Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava senzačního obrazu Napoleon ve Fontainebleau (1845) Paula Delaroche, kterou roku 1851 uspořádala Krasoumná jednota v rámci své výroční přehlídky, se stala první výstavou tohoto typu v Praze. Koncept prezentace jediného senzačního díla, ať už v rámci větší umělecké přehlídky nebo zcela samostatně, se poprvé objevil v Londýně v poslední třetině 18. století a svou popularitu si udržel i po celé století následující. Principem takových výstav byla prezentace senzačního díla, zpočátku především velkoformátové historické malby, co nejširšímu okruhu veřejnosti, k jehož zhlédnutí bylo třeba zakoupit vstupenku, a které bylo doprovázeno rozsáhlou „reklamní“ kampaní.

V rámci střední Evropy se ve druhé třetině 19. století začaly výstavy senzačních obrazů stále častěji objevovat na zavedených uměleckých přehlídkách, a to jako jejich vítané zpestření. Zástupci Krasoumné jednoty v Praze trendy na poli evropského uměleckého provozu sledovali a svým přístupem se jim snažili přizpůsobit. Největším problémem, kterému v rámci zavedení mimořádných výstav pořadatelé pražských výročních přehlídek umění museli čelit, bylo neustálé hledání vhodných výstavních prostor mimo jiné umožňujících jejich zařazení přímo do programu výroční výstavy, či mimo něj. Situaci částečně vyřešil hrabě Clam-Gallas, který pro potřeby výroční výstavy Krasoumné jednoty zapůjčoval svůj palác již od čtyřicátých let 19. století – roku 1851 kromě tradičně propůjčovaných prostor nabídl Krasoumné jednotě ještě další dvě místnosti v prvním patře Clam-Gallasova paláce. Umožnil tak navýšení kapacity výstavy, ale především její doplnění o senzační dílo Paula Delaroche putující v té době po uměleckých centrech Evropy.

Rozměrný obraz Napoleon ve Fontainebleau francouzského autora Paula Delaroche nacházející se v majetku lipského generálního konzula Schlettera své výstavní turné započal již dříve. Z jara roku 1851 se objevil na výstavě ve Vídni, kde ho každý den přišlo zhlédnout více než 900 návštěvníků [Anonym 1851]. Další zastávkou obrazu se měla stát, na popud Františka Thun-Hohensteina (tehdejšího jednatele Krasoumné jednoty), výroční umělecká přehlídka v Praze. Než mohlo dojít k samotnému vystavení díla, bylo nutné přizpůsobit prostory prvního patra Clam-Gallasova paláce podmínkám zapůjčení stanovených jeho majitelem. Ty obsahovaly například vhodné umístění obrazu samostatně do zvláštní místnosti či rozvěšení látkových závěsů částečně blokujících přímé sluneční světlo – stejné podmínky vystavení byly dodrženy také ve Vídni, odkud byly na pražskou výstavu zaslány jak závěsy, tak další látky a šňůry na úvaz [Bericht 1851, s. 6]. Samotné instalace se pak ujal ředitel pražské výtvarné akademie Christian Ruben.

Výroční přehlídka Krasoumné jednoty byla toho roku otevřena pro veřejnost 21. dubna. Vzhledem k tomu, že Delarochův Napoleon se stále nacházel ve Vídni (i vzhledem k přípravám vhodných prostor) byl pro jeho instalaci do výstavy zvolen víkend 9. a 10. května – poprvé ho tak pražské publikum mohlo zhlédnout v pondělí 11. května. Od počátku zpřístupnění byl obraz pro pražské diváky skutečnou senzací, i „lidé, kteří se nikdy v životě nezajímali o žádný obraz, doslova oblehli vchod a slova „Napoleon“ a „Delaroche“ přecházela bez přestání z úst do úst“ [B. 1851, s. 3]. Přispěvatel Bohemie s iniciálou B. asi nejlépe vystihl samotný zážitek z návštěvy Clam-Gallasova paláce, když napsal: „na první pohled se zcela vyjasnila účelnost přijatých opatření. … Je to, jako byste byli v předpokoji a viděli mocného muže v jedné z nejdůležitějších etap jeho života“ [B. 1851, s. 3].

Dle původních zpráv měl být Napoleon ve Fontainebleau do expozice výroční výstavy zapůjčen pouze do konce května, nakonec však bylo rozhodnuto, že zde bude ponechán až do jejího uzavření (patrně 8. června 1851), tedy o týden déle. Od vystavení obrazu vzrostla návštěvnost pražské výroční přehlídky až trojnásobně, oproti obvyklým počtům ji navštívilo rekordních 29 000 diváků a celkově se tak stala vůbec nejnavštěvovanější výstavou v historii Krasoumné jednoty [Vlnas 1996, s. 196]. Jak ve výroční zprávě uvedl sám jednatel spolku František Thun-Hohenstein, účelem výstavy nebyl výtěžek ze vstupného, byl však jasným měřítkem zájmu publika a signálem pro Krasoumnou jednotu k podpoření dalších snah o získání adekvátních výstavních prostor umožňujících pořádání podobných mimořádných přehlídek umění i mimo ustálené jarní období.

Lucie Česká

Citovaná literatura

Anonym 1851: Anonym, Die Einnahme der permanenten Kunstausstellung, Prager Zeitung XXVI, 1851, č. 70, 23. 3., s. 1

B. 1851: B., Die Kunstausstellung des Jahres 1851 zu Prag (Fortsetzung), Bohemia XXIV, 1851, č. 75, 13. 5., s. 3–4

Bericht 1851: Bericht über die Wirksamkeit des Kunst-Vereins für Böhmen, für das Jahr 1851–1852, Archiv Národní galerie v Praze, fond SVPU, Zprávy o činnosti, AA 1259

Vlnas 1996: Vít Vlnas, Obrazárna v Čechách 1796–1918 (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1996

Další literatura

Lucie Česká, Cesta galeristy a jednoho obrazu. Mikoláš Lehmann a evropské výstavní turné s obrazem Veraikon Gabriela Maxe, in: Zdeněk Hojda – Eva Bendová (ed.), Léta putování. Lidé na cestě v dlouhém 19. století, Praha 2024, s. 300–310

Christian Torner, Ausstellungen einzelner Gemälde vom späten 18. bis zum Ende des 19. Jahrhunderts: Ein Beitrag zur Geschichte bürgerlicher Kunst, Kultur und Mentalität in Europa (PhD. Dissertation), European University Institute, Florence 1997

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie v Praze, fond SVPU, Zprávy o činnosti, Bericht über die Wirksamkeit des Kunst-Vereins für Böhmen, für das Jahr 1851–1852, AA 1259

Anonym, Soeben ist das mit Recht so berühmte Bild, Prager Zeitung XXVI, 1851, č. 105, 4. 5., s. 4

Anonym, Slavný obraz Napoleona, Lumír II, 1851, č. 14, 8. 5., s. 336

Anonym, Wegen der Ausstellung, Prager Zeitung XXVI, 1851, č. 109, 9. 5., s. 4

Anonym, Von der Geschäftsführung des Prager Kunstvereins, Prager Zeitung XXVI, 1851, č. 121, 23. 5., s. 4

Anonym, Die Geschäftsführung des Kunstvereins für Böhmen, Prager Zeitung XXVI, 1851, č. 129, 1. 6., s. 4

B., Die Kunstausstellung des Jahres 1851 zu Prag (Fortsetzung), Bohemia XXIV, 1851, č. 77, 16. 5., s. 4