Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1908
Druhá výstava Osmi

Datum:23. června 1908 – 19. července 1908

Místo: Praha, Topičův salon

Autoři architektonického řešení:Vystavující autoři

Pořadatel:Topič, František

Autoři koncepce:Vystavující autoři

komentář

Na druhé výstavě volného sdružení „Osmi“ opět vystavovalo jen sedm umělců. Chyběli Max Horb, který na konci roku 1907 předčasně zemřel, Otakar Kubín, který byl v té době v Paříži a Emil Pittermann, který přijal umělecké jméno Artur Longen a začal se věnovat divadlu a kaberetu. Novými vystavujícími se stali Linka Procházková-Scheithauerová a Vincenc Beneš. Z Fillovy korespondence s Procházkou vyplývá skutečnost, že se vyjednání výstavy v Topičově salonu tehdy úspěšně ujal Kubišta, ale i to, že se Kubín výstavy neúčastnil proto, že před tím vystavoval na jarní výstavě Mánesa; porušil tím pravidlo, na kterém se domluvili, a proto nebyl pozván [Macharáčková – Slavíček 2002, s. 247–248; Rakušanová 2019, s. 91 a 94]. Katalog výstavy, zahájené podle anoncí 23. (24.) června, byl tentokráte sdílnější a pouze český. Kromě jmen umělců a neurčitých názvů děl – Studie, Podobizna, Krajina – a cen, uváděl i několik bližších názvů vystavených prací. Dozvídáme se, že Emil Filla vystavil osm věcí, z nichž jsou identifikovatelné obrazy Dítě (Dítě u lesa, 1907), Dubrovnický přístav (Gruž I, NG Praha), Na verandě (Veranda, NG Praha), Podobizna J. U. (Podobizna Josefa Uhra) a podle vzpomínky Vincence Kramáře též obraz s výjevem z kabaretu (Kabaret, MU Olomouc). Ze souboru Vincence Beneše, čítajícího čtyři malby, víme z jeho vzpomínky, že mezi nimi byla Podobizna Lea Pavelce [Beneš 1957, s. 4; Beneš 1970, s. 232]. Friedrich Feigl tentokráte vystavil pouze dva obrazy: Dubrovnický přístav a Cestu. Willi Nowak jen jedno dílo, a to Labskou krajinu (NG Praha) uvedenou pod názvem Studie [Formánek 1977, s. 22]. Soubor Bohumila Kubišty byl bohatší. Obsahoval šest prací, z nichž lze dle vzpomínky Josefa Pospíšila identifikovat jeho portrét uvedený pod názvem Podobizna (Podobizna Josefa Pospíšila, NG Praha), dále malby Pokoj (Interiér, NG Praha) a Doma (pravděpodobně Žena s kočárkem) a obraz Mladý muž (pravděpodobně Podobizna Ing. Václava Rejchla (GMU v Hradci Králové)). Antonín Procházka vystavil pět děl, mezi nimiž byl obraz Cirkus, který vlastní NG v Praze, a malby určené Lamačem: Krajina u VažanPařížské náměstí v Berlíně a Zátiší (Ovoce na talíři) [Lamač 1988, s. 46, pozn. 67]. Jeho ženu Linku reprezentovaly tři neurčitelné práce: KvětinyPodobiznaKrajina.

Přestože druhá výstava Osmi byla umělecky přesvědčivější, provázely ji vesměs kritické reakce. Výjimku tvořila pouze nepodepsaná zmínka o výstavě zveřejněná 26. června 1908 v časopise Rozvoj, která pod titulem Vysoce zajímavá výstava Osmi v Topičově saloně uvádí: „Loňská výstava této skupiny měla v Praze velký úspěch, který letošními pro Prahu úplně novými, nádhernými obrazy bude zajisté ještě jen stupňován“ [Sawicki 2014, s. 99, pozn. 88]. Rovněž oznámení v Českém slově z 25. června 1908 se o výstavě vyslovovalo příznivě, když uvedlo, že „výstava stane se událostí letošní umělecké sezony“ [Anonym 1908, s. 3]. 

Práce tentokráte jednotilo společné zaměření plynoucí z jejího motta: „Na základě posledních poznatků impresionistů a syntetistů učinit z barvy jediný dominující výtvarný prvek“ [Pacovský 1921, s. 36; Teige 1947, s. 146, pozn. 1]. Soustředění na výrazovou a modelační schopnost barvy jako jednotícího elementu vystavených děl potvrzují, byť s nepochopením, všechny recenze. I tentokráte hýřily ostrými odsudky. Na dominantní úlohu barvy, kterou si mladí vytkli, upozornil Ferdinad Kratina v Přehledu, když napsal: „Chtěli by nejraději barvou tvarem nesepjatou, volnou, jež by spíjela naše zraky jedině svým vlastním bytím a vyvolávala citové záchvěvy bez dávky rozkoší tvarových. Zde skutečně přinášejí experimenty. (...) jim se jedná jedině o barvu. Barvě věnují všechno svoje úsilí a dosahují nuancí, jež ve své jemnosti představují Goghovy a Munchovy (s nimiž mají tolik společného). Zejména p. Filla jest barevně silně založen.“ [Kratina 1907–1908, s. 714] Odsudek Karla B. Mádla, přirovnávající zaujetí vystavujících barvou k „divokému spřežení“ pro něž mají mladí „po ruce výklady s vědeckou terminologií a laickým nepochopením“, se mimo jiné dotkl zajímavé věci: pokrytectví zdejších poměrů. Dočítáme se zde: „Před nedávnem by cosi takového vůbec zůstalo nepovšimnuto, ani diletantstvím by to nenazvali a hle, dnes se zabýváme tím s vážností, jež se rovná opravdovosti, s níž skupina Osmi ‘svoje umění tvoří’ a vymáhá si uznání a oslavy. Možná, že se jim jich dostane z některé strany, poněvadž naším dnům je příznačný strach, že byl vyhlášen za šosáka a zpátečníka, kdo nejmodernější střeštěnosti nemá za výrony překypující geniálností.“ [Mádl 1908, s. 15] Výstavu nešetřili ani bratři Čapkové. V reakci na vystavená díla koncipovaná na teoreticky podloženém barevném principu z nepochopení obhajovali umění impresionismu a jeho vnitřní schopnost vidět a abstrahovat vnější svět v substanci – v jeho „duši“. Do protikladu k takto pojaté „syntéze“ odsoudili vystavené práce Osmi do světa „chimér a fantastických iluzí“ (...), do světa „dutých, neživých stínů, forem bez hmoty a podoby“ a vyvodili z toho závěr: „Proto výstava Osmi působí takovým příšerným dojmem. (...) místo jasné syntetické řeči pronášejí temná a strašidelná slova, řeč kalnou (...) zapomínajíc, že má býti také harmonií a krásou.“ Práce podle nich měly „cenu kuriozity“ [Čapkové 1908, s. 1–2; Čapkové 1908–1909, s. 41–42]. Ještě ostřejší však byla recenze Ladislava Quise zveřejněná v Máji v oddílu Z českého života. Práce vystavujících označil za „dvacet sedm příšerností“ a na závěr dodal: „Nejsou ani původní a nemají tedy vůbec práva existence“ [Quis 1908, s. 608]. Reakce návštěvníků nebyly jiné. Jak uvádí Zdeněk Kratochvíl „obecenstvo (...) tlouklo holemi, plivalo před obrazy, hlasitě hubovalo, žádalo vrácení vstupného“ [Kratochvíl 1917–1918, s. 2]. Podle vzpomínky Pospíšila jediným z kritiků, „kdo se Osmy ujal, byl Šalda“. Z vděčnosti mu dali „jeden z nejkrásnějších obrazů výstavy“ – Fillův obraz Veranda [Čeřovský 1949, s. 43].

Přes kritickou odezvu výstava utvrdila mladé umělce v odhodlání vyjadřovat se svobodně a bezprostředně – řídit se vnitřní nutností tvorby a volit takové výrazové prostředky, které by byly s to uchopit životní pocit rozjitřenosti mládí i nový vztah k viděné realitě. Mladí z Osmy nejenže prokázali sílu nastupující generace, ale vnesli do českého kulturního prostředí ještě i jinou důležitou stopu, jak trefně uvedl Kratochvíl: „Mimo novou malířskou praxi přinesla Osma ještě jiný, neméně účinný prostředek u nás rovněž nebývalý: uměleckou teorii. (...) Dříve se kritické teorie vytvářely dodatečně, nyní mělo to jít obráceně. A šlo to ku podivu dobře. (...) sami malíři se chopili per a poskytli kritice nových vzorů programovými články“ [Kratochvíl 1917–1918, s. 2]. V hodnocení Osmy nelze tento její záslužný a nepominutelný vklad pominout.

Mahulena Nešlehová

Citovaná literatura

Anonym 1908: anonym, Topičův salon, České slovo, 1908, č. 144, 25. 6., s. 3

Beneš 1957: Vincenc Beneš, Počátky Osmy, Výtvarná práce 1957, č. 15, s. 4

Beneš 1970: Vincenc Beneš, Úryvky z pamětí, Výtvarné umění XX, 1970, s. 232

Čapkové 1908: Bratří Čapkové, Syntéza a výstava Osmi, Snaha III, 1908, č. 56, 21. 7. [s. 1–2], in.: Emanuel Macek – Miloš Pohorský (edd.), O umění a kultuře I, Praha 1984, s. 42–46

Čapkové 1908–1909: Bratří Čapkové, Z pražských výstav, Moravsko-slezská revue V, 1908–1909, č. 1, s. 41–42, in.: Emanuel Macek – Miloš Pohorský (edd.), O umění a kultuře I, Praha 1984, s. 57–58  

Čeřovský 1949: František Čeřovský (ed.), Život a osobnost B. Kubišty ve vzpomínkách současníků, Praha 1949, s. 43

Formánek 1977: Václav Formánek, Vilém Nowak, Praha 1977, s. 22

Kratina 1907–1908 : Ferdinand Kratina, Topičův salon, Přehled VI, 1907–1908, č. 42, 10. 7., s. 714

Kratochvíl 1917–1918: Zdeněk Kratochvíl, Mánes a Skupina, Kmen I, 1917–1918, č. 21, s. 2

Lamač 1988: Miroslav Lamač, Osma a Skupina výtvarných umělců 1907–1917, Praha

Mádl 1908: Karel B. Mádl, rubrika Výtvarné umění – Různé, Národní listy XLVIII, 1908, č. 190, 12. 7., s. 15

Macharáčková – Slavíček 2002: Marcela Macharáčková – Luboš Slavíček (edd.), Antonín Procházka 1882–1945, Praha 2002

Pacovský 1921: Emil Pacovský, poznámka k článku Václava Špály Jak to bylo, Veraikon VII, 1921, č. 3–4, s. 36

Quis 1908: Q. [Ladislav Quis], Výstava Osmi, Máj VI, 1907–1908, č. 40, 3. 7., s. 608

Rakušanová 2019: Marie Rakušanová, Kubišta – Filla. Plzeňská disputace. Zakladatelé moderního umění v poli kulturní produkce, Plzeň 2019

Sawicki 2014: Nicholas Sawicki, Na cestě k modernosti. Umělecké sdružení Osma a jeho okruh v letech 1900–1910, Praha 2014

Teige 1947: Karel Teige, Estetické úvahy Bohumila Kubišty, in: Bohumil Kubišta, Předpoklady slohu, Praha 1947

Další literatura

Tomáš Winter, Zajatec kubismu. Dílo Emila Filly v zrcadle výtvarné kritiky [1907–1953], Praha 2004, s. 110–114

vystavující autoři
katalog

Topičův salon: XIX. Výstava „Osmi“

Vydavatel: František Topič

Místo a rok vydání: Praha 1908

recenze

Anonym, Topičův salon, České slovo, 1908, č. 144, 25. 6., s. 3

pdf

Josef Čapek

Karel Čapek

Bratří Čapkové, Syntéza a výstava Osmi, Snaha III, 1908, č. 56, 21. 7. [s. 1–2], in.: Emanuel Macek – Miloš Pohorský (edd.), O umění a kultuře I, Praha 1984, s. 42–46

pdf

Josef Čapek

Karel Čapek

Bratří Čapkové, Z pražských výstav, Moravsko-slezská revue V, 1908–1909, č. 1, s. 41–42, in.: Emanuel Macek – Miloš Pohorský (edd.), O umění a kultuře I, Praha 1984, s. 57–58  

pdf

Karel Kolman

–ol– [Karel Kolman], Topičův salon XIX, Výstava „Osmi“, Večerní list Hlasu národa, 1908, 18. 7. příloha, [s. 1–2]

pdf

Ferdinand Kratina

Ferd. Kratina, Topičův salon, Přehled VI, 1907–1908, č. 42, 10. 7., s. 714

pdf

Karel Boromejský Mádl

M. [Karel Boromejský Mádl], Z výstav a museí, Zlatá Praha XXV, 1907–1908, č. 42, 10. 7., s. 466

pdf

Karel Boromejský Mádl

Karel B. Mádl, Výtvarné umění - Různé, Národní listy XLVIII, 1908, č. 190, 12. 7., s. 15

pdf

Arnošt Procházka

Hubert Cyriak [Arnošt Procházka], Poznámky výstavní a jiné, Moderní revue X, 1908, 8. 7., s. 529–532

pdf

Ladislav Quis

Q. [Ladislav Quis], Výstava Osmi, Máj VI, 1907–1908, č. 40, 3. 7., s. 608

pdf

František Žákavec

FŽC [František Žákavec], Výtvarný přehled, Novina 1, 1908, č. 15, 14. 8., s. 472

pdf
drobné zprávy o výstavě

Anonym, České slovo, 1908, č. 144, 25. 6., s. 3

Anonym, Národní listy, 1908, č. 170, 21. 6., s. 4

Anonym, Národní listy, 1908, č. 177, 28. 6.

Anonym, Národní politika (odpolední vydání), 24. 6., [s. 5]

Anonym, Právo lidu, 1908, 23. 6., [s. 9]

Anonym, Pražské noviny, 1908, 21. 6., s. 6

Anonym, Pražské noviny, 1908, 25. 6., s. 6

Anonym, Vysoce zajímavá výstava Osmi v Topičově salonu, Rozvoj II, 1908, č. 27, 26. 6., s. 4

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo