Databáze uměleckých výstav v českých zemích 1820 – 1950

Grafická sbírka Národní galerie (tehdejší Českomoravské zemské galerie) vznikla v roce 1942 sloučením sbírek Národní a Moderní galerie a Národního muzea [Zelenková 2019, s. 10].  Ihned po válce byla přestěhována do Kramářovy vily. Výstava Městské veduty Václava Hollara, která proběhla již na podzim roku 1945, byla po výstavách Barokní umění 17. a 18. století a Výstava vybraných děl 14. a 20. století teprve třetí poválečnou výstavou Národní galerie, a vůbec první poválečnou výstavou Grafické sbírky. Dílo Václava Hollara, považovaného za zakladatele české grafické tradice, bylo jako téma první výstavy nově vzniklé sbírky přirozenou volbou. Výstava se zaměřila na městské veduty, patřící v rámci Hollarova díla mezi nejproslavenější náměty. Jak je uvedeno v textu Rudolfa Roučka v katalogu k této výstavě, „Václav Hollar pochopil a zvládl obraz města jako nový typ krajinářského umění“ [Loriš – Rouček 1945, s. 15]. Krajiny i městské veduty jsou podány pro Hollara typicky klidným „kartografickým“ pohledem a členěny většinou do tří horizontálních plánů [Volrábová 2017, s. 150]. Na výstavě mohli návštěvníci shlédnout 53 Hollarových leptů a kreseb. Co se týče námětů, převládala znázornění středoevropských lokalit, především dnešního Německa (Porýní) a Rakouska (Podunají), tedy jeho ranější díla. Reálie z Velké Británie byly na výstavě představeny v osmi případech (Londýn – 6x, Windsor – 1x, Edinburgh – 1x), pohledy na Prahu byly zastoupeny dvěma lepty a jednou perokresbou. Byl zde vystaven i jeden výjev z Hollarovy pozoruhodné, v relativně vyšším věku uskutečněné africké cesty (Pohled na Alžír).  

Výstava byla zahájena projevem nového ředitele Národní galerie Vladimíra Novotného (1901–1977), na nějž navazoval projev historika umění, výtvarného kritika a pedagoga Jana Loriše (1893–1953), který působil jako vedoucí Sbírky grafiky od roku 1945 až do své smrti [Slavíček 2016, s. 838]. Vladimír Novotný v projevu zmínil důležitost grafiky pro české umění a Jan Loriš zdůraznil význam vzniku samostatné grafické sbírky, která se měla stát jednou z klíčových kolekcí svého druhu v Evropě  [Š. J. 1945]. Vernisáži byl „přítomen přednosta kanceláře prezidenta republiky vyslanec Smutný a četní hosté z kulturních kruhů“ [Anonym 1945]. Podle zpráv z tisku bylo zahájení výstavy hojně navštíveno, což je zjevné i z dochovaných fotografií.

K výstavě byl vydán nevelký katalog, stejné grafické úpravy jako ostatní rané katalogy Národní galerie. Autorem úvodní stati, která se soustřeďuje na vznik Grafické sbírky, byl Jan Loriš. Druhou kratší stať, která se přímo věnuje Hollarovu dílu, napsal Rudolf Rouček (1908–1979). Ten působil v grafické sbírce Sbírky starého umění již za 2. světové války, v grafické sbírce Národní galerie pak v letech 1945–1952 [Slavíček 2016, s. 1235].  Seznam vystavených prací vytvořil Zdeněk Záhořík, podle archivních materiálů dobrovolník („volontér“). 

Jak vyplývá z návštěvní knihy, dochované v Archivu Národní galerie (Pamětní kniha Grafické sbírky Národní galerie v Praze), výstavu navštívilo mnoho osobností, pohybujících se na tehdejší kulturní scéně (Božena Jelínková Jirásková, Alice Masaryková, Otakar Votoček, Václav Mencl, Dobroslav Líbal a další).

V tisku bylo reflektováno hlavně umístění výstavy, ke kterému se Otakar Mrkvička ve Svobodných novinách vyjadřuje takto: „Grafické sbírky našly šťastné umístění v bývalé Kramářově vile, jedinečně situované nad skvělým městským panoramatem v prostředí půvabném a tichém, jako stvořeném ke studiu. Soukromý majetek dostává teprve nyní svou první užitečnost svým novým a kulturním posláním. Nyní se každý může těšit ze vzácností zde uchovaných“ [om 1945] Samozřejmě byl vyzdvihován i Hollarův realismus a virtuozita jeho kresebného umění [Š. J. 1945].

Výstava Václava Hollara byla důstojným zahájením činnosti Sbírky kresby a grafiky. Není nikterak překvapivé, že díla tohoto pro českou grafiku „kanonického“ umělce proběhly v Národní galerii ještě mnohokrát, naposledy na přelomu let 2019 a 2020, a to vždy za velkého zájmu publika.  

Markéta Kudláčová

Citovaná literatura

Mrkvička 1945: om [Otakar Mrkvička], Výstava vybraných děl NG, Svobodné noviny, II. vydání, 17. 11. 1945, Archiv Národní galerie v Praze, Archiv Národní galerie v Praze, fond Moderní galerie (1902–1942), Výstřižkové knihy k výstavám, umělcům a činnosti MG i jiných galerií, př. č. 939, číslo knihy 38 (Státní galerie)

Anonym 1945: Z Kramářovy vily obrazárna, Národní Osvobození, Praha, II. vydání, 18. 11. 1945, Archiv Národní galerie v Praze, ,fond Moderní galerie (1902–1942), Výstřižkové knihy k výstavám, umělcům a činnosti MG i jiných galerií, př. č. 939, číslo knihy 38 (Státní galerie)

Loriš – Rouček 1945: Jan Loriš – Rudolf Rouček, Městské veduty Václava Hollara (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1945

Slavíček 2016: Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejích spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Praha 2016.

Š. J. 1945: Š. J., Sbírky Národní galerie přístupny, Lidová demokracie, 21. 11. 1945,  Archiv Národní galerie v Praze, fond Moderní galerie (1902–1942), Výstřižkové knihy k výstavám, umělcům a činnosti MG i jiných galerií, př. č. 939, číslo knihy 38 (Státní galerie)

Volrábová 2007: Alena Volrábová (ed.): Václav Hollar (1607–1677) a Evropa mezi životem a zmarem (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2007

Zelenková 2019: Petra Zelenková, Sbírka staré kresby a grafiky v Národní galerii Praha, in: Petra Zelenková (ed.), Linie světlo stín. Výběr z mistrovských děl evropské grafiky a kresby 16. – 18. století, Národní galerie v Praze, 2019, s. 9–13

Další literatura

Richard T. Godfrey, Wenceslaus Hollar, New Haven 1993

Anthony Griffiths – Gabriela Kesnerová, Wenceslaus Hollar, Prints and Drawings, London 1983

Berhold Roland, Wenzel Hollar 1607–1677 – Reisebilder vom Rhein. Städte und Burgen am Mittelrhein in Zeichnungen und Radierungen (kat. výst.), Mainz, Landesmuseum, 1986

Jiřina Volková, Václav Hollar. Kresby – lepty (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1969

Alena Volrábová, Africké dobrodružství Václava Hollara. Grafický kabinet (kat. výst.), Národní galerie v Praze, 2013

Alena Volrábová (ed.), Václav Hollar (1607–1677). Kresby (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2017

Alena Volrábová – Lenka Babická: Václav Hollar a umění kresby (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2019

Archivní zdroje

Archiv Národní galerie v Praze, fond Dokumentace výstav NG, 1945–1958

Archiv Národní galerie v Praze,,   fond Moderní galerie (1902–1942), Výstřižkové knihy k výstavám, umělcům a činnosti MG i jiných galerií, př. č. 939, číslo knihy 38 (Státní galerie)

Archiv Národní galerie v Praze, fond Návštěvních knih výstav Národní galerie , Pamětní kniha Grafické sbírky Národní galerie v Praze, bez inv.č.

Anonym, Národní osvobození, Praha, 2. vydání, 18. 11. 1945, Archiv Národní galerie v Praze, fond Moderní galerie (1902–1942), Výstřižkové knihy k výstavám, umělcům a činnosti MG i jiných galerií, př. č. 939, číslo knihy 38 (Státní galerie)

Ďk, Co bude s vilami z pozůstalosti Dr. Kramáře? Stráž severu I, 1945, č. 152, 27. 11., s. 2

om, Výstava vybraných děl NG, Svobodné noviny II, 17. 11. 1945, Archiv Národní galerie v Praze,  fond Moderní galerie (1902–1942), Výstřižkové knihy k výstavám, umělcům a činnosti MG i jiných galerií, př. č. 939, číslo knihy 38 (Státní galerie)

Š. J., Sbírky Národní galerie přístupny, Lidová demokracie, 21. 11. 1945, Archiv Národní galerie v Praze, Archiv Národní galerie v Praze, fond Moderní galerie (1902–1942), Výstřižkové knihy k výstavám, umělcům a činnosti MG i jiných galerií, př. č. 939, číslo knihy 38 (Státní galerie)