Bericht der Beurtheilungs-Commission über die im Jahre 1829 unter der Leitung des böhmischen k.k. Landesguberniums statt gefundene öffentliche Ausstellung der Industrie-Erzeugnisse Böhmens. 1. Auszug aus dem Protokolle über die zur Ausstellung böhmischer Gewerbsprodukte eingelangten Gegenstände, Prag 1829

Jarmila Brožová, Umělecké řemeslo klasicismu a empiru, in: Taťána Petrasová – Helena Lorenzová (eds.), Dějiny českého výtvarného umění 1780–1890. III. 1780–1890, Praha 2001, s. 150–170, 379–404

Friedhofen – Dęnbowska – Bartel 2006: Barbara Friedhofen – Elżbieta Dęnbowska – Elisabeth Bartel, Gliwice, Berlin Sayn: Europäischer Eisenkunstguss. Die Königlich-Preusißchen Eisengießereien, Koblenz 2006

Lachnit 1990: Edwin Lachnit, heslo Arthur von Scala, in: Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische Dokumentation 1815–1950, ed. Peter Csendes, Wien 1994, díl 10, s. 9–10

Noback 1873: Victor Noback, Ueber die erste Gewerbe-Ausstellung Anno 1791, Prag 1873

Richter 1877: Karl Thomas Richter, Die Fortschritte der Cultur. Einleitung in das Studium der Berichte über die Welstausstellung 1873 mit einem Vorwort über die Weltausstellung in Philadelphia, Prag 1877

Rampley 2010, Matthew Rampley, Design Reform in the Habsburg Empire. Technology, Aesthetics and Ideology, Journal of Design History XXIII, 2010, č. 3, s. 247–264

Další literatura

Anonym, Oesterreichische Staaten, Prager Zeitung V, 1929, č. 45, 19. 3., [s. 1]

J. Fořt, Dějinný přehled výstavního ruchu v Čechách. Časopis výstavní. Zprávy spolku architektů a inženýrů v království českém XXV, 1890, s. 51–54

Anonym, Oesterreichische Staaten. Prag den 16ten März, Prager Zeitung V, 1829, č. 45, 19. 3., [s. 1]