Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Po dvou letech se v lednovém a únorovém termínu v pražském Rudolfinu představil výběr prací členů a zvaných hostů Německočeského svazu umělců [Deutschböhmischer Künstlerbund, dále jen Svaz]. Jejím organizátorem byl tehdejší jeho předseda Karl Krattner [Anonym 1914a]. Konala se v paralelním termínu k přehlídce konkurenčního Spolku německých výtvarných umělců [Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen, dále jen Spolek] uspořádané v Drážďanech na pozvání Saského uměleckého spolku [Sächsischer Kunstverein] v prostorech na Brühlische Terrasse [Habánová 2016]. Recenzent Prager Tagblattu jasně vymezil obě sdružení německy hovořících výtvarných umělců a obě výstavy: v Drážďanech bylo představeno mládí s jejich pařížskými a mnichovskými elitními skupinami. V Praze vystavovali „staří, zkráceně řečeno, přestože se mezi nimi také třicátníci nacházejí. … Svaz je konzervativnější a ztratil tím návaznost na nejmladší vývoj v malířství. … Přesto má ve svém středu čtyři umělce, kteří, přestože jsou tak rozdílní, dodávají této výstavě mimořádnou úroveň a musí tím vzbudit zájem celého pražského uměleckého světa. Jsou to Emil Orlik, Willy Nowak, Gustav Klimt a Max Oppenheimer.“ [Anonym 1914a] Willi Nowak se představil devíti pracemi, Gustav Klimt jako host prezentoval 10 olejů a 8 kreseb. Byla mezi nimi i Panna, bezprostředně poté v březnu 1914 zakoupená Německou sekcí Moderní galerie (dnes ve sbírce Národní galerie Praha), která patřila s obrazem Smrt a láska (Smrt a život, dnes Leopoldovo muzeum ve Vídni) k nejdražším položkám výstavy (prodejní cena každého byla 26.000,- K). Do Moderní galerie byla zakoupena i Číňanka Emila Orlika, která byla vybrána z jeho 22 prezentovaných děl převážně orientálních námětů. Max Oppenheimer byl zastoupen 22 lepty, 8 kresbami a 15 oleji. Pro nákup do Moderní galerie byla vybrána Operace za 6.400 marek, nejdražší z prezentovaných děl.

Vedle těchto čtyř autorů, kteří byli i v katalogu zvýrazněni odsazením, zde byl větším výběrem zařazen August Brömse a Emanuel Hegenbarth, ale také s dnes 33 zcela neznámými monotypy August Roth. Jako jedinou ženu do výběru organizátoři zařadili Katharinu Schäffner, a to i přesto, že její tvorba na pomezí abstrakce zůstala nepochopena, jak uvádí recenzent podepsaný šifrou –o– na stránkách Prager Abendblattu: „Katharina Schäffner si díky svému divnému napjatému způsobu zajistila zvláštní místo. Co chce říci svými fantastickými kresbami plnými kruhů a ok, není každému jasné … Také [její] uměleckořemeslné práce … se řadí k těm ne každodenním.“ [–o– 1914]

Přestože dnes neznáme většinu vystavených prací, je jasné, že díky zastoupení výše jmenovaných autorů se jednalo o jednu z nejkvalitnějších přehlídek, jaké byly v Praze v té době v německočeském okruhu k vidění, ale pravděpodobně i mimo něj. Přesto si ke konci její organizátoři veřejně posteskli, že návštěvnost byla velmi slabá. Autor polemiky naznačil, že chyba vznikla v místním uměleckém provozu, kde není žádná silná vůdčí osobnost, která by byla ochotna působit v domácím prostředí, formovat jej, výtka směřovala také ke kvalitě dosavadních výstavních projektů, které právě svým konzervativním přístupem prostě odradily potenciální publikum [Anonym 1914b].

Tato výstava se stala poslední přehlídkou Svazu, který zcela zmizel z veřejného života. Spolku se nepodařilo uspořádat podzimní výstavu v Rudolfinu, posunutou z jarního termínu kvůli přehlídce v Drážďanech. Svaz od roku 1914 nevykonával žádnou činnost, výstavní aktivity byly úplně přerušeny, mnoho z členů obou sdružení bylo odvedeno a nasazeno na všech frontách. Výroční zasedání Spolku svolané na 25. květen 1918 potvrdilo ve vedení Franze Thieleho a Aloise Riebera. V předvečer vzniku Československa pak byla v Rudolfinu za značných technických a organizačních omezení otevřena poslední výstava pod hlavičkou Spolku, než došlo v roce 1920 k proměně na Metznerbund.

Anna Habánová 

Citovaná literatura

Anonym 1914a: Anonym, Die Ausstellung des deutschböhmischen Künstlerbundes, Prager Tagblatt XXXIX, 1914, č. 17, 18. 1., s. 6

Anonym 1914b: Anonym, Die Ausstellung des deutschböhmischen Künstlerbundes, Prager Tagblatt XXXIX, 1914, č. 47, 16. 2., s. 6

–o– 1914: –o–, Ausstellung des deutschböhmischen Künsterbundes im Rudolfinum. II., Prager Abendblatt IIL, 1914, č. 29, 6. 2., s. 4

Habánová 2016: Anna Habánová, Dějiny uměleckého spolku Metznerbund 1920–1945, Liberec 2016, s. 120–122

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, fond MHMP II, Národní výbor hlavního města Prahy, odbor vnitřních věcí, spolkový katastr, sign. SK/IX/79

Archiv hlavního města Prahy, fond MHMP II, Národní výbor hlavního města Prahy, odbor vnitřních věcí, spolkový katastr, sign. SK/IX/212