Mise Výstavy zahradních měst byla přímočará a osvětová. Její organizátoři zamýšleli seznámit s tímto novým urbánním fenoménem oficiální zástupce českých měst i širokou veřejnost, a tak zažehnout větší zájem o toto hnutí. Koncepce i obsah výstavy ovšem vznikl péčí německé Společnosti pro zakládání zahradních měst (Deutsche Gartenstadtgesellschaft) a do Čech její zapůjčení zprostředkoval architekt Ladislav Blažej.
Výstavní podnik měl putovní charakter a v českých zemích se prvně představil v Praze, pak následovala zastávka v Chrudimi (Průmyslové museum, 9. 11.–19. 11.), v Hradci Králové (Obchodní akademie, 29. 10.–5. 11.) a na závěr ještě v Kolíně (Škola západního obvodu, 3. 12.–17. 12.). Pražská premiéra se odehrála u příležitosti IV. sjezdu Svazu českých měst v království Českém, kdy byla na základě iniciativy architekta Blažeje instalována na Nové radnici. S výjimkou průmyslového muzea v Chrudimi nebyla tematická expozice vystavena v muzejních či galerijních prostorech, nýbrž ve veřejných stavbách jiného účelu.
Na základě obsahu výstavního katalogu lze předpokládat, že koncentrované zpracování reformního potenciálu zahradních měst představilo odborné i laické veřejnosti inovativní urbánní koncepci na ukázkách anglických a německých zahradních měst a modelových obytných kolonií. Prezentovaná skupina vzorových sídel představovala důležitou alternativu ke konvenční zástavbě evropských měst, kterou v ideální podobě definoval anglický vizionář Ebenezer Howard jako programové snoubení výhod města i venkova v nové urbánní formě, ze které budou vyloučeny negativní stránky obou tradičních sídel.
Výběr vystavených sídel však naznačuje poměrně inkluzivnější charakter architektonických realizací, než jaké by snesly přísná měřítka Howardova zahradního města. Návštěvníci tak mohli spatřit v chronologické posloupnosti velmi heterogenní mix, jehož společným jmenovatelem byl důraz na důstojné bydlení nižších a středních sociálních vrstev. Konkrétně byly na plánech, fotografiích a modelech vystaveny ukázky předchůdců vlastních zahradních měst v modelových dělnických obcích (Port Sunlight, Bournville, Margarethenhöhe), první zahradní města (Letchworth, Hellerau), zahradní předměstí (Harborne, Hampstead Garden Suburb) anebo příkladné dělnické kolonie, jejichž dominantním rysem byla zástavba rodinných domků (Gmindersdorf, Margarethenhof, Gronauer Wald). Architekt Vladimír Zákrejs předestřené obsahové schisma vystihl kriticky, když uvedl, že přiléhavější název pro celou expozici by byly zastřešující „reformy bydlení“ [Zákrejs 1911]. Vystavující autoři v katalogu nejsou uvedeni, ale na základě vystavených obytných souborů lze identifikovat alespoň jména uvedená v soupisu.
Idea prospěšnosti zahradních měst byla zprostředkována nejen těmito modelovými příklady, ale i jejich odstrašujícím protikladem, tedy prostřednictvím ilustrativních tabulek srovnávajících kvalitu bydlení a dětskou úmrtnost, alkoholismus či kriminalitu. Obzvlášť sugestivní musely být zejména fotografie odstrašujících bytových poměrů chudých obyvatel německých měst.
Hlavní organizátor výstavy, architekt Ladislav Blažej, cítil potřebu v katalogu vymezit pro české publikum parametry nové urbánní formy, když uvedl, že „zahradním městem nelze si představovat všelijaké libovolné město se zahradami – těch při nich chyběti nesmí – nýbrž hlavním jejich principem jest hospodářský podklad, spojený se všemi estetickými a kulturními požadavky, které podporují zdravý duševní a tělesný vývoj jeho obyvatelů. Tedy město, po případě předměstí neb osada, založená na volném prostranství použitím hospodářské methody, jež by v budoucnosti trvale zabránila spekulaci se stavebními pozemky“ [Blažej 1911].
S ohledem na propagační cíl, který výstava sledovala, si někteří současníci plni reformního entuziasmu stěžovali na nízkou návštěvnost [Anonym 1911a]. Naopak deník Čas podtrhl pozitivní dopad výstavy slovy, že „potvrdila vhodnost propagandy. … myšlenka zahradového města ve velkém slohu dle vzoru velkoměst stává se v Praze populární, a to je hlavní zisk zmíněné výstavy“ [Anonym 1911b]. Proto lze s odstupem času zhodnotit, že ambiciózní záměr byl do značné míry úspěšně naplněn. To nejlépe dokazuje zvýšená aktivita průkopníků této reformní ideje, která se dala v následujících měsících v Čechách do pohybu.
Vendula Hnídková
Citovaná literatura
Anonym 1911a: anonym, Debata, in: Čtvrtý sjezd českých měst z království českého v královském hlavním městě, Praha: [s. n.] 1911, s. 243
Anonym 1911b: anonym, Zahradní město Velké Prahy. Význam projektu z různých hledisek moderního nazírání (V údolí mezi Krčí a Bráníkem), Čas XXV 1911, č. 313, 12. 11., s. 11
Ladislav Blažej, Předmluva, in: Výstava zahradních měst, Praha 1911, nestr.
Vladimír Zákrejs, Výstava zahradních měst, Styl III, 1911, s. 250–251
Výstava zahradních měst
Místo a rok vydání: Praha, 1911
Anonym, IV. sjezd českých měst, Čas XXV, 1911, č. 290, 20. 10., s. 5
Anonym, K prvnímu sjezdu českých bytových a stavebních družstev, Čas XXV, 1911, č. 284, 14. 10., s. 8
Anonym, Výstava zahradních měst, Hlasy východočeské XI, 1911, č. 44, 3. 11., s. 2; č. 45, 10. 11., s. 1; č. 46, 17. 11., s. 2; č. 47, 24. 11., s. 2–3
Anonym, Výstava zahradních měst, Labské proudy: List strany státoprávně-pokrokové XVI, 1911, č. 48, 9. 12., s. 4
Anonym, Výstava zahradních měst, Obnova XVII, č. 43, 27. 10., s. 3; č. 44, 3. 11., s. 3
Anonym, Výstava zahradních měst a rodinných domků, Čas XXV, 1911, č. 305, 4. 11., s. 3
Anonym, Výstava zahradních měst v Hradci Králové, Čas XXV, 1911, č. 301, 31. 10., s. 6
Anonym, Výstava zahradních měst v Chrudimi, Čas XXV, 1911, č. 311, 10. 11., s. 8
Anonym, Výstava zahradních měst v Kolíně, Čas XXV, 1911, č. 333, 2. 12., s. 4
Anonym, Výstava zahradních měst v Kolíně, Kolínské listy: Orgán národní strany svobodomyslné XII, 1911, č. 50, 9. 12., s. 4; č. 51, 16. 12., s. 4
Anonym, Výstava zahradních měst v Kolíně, Labské proudy: List strany státoprávně-pokrokové XVI, 1911, č. 49, 16. 12., s. 5–6
