Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1940
Za novou architekturu

komentář

Výstava Za novou architekturu si kladla za cíl souhrnně představit architektonickou tvorbu v Čechách v rozmezí let 1900 až 1940, přičemž největší prostor byl vymezen období první republiky. Výstavní výbor usiloval o zájem široké veřejnosti. Přáním architektů bylo, aby architekturu, „jako nejvýraznější projev kultury národa“ [Starý 1940, s. 105], začala společnost vedle malířství, sochařství a hudby intenzivněji vnímat. Zdeněk Wirth v zahajovacím projevu vystihl smysl výstavy takto: „Naše výstava má trojí smysl: je tichým projevem vděčnosti k daleké i blízké minulosti, je vášnivým přiznáním k přítomnosti a je slavnostní přípovědí, ba závazkem do budoucnosti.“ [Wirth 1940, s. 106]

Programově rozsáhlá expozice se uskutečnila ve dvou patrech Umělecko-průmyslového muzea a přilehlé zahradě, jež byla jako celek upravena pro účely doprovodného programu a zároveň prezentovala současnou architekturu v reálném měřítku. Architektonická tvorba sledovaného období se uvnitř budovy představila díly více než 200 architektů. Hojně byly zastoupeny realizace Jana Kotěry, Josefa Gočára, Ladislava Machoně nebo Bohumíra Kozáka. Expozici doplnily jednotky sochařských děl, například bysta Jana Kotěry či Kamila Hilberta od Bohumila Kafky nebo skleněné reliéfy Jana Zrzavého v zahradě.

Miloš Vaněček či J. R. Marek výstavě vyčetli, že z výběru autorů a počtu jejich děl byla patrná členská příslušnost ke spolkům kolem časopisu Architektura, i přesto, že výstavní výbor usiloval o opak.

Výstava nesledovala vývoj architektury časově nýbrž typově. V úvodní části byly sice oddíly věnované předpokladům a předchůdcům nové architektury, ale dále se představily nejvýznamnější budovy rozličného typu i účelu – kulturní, kultovní, školské, zdravotnické, obchodní, průmyslové, hospodářské, rekreační či sportovní a další. Exponáty, zejména fotografie architektonických realizací, byly dle tohoto hlediska prezentovány v sekcích. Kromě fotografií výstavní výbor zařadil do expozice i několik modelů, například nerealizovaný Gočárův návrh Staroměstské radnice v Praze nebo model Národního divadla v Brně od Jana Víška. V menší míře byly vystaveny také půdorysy a plány.

Prezentace architektury fotografiemi se setkala s kritikou v časopise Foto. V recenzi s názvem Největší výstava fotografických zvětšenin František Čermák upozorňoval na to, že médiu fotografie nevěnovali pořadatelé dostatečnou pozornost, nikde nebyli uvedeni autoři vystavených fotografií a některé snímky byly nekvalitní [Čermák 1940, s. 148].

Pozornost výstavního výboru byla obrácena taktéž k práci architekta, novým materiálům a technologiím, urbanismu, scénografii, památkové péči, teorii a kritice. Recenzent časopisu Zprávy památkové péče uvedl, že část expozice, věnovaná tématu památek, byla velmi dobře prezentována, a dokonce přispěla k propagaci zájmů jejich ochrany. V závěru expozice se nacházela místnost s knihovnou a čítárnou, shromažďující nejvýznamnější tituly uplynulých čtyřiceti let z oboru architektury.

Důležitou složkou přehlídky byl doprovodný program – přednášky a kulturní večery, pořádané ve výstavní zahradě. K té se recenze vyjadřovaly pochvalně, výjimkou je text z časopisu Kámen, kde Emil Edgar charakterizuje obvodovou zahradní kamennou zeď jako fádní, celkové rozvržení nazývá pestrou výstavní směsicí a konstatuje že, „neměla by býti vydávána za vzor moderní zahrady“ [Edgar 1940, s. 93].

Výstava se těšila velké pozornosti návštěvníků i novinářů. Propagoval ji nejen časopis Architekt, jenž textům k výstavě vyčlenil jeden celý ročník, ale i denní tisk, který pravidelně informoval o kulturních večerech a přednáškách konaných v rámci přehlídky. 

Reakce na výstavu byly vesměs pozitivní. Recenzenti chválili zejména doprovodný program a doplnění expozice o knihovnu s čítárnou. Pozitivní ohlas budilo také přehledné uspořádání exponátů. Na druhé straně se objevovaly kritické názory, že výstava ukazuje architekturu v idealizované podobě. Miloš Vaněček a redakce časopisu Architekt SIA ve svých textech posuzovali výstavu především z hlediska její formální stránky. Vaněček například postrádal u vystavených exponátů datace. V závěru recenze naznačil, že díky výstavě, která „shrnula celou epochu ideologického vývoje a uzavřela ji,“ se nyní nacházíme před novou érou popularizace architektury. V závěru Vaněček uvádí, že „jestli s něčím nejsme spokojeni, není to chyba výstavního výboru, ale doby“ [Vaněček 1940, s. 214].

Výstavu Za novou architekturu lze chápat jako první komplexní zhodnocení vývoje domácí moderní architektury, a to i ve vztahu k zahraniční tvorbě, jež byla v menším měřítku zařazena v sekci předpoklady a předchůdci nové architektury. Na rozdíl od knihy Jana E. Kouly Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století z roku 1940 cílila výstava na široké vrstvy návštěvníků, a zájem neodborné veřejnosti ještě podpořila doprovodným programem. Projekt pojal, vzhledem k časovému záběru čtyřiceti let, mnohem více poloh domácí architektury než v tomto ohledu omezenější přehlídky z předchozích let, jako byly Výstava soudobé kultury v Československu nebo Výstava stavebnictví a bydlení. Výtěžek z výstavy měl umožnit vznik rozsáhlé publikace Za novou architekturu, která by jistě ve své době významně přispěla k prohloubení a shrnutí poznatků o moderní české architektuře, urbanismu a teorii. Avšak nebyla vydána z důvodů politických. Cenzura zasáhla do textu natolik, že nakladatelství titul nakonec odmítlo vydat.

Magdalena Dědičová

Citovaná literatura

Čermák 1940: František Čermák, Největší výstava fotografických zvětšenin, Foto XXVII, 1940, č. 10, s. 146–148

Edgar 1940: Emil Edgar, Čtyřicet let české moderní architektury, Kámen XXI, 1940, č. 7, s. 89–93

Starý 1940: Oldřich Starý, Výstava „Za novou architekturu“ zahájena. Proslovy při zahájení 30. května 1940, Architektura II, 1940, s. 105–106

Vaněček 1940: Miloš Vaněček, Výstava za novou architekturu (dojmy po odstupu), Architekt SIA XXXIX, 1940, č. 12, s. 213–214

Wirth 1940: Zdeněk Wirth, Výstava „Za novou architekturu“ zahájena. Proslovy při zahájení 30. května 1940, Architektura II, 1940, s. 106

Další literatura

Architektura II, 1940 (celý ročník)

Vladimír Czumalo, Česká teorie architektury v letech okupace, Praha 1991

Milena Josefovičová, Bilancování v těžkých časech, Pražská výstava „Za novou architekturu“ v roce 1940, in: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue XXIX, 2007, č. 9, s. 21–24   

Jan E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století, Praha 1940

Soňa Koželková, Laik objevuje architekturu, Lidové noviny XXXXVIII, 1940, 16. 6., s. 3–4  

Lucie Zadražilová, Za novou Architekturu, Prostor Zlín III, Zlín 2007, s. 41–47 

Archivní zdroje

Knihovna a archiv Umělecko-průmyslového muzea, soubor materiálů k výstavě, bez inv. čísla

vystavující autoři
plakát
Za novou architekturu
Autor plakátu:Jan Kotík
Technika: knihtisk, papír, 30 x 47 cm
Majitel: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
pozvánka
Autor pozvánky:Jan Kotík

Výbor výstavy „Za novou architekturu“ pořádané spolky sdruženými kolem časopisu Architektura a kuratoriem Uměleckoprůmyslového musea v Praze dovolují si pozvati k slavnostnímu zahájení výstavy

Majitel: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
katalog

Výstava Za novou architekturu

Vydavatel: neznámý (tisk Grégr Praha)

Místo a rok vydání: Praha 1940

Autoři úvodního textu: Výstavní výbor 

recenze

Anonym, Architektura v obraze 40 let, A – Zet Praha IV, 1940, č. 81, 26. 4., nestr. 

jpg

Anonym, Výstavy. Za novou architekturu, Zprávy památkové péče IV, 1940, č. 7, 1. 11., s.106–107

pdf

Anonym, Poznámky, Výstava „Za novou architekturu“, Umění XIII1940-41, č. 2, s. 46–48

pdf

František Čermák

František Čermák, Největší výstava fotografických zvětšenin, Foto XXVII, 1940, č. 10, s. 146–148

pdf

Emil Edgar

Emil Edgar, Čtyřicet let české moderní architektury, Kámen XXI, 1940, č. 7, s. 89–93

pdf

V. Kvapil

V. Kvapil, Za novou architekturu, Brázda Praha III, 1940, č. 29, 17. 7., s. 346–347 

pdf

Ma, Výstava české architektury, Lidové noviny XXXXVIII, 1940, č. 270, 31. 5. s. 4

pdf

Josef Richard Marek

J. R. Marek, Za novou architekturu, Národní listy LIII, 1940, č. 146, 2. 6. s. 12

pdf

Josef Richard Marek

J. R. Marek, Soudobá česká architektura, Národní listy LIII, 1940, č. 188, 14. 7., s. 11

pdf

om, Kulturní kronika, Za novou architekturu, Lidové noviny XXXXVIII, 1940, č. 274, 2. 6., s. 9

pdf

Redakce, Za novou architekturu, přehlídka moderní české architektury na výstavě v Umělecko-prům. museu, Světozor XXXX, 1940, č. 23, 6. 6., s. 257–259 

pdf

Redakce, „Za novou architekturu.“, Architekt SIA XXXIX, 1940, č. 12, s. 215–220

pdf

Oldřich Starý

Oldřich Starý, Výstava "Za novou architekturu", Dílo XXX, 1939–1940, s. 203–204

pdf

Miloš Vaněček

Miloš Vaněček, Výstava za novou architekturu (dojmy po odstupu), Architekt SIA XXXIX, 1940, č. 12, s. 213–214

pdf
Pohledy do výstavy

Výstava Za novou architekturu

pohled do druhého výstavního sálu v přízemí, přední panely ze sekce úprava stavebních památek

vzadu Bohumil Kafka Bysta Jana Kotěry 1916, bílý mramor

 

Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Výstava Za novou architekturu

pohled do oddělení staveb ve službě duchové osvěty

vlevo panel Divadla, jevištní úpravy, Kamil Roškot Divadlo v Ústí nad Orlicí

vzadu Bohumil Kafka Busta Kamila Hilberta v novém triforiu chrámu sv. Víta, 1927, sádrový odlitek

 

Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Foto: František Pešina

Výstava Za novou architekturu

pohled do oddělení staveb ve službě duchové osvěty

vlevo Jan Zázvorka Mausoleum a muzeum v Praze, Josef Gočár Kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích, 1928–1931, dále například Otakar Novotný Mánes

 

Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Foto: F. Lilek A. Paul Praha

Výstava Za novou architekturu

pohled do oddělení bydlení, uprostřed vzadu vstupní apsida

 

Architektura II, 1940

Foto F.Lilek A. Paul Praha

Výstava Za novou architekturu

pohled do oddělení budov kancelářských, obchodních a průmyslových

 

Architektura II, 1940

Foto F.Lilek A. Paul Praha

Výstava Za novou architekturu

pohled do oddělení urbanismu

první panel vpravo plán Valašského meziříčí: Hilský-Podzemný-Tenzer a plán České Třebové Vanický-Hruška- Sokol

 

Architektura II, 1940

Foto: František Pešina

Výstava Za novou architekturu

pohled do oddělení sociálních a zdravotních ústavů

vpředu zprava: Stanislav Sucharda Ozdravovna Charlotty Masarykové ve Starém Smokovci, 1936

 

Architektura II, 1940

Foto František Pešina

Výstava Za novou architekturu

pohled do knihovny s čítárnou

 

Architektura II, 1940

Foto: František Pešina

Výstava Za novou architekturu, zahrada

pohled z pavilonu keramiky

 

Architektura II, 1940

Foto: F.Lilek A. Paul Praha

Výstava Za novou architekturu, zahrada

pohled z pergoly

 

Architektura II, 1940

Foto František Pešina

Výstava Za novou architekturu, zahrada

pohled k pergole, Helena Johnová Fontána

 

Archiv Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Foto F.Lilek A. Paul Praha

Výstava Za novou architekturu

Vystoupení tanečnice Milči Mayerové v cyklu kulturních večerů na výstavě, 4 července 1940

 

Archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze

Foto F. Illek A. Paul, Praha

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo