Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

V roku 1936 začala Umělecká beseda plánovat velkorysou retrospektivní výstavu 1000 let československého umění, která se měla stát součástí jubilejní výstavy roku 1941. Jejím cílem bylo demonstrovat tisíciletou kulturní kontinuitu a jednotu Čechů a Slováků prostřednictvím uměleckohistorických památek. Plánovaná výstava měla akcentovat společné velkomoravské dědictví a historickou sounáležitost obou národních větví navzdory státním proměnám, a zároveň představit syntetický pohled na vývoj umění na území Československa [Šourek 1936]. I přesto, že se nikdy neuskutečnila, existuje k ní pozoruhodné množství materiálů, které dovolují zrekonstruovat její plánovaný význam.

Projekt kladl důraz na jednotu republiky nejen politickou, ale i kulturní a duchovní, včetně zahrnutí národnostních menšin. Ve své koncepci reflektoval zvyšující se napětí v národnostních otázkách a usiloval o manifestaci kulturní sounáležitosti všech složek státu. Karel Šourek – od roku 1935 výstavní referent Umělecké besedy – výstavu chápal jako výraz kulturní demokracie republiky a vývojové jednoty všech oblastí státu obohacené „o národnostní nebo rustikalizující přízvuky jednotlivých krajů“ [Šourek 1936]. Výstava měla také narušit dosavadní praxi studia umění odděleně podle jednotlivých zemí (české, moravskoslezské, slovenské) a přinést celostní, přeshraniční interpretaci kulturního vývoje. Zatímco podle Šourka byla výtvarná produkce českých a moravskoslezských zemí již poměrně důkladně odborně zpracována, reprezentativní obraz Slovenska měla teprve zformovat a doplnit v čase plánování této výstavy již avizovaná velká souborná výstava Staré umění na Slovensku, pořádaná Uměleckou besedou. [Šourek 1936] Ta následně proběhla s velkým diváckým úspěchem od června do října 1937 ve Vladislavském sálu Pražského hradu.

K výstavě se konala dne 17. 4. 1936 schůze zástupců úřadů, uměleckých korporací a odborníků z řad pražských muzejníků a uměleckých historiků zvolaná Výtvarným odborem Umělecké besedy, na které se ustavila užší organizační komise výstavy. Členy byli Eustach Mölzer (iniciátor Jubilejní výstavy 1941), Vincenc Kramář, Václav Vilém Štech a Karel Šourek [Kht 1936].

Delegace Umělecké besedy v čele se starostou Umělecké besedy Václavem Rabasem 27. května 1936 představila projekt výstavy prezidentu Edvardu Benešovi, který jej přivítal jako výraz čechoslovakistického ideálu. [Rabas 1936] Potřeba navenek demonstrovat československou jednotu a kulturní integritu, přestože se tyto pojmy v průběhu dvacátých let postupně vyprázdnily a zredukovaly na pouhé formální prvky ceremoniální a státní rétoriky, se v důsledku proměněné geopolitické situace znovu vynořila – tentokrát jako prostředek k artikulaci vnitřní soudržnosti republiky v reakci na rostoucí hrozbu nacistické politiky Německa [Ducháček 2019, s. 180].

Výstava 1000 let československého umění představovala zásadní posun ve způsobu uvažování o prezentaci československé kultury oproti dvacátým létům, kdy byl například na Výstavě soudobé kultury v Brně (1928) kladen důraz především na modernitu a mezinárodní charakter československé kultury. V období hospodářské krize a expanzivní nacistické zahraniční politiky státní reprezentace se snažila o hlubší kulturněhistorickou syntézu s důrazem na vnitřní integritu republiky. Přestože výstava našla politickou podporu a vycházela vstříc oficiální kulturní politice státu, vzhledem ke změně politických poměrů, vnějším hrozbám a vypuknutí druhé světové války nebyla nikdy realizována.

Lucia Kvočáková

Citovaná literatura

Šourek 1936: Karel Šourek, 1000 let československého umění, Život XIV, 1935–1936, s. 118–119

Ducháček 2019: Milan Ducháček, Čechoslovakismus v prvním poločase ČSR: státotvorný koncept nebo floskule?, in: Adam Hudek – Michal Kopeček – Jan Mervart (eds.), Čechoslovakismus, Praha 2019, s. 149–181

Rabas 1936: Václav Rabas, Oslovení prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše při audienci zástupců Umělecké Besedy na Hradě pražském dne 27. května 1936, Život XIV, 1935–1936, s. 141–142

Kht 1936: Kht, 1000 let československého umění, Život XIV, 1935–1936, s. 140

Tisíciletí čsl. umění, Polední list IX, 1936, č. 108, 17. 4., s. 2