Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

1935
László Moholy-Nagy

Datum:1. června 1935 – 16. června 1935

Místo: Brno, Künstlerhaus

Autoři architektonického řešení:Kalivoda, František

Pořadatel:Mährischer  Kunstverein

Autoři koncepce:Kalivoda, František

komentář

Výstava László Moholy-Nagyho v Brněnském Künstlerhausu z roku 1935 je jedinou soubornou výstavou umělcovy tvorby pořádané u nás. Jeho dílo bylo v Československu již dříve dobře známé díky statím Karla Teiga v revue StavbaReD, ale ještě větší zájem o předního představitele konstruktivismu projevovala brněnská avantgarda zastoupená především architektem Františkem Kalivodou [Svobodová 2014, s. 146]. Kalivoda byl hlavním iniciátorem a autorem této výstavy. Zapadala do Kalivodova programového snažení propagovat avantgardní filmy a konstruktivismus ve výtvarném umění.

První velká výstava Moholy-Nagyho se konala v Bratislavě ve velkém sále Školy uměleckých řemesel o měsíc dříve, od 2. do 11. května 1935 a byla také organizována Františkem Kalivodou ve spolupráci s Josefem Vydrou a Zdeňkem Rossmannem, který pro výstavu připravoval instalaci. Architektonické řešení výstavy v Brně provedl sám Kalivoda. V brněnském kině Lucerna se 7. června promítaly filmy Moholy-Nagyho: Marseille – vieux port, Cikáni ve velkoměstě, Znějící abeceda a Světelná hra černá – šedá – bílá s úvodním slovem Františka Kalivody [Svobodová 2014, s. 148].

Kalivoda udržoval kontakty s Moholy-Nagym již od roku 1932, kdy se na něj obrátil jako člen redakce listu Index s prosbou o účast v mezinárodní anketě proti filmové censuře. Odpověď Moholy-Nagyho byla v Indexu otištěna [Kalivoda 1965,  s. 9]. O pár let později měl Kalivoda pravděpodobně šanci se s ním osobně seznámit během pobytu u hraběnky a mecenášky umělců Heléne Mandrot na jejím sídle v La Sarraz [Svobodová 2014, s. 147]. Následovala živá regulérní korespondence mezi oběma umělci. V roce 1933 Kalivoda organizoval v Brně několik přednášek věnovaných tvorbě Moholy-Nagyho a několik promítání jeho filmů. Jako redaktor společenské revue Měsíc/Der Monat Kalivoda otiskl v roce 1933 v tomto časopise text Moholyho Nagye Filmové experimenty / Die neuen Filmexperimente. Díky těmto Kalivodovým aktivitám bylo v roce konání výstavy brněnské publikum již velice dobře obeznámeno s pokrokovým uměním někdejšího profesora Bauhausu. Kalivoda konzultoval s Moholy-Nagym všechny aspekty týkající se organizace výstavy. Na brněnské výstavě byla představena rozsáhlá kolekce prací Moholy-Nagyho. Podle seznamu, zmiňovaného Kalivodou v katalogu vzpomínkové výstavy László Moholy Nagyho v roce 1965, zde bylo 150 děl. Mezi nimi byly typografické práce, návrhy scénografií, světelné grafiky, fotografie, fotogramy, fotoplastiky a také olejové obrazy na plátně, aluminiu, silberitu, galalitu, neolitu, trolitu, celuloidu či obraz v emailu.

Reakce na výstavu ilustrují, jak do českého prostředí, pozitivně přijímajícího avantgardní umění, pronikají tendence německého původu, které ostře kritizovaly veškerou nefigurální tvorbu. S celou řadou kladných recenzí na výstavu, publikovaných v českých periodikách, kontrastuje stať z německojazyčného deníku Tagesbote. Autor článku podléhá ideologicky zabarvené kritice abstraktního umění konstruktivisty Moholy-Nagyho, dokonce odmítá uznat jeho tvorbu za umělecký počin [B. Dpp. 1935, s. 3]. Zajímavější komentář k výstavě z hlediska uměleckohistorického kontextu poskytl Albert Kutal v periodiku Index. Kutal vytýkal konstruktivistickému umění Moholy-Nagyho, že postrádá senzitivní aspekt, a proto tvrdil, že „úplná bezpředmětnost je znakem tohoto hnutí, jež nemá možností vývoje“ [Kutal 1935, s. 42].

Ústřední pozornost věnoval duet Kalivoda – László Moholy-Nagy práci nad katalogem, obsahujícím obšírný teoretický základ pro konstruktivistické umění vůbec. Katalog k výstavě vyšel na vlastní Kalivodovy náklady jako jedna z mutací dvojčísla časopisu Telehor, který byl zamýšlen Kalivodou jako mezinárodní časopis pro vizuální kulturu. Jeho první speciální dvojčíslo bylo zcela věnováno tvorbě Moholy-Nagyho. Telehor vyšel v němčině, angličtině, francouzštině a češtině a podle Kalivody obsahoval „hlavní  úvahy László Moholy-Nagyho“; konkrétně texty Od pigmentu ke světlu, Fotografie, objektivní forma vidění naši doby, Problémy nového filmu a filmový scénář Kuře zůstane kuřetem. Úvodní slovo k Telehoru napsal Siegfried Giedeon, velký teoretik fotografie (a také architektury), autorem závěru byl sám Kalivoda. Zvláštní význam vydání Telehoru zdůraznil Moholy-Nagy v dopise Kalivodovi z roku 1934, v němž vysvětluje svůj nenadálý návrat k olejomalbě: „[příčinou] skepse, pocitu ztroskotání ideálů celé jeho generace, je kapitalistický režim brzdící vývoj umění a zabraňující realizaci pokrokových projektů.“ [Marhoulová, 2005, s. 139]

Časopis Telehor později dosáhl skutečně mezinárodního ohlasu, neboť na dlouhou dobu zůstal jedinou rozsáhlou publikaci s tematickým zaměřením na László Moholy-Nagyho. V roce 2011 švýcarské nakladatelství Lars Müller Publishers vydalo reprint časopisu s komentáři  Klemense Grubera a Olivera A. I. Botara, kteří se věnují tvorbě László Moholy-Nagyho a  Telehoru v mezinárodním kontextu  [Pinkasová, 2016, s. 290–293]. Výstava László Moholy-Nagyho v Brně tak poznamenala začátek růstu zájmu o dílo tohoto umělce mimo kontext jeho působení na umělecké škole Bauhaus. Ve své době byla výstava nejvýznamnější počinem věnujícím se László Moholy-Nagymu a časopis Telehor po dlouhou dobu zůstaval nějvětším sborníkem teoretických statí tohoto umělce. Brněnská výstava tím jasně přesáhla hranice regionálního měřítka. 

Olga Zhavoronkova

Citovaná literatura

B. Dpp. 1935: B. Dpp., Ausstellung konstruktivistischer werte im Brünner Künstlerhaus, Tagesbote LXXXV, 1935, č. 271, 12. 6., s. 3

Kalivoda 1965: František Kalivoda, Výstava László Moholy-Nagy/ Brno 1965 (kat. výst.), Brno 1965, s. 9

Kutal 1935: al [Albert Kutal], Brněnské výstavy, Index: leták kulturní informace VII, 1935, č. 4, s. 42

Marhoulová 2005: Zuzana Marhoulová, František Kalivoda jako filmový kritik a redaktor. Otázky filmu a audiovizuální kultury, cinematographica, in: Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity Studia Minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis O 2, Brno 2005, s. 127–146

Pinkasová 2016: Pavla Pinkasová, Telehor: mezinárodní časopis pro vizuální kulturu, Theatralia XIX, 2016, č. 1, s. 290–293

Svobodová 2014: Markéta Svobodová, František Kalivoda, László Moholy-Nagy and the Left Front in Prague and Brno, Umění LXII, 2014, s. 141–153

vystavující autoři
plakát
László Moholy-Nagy
Autor plakátu:František Kalivoda
Technika: papír, ofsetová litografie
Majitel: MoMA, The Museum of Modern Art
katalog

Telehor. mezinárodní časopis pro visuální kulturu

Vydavatel: František Kalivoda

Místo a rok vydání: Brno 1936

Autor úvodního textu:Siegfried Giedion
recenze

B. Dpp., Ausstellung konstruktivistischer werte im Brünner Künstlerhaus, Tagesbote LXXXV, 1935, č. 271, 12. 6., s. 3

pdf

Albert Kutal

al [Albert Kutal], Brněnské výstavy, Index: leták kulturní informace VII, 1935, č. 4, s. 42

pdf

Alfred Wosyka

Alfr. Wosyka, Ausstellung Moholy-Nagy im Kunstlerhaus, Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt LXX, 1935, č. 141, 18. 6. s. 3

pdf
Pohledy do výstavy

Pohled do výstavy L. Moholy-Nagyho.

 

Foto Jaroslav Bouček, reprodukce Bulletin Moravské galerie v Brně LXXVII, 2018, s. 15

drobné zprávy o výstavě

bv [Bedřich Václavek], Výstava práce L. Moholy-Nagyho, Index: leták kulturní informace VII, 1935, č. 2, s. 14

Eugen Dostál, Výtvarník konstruktivista: L. Moholy-Nagy, Moravské noviny LVI, 1935, č. 137, 13. 6., s. 4

František Povolný, Fotografie Moholy- Nagyho, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 296, 13. 6., s. 4

ibs [Jaroslav B. Svrček], Obrazy a fotografie Moholy-Nagyho, Lidové noviny XLIII, 1935, č. 295, 13. 6., s. 9

Jaroslav Kopa, Bez názvu, Moravské slovo, 1935, č. 126, 15. 6., s. 5

klíčová slova
Přihlásit

Informace o tom, kdo je správcem uživatelských účtů a na koho se obrátit když bude problém.


Zapomenuté heslo