Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Členská výstava Spolku výtvarných umělců Mánes byla rozdělena na dvě části. V hlavním sále představili své obrazy malíři, kteří byli spojeni s nástupem modernismu na přelomu století (Antonín Hudeček, Miloš Jiránek, Max Švabinský, Karel Myslbek a několik žáků Mařákova krajinářského ateliéru). Z mladších tvůrců zde vystavoval pouze Ladislav Šíma, budoucí člen Skupiny výtvarných umělců. Zahraniční hosty zastupoval Edvard Munch a Vlastimil Hoffman, polský malíř usazený v Praze. Dominantou hlavního sálu bylo Švabinského monumentální plátno Léto, známé dnes pod názvem Žlutý slunečník.

Druhá, menší část výstavy v zadním prostoru pavilonu byla vyhrazena mladším členům spolku, kteří byli spojeni s okruhem skupiny Osma a již dříve usilovali o vstup do Mánesa. Jako první z nich vystavoval v roce 1908 na členské výstavě spolku Otakar Kubín. V tomtéž roce zaslali Emil Filla s Antonínem Procházkou do Mánesa dopis, v němž žádali o členství. V roce 1909 byli při příležitosti XXIX. členské výstavy přijati zásluhou Jana Preislera a Miloše Jiránka nejen Kubín s Fillou, ale i Vincenc Beneš a Václav Špála. Procházka a Bohumil Kubišta se stali členy Mánesa v roce 1910. Na výstavu se přihlásila i Linka Procházková-Scheithauerová a Jindřich Prucha, jejich obrazy se však v instalaci neobjevily.

Díla malířů z okruhu Osmy se na výstavě nalézala ve zmíněné zadní části, které se říkalo „pavilon novoprimitivistů“. Název byl odvozen z programu vystavujících umělců. Primitivismus pro ně představoval prostředek odpoutání se od starší akademické tradice a od impresionismu. Cílem se stalo nalezení nového autentického stylu. Primitivismus byl v tomto procesu chápán jako přechodné stadium vedoucí k revitalizaci formy a jejích vlastních zákonitostí, vycházejících z autonomního pojetí výtvarného díla a nezávislých na optické povaze skutečnosti. Vyplývá to především z manifestačního článku Emila Filly, otištěném krátce před výstavou ve Volných směrech, které spolu s Antonínem Matějčkem redigoval [Filla 1911, s. 62–70]. Jeho text doplňovaly nejen reprodukce českých malířů, ale i kubistické obrazy Georgese Braqua a Pabla Picassa publikované vůbec poprvé v našem prostředí.

O programové snaze rozejít se se starší tradicí svědčil i v originále nezachovaný plakát výstavy od Filly. Postava mladého rytíře s mečem, symbolizující nové umění, se chystá utnout hlavu na zemi ležícímu starci, symbolu tradice. V dubnu 1943 plakát použil jako příklad zvrhlého umění Dalibor Janků ve svém článku v oficiálním protektorátním čtrnáctideníku Zteč: „K zahájení své činnosti vydali plakát, kterým mimoděk dobře vystihli cíl své činnosti. Na plakátě stál chlap rozpřahující se klackem, jemuž se u nohou svíjela jakási postava. Chlap znázorňoval nový směr, který zabije staré umění. Takoví lidé se u nás po první světové válce zmocnili celého uměleckého života.“ [Mrkvička 1947, s. 273]

Jednoduché architektonické řešení výstavy bylo dílem architekta Jana Zázvorky. Dávalo možnost plně vyniknout vystaveným dílům a jejich kvalitám. Pavilon novoprimitivistů sklidil ostrou kritiku zejména z řad starších a konzervativních autorit a vyvolal celou řadu polemik. Úsilí mladých podpořili především Vilém Dvořák, František Krejčí a F. X. Šalda, vytýkající starší generaci Mánesa stagnaci. Dobové diskuse ukazují, že se moderní umění ocitlo na rozcestí. Jednotliví aktéři děje z obou táborů – konzervativního a radikálního křídla – hledali argumenty pro svůj vlastní program, který považovali za jediný správný a ospravedlnitelný. Proti modernismu přelomu století stálo avantgardní pojetí, předjímající zejména díly Filly, Kubišty a Beneše budoucí příklon ke kubismu. Pro pluralitu tehdy nebylo v očích ani jednoho z táborů místo, a to bylo také důvodem, proč se celá diskuse vyostřila do velmi osobních útoků a vedla až k fyzickému napadení Kubišty malířem Josefem Ullmannem. V Topičově salonu byl při příležitosti výstavy prezentován tzv. „oslí“ obraz, známý z předešlého roku z pařížského Salonu nezávislých, který měl parodovat úsilí mladých umělců.

Přestože se výstava stala s celkovým počtem 3202 návštěvníků nejnavštěvovanější přehlídkou spolku v daném roce a vydělala necelých 2600 Kč, podnítila konflikt i v řadách Mánesa. Zástupci starší generace se postavili proti mladým umělcům a rovněž proti Fillově koncepci Volných směrů, které ztrácely abonenty. Celou situaci řešila 17. února 1911 valná hromada Mánesa, na níž nebyli mladší umělci – mimo jiné i přičiněním tiskaře Grégra – zvoleni do spolkového výboru. Staronovým předsedou se stal sochař Stanislav Sucharda. Po třech dnech mladší umělci a teoretici z Mánesa vystoupili. Po několika měsících se do spolku vrátili Matějček s Kubištou, Filla s několika ostatními tvůrci založil během léta Skupinu výtvarných umělců.

Tomáš Winter

Citovaná literatura

Filla 1911: Emil Filla, O ctnosti novoprimitivismu, Volné směry XV, 1911, s. 62–70

Mrkvička 1947: Otakar Mrkvička, Umění za protektorátu, Volné směry XXXIX, 1947, s. 227–272

Další literatura

Vojtěch Lahoda, Český kubismus, Praha 1996, s. 22

Miroslav Lamač, Osma a Skupina výtvarných umělců 1907–1917, Praha 1988, s. 177

Marie Rakušanová, Bytosti odnikud. Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století, Praha 2008, s. 98–102

Marie Rakušanová, Kubišta – Filla. Zakladatelé moderního českého umění v poli kulturní produkce, Brno – Plzeň 2019, s. 131–138

Nicholas Sawicki, Na cestě k modernosti. Umělecké sdružení Osma a jeho okruh v letech 1900–1910, Praha 2014, s. 151–154

Pavel Škranc, Žlutý slunečník Maxe Švabinského a počátky české moderní malby, Studie Muzea Kroměřížska VII, 1986, s. 67–80

Petr Wittlich, Česká secese, Praha 1982, s. 355–356

Tomáš Winter, Palmy na Vltavě. Primitivismus, mimoevropské kultury a české výtvarné umění 1850–1950, Řevnice – Plzeň – Praha 2013, s. 120–121

Tomáš Winter (ed.), Zajatec kubismu. Dílo Emila Filly v zrcadle výtvarné kritiky (1907–1953), Praha 2004, s. 117–123

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, Fond Spolek výtvarných umělců Mánes, Výstavní činnost, 4017, Členská (obrazy), 1911 (leden–únor), link na: http://katalog.ahmp.cz

an., Mluva novoprimitivistů, Dílo IX, 1911, č. 1, s. 27

Anonym, Dnes otvírá S. V. U. …., Právo lidu XX, 1911, příl. k č. 14, 14. 1., s. 1

Anonym, Dnes v 11 hod. dop. …, Lidové noviny XIX, 1911, č. 15, 15. 1., s. 4

Anonym, Dva polemické dopisy, Čas XXV, 1911, č. 45, 14. 2., s. 2–4

Anonym, S. V. U. Mánes otevřel včera…, Čas XXV, 1911, č. 15, 15. 1., s. 5

Anonym, S. V. U. otevřel včera…., Právo lidu XX, 1911, příl. k č. 15, 15. 1., s. 1

Anonym, Spolek Mánes otevírá dnes…, Čas XXV, 1911, č. 14, 14. 1., s. 4

Anonym, XXXV. čl. výst. S. V. U. Mánes bude uzavřena…, Čas XXV, 1911, č. 42, 11. 2., s. 4

Anonym, XXXV. čl. výst. S. V. U. Mánes…, Čas XXV, 1911, č. 13, 13. 1., s. 4