Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava soudobé kultury v Československu v Brně se v roce 1928 konala při příležitosti desátého výročí vzniku Československé republiky. Záměr uspořádat rozsáhlou kulturní výstavu a zároveň vybudovat trvalý výstavní areál se zrodil v Brně již v prvních poválečných letech z podnětu tamních politických a podnikatelských kruhů [Filipová 2012, 249]. K tomuto účelu byl v Brně-Pisárkách vybudován rozsáhlý areál výstaviště s mnoha pavilony, které samy o sobě představovaly jakési výstavní exponáty moderní architektonické tvory. Urbanistickou soutěž na řešení areálu vyhrál v roce 1926 architekt Josef Kalous, návrh byl pak upraven Emilem Králíkem.

Hlavní Obchodně průmyslový palác (společné dílo architekta Josefa Kalouse a inženýra Jaroslava Valenty) i další pavilony (jako např. pavilon Brněnských výstavních trhů s vyhlídkovou věží od Bohumíra Čermáka, pavilony Akademie výtvarných umění od Josefa Gočára a Umělecko-průmyslové školy od Pavla Janáka, kina s kavárnou od Emila Králíka, pavilonu města Brna od Bohuslava Fuchse, Moravy od Vlastislava Chrousta, pavilonu Člověk a jeho rod od Jiřího Krohy) znamenaly ve svém souboru výrazný projev estetiky i konstrukčních řešení moderní architektury, včetně tendencí nastupujícího funkcionalismu.

Návštěvníci zde dále nalezli reprezentativní pavilony měst a regionů (Prahy, Brna, Bratislavy, Moravy) a též menší tematické expozice jako např. pavilony firem (Baťa, plynárny navržené Bohuslavem Fuchsem, pojišťovny, knihkupectví, pekárny, novinářství, knihkupectví), ale i futuristický elektrostatek s moderními zemědělskými stroji, myčkou nádobí nebo elektrickými dojičkami. Areál doplňoval i umělý rybník, zahrady, zábavní park a nechyběla ani vinárna.

V rámci této výstavy byla i v nedaleké čtvrti Brno-Žabovřesky postavena vzorová kolonie Nový dům, která po vzoru stavební výstavy Weisenhof Siedlung ve Stuttgartu měla názorně propagovat moderní formy bydlení. Na projektu individuálních a řadových rodinných domů (některé byly ovšem dokončeny později) se podíleli významní představitelé brněnské funkcionalismu (Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt, Jiří Kroha, Jan Víšek, Jaroslav Syřiště, Miroslav Putna, Hugo Foltýn spolu s mimobrněnským Josefem Štěpánkem.) I na ploše samotného Výstaviště vznikl vzorový čtyřpodlažní bytový dům s od Josefa Havlíčka a dům od Oldřicha Starého, který byl prezentován jako prototyp úsporného rodinného domu. 

Hlavním cílem výstavy bylo prezentovat Československo jako kulturně vyspělý, moderní a mezinárodně konkurenceschopný stát. Výstavní program jednotlivých expozic byl veden celkovou koncepcí prezentovat novou republikou prostřednictví její kultury v širokém slova smyslu, zahrnujícím vědu, školství, umění. Tomuto tématu byla věnována především hlavní expozice v Obchodně průmyslovém paláci, jejíž architektonicko-výstavní řešení navrhl Jiří Kroha. V zaskleném dvoře tohoto paláce byla umístěna expozice Československé výtvarné umění. Na rozdíl od progresivní architektury staveb však – podle dobového hodnocení (Pečírka, Teige) – působil soubor vystavených obrazů a soch vesměs konzervativně a nesourodě a připomínal spíš salon umění, než koncepční výběr. O vystavených dílech totiž rozhodoval pracovní výstavní výbor uměleckých spolků, do něhož každý z tehdy existujících spolků a sdružení delegoval svého zástupce. Předsedou tohoto výboru byl Bohumil Kafka, mezi členy ale najdeme i Josefa Gočára, Romana Havelku, Viktora Oppenheimmera, Václava Rabase, Karla Lhotu aj.

Celkem zde bylo vystaveno 818 děl autorů aktivních v posledních deseti letech, a výstava tak byla, podle slov autora textu ve výstavním katalogu Václava Rabase, „prvým pokusem o utvoření obrazu současného umění v Československu, sdružujícího vedle českého a slovenského umění i umění německé.“ [Rabas 1928, 163] V případě Slováků to v praxi znamenalo, že na výstavě v Brně se Slovensko a jeho kultura, zastoupené jen pavilonem města Bratislavy a v rámci umění jen hrstkou umělců spojených se Slovenskem, jaksi rozplynuly v konceptu jednotného československého národa. Německému umění v ČSR přitom byl věnován i samostatný pavilon, navržený architektem Vinzenzem Baierem, v němž vystavoval Werkbund der Deutschen. To na slovenské straně republiky vyvolalo značnou nevoli: „Samostatná umelecká výstava čsl. umenia výtvarného na lanskej výstave súdobej kultúry v Brne vyznamenávala sa tým, že na nej bolo slovenské umenie výtvarné opomenuté takmer úplne. [...] Fakt tento bol tým trapnejší a tým viac do očú bijúci, že čsl. Nemci mali na tej samej výstave dve zvláštne sály pre svoje výtvarné umenie. Tento nepomer medzi Nemcami a Slovákmi veľmi zarážal, lebo išlo o podnik celoštátny.“ [O neúčasti... 1929, s. 130]

Protipólem k pavilonu Německého umění v ČSR byl pavilon Svazu československého díla, již zmíněný vzorový bytový dům od Josefa Havlíčka, jehož jednotlivé vnitřní prostory byly zařízeny nábytkem určeným pro různé typy bytů (podle návrhů Hany Kučerové-Záveské, Karla Honzíka, Josefa K. Říhy, Karla Stráníka i Havlíčka samotného).

Originální koncepci měla i výstava v samostatném pavilonu Uměleckoprůmyslové školy od Pavla Janáka, který byl navržen jako rodinný dům knihkupce a obchodníka s uměním a který vystavoval produkci studentů školy jako součást obchodu knihkupectví v přízemí, bytu v prvním a druhém patře a také v připojeném objektu výstavního sálu. Konvenčněji byla pojata expozice Akademie umění v Praze v pavilonu od Josefa Gočára, kde vystavené práce studentů a absolventů byly členěny podle „škol“, tedy vedoucích jednotlivých ateliérů; mezi vystavujícími patřili patrně k progresivnějším a v budoucnu průraznějším studenti Gočárovy Školy architektury (Josef Havlíček, Josef Gruss, František Černý, Alois Wachsman), mezi žáky Španielovými byli zastoupeni později známí Josef Wagner, Karel Dvořák, Jan Lauda, z žáků Vratislava Nechleby například Vilma Vrbová a další.

Celkově byla jak architektonická úroveň výstaviště, tak zaměření jednotlivých expozic dokladem významné role, jakou první republika v době svých počátků připisovala kultuře. Brněnská výstava sehrála významnou roli v úsilí o formování nové národní identity Československa a její moderní duch měl přispět k tomu, aby se republika prezentovala jako kulturně vyspělý a pokrokový stát. [Filipová 2012, 259] Zároveň se Brno díky této akci etablovalo jako významné kulturní centrum státu.

Petr Kratochvíl – Lucia Kvočáková

Citovaná literatura

Filipová 2012: Marta Filipová, Výstava jako symbol národa a státu. Výstava soudobé kultury v Československu, 1928, in: Ondřej Jakubec – Radka Miltová (eds.), Umění a politika. Sborník 4. sjezdu historiků umění, Brno 13. – 14. září 2012, Brno 2013, s. 249–260

O neúčasti... 1929: O neúčasti slovenského umenia na výstave súdobej kultúry v Brne, Slovenské dielo I, február 1929, č. 2, s. 130–132

Rabas 1928: Václav Rabas, Čs. výtvarné umění, in: Výstava soudobé kultury v ČSR – hlavní průvodce, Brno 1928, s. 162–164

Další literatura

Václav Rabas (ed.), Československé výtvarné umění 1918–1928. Výstava soudobé kultury v Brně, Praha 1928

Horizont. Revue soudobé kultury, 1928, č. 18–19

Iloš Crhonek, Brněnské výstaviště, Brno 1968

Miroslav Jeřábek, K ideové rovině Výstavy soudobé kultury v Československu v Brně roku 1928, Brno 2008

Zdeněk Müller, Výstava soudobé kultury – Exhibition of Contemporary Culture: Brno 1928, Brno 2008

L. Seyfert, Elektrostatek, Národní listy LXVIII, 1928, 26. 5., s. 2.

P. M. Haškovec, Duchovní život člověka, Pestrý život, ???, s. 6

jr., Výstava soudobé kultury, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 377, 27. 7., s. 5

Karel Scheinpflug, Zahájení, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 268, 26. 5., s. 1

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 331, 1. 7., s. 5

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 362, 19. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 390, 3. 8., s. 5

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 420, 20. 8., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 295, 11. 6., s. 2

J.A. Jedlička, Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, č. 308, 1928, 18. 6., s. 2

Výstava soudobé kultury v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 430, 25. 8., s. 5

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 313, 21. 6., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 382, 30. 7., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 381, 29. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 439, 30. 8., s. 4

Hd., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 424, 22. 8., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 311, 20. 6., s. 3

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 342, 8. 7., s. 3

jz, Pavilon Akademie výtvarných umění z Prahy na brněnské jubilejní výstavě, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 286, 6. 6., č. 7

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 399, 8. 8., s. 3

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 478, 20. 9., s. 5

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 361, 18. 7., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 312, 20. 6., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 292, 9. 6., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 417, 18. 8., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 474, 18. 9., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 341, 7. 7., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 351, 13. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 388, 2. 8., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 379, 28. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 371, 24. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 452, 6. 9., s. 3

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 480, 21. 9., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 267, 26. 5., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 344, 9. 7., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 360, 18. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 368, 22. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 375, 26. 7., s. 3

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 428, 24. 8., s. 3

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 336, 4. 7., s. 3

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 285, 5. 6., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 340, 7. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 429, 24. 8., s. 2

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 379, 28. 7., s. 4

jr., Jubilejní výstava v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 368, 22. 7., s. 4

Výstava soudobé kultury v Brně, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 401, 9. 8., s. 5

Uř., Jubilejní výstava v Brně. Slavnostní zahájení výstavy soudobé kultury, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 269, 27. 5., s. 5

První dva dny výstavy, Lidové noviny XXXVI, 1928, č. 270, 28. 5., s. 1–2

Co se děje. Výstava soudobé kultury byla prodloužena, Lidové noviny XXXVI, 1928, 18. 9., s. 1

adv., Výstava soudobé kultury v Brně..., Světozor XXVIII, 1928, č. 46, 23. 8., s. 927

Ad. Veselý, Jubilejní výstava soudobé kultury v Brně, Světozor XXVIII, 1928, č. 35, 7. 6., s. 688–689

J. B. Zyka, Výstava soudobé kultury v Brně, Salon VII, 1928, č. 6, 15. 6., s. 16–17

Výstava soudobé kultury v Brně, Letem světem II, 1928, č. 32, 31. 5., s. 12

B. J., Jubilejní výstava soudobé kultury v Brně, Letem světem II, č. 34, 14. 6., s. 20

Výtvarné umění na Výstavě soudobé kultury v Brně, Rozkvět XXI, 1928, č. 36, s. 17

Výstava soudobé kultury v Brně. Školní výpravy, Rozkvět XXI, 1928, č. 28, s. 17

Jaroslav B. Zyka, Potulky po výstavě soudobé kultury v Brně, Rozkvět XXI, 1928, č. 23, s. 13

-?-, Elektrostatek na výstavě soudobé kultury v Brně, Rozkvět XXI, 1928, č. 35, s. 20

Jaromír Pečírka, Revue čs. výstavnictví na brněnské výstavě (Z úvodu katalogu), Pestrý týden III, 1928, č. 26, 30. 6., s. 5

Otakar Srdínko, Ministr Dr. O. Srdínko o významu brněnské jubilejní výstavy, Pestrý týden III, 1928, č. 39, s. 3

Karel Elgart, Dívčí odborné školství na brněnské výstavě, Pestrý týden III, 1928, č. 4, s. 2

j.d., O brněnském, výstavním mamutu, Dr. Absolonovi a T. Baťovi, Pestrý týden III, 1928, č. 25, 23. 6., s. 4

Inocenc Arnošt Bláha, Sociologie na výstavě soudobé kultury v Brně, Pestrý týden III, 1928, č. 37, 15. 9., s. 16

Vzhůru na brněnskou výstavu!, Národní osvobození V, 1928, č. 257, 16. 9., s. 5

Výstava soudobé kultury zahájena, Národní osvobození V, 1928, č. 147, 27. 5., s. 4

A. Frohmannová, Letem výstavou soudobé kultury v Brně, Národní osvobození V, 1928, č. 208, 29. 7., s. 13

Výstava soudobé kultury v Brně. Výstava školním výpravám, Národní osvobození V, 1928, č. 152, 2. 6., s. 3

Pán president po druhé na brněnské výstavě, Národní osvobození V, 1928, č. 166, 16. 6., s. 2

Z výstavy soudobé kultury v Brně, Národní osvobození V, 1928, č. 262, 21. 9., s. 2

Z brněnské výstavy soudobé kultury, Národní osvobození V, 1928,č. 188, 9. 7., s. 1

s., Pavilon národního školství na výletě soudobé kultury v Brně, Národní osvobození V, 1928, č. 170, 20. 6., s. 4

Z výstavy soudobé kultury v Brně, Národní osvobození V, 1928, č. 172, 22. 6., s. 2

Z výstavy soudobé kultury v Brně, Národní osvobození V, 1928, č. 209, 30. 7., s. 1

Z výstavy soudobé kultury v Brně. Bratislavský starosta dr. Okánik o významu brněnské jubilejní výstavy pro Slovensko, Národní osvobození V, 1928, č. 199, 20. 7., s. 3

Z výstavy soudobé kultury v Brně, Národní osvobození V, 1928, č. 169, 19. 6., s. 2

Z výstavy soudobé kultury v Brně, Národní osvobození V, 1928, č. 206, 27. 7., s. 3

Z výstavy soudobé kultury v Brně, Národní osvobození V, 1928, č. 245, 4. 9., s. 2

Z výstavy soudobé kultury v Brně. Slezsko na výstavě, Národní osvobození V, č. 204, 25. 7., s. 3

K brněnské výstavě „Nového domu“, Národní osvobození V, 1928, č. 236, 26. 8., s. 12

Hudba na brněnské výstavě, Národní osvobození V, 1928, č. 222, 12. 8., s. 4

Tge [Karel Teige], Výstava moderního bydlení Nový dům, RED II, 1928–1929, č. č. 1, s. 28

Der Besuch der Brünner Kulturausstellung, Prager Presse VIII, 1928, č. 233, 22. 8., s. 3

J.N., Eröffnung der Brünner Ausstellung, Prager Presse VIII, 1928, č. 145, 25. 5., s. 5

Celostátní jubilejní výstava zahájena, Venkov XXIII, 1928, č. 126, 27. 5., s. 3–4

Organisace výstavy výtvarného umění na jubilejní Výstavě soudobé kultury v Brně, Venkov XXIII, 1928, č. 125, 26. 5., s. 6

Výstava soudobé kultury zahájena, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 126, 27. 5., s. 3–4

-van-, Výstava soudobé kultury v Brně, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 209, 4. 9., s. 3

J.K., Poznámka z brněnské výstavy, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 178, 29. 7., s. 9

-van-, Výstava soudobé kultury v Brně. Týden po zahájení, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 131, 3. 6., s. 3

Výstava soudobé kultury v Brně. Výstava výtvarného umění, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 173, 24. 7., s. 3–4

-van-, Výstava soudobé kultury v Brně. Minulý týden na výstavě, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 172, 22. 7., s. 3

-van-, Výstava soudobé kultury v Brně. Účast Němců na výstavě, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 208, 2. 9., s. 3

-van-, Výstava soudobé kultury v Brně. Včerejší den na výstavě, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 203, 28. 8., s. 4

-van-, Výstava soudobé kultury v Brně. Výstavní publikace, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 120, 20. 5., s. 10

-van-, Výstava soudobé kultury v Brně. Týden na výstavišti v Brně, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 166, 15. 7., s. 10

L., Bytová kultura na brněnské výstavě, Právo lidu XXXVII, 1928, č. 167, 19. 7., s. 2

K zahájení výstavy soudobé kultury v Československu, Národní listy LXVIII (příloha), 1928, č. 146, 26. 5., s. 1–2

Brněnská výstava. Důstojná apotheosa jubilejního roku republiky, Národní listy LXVIII (příloha), 1928, č. 146, 26. 5., s. 1

Navštivte brněnskou výstavu soudobé kultury!, Národní listy LXVIII, 1928, č. 231, 21. 8., s. 1

Jaroslav Veselý, Nové výstaviště a výstava soudobé kultury v Brně, Národní listy LXVIII, 1928, č. 189, 10. 7., s. 1

J. O. Novotný, 3 dny na výstavě soudobé kultury v Brně, Národní listy LXVIII, 1928, č. 150, 31. 5., s. 1–2