Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

První spolková (umělecko)řemeslná výstava v Čechách se konala v září 1836 a její společenský ohlas posílilo začlenění do pražského korunovačního programu (1. až 19. září 1836) rakouského císaře a českého krále Ferdinanda V. (1793–1875) a jeho ženy Marie Anny Savojské (1803–1885). Organizační iniciativu převzal Spolek pro povzbuzení průmyslového ducha, který vznikl jako reakce na pražskou třetí (umělecko)řemeslnou výstavu v roce 1833. Sestavil šest komisí, které posuzovaly chemické a hutní produkty, textilní zboží, mechanické nářadí a výrobky, fyzikální, lékařské a hudební nástroje a plastiky, stavební a oděvní předměty. Ze známých osobností zasedli v komisích chemik Karl Balling, knihtiskař Andreas Haase, hodinář Josef Kossek, skladatel a hudební ředitel Friedrich Dionysius Weber, profesor architektury Wiesenfeld a stavitel Franz Pawiczek. Poprvé se také organizátoři odvolávají na tradici těchto výstav, bez uvedení iniciační korunovační výstavy (1791). Neuváděli, zřejmě kvůli neveřejnému charakteru, ani výstavu v roce 1833: „Čtvrtá veřejná výstava výrobků české řemeslné píle, která se, jako opakování veřejných výstav uspořádaných v roce 1828, 1829 a 1831, měla konat již v roce 1835 [...].“ [Bericht 1837, s. 3]

Výstavu shlédlo 7763 platících návštěvníků a řada čestných hostů, k nímž patřili i účastníci korunovace. Panovník s chotí navštívil výstavu během svého pražského korunovačního pobytu dvakrát (8. a 11. září 1836). Druhou návštěvu absolvovali s panovnickým párem i oficiální hosté korunovační slavnosti (saský král a královna) a někteří členové rakouského dvora (arcivévoda ze Salerna, kníže Metternich, hrabě Esterházy, „lanthraběnka“ Fürstenbergová, kníže Colloredo Mansfeld). Zachovaný souhrnný účet dokládá, že rakouský „dvůr na výstavě utratil celkem 4742 zlatých 10 krejcarů.“ [Sekyrková 2004, s. 105] Díky účtu víme, že mezi položkami byl také litinový nábytek a psací náčiní z vrbnovských železáren. Německy vydávaná Bohemia uvedla v souvislosti s nákupem jmenovitý seznam 45 výrobců textilních výrobků, skla, porcelánu, litiny, hodin, knižních vazeb a papíru, barviv, dřevěných nástrojů, proutěného, péřového a parafínového zboží i oděvních doplňků. Dobový zájem tehdejšího tisku patřil sklárnám hraběte Harracha (Nový Svět) a hraběte Buquoye (Stříbrné a Jiříkovo údolí), textilkám Ignaze Leitenbergera (Liberec) a Šlechtově přádelně lnu (Lomnice nad Popelkou), porcelánce Fischera a Reichenbacha (Březová), slévárnám hraběte Vrbny (Hořovice) a hraběte Fürstenberga (Nový Jáchymov). Ocenění čili prémie se předávaly o rok později, 27. září 1837. Dosavadní výzkum žádnou skutečnou dobovou recenzi neobjevil. Výstavě konkurovalo v korunovačních dnech mnoho atrakcí, např. kruhové panorama nabízené za 10 kr. z teras Kajetánské zahrady na Malé Straně.

„Uznání individuálních zásluh v oblasti umění a průmyslu“ [Bericht 1829/1831, s. 14] probíhalo na této uměleckoprůmyslové výstavě odlišným způsobem než v předchozích letech. Spolek odejmul udělování medailí členům jury a uděloval je sám podle již uznaných výsledků (ocenění z předchozích výstav), srovnatelnosti domácích výrobků se zahraničím nebo schopnosti továren zajistit v regionu práci. Jako autorské výrobky ve smyslu novodobého chápání autorství chápeme sklářské, porcelánové, stříbrnické nebo litinové produkce, kde jsou jejich zhotovitelé uvedeni přímo – „Becher von Joh. Mayer zu Adolphshütte im Prachiner Kr., 1836“ [Vondráček 2008, s. 298], ale také práce autorů technických inovací a patentů, jako byli Leitenbergerové. V seznamu autorů uvádíme také tvůrce, kteří jsou spojováni s konkrétními exponáty výstavy pouze hypoteticky: „snad Dominik Biemann, ornament pravděpodobně Franz a Josef jr. Sacherové“ pro pohár z harrachovských skláren z Nového Světa/Neuwelt, zakoupený císařským dvorem na výstavě [Mergl 2012, s. 136]. „Neviditelné“ autory, které rejstřík dobové zprávy neuvádí, neboť nebyli přímými výrobci, neuvádíme, byť jinde v literatuře je jejich autorství doloženo nebo zvažováno. Na výstavě byl skrytě zastoupen architekt Pietro Nobile, jako autor projektu pro Ruský památník u Chlumu, z něhož vystavovaly Vrbnovy slévárny „některé dekorace uměleckého litinového zboží“. [Bericht 1837, s. 41] Překvapivé autorství drobných předmětů, které zatím do dějin umění a vizuality 19. století nevstoupily, ale katalog je uvádí, zahrnujeme. Proto začleňujeme mezi autory literátku Magdalenu Rettigovou z Litomyšle, která zaslala vyšívané „hrnky“ a „obraz“ [Bericht: Verzeichniß 1836, vystavovatel č. 28].

Význam výstavy spočíval v završení systematického a dlouhodobého úsilí o podporu průmyslové a řemeslné technologie a umělecké úrovně českých zemí, která by konkurovala evropským výrobcům nejen cenou, ale i výtvarnou kvalitou, jak je patrné z výroků jako „Kunstfertigkeig des Herrn Fortner“ [Bericht 1837, s. 141] nebo „výrobky této továrny jsou velmi vkusně tvarované a velmi čistě zpracované, [...] Zejména hyalitové zboží se vyznačuje elegancí ve formě a zlacení“ [Bericht 1837, s. 66]. Od roku 1836 až do 1. listopadu 1862, kdy na Střeleckém ostrově otevřeli Vojtěch Náprstek a Antonín Frič průmyslovou výstavu, nedostalo průmyslové vystavování v českých zemích nové impulsy.

Taťána Petrasová

Citovaná literatura

Bericht 1829/1831: Bericht der Beurtheilungs-Commission über die im Jahre 1829 unter der Leitung des böhmischen k.k. Landesguberniums statt gefundene öffentliche Ausstellung der Industrie-Erzeugnisse Böhmens, Prag 1831

Bericht: Verzeichniß 1836: Bericht der Beurtheilungs-Commission über die im Jahre 1836. Verzeichnis der im Monate September 1836 zur Ausstellung böhmischer Gewerbsprodukte eingelangten Gegenstände, Prag 1836

Bericht 1837: Bericht der Beurtheilungs-Kommission über die im Jahre 1836 stattgefundene 4. öffentliche Ausstellung, Prag 1837

Mergl 2012: Jan Mergl a kol., Z Nového Světa do celého světa. 300 let harrachovského skla, Praha 2012

Sekyrková 2004: Milada Sekyrková, 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední Pražská korunovace, Praha 2004

Vondráček 2008: Radim Vondráček (ed.), Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1818–1848, Praha 2008, s. 298 (Johann Mayer), 302 (Eduard a Friedrich Leitenbergové)

Další literatura

Jana Kybalová, Kamenina v Čechách a na Moravě, Praha 1993

Jana Kybalová, Evropská kamenina, Praha 1989, s. 154, 211

Irena Laboutková, Umělecká litina ve sbírkách Národního technického muzea, Praha 2017

Taťána Petrasová (ed.), Pietro Nobile 1776–1854. Neoclassicism between Technique and Beauty, Berlin – Boston 2021, s. 179–180

Milena Secká, Průmyslové výstavy Vojty Náprstka, in: Taťána Petrasová – Pavla Machalíková (eds), Člověk a stroj v české kultuře 19. století, Praha 2013, s. 74–80

Bohemia, ein Unterhaltungsblatt IX, 1836, č. 112, 16. 9., [s. 3–4]; č. 113, 18. 9., [s. 2]

Österreichischer Beobachter, 1836, 14. 9., [s. 2]

Prager Zeitung, 1836, č. 153, 29. 9., s. [1]

Wiener Zeitung, 1836, č. 210, 14. 9., [s. 1]