Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1928
Výstava soudobé kultury v Československu

Datum:26. května 1928 – září 1928

Místo: Brno, Zemské výstaviště

Pořadatel:Výstavní akciová společnost

Autoři koncepce:Výstavní výbor

komentář

„Výstava soudobé kultury v Československu“ v Brně se v roce 1928 konala při příležitosti desátého výročí vzniku Československé republiky.  K tomuto účelu byl v Brně-Pisárkách vybudován rozsáhlý areál výstaviště s mnoha pavilony, které samy o sobě představovaly jakési výstavní exponáty moderní architektonické tvory. Urbanistickou soutěž na řešení areálu vyhrál v roce 1926 architekt Josef Kalous, návrh byl pak upraven Emilem Králíkem.  Hlavní Obchodně průmyslový palác (společné dílo architekta Josefa Kalouse a inženýra Jaroslava Valenty) i další pavilony (jako např. pavilon Brněnských výstavních trhů s vyhlídkovou věží od Bohumíra Čermáka, pavilony Akademie výtvarných umění od Josefa Gočára a Umělecko-průmyslové školy od Pavla Janáka, kina s kavárnou od Emila Králíka, pavilonu města Brna od Bohuslava Fuchse, Moravy od Vlastislava Chrousta, pavilonu Člověk a jeho rod od Jiřího Krohy) znamenaly ve svém souboru výrazný projev estetiky i konstrukčních řešení moderní architektury, včetně tendencí nastupujícího funkcionalismu.  

V rámci této výstavy byla i v nedaleké čtvrti Brno-Žabovřesky postavena vzorová kolonie Nový dům, která po vzoru stavební výstavy Weisenhof Siedlung ve Stuttgartu měla názorně propagovat moderní formy bydlení. Na projektu individuálních a řadových rodinných domů (některé byly ovšem dokončeny později) se podíleli významní představitelé brněnské funkcionalismu (Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt, Jiří Kroha, Jan Víšek, Jaroslav Syřiště, Miroslav Putna, Hugo Foltýn spolu s mimobrněnským Josefem Štěpánkem.) I na ploše samotného Výstaviště vznikl vzorový čtyřpodlažní bytový dům s od Josefa Havlíčka a dům od Oldřicha Starého, který byl prezentován jako prototyp úsporného rodinného domu. 

Výstavní program jednotlivých expozic byl veden celkovou koncepcí prezentovat novou republikou prostřednictví její kultury v širokém slova smyslu, zahrnujícím vědu, školství, umění.  Tomuto tématu byla věnována především hlavní expozice v Obchodně průmyslovém paláci, jejíž architektonicko-výstavní řešení navrhl Jiří Kroha. V zaskleném dvoře tohoto paláce byla umístěna expozice Československé výtvarné umění. Na rozdíl od progresivní architektury staveb však – podle dobového hodnocení (Pečírka, Teige) – působil soubor vystavených obrazů a soch vesměs konzervativně a nesourodě a připomínal spíš salon umění, než koncepční výběr. O vystavených dílech totiž rozhodoval pracovní výstavní výbor uměleckých spolků, do něhož každý z tehdy existujících spolků a sdružení delegoval svého zástupce. Předsedou tohoto výboru byl Bohumil Kafka, mezi členy ale najdeme i Josefa Gočára, Romana Havelku, Viktora Oppenheimmera, Václava Rabase, Karla Lhotu aj. Mezi vystavovanými umělci byli: Vincenc Beneš, Josef Čapek, Karel Dvořák, Emil Filla, Otto Gutfreund, Karel Holan, Vojtěch Hynais, Bohumil Kafka, Alois Kalvoda, Rudolf Kremlička, Alfons Mucha, Jakub Obrovský, Václav Rabas, Vlastimil Rada, Ladislav Sutnar, František Tavík Šimon, Václav Špála, Max Švabinský, Franz Thiele, aj. V komentáři k expozici si Václav Rabas postěžoval na malou plochu, která byla k dispozici a jen o polovinu přesahovala to, co nabízel v Praze Obecní dům. Zároveň oceňoval, že „…výstava byla prvým pokusem o vytvoření obrazu současného umění v Československu, sdružujícího vedle českého a slovenského umění i umění německé.“  [Rabas 1928, s. 167]

Německému umění v ČSR přitom byl věnován i samostatný pavilon, navržený architektem Vinzenzem Baierem, v němž vystavoval Werkbund der Deutschen. Jeho protipólem byl pavilon Svazu československého díla, již zmíněný vzorový bytový dům od Josefa Havlíčka, jehož jednotlivé vnitřní prostory byly zařízeny nábytkem určeným pro různé typy bytů (podle návrhů Hany Kučerové-Záveské, Karla Honzíka, Josefa K. Říhy, Karla Stráníka i Havlíčka samotného).  Originální koncepci měla i výstava v samostatném pavilonu Uměleckoprůmyslové školy od Pavla Janáka, který byl navržen jako rodinný dům knihkupce a obchodníka s uměním a který vystavoval produkci studentů školy jako součást obchodu knihkupectví v přízemí, bytu v prvním a druhém patře a také v připojeném objektu výstavního sálu. Konvenčněji byla pojata expozice Akademie umění v Praze v pavilonu od Josefa Gočára, kde vystavené práce studentů a absolventů byly členěny podle „škol“, tedy vedoucích jednotlivých ateliérů; mezi vystavujícími patřili patrně k progresivnějším a v budoucnu průraznějším studenti Gočárovy Školy architektury (Josef Havlíček, Josef Gruss, František Černý, Alois Wachsman), mezi žáky Španielovými byli zastoupeni později známí Josef Wagner, Karel Dvořák, Jan Lauda, z žáků Vratislava Nechleby například Vilma Vrbová a další.

Široké pojetí kultury na brněnské výstavě dokumentuje i poněkud bizarní výstava hřbitovního umění, koncipovaná jako veřejná zahrada s pomníky a funerálními plastikami.

Celkově byla jak architektonická úroveň výstaviště, tak zaměření jednotlivých expozic dokladem významné role, jakou 1. republika v době svých počátků připisovala kultuře. Zároveň se Brno touto akcí etablovalo jako důležité kulturní centrum státu.

Petr Kratochvíl

Citovaná literatura

Rabas 1928: Václav Rabas (ed.), Československé výtvarné umění 1918–1928. Výstava soudobé kultury v Brně, Praha 1928

Další literatura

Horizont. Revue soudobé kultury, 1928, č. 18–19

Iloš Crhonek, Brněnské výstaviště, Brno 1968

Miroslav Jeřábek, K ideové rovině Výstavy soudobé kultury v Československu v Brně roku 1928, Brno 2008

Zdeněk Müller, Výstava soudobé kultury – Exhibition of Contemporary Culture: Brno 1928, Brno 2008

vystavující autoři
plakát
Výstava soudobé kultury v Československu
Technika: papír, litografie, 128 x 188 cm
Majitel: Moravská galerie v Brně
katalog

Výstava soudobé kultury v ČSR – hlavní průvodce

Místo a rok vydání: Brno 1928

 

Československé výtvarné umění 1918-1928. Výstava soudobé kultury v Brně

Místo a rok vydání: Praha 1928

Autor úvodního textu:Václav Rabas

Katalog výstavy moderního bydlení Nový dům

Místo a rok vydání: Brno 1928

Autor úvodního textu:Bedřich Václavek
Zdeněk Rossman

Katalog oddělení Svazu československého díla

Místo a rok vydání: Praha 1928

Almanach Výstavy soudobé kultury v Brně

Místo a rok vydání: Brno 1928

Autor úvodního textu:B. J. Jelínek
recenze

Jaromír Pečírka

Jaromír Pečírka, Výstava soudobé kultury, Volné směry XXVI, 1928/29, s. 69–79

pdf

Karel Teige

Karel Teige, Výtvarné umění na brněnské Výstavě soudobé kultury, Stavba VII, 1928/29, č. 4, s. 44–47

Pohledy do výstavy

Pohled na Výstaviště

Umělecký průmysl v hlavním pavilonu

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo