Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Výstava Dnešní Mánes byla v pořadí třetí přehlídkou, která se konala v rámci oslav padesátého výročí Spolku výtvarných umělců Mánes. Oproti prvním dvěma, které byly retrospektivní a prezentovaly francouzské moderní umění a český modernismus okruhu Mánesa v uplynulých pěti desetiletích, se věnovala ryze soudobé, aktuální tvorbě členů spolku a jeho hostů. Konala se pod patronátem prezidenta Edvarda Beneše.

Výstava byla slavnostně zahájena 12. října proslovy předsedy Josefa Gočára, ministra školství a národní osvěty Emila Frankeho a rektora Uměleckoprůmyslové školy Jaromíra Pečírky, který napsal také stručný úvod katalogu. Gočár i Pečírka vyzdvihli zásadní význam Mánesa pro rozvoj moderního umění, které má humanistický základ [Gočár 1937, s. 70; Pečírka 1937a, s. 11; Pečírka 1937b, s. 70–76].

Ve třicátých letech se spolek díky svému vedení vyznačoval velkou otevřeností nejrůznějším moderním a avantgardním uměleckým proudům. Přirozeně se to odrazilo i v dotyčné výstavě. Její rozsah byl z hlediska pluralismu představených směrů úctyhodný. Nechybělo zastoupení soudobé avantgardy v podobě surrealismu nebo mezinárodního architektonického stylu, reprezentovaného kromě českých tvůrců i návrhy Le Corbusiera a fotografiemi domů Richarda Neutry. Současně mohli diváci sledovat rozličné varianty „krotkého“ modernismu, klasicizující i barokizující tendence v sochařství, nebo soudobé podoby kubistické malby. Zařazením satirických, útočných kreseb Františka Bidla, Adolfa Hoffmeistera, Antonína Pelce a protinacistických fotomontáží Johna Heartfielda dal spolek jasně najevo postoj svých členů k sílícímu nebezpečí fašismu, který začínal reálně ohrožovat svobodnou existenci suverénních evropských států včetně Československa. Tímto krokem navázal na památnou Mezinárodní výstavu karikatur a humoru, uspořádanou v roce 1934.

Český tisk přítomnost protinacistických a protifašistických karikatur vysoce oceňoval. Referent Rudého práva Josef Rybák přitom vyzdvihl i obecnou funkci karikatury jako účinné zbraně, nemilosrdně odkrývající politické a společenské nešvary doby. Zdůraznil, že obdobnou roli na výstavě plní i některá další díla, a to zejména obraz Vladimíra Sychry reagující na bombardování přístavního města Almería během španělské občanské války, který vyvolal i nevraživou reakci německého deníku Die Zeit, hlavní tribuny sudetoněmecké strany [Rybák 1937, s. 4].

Stejně jako v případě výstavy v roce 1934 byla právě karikatura předmětem cenzurního zásahu. Podle novinových zpráv byly hned druhý den po vernisáži na základě protestu německého vyslance odstraněny karikatury Františka Bidla Sláva a pád jednoho diktátora a Diktátorovy starosti o blaho lidu, koláž Antonína Pelce Wilsonův mír a zřejmě čtyři fotomontáže Johna Heartfielda. Tento zásah přivítal pravicově a nacionalisticky orientovaný tisk. Je zajímavé, že přítomnost protiněmeckých karikatur na výstavě Mánesa zneklidnila i samotného ministra propagandy Josepha Goebbelse, jak dosvědčuje krátký zápis v jeho deníku [ Krejsa 1991, s. 375]. Říšskoněmecké noviny využily skandální události k ostré, nenávistné denunciační kampani proti Československu.

Kromě cenzury vyvolala bouřlivou reakci recenze Stanislava Kostky Neumanna s výstižným podtitulem Zásadní poznámky [Neumann 1937, 530–547]. Autorovou oporou při psaní byl jeho specifický výklad marxismu a rovněž dění v Sovětském svazu, kde byl již několik let propagován socialistický realismus jako jediný směr oficiální kultury. Neumann se snažil vsugerovat čtenářům, že na výstavu hledí z pozice dělnické třídy, pro kterou jsou přítomná díla urážlivá, protože reprezentují bezuzdný subjektivismus a jsou předmětem maloměšťáckého snobismu. Podle Neumanna se práce vyznačovaly deformovaným obsahem a formou zcela odtrženou od objektivní skutečnosti.

Formalismus, projevující se důrazem na formální kvality díla na úkor obsahu a ideologického postoje, byl Neumannovi logickým projevem úpadku měšťácké společnosti, u níž dokonce viděl výrazný příklon k fašismu. Řešení pro budoucí „zdravý“ vývoj umění viděl v jednoznačném příklonu k obsahu, vyjadřujícímu společenskou realitu, přičemž tento obsah měl být v dialektické jednotě s formou. Hlavní inspirací se měl výtvarnému umění stát jasný, kladný a pravdivý poměr k objektivní skutečnosti, vedoucí k socialistickému realismu.

Útočný způsob, jakým Neumann svou reakci napsal, vyvolal obsáhlou a polemickou diskusi, kterou postupně otiskla stejně jako Neumannův článek Tvorba. Zapojili se do ní literáti Laco Novomeský, Vladislav Vančura, Pavel Reiman, výtvarný umělec Adolf Hoffmeister a politik Viliam Široký. Volné směry přinesly polemiku Emila Filly a otiskly i další reakce včetně příspěvku Karla Teiga a Jiřího Krejčího [Volné směry 1937–1938, s. 207–211]. Milada Chlíbcová, která celou diskusi sumarizovala [Chlíbcová 1988, s. 547–550], ukázala, že pro některé autory nebylo snadné jednoduše popírat Neumanovy závěry, protože si byli vědomi závažnosti a významnosti jeho starší literární tvorby. Jedním z hlavních témat diskuse se stal přirozeně Neumannův požadavek kladného a pravdivého poměru moderního umělce k objektivní skutečnosti, který autoři považovali za velmi nejasný a tudíž značně vágní a nepřesvědčivý, což jim nakonec poskytlo munici k rozmetání dalších Neumannových závěrů včetně toho, že hlavním rysem avantgardy je formalismus a deformování skutečnosti.

Tomáš Winter

Citovaná literatura

Gočár 1937: Proslov předsedy Mánesa Josefa Gočára při zahájení III. jubilejní výstavy Dnešní Mánes, Volné směry XXXIV, 1937–1938, s. 70

Chlíbcová 1988: Milada Chlíbcová, [Ediční poznámka], in: Stanislav Kostka Neumann, Dnešní Mánes. Zásadní poznámky, in: idem, Konfese a konfrontace II. Stati o umění a kultuře, ed. eadem, Praha 1988, s. 547–550

Krejsa 1991: Michael Krejsa, NS-Reaktionen auf Heartfields Arbeit 1933–1939, in: Peter Pachnicke – Klaus Honnef (edd.), John Heartfield (kat. výst.), Köln 1991, s. 368–378

Neumann 1937: S. K. N. [Stanislav K. Neumann], Dnešní Mánes. Zásadní poznámky (I–III), Tvorba XII, 1937, č. 48, 26. 11. s. 765; č. 49, 3. 12., s. 780; č. 50, 10. 12., s. 795–796; č. 51, 17. 12, s. 812–813, in: idem, Konfese a konfrontace II. Stati o umění a kultuře, ed. Milada Chlíbcová, Praha 1988, s. 530–547

Pečírka 1937a: Jaromír Pečírka, Dnešní Mánes. (Řeč, proslovená při zahájení III. jubilejní výstavy Mánesa 12. října 1937), Národní osvobození XIV, 1937, č. 245, 17. 10., s. 11

Pečírka 1937b: Proslov dr. Jaromíra Pečírky při zahájení výstavy Dnešní Mánes, Volné směry XXXIV, 1937–1938, s. 70–76

Rybák 1937: -á- [Josef Rybák], Třetí výstava Mánesa, Rudé právo [XVIII], 1937, č. 246, 20. 10., s. 4

Volné směry 1937–1938: Volné směry XXXIV, 1937–1938, č. 5–6, 1. 3. 1938, s. 207–211

Další literatura

Ivan Pfaff, S. K. Neumann a česká výtvarná avantgarda, Umění LV, 2007, s. 409–414

Anna Pravdová, Padesát let Mánesa, in: Anna Pravdová – Tomáš Winter (edd.), Seňorita Franco a Krvavý pes. Malíř, karikaturista a ilustrátor Antonín Pelc (1895 – 1967), Praha 2015, s. 140–142

Jindřich Toman, Émigré Traces: John Heartfield in Prague, History of Photography XXXII, 2008, s. 232–246

Tomáš Winter, Podoby, in: Ondřej Chrobák – Tomáš Winter (edd.), V okovech smíchu. Karikatura a české umění 1900–1950, Praha 2006, s. 55–57

Archivní zdroje

Archiv hlavního města Prahy, Fond Spolek výtvarných umělců Mánes, Výstavní činnost, 4232, Oslavy 50. let Mánesa III. Dnešní Mánes, 12. 10. - 28. 11. 1937

Anonym, III. jubilejní výstava Mánesa otevřena, A-Zet X, 1937, 12. 10.

Anonym, Dnešní Mánes vystavuje, Večerní České slovo XIX, 1937, 13. 10.

Anonym, Jubilejní výstava „Mánesa“, Slovenský deník XX, 1937, 13. 10.

Anonym, „Der heutige Mánes“, Prager Presse XVII, 1937, 13. 10.

Anonym, Neuer Mánes-Skandal in Prag, Die Zeit III, 1937, 13. 10.

Anonym, „Mánes“ oslavuje padesátileté jubileum. Třetí výstava „Mánesa“, Haló noviny V, 1937, 13. 10.

Anonym, Berlin empört über „Mánes“, Die Zeit III, 1937, 14. 10.

Anonym, To bylo třeba teprve připomínat?, Nový večerník XVI, 1937, 14. 10.

Anonym, Extratura Mánesa do politiky včasně odstraněna, Národ XIII, 1937, 15. 10.

Anonym, Nový útok na stát pro tři obrázky, Večerní České slovo XIX, 1937, 15. 10.

Anonym, Kunstbabel Prag, Die Zeit III, 1937, 15. 10.

Anonym, Kdo chce porušit…, Lidové noviny XLV, 1937, 19. 10.

Anonym, Dnešní Mánes, Telegraf 1937, 22. 10.

Anonym, Dnešní „Mánes“ bolševicky politizuje a provokuje, Obrana národa 1937, 22. 10.

B., Mánes potřetí, Lidové noviny XLV, 1937, 13. 10.

eh., Der heutige Mánes, Sozialdemokrat XVII, 1937, 22. 10.

-fvm- [František Viktor Mokrý], Dnešní „Mánes“, Venkov XXXII, 1937, 13. 10.

Chal., Jubilejní výstava spolku Mánes, A-Zet X, 1937, 12. 11.

Kr., Až oči přecházejí, Polední list XXI, 1937, 13. 10

lp., Dnešní Mánes, Obnova 1937, 20. 11.

Miroslav Macháček, Dnešní „Mánes“, Mladé proudy 1937, 19. 10.N., Dnešní „Mánes“, Rudé právo XVIII, 1937, 14. 10.

N. [Viktor Nikodem], Jubilejní výstava „Mánesa“ otevřena, Národní osvobození XIV, 1937, 13. 10.

O. Sch-z., „Der heutige Mánes“, Prager Abendblatt LXXI, 1937, 13. 10.

řk., Dnešní Mánes, Ranní noviny 1937, 26. 10.

Schz., Dnešní Mánes, Národní politika LV, 1937, venkovské vyd., 13. 10.

Ad. Veselý, Výtvarné umění, Zvon XXXVII, 1937, 10. 11.