Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1844
Výstava Spolku německých architektů a inženýrů

Datum:[29. srpna 1844 – 1. září 1844]

Místo: Praha, Karolinum

Autoři architektonického řešení:Vystavující autoři

Pořadatel:Spolek německých architektů a inženýrů

komentář

První veřejná výstava architektury období historismu v českých zemích představuje důležitý počin také pro architekturu rakouské monarchie. Konala se u příležitosti 3. sjezdu německého Spolku inženýrů a architektů v Praze a vzhledem k neexistenci katalogu nemá ustálený název. Organizátora výstavy dobové zprávy neuvádí, ale je pravděpodobné, že se uskutečnila pod vedením předsedy sjezdu a profesora pražské techniky Carla Wiesenfelda nebo předsedy sjezdového výboru Paula Strobacha, vrchního ředitele Stavebního ředitelství v Praze od roku 1831, který dohlížel na podporu „vzájemné komunikace o vědě a umění“ [Förster 1844]. Exponáty rozmístili v sálech Karolina, dnešní Univerzity Karlovy, sami architekti. „Pro výstavu kreseb, znázorňující stará i nová stavební díla, studie, projekty, modely a obrazy jsou určeny tři sály.“ [Anonym 1844] Tematicky výstava zčásti odrážela orientaci sjezdu: 1. diskusi o nastupujícím historismu, jejíž součástí byly příspěvky o rekonstrukcích středověkých památek (Svatoštěpánský dóm ve Vídni, katedrála sv. Víta v Praze, historie stavebních památek Čech, památky středověku v Sasku, stavební hutě středověku v Německu), 2. soudobé inženýrské a urbanistické úkoly.

Recenzent pražského deníku Bohemie vyzdvihl mezi exponáty kresby, spojené s prosazováním neogotiky v českých zemích: projekt pomníku Františka I. od pražského rodáka Josefa Krannera na pražském nábřeží v úpravě Bernarda Gruebera a Grueberův „kostel s hrobkou“, zřejmě varianty projektů pro hrobku rodiny Bergerů ve Svatém Janu pod Skalou [Anonym 1844d]. Kritici z časopisu Kunst-Blatt, který byl kulturní přílohou listu Morgenblatt für gebildete Stände, vydávaného v letech 1807–1865 ve Stuttgartu a Tübingenu, poukazovali na promarněnou šanci, když vystavující architekti nekomentovali v příspěvcích sjezdu své exponáty. Ludwig Förster, vydavatel významného rakouského periodika Allgemeine Bauzeitung, který vystavil v Praze model rozšíření Vídně po zrušení pevnostních valů, tedy projekt budoucí Ringstrasse, se například věnoval ve svém referátu využívání původních gotických plánů novodobými stavebními hutěmi. Některé exponáty byly vystavované opakovaně, zejména ty, které souvisely se změnou státního náboženství v Prusku roku 1842, a zprávy a kritiky jim nevěnovaly tolik pozornosti jako v předchozím roce. Na pražské výstavě byla naopak silně zastoupena nastupující generace rakouských architektů, žáků a mladších kolegů ředitele vídeňské školy architektury Akademie výtvarných umění Pietra Nobileho, kteří v prvních výstavních ročnících pořádaných v Lipsku a Bamberku nevystavovali. Výstavy byly veřejnosti přístupné patrně pouze omezenou dobu [Egle 1843].

Výstava k 3. sjezdu Spolku německých architektů a inženýrů v roce 1844 byla významná právě svým spojením se sjezdem. Představovala první odbornou výstavu doprovázenou diskusí o aktuálních problémech urbanismu i soudobé architektuře neogotického historismu v českých zemích, který stavitelé v domácí i zahraniční praxi vyhledávali už dříve. Čeští stavové se obrátili ke gotickým předlohám při objednávce úprav Pražského hradu pro korunovaci českého krále Ferdinanda V. v roce 1836. Významní reprezentanti zemské aristokracie Ernst Franz Harrach a Jan Adolf Schwarzenberg použili při stavbě svých venkovských sídel neogotiku mj. pod dojmem cest do Anglie v roce 1825, 1838 a 1839.

Taťána Petrasová

Citovaná literatura

Anonym 1844: Anonym, Bemerkungen über die Ausstellung bei Gelegenheit der Architekten Versammlung, Bohemia XVII, 1844, no. 108, 8. 9., s. 3–4

Egle 1843: Joseph Egle, Bericht über die Ausstellung zu Bamberg, Allgemeine Bauzeitung VIII, 1843, s. 181–196

Förster 1844: [Ludwig Förster], Ueber die Ausstellung während der Architektenversammlung in Prag, Allgemeine Bauzeitung IX, 1844, s. 292–294

Další literatura

Marie Benešová, Význam snu při dostavbě katedrály, in: Marta Ottlová – Milan Pospíšil (edd.), Proudy české umělecké tvorby 19. století: Sen a ideál, Praha 1990, s. 58–62 a 239

Claus Döhmer, „In welchem Style sollen wir bauen?“ Architekturtheorie zwischen Klassizismus und Jugendstil, München 1976, s. 48 a 114

Marie Kostílková – Taťána Petrasová, Jednota pro dostavění Chrámu sv. Víta na Hradě pražském. I. 1842–1871, Praha 1999, s. 6–7, 107–108

Taťána Petrasová, VI. 1780–1918, in: Petr Kratochvíl (ed.), Velké dějiny zemí Koruny české: Architektura, Praha 2009, s. 558–560

Věra Vostřelová, Zkamenělá hudba: Tvorba architekta Bernharda Gruebera 1806–1882, Praha 2018, s. 114–115

Carl Wiesenfeld, Skizzen zur Geschichte der Baukunst in Böhmen, in: Andenken an die dritte Versammlung der deutschen Architecten und Ingenieure zu Prag im Jahre 1844, Prag 1844

vystavující autoři
recenze

Anonym, Bemerkungen über die Ausstellung bei Gelegenheit der Architekten Versammlung, Bohemia XVII, 1844, č. 107, 6. 9., s. 3–4; č. 108, 8. 9. s. 3–4

pdf

Anonym, Die deutsche Architektenversammlung in Prag, Kunst Blatt XXV, 1844, no. 81, 8. 10., s. 340; no. 88, 31. 10., s. 367–368

pdf

Anonym, Wissenschaftliche und Kunstnachrichten, Oesterreichisch-kaiserliche Priviletierte Wiener Zeitung XLVII, 1844, 6. 9., s. 3–4

pdf

[Ludwig Förster]

Ludwig Förster [?], Die dritte Versammlung deutscher Architekten und Ingeniure, Allgemeine Bauzeitung IX, 1844, s. 237–250

pdf

[Ludwig Förster]

Ludwig Förster [?], Ueber die Ausstellung während der Architektenversammlung in Prag, Allgemeine Bauzeitung IX, 1844, s. 292–294

pdf
drobné zprávy o výstavě

Prof. [Karel] Wiesenfeld, Prag, Prager Zeitung X, 1844, č. 91, 13. 6., s. 1

Prag. Ztg., Böhmen, Oesterreichisch-kaiserliche Priviletierte Wiener Zeitung XLVII, 1844, 15. 8., s. 3

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo